Akademie věd České republiky

Karel Oliva, ředitel Ústavu pro jazyk český

Karel Oliva končí v čele Ústavu pro jazyk český. Nechtěl jsem odejít, důvody jsou osobní, tvrdí

Ředitele Ústavu pro jazyk český (ÚJČ) Akademie věd ČR Karla Olivu vystřídá ve funkci lingvista Martin Prošek. Oliva vedl ústav více než 13 let, znovu již do funkce být jmenován nesmí. Přestože by v ÚJČ rád zůstal, se svým nástupcem se prý na spolupráci nedohodl. Oliva se k důvodům neshody vyjadřovat nechtěl, uvedl jen, že jde o ryze osobní rovinu. Oliva stojí za několika úspěšnými projekty, díky nimž se dostal ÚJČ do povědomí širší veřejnosti, například Internetová jazyková příručka, jazyková poradna či rozhovory s jazykovědci v médiích.

Biolog Michail Kotsyfakis z Biologického centra AV ČR, který získal cenu za základní výzkum slin klíšťat.

Cenu za nejlepší základní výzkum získal autor umělých hlasivek i tvůrkyně svítících krystalů

Cenu předsedy Grantové agentury si letos vysloužily čtyři týmy vědců. Jednu z nich obdržel tým profesora Tomáše Vampoly, který pracuje na výzkumu umělých hlasivek. Ocenění si odnesla i mladá fyzička Kateřina Kůsová, která přišla společně se svými spolupracovníky z Fyzikálního ústavu Akademie věd na přelomový způsob, jak přimět miniaturní krystaly křemíku svítit. Za výzkum klíšťat komise ocenila řeckého badatele Michaila Kotsyfakise. Čtvrtou cenu za výzkum historického vývoje představ o hvězdné sféře získala Alena Hadravová.

Šest dní i nocí se sítěmi a sonary. Candátů na Lipně přibylo, vliv mělo i globální oteplení

Na Lipně běží šestidenní průzkum, jenž má zjistit, jestli se vzpamatovala populace candáta, které před několika lety hrozilo vyhynutí. Expedice se účastní vědci z Akademie věd spolu s experty z Českého rybářského svazu. Největší českou vodní nádrž a ryby v ní detailně sledovali šest dní i nocí za pomoci moderní techniky, například lovných sítí či sonarů.

Díky myším přišel na kacířské souvislosti o neplodnosti. Zřejmě dostane "českou Nobelovku"

Nejprestižnější české vědecké ocenění letos nejspíš získá expert na molekulární genetiku profesor Jiří Forejt. Na myších modelech se snaží objasnit podstatu takzvané hybridní sterility - tedy příčiny neplodnosti u kříženců. Na nejdetailnějších úrovních tak zkoumá zákonitosti vzniku nových druhů. Dvaasedmdesátiletý vědec publikuje v nejuznávanějších světových vědeckých časopisech, jako je Nature nebo Science, a hostoval jako profesor na americké univerzitě v Princetonu. O prestižním českém ocenění rozhodla vládní rada pro výzkum, vývoj a inovace, volbu ještě musí schválit vláda. Forejt poskytl Aktuálně.cz rozhovor.

Zeman si na Hrad pozval vědkyni Sykovou. Braňte se, doporučil jí

Senátorce za ČSSD a vědkyni Evě Sykové, která protizákonně brala peníze za léčbu kmenovými buňkami, doporučil prezident Miloš Zeman, aby proti "nespravedlivým nařčením" podnikla právní kroky. Bývalá ředitelka Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR dodala, že spolu vedli velmi přátelský rozhovor, v němž jí prezident vyjádřil podporu. Nad tím, že by se právně bránila, prý již uvažuje se svými právníky.

Vědci objevili za sluneční soustavou novou planetu: váží jako Země a mohl by na ní existovat život

Astronomové doslova "za humny" sluneční soustavy objevili planetu přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a tedy by na ní mohla být tekutá voda. Oznámila to ve středu Evropská jižní observatoř (ESO), jejíž dalekohledy, mimo jiných zařízení, vědci při objevu použili. O události podrobně informuje prestižní vědecký časopis Nature. Planeta, o kterou se jedná, Proxima b je podle vědců pravděpodobně kamenným tělesem a na jejím povrchu mohou panovat podmínky vhodné pro přítomnost kapalné vody. Teoreticky je tudíž nejbližším adeptem na existenci života mimo sluneční soustavu.

Kvůli pastvě ovcí vymírají v Česku vzácné rostliny i hmyz, majitelé z ní ale mají větší zisk

Na mnoha místech v Česku vymírají vzácné druhy rostlin i hmyzu. Přispívají k tomu i ovce, které se často pasou na nevhodných místech nebo ve špatnou dobu. Mnohem vhodnější a zároveň levnější by podle vědců bylo používat koně. Pro majitele jsou ale ovce výhodnější v tom, že na ně dostanou dvojnásobně vyšší dotace, a mají tak větší zisk. Riskují proto ničení přírody a nenávratné vyhynutí mnoha vzácných druhů.

