Ondřej Vácha je vystudovaný inženýr, který 15 let pracoval v korporátních firmách. Loni v létě z jedné odešel, a protože se nechtěl hrnout hned do další práce, rozhodl se, že si na pozemku v pohraniční obci vlastnoručně postaví maringotku. Za pár desítek tisíc sehnal podvozek s kostrou a během šesti měsíců jej proměnil na útulnou chatičku, do které se vejde s manželkou i svými dvěma dcerami.
Kniha nazvaná Možnosti vesnice je průvodce pro fanoušky architektury. Přináší dvanáct portrétů těch nejhezčích vesnic a ukazuje příklady povedených staveb. Sleduje vývoj malých i větších vesnic - od Šumavy přes Krkonoše, Frýdlantsko až po Beskydy a znojemskou vinařskou oblast - a popisuje přístup těch, kteří současnou architekturu vnímají jako způsob, jak zlepšit kvalitu života obyvatel.
Kdysi to bývala honosná sídla nižší a střední šlechty, pro která se na Slovensku používá slovo kaštieľ. Postupně se změnily ve sklady, posilovny, mateřské školy, diskotéky, byty... a nakonec zůstaly opuštěné, v rozkladu. Slovenská fotografka Jana Šturdíková se rozhodla tento fenomén zmapovat. Vznikla působivá kniha, která tyto objekty ukazuje a zaznamenává, co v nich bylo naposledy.
Jesle Malvína se nacházejí v pražské čtvrti Karlín a jejich interiér byl dokončený během pandemie koronaviru. Architekti Jakub Filip Novák a Daniela Baráčková sledovali záliby a denní rutinu malých dětí a vytvořili pro ně hravé zázemí s designovými prvky a kuchyňkou na míru. Jesle navštěvují děti od devíti měsíců do dvou let, proto jsou v zázemí různé výšky stolů a židliček i velikosti postýlek.
Strašnice patří mezi nejstarší systematicky zastavěné vilové čtvrti v Praze. Stavební rozmach se do někdejších polí přelil již na přelomu 19. a 20. století. Zejména ve 20. letech, kdy zde byla vybudována tramvajová trať, se staly Strašnice vítanou rezidenční oblastí středních vrstev. Podívejte se na nejkrásnější vily této čtvrti.
Před dvěma lety zničily plameny světoznámou dominantu Paříže, gotickou katedrálu Notre Dame. Za další tři roky by měla být obnovená, slíbil ve čtvrtek francouzský prezident Emmanuel Macron. Chce stihnout termín do léta 2024, kdy bude Paříž hostit olympijské hry. Vybrány už jsou i staleté duby, z jejichž dřeva řemeslníci vyrobí přesnou kopii věžičky, která před požárem zdobila střechu chrámu.
Stavby ze dřeva jsou v českém prostředí vidět stále častěji. Pandemie způsobila, že lidé častěji řeší, jak jejich chování dopadá na prostředí, ve kterém žijí, a mají více času věnovat se úpravě bydlení či stavění rekreačních chat. "Zájem o dřevostavby stoupl a jejich výhody jsou teď ještě výraznější – příjemné prostředí, čistý vzduch, minimum odpadu a rychlé stavby," říká architekt Pavel Horák.
Vilu, u které je na první pohled jasné, že vše podstatné se odehrává dole, si čtyřčlenná rodina nechala postavit v Černošicích u Prahy. Na pozemku o velikosti 900 metrů čtverečních stávala stará chatka a spousta vzrostlých stromů, především ovocných odrůd. Majitelé si přáli, aby v novostavbě architekti kladli důraz na přírodní materiály, intimitu a šetrnost k životnímu prostředí.
V pražské čtvrti Podolí, která se rozprostírá na březích Vltavy a na přilehlých pahorcích, stojí staré i moderní vily, typické městské bloky i významné veřejné budovy. Dům zde měl slavný spisovatel, ilustrátor či houslista. V Podolí chátrá utajená hvězdárna, skví impozantní vodárna a v 50. letech sem vtrhla monumentální sorela.
Památkově chráněná Vila Čerych, kterou v roce 2011 proslavil film Odcházení od Václava Havla, je k mání. Poté, co ji před dvěma lety opustil dlouhodobý provozovatel, Centrum rozvoje České Skalice, se vlastníkovi pro ni i kvůli pandemii nedaří najít nové využití. Nadaci, která dům získala darem od bratrů Ladislava a Jiřího Čerychových, chybí finance na nutné opravy i údržbu zahrady.
