Zanedbaných a zničených míst, která díky citlivé rekonstrukci získala nový život a zároveň neztratila ducha místa, je stále poskrovnu. Každý rok se ale do soutěže Má vlast cestami proměn přihlašuje více realizací. Mezi nejpovedenější oživené památky či domy s historií patří například památník Tomáše Bati ve Zlíně, dřevouhelná vysoká pec v Šindlerově nebo zámek v Ratměřicích.
Touha zastavět a zpřístupnit Letenskou pláň trvá už více než 100 let. Zajímavé je, že se to zatím nikdy nepodařilo. Výjimkou bylo jen několik menších staveb či uměleckých instalací.
V oblasti Žďárských vrchů na Vysočině objevili manželé Skotákovi místo, kde se mohou na pár dní odreagovat od pracovních povinností. Dvě stě let starý statek byl sice v zuboženém stavu, protože však majitelé nedaleko provozují penzion, dokázali si představit, jak bude stavení vypadat po rekonstrukci. Ke spolupráci pozvali architektku ze studia Maviom, která skloubila historii s moderními prvky.
Nejlepší prostory pro zaměstnance vybírá každý rok porota složená z odborníků na design a architekturu. Soutěž nazvaná Kanceláře roku, kterou pořádá společnost Prochazka & Partners, má celkem deset kategorií a jejím cílem je inspirovat firmy k vytvoření příjemného prostředí pro své pracovníky. Letos vstupuje už do pátého ročníku, architekti nebo firmy mohou své interiéry přihlašovat do 30. dubna.
Národní galerie Praha vybrala architektonický návrh pro svůj nový depozitář, který vznikne v pražských Jinonicích. Navrhlo jej studio Jika-cz a jeho součástí bude prostor pro odbornou prezentaci děl, výtvarné dílny, přednášky a vzdělávací programy určené veřejnosti.
Člověk přijde domů a nemusí ani otevřít dveře. Dům to za něj udělá sám. Když si sundá kabát a sedne si do křesla, klavír zahraje hudbu, kterou přes den vygeneroval. Zní to až moc futuristicky? Počítačový vědec a jeho manželka si takovou vilu přáli, u architektů však narazili, na integraci technologií s umělou inteligencí není stavebnictví připravené. Studio Coll Coll si však se zadáním poradilo.
Koncem 19. století bylo město Aš na Karlovarsku centrem textilního průmyslu. Továrny na látky či koberce v něm mělo několik německých rodin, které svůj úspěch a bohatství dávaly znát stavbou honosných rodinných sídel. Patřil mezi ně i továrník Gustav Geipel, majitel vily v duchu romantizujícího historismu poblíž centra. Postavit ji nechal před 130 lety, a byť mu ji lidé záviděli, dnes je prázdná.
Odvaha včas skončit je pro umělce velké téma a řeší ho i raper Vladimir 518, který chce na konci roku rozpustit vydavatelství Bigg Boss. Ve svém pracovním zápalu ale nepolevuje a vedle nové desky chystá třeba knihu a seriál o české architektuře v době socialismu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hudebník mluví o tom, že egomaniactví v rapu není na škodu a že i v systému člověk může získat svobodu.
Česká komora architektů ocenila diplomovou práci Jakuba Wiesnera, který navrhl urbanistické řešení pro periferii Prahy. Student uměleckoprůmyslové školy se zabýval zanedbanou částí desáté městské části a plány developerů kontrastujícími s potenciálem místa. Práce podle poroty ukazuje, že "město může být urbanizované zcela podle jiných metod, ve kterých je akcent na vnímání života a krajiny".
Kromě světově proslulé Müllerovy vily v pražských Střešovicích navrhl slavný architekt Adolf Loos ve spolupráci s Karlem Lhotou ještě jednu vilu v Praze. Třípatrový dům pro právníka Josefa Winternitze, podle něhož je vila pojmenována, momentálně slouží jako smíchovské centrum kultury.
