Holly Metcalfeová učinila odvážný krok: odmítla profesionály a svépomocí předělala vlastní zahradu, kde si nyní neužívá jen ona, ale i její milované děti. Díky odvaze svobodná maminka ušetřila statisíce, prověřila znalosti umělé inteligence i vlastní zručnost a stala se inspirací.
Uprostřed husté městské zástavby Tokia, kde domy bojují o prostor a soukromí je často luxusem, se tyčí objekt připomínající spíše uměleckou instalaci než domov. Skleněný dům japonského architekta Sou Fujimota působí jako zjevení. Bez soukromí, na které jsme zvyklí. A přesto má tato skleněná stavba duši i funkci.
Na okraji malé vesnice Zadní Arnoštov stojí dům, který si pamatuje víc než jen jednu epochu. V 17. století tu bývala usedlost, která se později dočkala přestavby na sýpku. A pak zůstala stát – prázdná a zpustošená. I tak působivá. Při její rekonstrukci tak bylo jasné, že je nutné přijmout jeho minulost – a pracovat s ní. Nyní stavba nabízí víc než místo k přespání.
Když Zuzana Kaščáková poprvé spatřila svůj nynější dům, okamžitě věděla, že tady našla domov. A to i přesto, že nešlo o novostavbu, ani opravenou nemovitost připravenou k nastěhování. Naopak. Čekala ji kompletní rekonstrukce venkovského stavení. A tak do koupě šla s vědomím, že nepůjde o jednoduchý projekt. Právě v tom spočívala jeho hodnota a dnes už dva roky žije ve skvostu jménem "Ruinička".
Uprostřed betonu, skla a rovných linií moderních staveb existuje svět, kde má prostor svou duši a střecha může být spletená ze slámy. Architekt Oldřich Hozman do něj zve každého, kdo hledá víc než jen "obytnou jednotku". Ve svém ateliéru, ale i na pozemcích Česka nebo třeba Švýcarska, tvoří architekturu, která vyrůstá z přírody. Jednoduše organická architektura.
Neměla peníze na cihly, a tak improvizovala. Maria Ponceová, seniorka z malé vesnice El Borbollón v Salvadoru, si kvůli finanční tísni postavila dům tak, jak by to napadlo jen málokoho – z tisíců prázdných plastových lahví. A místo provizoria vytvořila místo, které lidé dodnes obdivují jako oázu klidu, tvořivosti a odvahy.
Představte si okamžik: dostáváte klíče od svého vysněného bytu, konečně si můžete prohlédnout každý kout, rozvrhnout nábytek a začít nový život. Jenže právě při podpisu a převzetí, kdy je hlava v oblacích, často přichází zásadní chyby. Euforie z nového domova dokáže snadno zaslepit a vy tak snadno můžete přehlédnout problémy, které vás později mohou stát nejen nervy, ale i statisíce korun.
Ještě před pár lety to byla chata na spadnutí, která se objevila mezi stovkami realitních inzerátů. Dnes se kvůli ní do Česka sjíždějí hosté třeba z Německa, kteří hledají komfort v jedinečné přírodě. Radek Hušek uprostřed lesa postavil něco jako ekologický sen: malý domek se saunou, jezírkem a interiérem z recyklovaného materiálu. Chata Na Vodopádu v sobě skrývá mnoho pokladů.
Vždy měl slabost pro architekturu a víno. Jednoho dne Jaroslav Mráček narazil na pozemek – bývalou vinici s výhledem, který bere dech - a měl jasno. Nechtěl postavit jen další stavební projekt, ale něco výjimečného. A tehdy se zrodila myšlenka vytvořit prostor pro skutečný odpočinek. Bez kompromisů a zároveň bez zbytečností.
Když Radim Filgas v roce 2021 zahájil rekonstrukci staré valašské chalupy, bylo mu 28 let. Venku vládl covid a uvnitř domu panovala tma, vlhkost a pachuť času. Katastrofální stav budovy ho však neodradil. Když spatřil překládaný strop a původní pec, bylo mu jasné, že z chalupy musí vytvořit snové místo. Stavba navazuje na okolní krásy. A to nejen přírody, ale i chaty, kterou v dětství navštěvoval.
