Po třinácti letech zkoumání se vědcům z dvaceti zemí podařil přelomový objev. „Přečetli“ genom, tedy kompletní dědičnou informaci, pšenice seté. Objev poslouží vědcům i šlechtitelům, kteří díky němu budou moci rychleji šlechtit odrůdy této nejrozšířenější plodiny na světě a zlepšit její vlastnosti. Velký podíl na tomto úspěchu mají olomoučtí biologové z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR.
Povrch Marsu je velice extrémní, je tvořen vysokými horami a naopak hlubokými kaňony. Geofyzikální ústav Akademie věd ČR se zaměřil na jeho část Valles Marineris, kde se snažil prokázat sopečnou činnost. Ta by mohla přispět důkazem o životě na planetě. Zda výzkum činnost prokázal, zjistíte ve videu Akademie věd.
Čeští vědci z Ústavu biologie obratlovců objevili nového krokodýla. Tento dosud neznámý druh se podařilo nalézt díky genetickému výzkumu ve střední Africe. Jak k tomuto unikátnímu objevu došlo a co pro Akademii věd ČR znamená, zjistíte ve videu.
Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR se v posledních letech zabývá hlavně biologickou rozmanitostí Afriky. Jak se zde drobní zemní savci přizpůsobují nadmořským výškám a změnám klimatu? A k jakým morfologickým adaptacím u těchto zvířat došlo? Podívejte se na video popisující výzkum Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR.
Senátorka za ČSSD Eva Syková proslula nejvíce soubojem se svým šéfem, předsedou Akademie věd ČR a prezidentským kandidátem Jiřím Drahošem. Ten ji chtěl před dvěma lety odvolat kvůli poškození dobrého jména vědecké organizace, když se ukázalo, že si jako vedoucí Ústavu experimentální medicíny nechávala platit desetitisícové částky za možnost léčby kmenovými buňkami. Syková nakonec rezignovala sama. Teď na sebe upozornila znovu, když oznámila, že bude obhajovat senátorské křeslo v dresu hnutí ANO, a nikoliv domovské ČSSD. V rozhovoru ukázala, že už přijala i jazyk hnutí premiéra Andreje Babiše: "Přeji si stabilní vládu, aby tady už konečně byl klid a mohli jsme pracovat ve prospěch lidí."
Kromě planetky pojmenované po Tomášovi G. Masarykovi nebo po význačném vědci Jaroslavu Heyrovském bude vesmírem obíhat i těleso pojmenované po moderátorovi Danielovi Stachovi. Mezinárodní astronomická unie ho tak ocenila za popularizaci vědy.
První uživatelé by si aplikaci mohli stáhnout do svých telefonů už 31. července, je určena pro uživatele systémů iOS a Android.
Výzkumníci se vydali na východ Slovenska, kde je vyšší riziko propuknutí násilí proti etnické skupině. Zaměřili se na školáky z 8. a 9. tříd.
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd stojí za teorií, která se nyní stává klíčem ke vzniku nové generace mikrosoučástek. Vyrobili čip a experimentálně ověřili, že dokáže zapsat data tisíckrát rychleji než používané paměťové nosiče. Vynález si nechávají patentovat, v budoucnu by se mohl využít v oblasti umělé inteligence nebo třeba internetu věcí.
Genová terapie by mohla nahradit chirurgické zákroky u nezvladatelných forem onemocnění, říká Přemysl Jiruška z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Současná léčba podle něj nezabírá u 30 % pacientů a ti jsou pro vědce největší výzvou. Vrací se naděje, že epileptické záchvaty budeme schopni předpovídat jako počasí, je přesvědčený Jiruška. Do budoucna podle něj budou lékaři umět buď účinně potlačit záchvaty, nebo epilepsii úplně vyléčit.
Testování na pacientech zřejmě proběhne aspoň v první fázi v USA a bude se kombinovat s imunoterapií.
Jiří Drahoš není po neúspěchu v prezidentských volbách příliš vidět, plánuje ale další angažmá ve veřejném životě. Chce založit sdružení a kandidovat do Senátu. Zatím má drobné úvazky v Akademii věd, svou budoucnost ale vidí v politice a veřejném životě.
Termiti jsou nejstarší společenský hmyz a zároveň v mnoha ohledech nejpokročilejší. Mají obrovská hnízda, ve kterých může žít až několik milionů jedinců. Nejčastěji za rozmnožením takové masy stojí jediná královna a král. Badatelé ze skupiny Roberta Hanuse z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR však nedávno popsali hned několik druhů, které mají velice odlišnou strategii rozmnožování. Jejich královna totiž záhy po založení nové kolonie umírá, ještě předtím však nepohlavní cestou vytvoří až stovky svých genetických kopií, které se rozmnožují namísto ní.
Klonování myší ani genetické modifikace křečků nejsou samoúčelné, slouží k pochopení podstaty biologických procesů.
Jiří Drahoš je zatím podle průzkumů a sázkových kanceláří druhým největším favoritem prezidentských voleb, hned po současném prezidentovi Miloši Zemanovi. Ten podle něj táhne zemi někam, kam Drahoš nechce - směrem k Rusku a k Číně. Drahoš v posledním předvolebním rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že chce, aby se lidé v Česku nenechali strašit jednoduchými hesly. Tvrzení, že se nevyjadřuje konkrétně nebo mlží, považuje za nálepku od svých soupeřů. Stejně tak kategoricky odmítá podezření, která se týkají šéfa jeho volebního týmu Jakuba Kleindiensta.
Prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše do velké míry utvářelo jeho působení v Akademii věd ČR. Pracoval tam 43 let a z pozice stážisty se vypracoval až na předsedu celé instituce. Začínal v Ústavu chemických procesů, který později i řídil. Bývalí kolegové vzpomínají na začátky jeho kariéry a přiznávají, že je svými výstupy jako prezidentský kandidát někdy překvapuje. Podle posledních průzkumů CVVM z konce prosince by Drahoše volilo 21,5 procenta dotázaných.
Než se rozhodl kandidovat na prezidenta, prošel Akademií věd, od stážisty až po pozici předsedy velké vědecké instituce. Jak bývalí kolegové vzpomínají na spolupráci s Jiřím Drahošem a jak sledují jeho přerod z vědce v kandidáta na prezidenta? Prohlédněte si reportážní fotogalerii z vědeckého ústavu, kde Drahoš začínal.
Bioložka Helena Illnerová, jež 28. prosince slaví osmdesátiny, byla v letech 2001-2005 předsedkyní Akademie věd ČR. Stala se historicky první ženou v čele této prestižní instituce. Jako první na světě objevila závislost funkce biologických hodin v mozku savců na délce dne během ročních období. Zavedla v Česku obor chronobiologie, za nějž byla letos udělena Nobelova cena.
Odborníci z Akademie věd ČR podepsali dopis, ve kterém upozorňují na znevýhodňování žen ve vědě.
Podpora Jiřímu Drahošovi od listopadu lehce poklesla, ukázal výzkum agentury STEM/MARK. Čím dál více Čechů soudí, že volbu prezidenta ovládne Miloš Zeman, přestože se v hypotetickém druhém kole kloní spíše k jeho oponentovi.
