V únoru 1968 se odehrál jeden z nejznámějších kriminálních případů v Československu druhé poloviny 20. století. Do povědomí národa se zapsal jako "Studna". O sedm let později se jeho hlavní aktér, v té době vědec Ústavu experimentální medicíny, zapletl do kauzy rakouského technika, kterého Státní bezpečnost považovala za špiona.
Ohňostroje vypouštějí do ovzduší řadu vysoce toxických látek, které představují nebezpečí pro člověka i pro životní prostředí. Lidé přitom o této skutečnosti nejsou dostatečně informováni nebo ji podceňují, uvedli v tiskové zprávě vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR). Doporučují proto zábavnou pyrotechniku omezit či zcela zakázat, důležitá je podle nich také osvěta.
Zemědělství budoucnosti bude patřit geneticky upraveným plodinám, míní někteří vědci. Nové technologie budou podle nich hrát zásadní roli v době, kdy se bude muset světové zemědělství vyrovnávat s klimatickou změnou a rostoucím počtem obyvatel. Evropské zákony však pěstování takto upravených plodin přísně omezují. Změnu žádají experti z Akademie věd nebo lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová.
„Jako astronomové děláme všechno, co je v našich silách, abychom se vyhnuli osudu, který potkal dinosaury. Díky sondě DART dnes víme, že NASA je schopna nebezpečný asteroid ve vesmíru trefit. Teď ještě musíme zjistit, jaký to na něj mělo efekt. Jak moc se ho podařilo odklonit, budeme vědět za pár týdnů,” popisuje Petr Pravec, astronom Akademie věd.
Kvůli rychlému zdražování nemá část mladých na nájem. Šetří na jídle a hledá práci s lepším výdělkem. Téměř polovina mladých v anketě Aktuálně.cz přiznává, že má problém vyjít s penězi. Přestože nepatří mezi nejzranitelnější, vláda by se jejich problémům podle sociologů měla věnovat. "Mají pocit, že bude v příštích letech jen hůř," říkají. Pomoci mohou vyšší výdělky z brigád bez odvodů pojistného.
Od června v Česku funguje vědecký institut SYRI, který bude hledat řešení na společenské a ekonomické výzvy v době krize. Sdružuje vědce z univerzit z Prahy a Brna a inspirací pro výzkumná témata pro ně bude covid. Týmy expertů budou hledat nejlepší řešení pro vzdělávání v době uzavřených škol nebo způsoby, jak zabránit propadům do chudoby různých skupin lidí. Výstupy poslouží i ministerstvům.
Povinný vojenský výcvik může na válku nepřipravil, také během něj často nebylo co dělat. Vojáci se proto často uchylovali k šikaně a hlavně vysokoškolákům vadilo, že na ní ztrácí čas. Přesto si pamětníci myslí, že by se vojna měla vrátit - ale ve smysluplnější podobě. Zjistil to Jiří Hlaváček společně s kolegy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, kteří vyzpovídali sto pamětníků.
Hvězdy lze ve městech pozorovat o poznání hůř než na venkově, často nejsou vidět vůbec. Může za to jev zvaný světelné znečištění. Ten s sebou podle vědců nese i závažnější důsledky. V ohrožení je nejen lidské zdraví, ale především příroda, varuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd. Téma chce ministerstvo životního prostředí zvednout během předsednictví Rady Evropské unie.
Pětadvacet mladých vědců české Akademie věd dostalo v pondělí Prémii Otto Wichterleho. Získali ji například za výzkum trilobitů, významu vojny nebo úprav pitné vody. S cenou určenou vědcům do 35 let se pojí odměna 330 tisíc korun. Akademie věd tyto ceny udílí již dvacet let, za tu dobu je získalo téměř pět set lidí.
Ve špičkovém českém laserovém centru Eli Beamlines čínský vědec Yingliang Liu skončil. Akademie věd mu dala výpověď poté, co na akci pro děti napadl kolegy a pokoušel se roztrhat fotografii exilového tibetského vůdce dalajlamy. Vyvést ho musela policie. Aktuálně.cz popsalo, že následně rozeslal stovkám badatelů obvinění z nacismu. Vedení nyní prověřuje i to, zda se mohl dopustit špionáže.
Téměř čtyři desítky svazků čítá souborné dílo prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Rozsáhlou edici dokončili badatelé z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd ČR plus Ústavu T. G. Masaryka. Jde o jeden z nejnáročnějších edičních počinů po roce 1989, práce na 39 svazcích zabrala 30 let.
O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
Vedení Akademie věd loni v listopadu odvolalo vysoce postaveného manažera instituce Marka Hrubce. Aktuálně.cz dříve informovalo, že akademik, který zastřešoval zkoumání Číny, píše pro čínskou propagandu a sedí v organizaci podezírané ze špionáže. Tento think-tank založila čínská akademie. S ní spolupracuje i šéf etické komise Akademie věd, která se usnesla, že Hrubec prohřešek nespáchal.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
Prestižní Cenu Newcomba Clevelanda za nejlepší vědeckou práci publikovanou v časopisu Science získal článek českých, amerických a německých vědců. Odhalili záhadného zabijáka, jenž má ve Spojených státech už čtvrt století na svědomí úmrtí majestátního orla bělohlavého. Ptáky zabíjí nově objevený toxin ze sinic.
V době, kdy převládla varianta omikron, už nedává nošení respirátorů příliš smysl. Je to hlavně kvůli vysoké nakažlivosti omikronu, kdy i malé množství viru může způsobit nákazu. Kdybychom ji chtěli úplně zastavit, tak bychom museli respirátory nosit úplně perfektně, a ne tak ledabyle jako nyní, uvádí pro Aktuálně.cz molekulární biolog Evžen Bouřa.
Češi mají větší sklon ke kritice a nespokojenosti, protože trpí "postkomunistickým syndromem", který se projevil i v jejich přístupu k epidemii. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká vědecká pracovnice z Psychologického ústavu Akademie věd Martina Klicperová-Baker. Popisuje také, jakou roli hrají kulturní a politické preference v ochotě se očkovat nebo v odolnosti proti dezinformacím.
Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR funguje na principu elektrochemické reakce. Podle akademie baterie vydrží 500 cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi.
Při rozhodování jednotlivců o očkování proti koronaviru hrají významnou roli některé kulturní a politické faktory. Více se očkují lidé, kteří se cítí součástí západní Evropy, zjistili výzkumníci z Psychologického ústavu Akademie věd a Masarykovy univerzity v Brně. Naopak ti, kteří se kloní k Východu, podle výzkumu častěji věří hoaxům o covidu-19.