Nedostupnost vlastního bydlení ve městech už není jen problém jednotlivců. Stává se systémovým tématem, které mění způsob, jak o bydlení uvažujeme. Na tuto realitu reagují alternativní modely jako třeba družstevní byty. Právě ty se začínají vracet do centra pozornosti, protože nabízejí jiné přístupy než tradiční vlastnictví.
Dům s temnou minulostí, špatnou pověstí a duchy oběšených žen? Pro většinu lidí noční můra, pro lovce duchů životní sen. Amy Waineová a Jarrad Cutting si pořídili nemovitost označovanou za nejstrašidelnější dům v Británii a překypují nadšením. Zatímco v minulosti sloužil dům jako vězení, dnes se o něm mluví jako o místě, kde "duchové nejsou jen legendou".
V Česku se loni postavilo 30 274 bytů, co je meziročně propad o 20,5 procenta. Nejvíce stavebníci jich dostavěli v Praze a ve Středočeském kraji. Polovina z nich vznikla v rodinných domech a více než třetina v domech bytových. V obou případech byl pokles o pětinu, uvedl Český statistický úřad na svých webových stránkách.
Když je pozemek malý, fantazie architektů musí být o to větší. A to se u "Domu v kostce" naštěstí povedlo. Na relativně malém místě v pestré satelitní zástavbě vznikl rodinný dům, který i na omezené ploše nabízí komfortní bydlení, propojení s přírodou a architektonické detaily, které okouzlí na první pohled.
Když výtvarník Jan Bárta zdědil po rodičích malý byt v proseckém paneláku, netušil, že se z něj jednou stane moderní a promyšlený prostor. Nemovitost nyní odráží nejen umělcovy vlastní potřeby, ale i lásku a kreativitu jeho syna, který mu vytvořil nový domov na míru. Ještě aby ne, když je ostříleným architektem. A co v interiéru, kromě rodinné pohody, hraje prim? Recyklovatelné desky.
Myslíte si, že na 36 metrech čtverečních se nedá stylově bydlet? Pražský loft vás vyvede z omylu. Interiér navržený architektkou Michaelou Záhorovskou je důkazem, že i malý prostor může mít velké ambice – a ještě větší osobnost. Klíč k úspěchu? Jeden nečekaný prvek, který u mnohých stále vzbuzuje rozpaky: luxfery.
Zoufalá situace na českém realitním trhu se zřejmě jen tak nezmění. Kdo chce, ať doufá dál, ale kdo má takříkajíc pod čepicí, ať se radši místo po stísněných garsonkách za miliony podívá na skandinávské poklady. Místní trh nabízí vše: od historických vil přes v lesích ukryté lovecké sruby až po zrekonstruované apartmány s výhledem na jezero. A v porovnání s Českem takříkajíc za pakatel.
Lidé nemají kde bydlet, uvolníme ruce developerům. Pod tímto heslem vyrazila před několika lety polská vláda do boje s bytovou krizí, která – podobně jako v Česku – patřila mezi největší politická témata v zemi. Za tu dobu se množství postavených domů a bytů, prodaných nebo určených k pronajímání, výrazně zvedlo. Přesto je jich ve městech stále málo a kvalita bydlení mnohde trpí.
"V tuhle chvíli jsme uprostřed nějaké realitní mánie. Všude vidíme argumenty, že nemovitosti budou neustále zdražovat, je jich málo, je velká poptávka… Ale já tam dávám takové drobné vykřičníky," říká realitní makléř Marek Cifr.
Začalo to jako klukovský sen. “S kamarády jsme stavěli bunkry v lese. V zimě nám tam ale bylo chladno, takže jsem dlouho snil o tom, že jednou postavím domeček, kde se budeme moci scházet v jakémkoliv počasí,” říká Radek Pospíšil. Svůj sen si splnil. V šestnácti letech postavil první tiny house. Z introvertního kutila se tak během pár let stal člověk, o jehož domečky mají zájem tisíce lidí.
