V době covidové epidemie je spojila touha po odhalování dezinformací, nyní vyvinuli aplikaci, která čtenářům ukazuje důvěryhodnost článků. Zaměřuje se na zavádějící titulky, pravdivost nebo také útočnost konkrétního textu. Funguje za pomoci umělé inteligence a pro uživatele je bezplatná. Používat ji může nejen široká veřejnost, ale také školy.
Funkci, kterou sociální síť zavedla v roce 2022 a umožňovala hlásit zavádějící či lživé informace o politickém dění, platforma minulý týden odstranila z nabídky ve všech oblastech kromě Evropské unie. Uživatelé mohou stále hlásit příspěvky, které považují za propagaci násilí nebo nenávistný projev.
Podle výzkumu organizace Člověk v tísni by mnozí učitelé chtěli zlepšovat mediální gramotnost svoji i svých žáků, rovněž i přehled v oblasti dezinformací. Chybí ale podpora a koordinace ze strany státu.
Pouze 15 procent Slováků věří, že demokracie na Slovensku funguje, jak má, ukazuje průzkum dezinformační scény od společnosti CEDMO krátce před volbami. Nový parlament bude země volit už tuto sobotu. Hlavním tématem kampaně se stala migrace, kolují i falešné zprávy o smrti kandidátů nebo falešné předvolební průzkumy. Jen třetina Slováků přitom věří, že jsou součástí informační války.
V minulosti vláda tvrdila, že připraví zákon proti dezinformacím. Nyní se však zdá, že nic takového do konce svého funkčního období nepředloží. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se na pondělní konferenci vyhranil proti slovnímu spojení "boj s dezinformacemi". Uvedl, že je důležitější, aby lidé čelili nepravdivým informacím vzděláním a stát dbal na dodržování stávajících zákonů.
Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka se v Poslanecké sněmovně vyjádřil nezvykle emotivně. Ve svém projevu na pondělní konferenci o dezinformacích se ostře opřel do všech, kteří zlehčují šíření ruské propagandy.
Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.
Předseda vlády nastínil budoucnost Česka pro příštích deset let. S realitou země, ale i s realitou velké části ODS se ty představy dost rozcházejí. Ve slovech je vláda ambiciózní, v činech za vizemi kulhá.
Dezinformace za bezpečnostní riziko pro Česko považují spíše mladí než starší lidé, vyplývá z průzkumu Median pro institut CEDMO. Ve věkové skupině 16 až 24 let tři čtvrtiny respondentů vnímají manipulativní a lživé informace jako hrozbu, seniorů starších 65 let pouze polovina.
Z šíření poplašné zprávy obvinili policisté čtyřiatřicetiletého muže ze Zábřehu na Šumpersku, který v pátek ráno na sociálních sítích zveřejnil příspěvek s nepravdivou informací o údajném pokusu Ukrajince znásilnit u místní loděnice mladou dívku. V případě prokázání viny hrozí autorovi lživého příspěvku u soudu až dva roky vězení.
Dezinformace, které se šíří po internetu, jsou závažný problém, myslí si téměř tři čtvrtiny Čechů. Jako málo závažné je hodnotí přes čtrnáct procent lidí. Necelých osm procent pak nepravdivé a manipulativní informace na webu nepovažuje za žádný problém. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro institut CEDMO.
Dezinformace se k Čechům nejčastěji dostávají po internetu. Nejvíce lží se podle lidí vyskytuje v článcích na webu. Alespoň jednou týdně si v nich nepravdivé informace všimlo přes 38 procent dotázaných. Ukázal to průzkum agentury Median pro institut CEDMO, ve kterém se výzkumníci lidí ptali, z kterých zdrojů se k nim dezinformace v uplynulém měsíci dostávaly.
Zhruba čtvrtina Čechů se domnívá, že se každý měsíc setkává v médiích s dezinformacemi, naopak zhruba 77 procent lidí si myslí, že falešným zprávám vystaveni nejsou, ukázal průzkum agentury Median pro institut CEDMO.
Senioři jsou podle průzkumů nejohroženější skupinou podléhající dezinformacím. Ukázat jim, jak si můžou informace ověřit, si klade za cíl nový program, který připravuje Google a nezisková organizace Transitions ve spolupráci s českou společností Elpida. O takzvaných "ověřovacích dílnách", které seniorům pomáhají hledat pravdu, hovoří pro Aktuálně.cz šéf Transitions Jaroslav Valůch.
Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou i uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části společnosti také ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení, uvedlo ministerstvo vnitra.
Z Česka odjíždí kanadská velvyslankyně Ayesha Rekhiová. Kromě svých zkušeností z diplomatické mise, za kterou od ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) dostala mimořádné ocenění, v rozhovoru pro Aktuálně.cz prozradila, jestli se považuje za feministku nebo proč na ni udělaly dojem české ženy. "Odvádějí tu mimořádnou práci. Jsem ráda, že se Česko v otázkách rovnosti více otevřelo," říká.
Za nebezpečné pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a výtržnictví před domem evolučního biologa Jaroslava Flegra v době koronavirové epidemie ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 navýšil Patriku Tušlovi trest o čtyři měsíce na 19 měsíců vězení. U Tomáše Čermáka, který byl s Tušlem viněn z výtržnictví, upustil od uložení souhrnného trestu. Rozhodnutí není pravomocné.
V týmu poradce pro národní bezpečnost měl mít na starosti boj státu s dezinformacemi, místo toho končí. Ke své misi analytik Dominik Presl říká, že se vláda zalekla. "Vůle problém řešit spadla na nulu. Dnes jsme ve skoro stejné situaci jako před nástupem současného kabinetu. Jdeme zpátky a proti západnímu trendu,” uvádí. Vláda mimo jiné v únoru zrušila funkci zmocněnce pro dezinformace.
