Pivovarnický areál stojí v obci Cvikov od 19. století. Svoji důstojnost a slávu ztratil poté, co z Lužických hor museli odejít německy hovořící obyvatelé. Za socialismu sloužil hlavně jako sklad, po revoluci v něm byl autoservis, diskotéky a pěstírna žampionů. Od roku 2013 je ale pivovar v rukou novoborského podnikatele, kterému se na tradici lokálního piva podařilo ve Cvikově znovu navázat.
Česká cena za architekturu zná své nominované. Do užšího kola prestižní soutěže porota vybrala celkem 30 staveb, jsou mezi nimi rodinné domy, rekonstrukce náměstí, sociální byty, veřejné stavby, ale i netradiční soukromé projekty jako krematorium pro domácí mazlíčky Věčná loviště nebo plovoucí dům Prvok, první tištěná stavba na 3D tiskárně, která kotví u pražského břehu.
Návrh rozvlněných věží s výškou až 100 metrů v projektu Centrum Nového Žižkova v Praze 3 musí architektka Eva Jiřičná změnit. Rozhodla o tom světová organizace UNESCO. Ve svém stanovisku požaduje, aby nové stavby na místě dřívějšího areálu Telecomu s 96 metrů vysokou telekomunikační věží nepřesahovaly okolní zástavbu a mohou být tak vysoké maximálně 54 metrů.
V Tichém údolí na rozhraní Únětic a Suchdola stojí kulturní památka Trojanův mlýn. Je to místo, které svou atmosférou zdaleka nepřipomíná Prahu, přestože se nachází kousek od centra. V roce 1997 se do něj zamilovala rodilá Pražačka, tehdy žijící v Německu. Přesvědčila manžela, vzala své děti a nastěhovala se do domu, kde se točili Dietlovi "Dva písaři".
Pedagogické působení architekta Jana Kotěry, čelného představitele české moderní architektury, přibližuje výstava na UMPRUM v Praze. Jmenuje se Jan Kotěra a jeho žáci na Umělecko-průmyslové škole, jak se škola dříve jmenovala, a potrvá do 19. února. Připomeňte si v této infografice život a dílo “zakladatele moderní české architektury”.
Stavba z roku 1888 se dříve nacházela na pozemku Holešovice-Buben, poté došlo ke změně katastru a dnes spadá pod území Bubenče. Letenská vodárenská věž, nebo také Letenská vodárna, je pětipodlažní hranolová stavba s výškou 28 m. Objekt v současnosti slouží jako knihovna i mateřská školka.
Americký architekt Frank O. Gehry, spoluautor Tančícího domu v Praze, se 28. února dožívá 95 let. Právě on výrazně pomohl prosadit návrh architekta Vlada Miluniće na originální zástavbu v centru Prahy. Spolu v roce 1996 postavili něco, co do té doby nemělo ve východní Evropě obdoby. Tvarově odvážný, rozevlátý Tančící dům.
Na vršku poblíž Kozích hřbetů stojí jediná církevní stavba na území Suchdola na severu Prahy. Kaple svatého Václava pochází pravděpodobně z 18. století a v současné době ji obec opravuje. Součástí revitalizace krásného zeleného místa s až vesnickou atmosférou je vybudování hřbitova, o který místní usilují už 300 let. Doposud bylo místo jejich posledního odpočinku v nedalekých Úněticích.
Pražský magistrát postaví Dvorecký most, který spojí Prahu 4 a 5. Město nyní vypíše na stavbu tendr za 972 milionů korun. Stavbu nového mostu ve čtvrtek schválili pražští zastupitelé. Most bude sloužit tramvajím, autobusům, cyklistům a pěším a má zlepšit dopravní propojení zlíchovského a podolského břehu Vltavy.
Když nacisté 15. března 1939 vstoupili na území rozbitého Československa, vůbec nepředpokládali, že by ho kdy mohli opustit. Budovali přece tisíciletou říši. Ideologii, založené na představě o nadřazenosti německého národa a na potřebě vybojovat pro něj na východě životní prostor, neboli Lebensraum, podřídili i své plány. Podle svých představ chtěli přebudovat i Prahu.
Mladá rodina se dvěma dětmi si koupila byt se třemi pokoji, a protože se ve svém volném čase ráda plaví na plachetnici, chtěla, aby byl interiér co nejvíce vzdušný a navozoval atmosféru klidného moře i jeho nekonečného obzoru. Součástí nového domova jsou motivy jako, kruhová okénka, kajuty pro děti. To vše v odstínu námořnické modré.