V tichosti, ale s velkým úsilím budoval tým okolo šéfkuchaře Štěpána Návrata novou restauraci v pražských Holešovicích. Majitel podniků Café Buddha a Benjamin o takovém prostoru snil dva roky. Když ho měl však otevřít, začala druhá vlna pandemie, a tak místo v Tusarově ulici ještě nikdo neviděl. Pru58 se zaměří na asijskou kuchyni, vařit ale bude udržitelně, z lokálních a sezonních surovin.
Slovenská designérka Lenka Petráková nedávno obdržela prestižní ocenění v architektonické soutěži Grand Prix Award for Innovation of the Sea, která se specializuje na kreativní řešení environmentálních problémů. Porotu zaujal její návrh na futuristickou plovoucí stanici na čištění oceánů s názvem Osmý kontinent.
Klášter na dohled od Pražského hradu býval staletí uzavřený a nikdo do něj nesměl. Sloužil jako domov řádu bosých karmelitek, jen za komunistů fungoval jako hotel pro papaláše, když bolševici sestry vyhnali. Loni ale karmelitánky objekt definitivně prodaly svým mužským kolegům a ti ho otevírají veřejnosti. Výjimečně přitom nabízejí i ubytování pro lidi, kteří se chtějí nechat dobrovolně izolovat.
Dělníci v čínském Wu-chanu postavili začátkem pandemie během deseti dnů nemocnici o rozloze 25 tisíc metrů čtverečních. Výstavba, která běžně trvá i dva roky, se zvládla tak rychle díky prefabrikovaným dílům a velkému pracovnímu nasazení. Takové stavby budou mít v následujících letech silnou pozici na trhu, myslí si architekt Andrea Palazzo. Kromě modulů bude akcent i na soběstačnost a zeleň.
Nelehký úkol dostali architekti ze studia BY architects od svého přítele a majitele pražské nemovitosti. Ze 120 metrů čtverečních měli vytvořit tři malé byty pro dlouhodobý pronájem. Od zadání po realizaci přestavby ale uplynulo šest let a leccos se změnilo. "Kamarád se oženil, založil rodinu a rozhodl se nemovitost sám užívat," vysvětlují architekti, kteří prostor rozdělili na dvě garsonky a byt.
Prvorepublikový dům v Ústí nad Labem, který si v roce 1926 nechal postavit podnikatel Josef Hönig, je na prodej. Stejně jako sídlo jeho "souseda", vilu továrníka Schichta, ho stát nabízí v aukci. Vily vznikly přibližně ve stejném období a navrhl je architekt Paul Brockardt. Areál Höniga má skoro 15 tisíc metrů čtverečních a je nedaleko centra. Stavba je památkově chráněná.
Champs-Élysées v Paříži je jednou z nejslavnějších městských ulic na světě. V posledních několika letech čelí bulvár řadě výzev, jako jsou znečištění, doprava nebo migrace lokálních obyvatel. Radnice chce proto změnit její ráz i charakter. Promenádu budou lemovat stromy, dlažební kostky nahradí tráva a u břehu řeky budou hřiště i plovárna.
Životní a pracovní ságu vizionářského architekta Jana Kaplického podrobně rozebírá nedávno vydaná monografie od jeho přítele, rovněž architekta a emigranta Ivana Margolia.
Nad údolím Horské Kamenice u Jizerských hor stojí černá dřevostavba a její malé dvojče. Jejich fasády v zimě kontrastují s bílou pokrývkou sněhu a v létě nechávají vyniknout lučnímu kvítí, které se ohýbá pod poryvem větru. Moderní přestavba, která vznikla na základech chaty z 80. let, je dílem libereckých architektů ze studia Mjölk. Formou připomíná ptačí budku i severský typ bydlení.
Desfourský palác, který najdeme v Praze v ulici Na Florenci, sice na první pohled jako žádný palác nevypadá, v útrobách domu se ale nacházejí doslova skvosty architektury. Po mnoha letech chátrání by zde také mohly najít místo expozice Muzea hl. m. Prahy.