Atmosféru starých časů navozují domy, ve kterých se narodily české osobnosti. Některé stavby dnes slouží jako muzea, v jiných už dávno žijí jiné generace. Průvodce nazvaný Rodné domy slavných čtenáře seznamuje s místy, kde se formovaly myšlenky i charaktery celkem padesáti osobností včetně třeba Prokopa Diviše, Sigmunda Freuda, ale také Miroslava Donutila, Karla Kryla nebo Marty Kubišové.
Při hledání společného bydlení Erbenovi natrefili na starou stodolu v Českém ráji. Do oka jim padlo hlavně místo, na kterém opuštěná stavba stála - v pozadí se tyčí mohutná skála a v předu se leskne hladina rybníka. Do rekonstrukce stodoly plné harampádí se dvojice pustila svépomocí. "Mám rád voňavou práci se dřevem a hlínou," říká mladý majitel, kterému s návrhem pomohl architekt Marek Burda.
Krajina i paměť národa se po odsunu německých obyvatel a převzetí moci komunisty začaly na severu Čech zásadně měnit. Mezi roky 1945 a 1989 zanikly především v oblasti dnešního Ústeckého kraje desítky kostelů. Z původního počtu jich v celém Československu zbyla polovina. Stavby ustoupily těžbě, ale také snaživým církevním úředníkům, kteří z nařízení režimu mazali z map vše, co spojovala víra.
Slavné Barrandovské terasy se otevřely před 95 lety. Přilehlý svah se stal okamžitě domovem pražské smetánky. Zdejší vily jsou němými svědky historických událostí a bylo na co se dívat. Někdejší sláva prvorepublikového kulturního centra je už však minulostí, ale kontroverzi vzbuzuje i současné dění na lukrativních pozemcích. Pojďte s námi na virtuální procházku kolem nádherných vil.
Mladý pár si koupil byt v pražské čtvrti Bubeneč. Okolo bytového komplexu z konce 90. let jsou vily z první republiky, v kterých dnes bydlí převážně diplomati nebo ruští miliardáři. Půdní byt v areálu modernistické vily Bianca, kterou navrhl architekt Jan Kotěra, má velkou terasu s výhledem na anglickou zahradu, interiér ve světlých barvách i křeslo a dekorace od Vitry.
Lotyšský hrad Bauska stojí ve stejnojmenné obci, asi 20 kilometrů od hranic s Litvou. Právě před sousedem měl v 15. století chránit členy livonského rytířského řádu, který ho nechal vystavět v gotickém stylu. Během severních válek ho ale poničil střet mezi Poláky a Švédy a teprve za poslední čtvrtstoletí se mu podařilo navrátit původní kouzlo. Zásluhu na tom má i český architekt Miloslav Hanzl.
Opatření, jež uzavřela hranice obcí, mohou být příležitostí poznat lépe město, v němž žijeme. V klidu projít ulicemi a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Pražská Hanspaulka zaujme svým umístěním na kopci, výhledy, urbanismem, širokými "bulváry" s travnatými pásy i úzkými uličkami. Není divu, že si tuto prvorepublikovou čtvrť oblíbili umělci i prominenti.
V zemi začínal stalinismus, když Egon Bondy napsal básnickou sbírku Ožralá Praha. Kniha, která mapovala myšlení poválečné doby, byla pro autory nového pivního průvodce více než symbolická. "Stalinismus ničil konkrétní hospody a jejich štamgasty. Soukromé podniky šly na porážku jeden za druhým. A s nimi i úseky historické paměti a pravdy, která se formovala v první půli 19. století," tvrdí.
Původní uspořádání bytu ze 70. let čtyřčlenné rodině dispozičně nevyhovoval, a tak se rozhodla, že interiér kompletně předělá. K rekonstrukci si manželé přizvali architektku Ivu Hájkovou, která prostor o původní velikosti 4+1 přiblížila jejich vysněné představě. Stěny v panelovém domě odhalila často až na beton a v jejich kontrastu doplnila vybavení nábytkem i podlahou z přírodních materiálů.
Kanadská umělkyně z Toronta Krista Kimová prodala první digitální dům na světě za více než půl milionu dolarů. Netradiční obchod je dalším důkazem, že zájem o virtuální design roste.