O klasické píšťalové varhany v Betlémské kapli usiluje České vysoké učení technické v Praze již mnoho let. Nikdy se ale nenašly potřebné peníze k jejich výrobě. V roce 2014 přišel Spolek absolventů a přátel ČVUT s návrhem uspořádat veřejnou sbírku. Dosud se vybraly téměř tři miliony korun. Ačkoliv sbírka skončí až koncem roku, varhany v Betlémské kapli již staví dílna varhanáře Vladimíra Šlajcha.
Developer má velké právo nakládat s fyzickou podstatou objektu, existuje ale i duchovní podstata stavby, to je kulturní dědictví, a ta patří nám všem, říká předsedkyně Klubu za starou Prahu Kateřina Bečková. V nové knize Zbořeno mapuje desítky staveb zaniklých v Praze v posledních třiceti letech. Není to jen nostalgický pláč nad tím, co se zbouralo, určitě by nebylo správné všechno zachovat, míní.
Letošní ročník prestižní přehlídky Bienále architektury v italských Benátkách má mezi vystavujícími i dva Čechy. Matěj Hájek a Tereza Kučerová navrhli na pozvání hlavního kurátora Hashima Sarkise dočasnou instalaci na téma "Jak budeme žít společně?". Jejich ocelovo-dřevěná konstrukce symbolizuje plot jako překážku na cestě k cíli i prostředek k sociální separaci.
Praha měla ještě v první polovině 19. století pouze jeden stabilní most. Zatím posledním pražským mostem přes Vltavu je ocelový obloukový Trojský most otevřený v roce 2014. O čtyři roky dříve se otevřel Radotínský most, který je součástí Pražského okruhu, a svou délkou přes dva kilometry je nejdelší v zemi. V úterý 13. září začala stavba Dvoreckého mostu. Doplní čtrnáct silničních mostů, znáte je?
Klatovská ulice v Plzni je jedním z míst, kde fasády domů skrývají bohatství mezinárodního významu. Teoretik a čelní představitel architektonického purismu Adolf Loos v ní po sobě zanechal řadu interiérů, do kterých člověk může nahlédnout v rámci prohlídek organizovaných městem. Letos vůbec poprvé se lidé dostanou i do bytu Huga Semlera, kde v roce 1945 velitel německých sil podepsal kapitulaci.
Plavecký bazén v Lounech je s rozvolněním vládních nařízení znovu otevřený. Přestože v obci stojí už od minulého roku, kvůli pandemii si ho plavci ještě moc neužili. Architekti ho na žádost obce navrhli namísto stavby z 80. let, která je uzavřená kvůli havarijnímu stavu. Nový "plavečák" má tvar elegantního zkoseného hranolu a kromě bazénů je v něm i wellness a posilovna.
Kovařovicova vila na Rašínově nábřeží je k mání. Současný majitel, který ji v minulosti pronajímal menším firmám, chce reprezentativní sídlo prodat. Dům si v letech 1912-1913 nechal vybudovat stavitel Bedřich Kovařovic podle návrhu architekta Josefa Chochola. Od 60. let je chráněnou památkou a je často označovaný jako jedna z nejcennějších ukázek vrcholného kubismu.
Dobrovolný hasič a jeho žena dlouho snili o tom, že si ve středočeských Klecanech jednou vybudují vlastní mateřskou školu. Šance se jim naskytla teprv s novým územním plánem, když se vedle rozsáhlých ploch pro bydlení podařilo na radnici prosadit i občanskou vybavenost. Trojúhelníkový pozemek v rezidenční čtvrti si dvojice pořídila s vizí lepšího vzdělávání a kulturního programu pro děti i rodiče.
Mladá rodina si pořídila byt na jednom z nejstarších sídlišť v Bratislavě. Původní 3+1 v šestipatrovém domě z 50. let bylo kvůli příčkám poměrně tmavé, a proto se majitelé rozhodli pro jeho celkovou rekonstrukci. Architekti celý prostor otevřeli, zrušili některé místnosti a hranice mezi jednotlivými částmi určili jen pomocí nábytku. Silný prvek vytváří kruhový průhled do jídelny a žluté kuchyně.
