Pěti a půl roku vězení potrestal Krajský soud v Plzni šestatřicetiletého Tomáše Čermáka z Holýšova na Plzeňsku za podporu a propagaci terorismu. Podle soudu se loni ve videu na Facebooku vymezoval vůči novele pandemického zákona a podněcoval diváky, aby i za použití násilí zabránili jejímu projednání a přijetí. Vyzýval také k převzetí moci. U soudu se hájil tím, že si neuvědomil důsledky.
Čelit dezinformacím Česko neumí, ukázala únorová analýza ministerstva vnitra. Za vyspělými evropskými zeměmi je pozadu. Problém není jen v tom, jak se manipulacím bránit, ale jak je vůbec rozpoznat. Inspirovat se přitom Češi mohou ve Finsku, které vsadilo na mediální gramotnost a v boji s dezinformacemi je nejlepší v Evropě. Výrazně se angažují i pobaltské státy, pokroky dělá Slovensko.
Podněcovač Patrik Tušl si ve vězení odpyká celkem 15 měsíců vězení. Souhrnný trest mu potvrdil odvolací senát. Tušl totiž telefonicky vydíral ženu, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům, a vyhrožoval strážníkovi, který po něm v autobuse vyžadoval nošení respirátoru. V trestu je zahrnuté i mužovo předchozí odsouzení za nenávistné výroky o Ukrajincích.
Přestože vládní koalice měsíce debatuje o vzniku zákona, který by mimo jiné trestal šíření dezinformací, je stále pravděpodobnější, že z úsilí nakonec nic nebude. Koalice do sněmovny zřejmě návrh nepošle a problém dezinformací bude řešit jinak. Stále méně totiž věří tomu, že by nový zákon pomohl. Informaci Aktuálně.cz potvrdilo několik poslanců s tím, že definitivně jasno by mělo být během jara.
Na začátku to byly jen vtípky. Dva Rusové telefonovali různým světovým politikům včetně polského prezidenta Andrzeje Dudy nebo bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Politici si mysleli, že mluví se svými kolegy, a tak s dvojicí po telefonu otevřeně hovořili. Později se ale dozvěděli, že naletěli youtuberům. Ti teď změnili strategii a pomáhají ruské propagandě.
Ani poté, co vláda Petra Fialy vytvořila dlouho slibované centrum strategické komunikace, se situace podle expertů příliš nezměnila. Zatímco ve vyspělých zemích tvoří komunikační zakázky veřejného sektoru až 20 procent celého trhu, v Česku je to pouze jedno procento. Analýza navíc ukázala, že počet zadaných zakázek loni klesl o téměř 16 procent. Vláda přesto tvrdí, že má komunikaci pod kontrolou.
Zuzana Čaputová: „Nikdo tu nevolá po tom, abychom omezovali svobodu projevu, ale pokud nebudeme demokracii bránit demokratickými prostředky, tak můžeme být poslední generací, která ji zažije.“
Večerní debatou se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou ukončil český prezident Petr Pavel pondělní program na návštěvě Slovenska. Během celého dne bylo zřejmé, že k sobě mají názorově velmi blízko. Po jednání například řekli, že zvažují společné zahraniční cesty a možnost užší spolupráce mezi oběma zeměmi, mimo jiné v boji proti dezinformacím.
Pogromy, genocidy, holokaust, těm temným skvrnám dějin obvykle předcházelo plíživé a všeobecně rozšířené zbavování určité části společnosti atributů lidství. Mechanismus se v historii opakoval tolikrát, že stojí za to ho připomínat. V některých státech funguje dodnes.
Obvodní soud pro Prahu 1 začal ve čtvrtek projednávat případ pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela, který je obžalovaný ze šíření poplašné zprávy. Koncem loňského listopadu v jednom z mnoha svých videí mluvil o tom, že podle něj chce česká vláda zaútočit na Rusko jadernými hlavicemi. Soud Vrabela vyslechl, ale verdikt nevynesl, jednání odročil na konec dubna.
Soud uložil bývalé novinářce Janě Peterkové za šíření poplašné zprávy dvouletý podmíněný trest s tříletou zkušební dobou. Žena ve videích, které v době koronavirové pandemie zveřejnila na sociálních sítích, mluvila o drastickém vyšetřování a léčení dětí v nemocnicích, nuceném očkování proti covidu-19 či o obsazení Česka vojsky NATO. Peterková vinu odmítla, proti rozhodnutí se odvolala.
Slovensko čekají na podzim předčasné volby, ve kterých se může k vládě vrátit expremiér Robert Fico společně s krajní pravicí. Výsledky českých prezidentských voleb zase zahraniční média označují za porážku populismu. "Příběhy obou zemí se rozcházejí. Půlka Slováků se ztratila v dezinformacích," říká slovenský sociolog Michal Vašečka.
Zveřejnění nepravdivé informace o přenosu vysoce infekční tuberkulózy na Olomoucku z řad ukrajinských vojáků, kteří cvičí ve vojenském prostoru Libavá, vyšetřuje policie jako šíření poplašné zprávy. Pachateli hrozí až tři roky vězení. Na twitteru o tom informovala policie. Na facebookovém profilu příspěvek sdílela i nezávislá senátorka za Kroměřížsko a právnička Jana Zwyrtek Hamplová.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) i hygienici dementovali zprávy šířící se přes sociální sítě a e-maily, podle nichž olomoucká krajská hygienická stanice posílá pozvánky na mimořádné vyšetření na tuberkulózu. Hygienická stanice vyzvala ty, kteří obdrží toto falešné oznámení, aby ho dále nešířili a nereagovali na něj.
Na svět se valí jedna krize za druhou a internet je plný tolika protichůdných zpráv, že se v nich dá jen těžko orientovat. Stále více lidí proto hledá útěchu v konspiračních teoriích, které mají na všechno jasnou odpověď. "Mohou jim propadnout i univerzitní profesoři," varuje v rozhovoru psychiatr a neurovědec Jiří Horáček. Proti dezinformátorům lze podle něj bojovat jen jejich vlastními zbraněmi.
Závažné dezinformační vlně Česko čelit nezvládne. Není na takový úder připraveno, chybí lidé i potřebná technika, uvádí vládní analýza. Kabinet navíc nově zrušil místo zmocněnce pro dezinformace, agendu dostane na starost poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Odborníci se bojí, že boj s dezinformacemi půjde stranou. Výzkumy přitom ukazují, že dezinformacím věří zhruba čtvrtina Čechů.
Už za dva roky se mají žáci učit jinak než dosud. Čeká je méně povinných znalostí, dostanou ale více času řadu z nich prohlubovat. A dozvědět se třeba o riziku dezinformací, které nyní často nerozeznají ani učitelé. “Přitom jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé,” upozorňuje ministr školství Vladimír Balaš, jehož úřad nyní změnu připravuje. Doporučit chce také slovní hodnocení místo známek.
Ve funkci vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací končí po necelém roce Michal Klíma. Pozice vytvořená zanikne a agenda připadne poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Klíma čelil kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů.