Po kauze Sykové odchází z Fakultní nemocnice v Motole neurolog Bojar, nemocnice nepochybila

Interní šetření Fakultní nemocnice v Motole došlo k závěru, že lékaři neporušili předpisy při experimentální léčbě amyotrofické laterální sklerózy (ALS). Neurolog Martin Bojar však po mediální kauze kolem výzkumu kmenových buněk na vlastní žádost požádal o ukončení zaměstnaneckého poměru v nemocnici. Podle vyjádření nemocnice Bojar nechce, aby kauza poškodila dobré jméno nemocnice a jeho kolegů.

Neplacená práce zabírá českým ženám více času než ta placená, u mužů je to naopak, ukázali vědci

Ženy v Česku mají méně volného času než muži. Muži sice odpracují víc hodin v zaměstnání než ženy, ty se ale zas mnohem víc starají o domácnost, děti a příbuzné. Ukázal to první ročník výzkumu o proměnách společnosti, jehož výsledky v pondělí představili autoři ze sociologického ústavu Akademie věd ČR. Zkoumali loni situaci více než 8000 lidí nad 18 let - studentů, rodičů dětí, svobodných i seniorů.

Budějovicko-brněnský tým laboratoře arbovirologie

Čeští vědci slaví velký úspěch, jako první na světě našli základ léku proti viru zika

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství objevili skupinu látek s vysokým účinkem proti viru klíšťové encefalitidy a viru zika. Jde o první popsané látky, které jsou proti viru zika účinné.

Vláda schválila odvolání vědkyně Sykové z Rady pro výzkum, vývoj a inovace

Odvolání vědkyně a senátorky Evy Sykové z Rady pro výzkum, vývoj a inovace schválila vláda. Syková působila v Radě jako první místopředsedkyně, po kauze s placenou léčbou kmenovými buňkami minulý týden na funkci sama rezignovala a odešla také z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, jehož byla ředitelkou. Návrh na odvolání, který podal Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), musela ještě schválit vláda. Místo ředitelky v ústavu po Sykové zatím převzala Miroslava Anděrová, dokud nebude v konkurzu zvolen nový ředitel.

Kmenové buňky, mikroskop, ilustrační foto

Po Sykové povede zatím ústav vědkyně Anděrová, Akademie věd vypíše na místo konkurz

Evu Sykovou v čele Ústavu experimentální medicíny Akademie věd dočasně nahradí členka rady Miroslava Anděrová. Do doby, než bude ve výběrovém řízení vybrán nový šéf, ji vedením pověřil předseda akademie Jiří Drahoš. Na jeho podnět zároveň v Ústavu experimentální medicíny začala mimořádná kontrola hospodaření.

Za kauzou je odpor proti kmenovým buňkám, říká Syková. Chce podat žalobu na poškození dobrého jména

Eva Syková dnes rezignovala na funkci ředitelky Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, rada její rezignaci přijala. V ústavu bude dál pokračovat ve vědecké práci. Kvůli kauze s kmenovými buňkami se ale nevzdá funkce senátorky za ČSSD, řekla. Syková čelí kritice kvůli přijímání peněz od pacientů za účast v klinické studii týkající se léčby kmenovými buňkami.

Syková rezignovala na funkci ve vládní radě pro výzkum. Slibuje, že peníze vrátí

Vědkyně, senátorka a členka několika vědeckých rad Eva Syková zahájila obranné tažení po úterním odvolání z postu ředitelky Ústavu experimentální medicíny. Kvůli televizní reportáži v pořadu Reportéři ČT jí odvolal šéf Akademie věd Jiří Drahoš. Přestože se Syková obvinění z etického pochybení brání, odpoledne oznámila, že rezignovala i na členství v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Podle prezidenta Miloše Zemana by se mělo přihlédnout k jejím vědeckým úspěchům.

Šéf Akademie věd odvolal Sykovou kvůli kmenovým buňkám. Jen jsme chtěli pomoci, hájí se vědkyně

Vědkyně a senátorka Eva Syková má skončit v čele Ústavu experimentální medicíny, protože kauzou s kmenovými buňkami poškodila dobré jméno akademie. S návrhem přišel předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Návrh ještě musí schválit rada ústavu, ve které je však právě Syková předsedkyní. Pokud by rada odvolání nepotvrdila a Sykovou nechala ve funkci, musela by věc pravděpodobně řešit dozorčí rada ústavu.

Seismiogram ze stanice v Moravském Krumlově.

Oblast u Vídně zasáhlo zemětřesení o síle 4,1 stupně. Otřesy pocítili i na jižní Moravě

Pondělní zemětřesení o síle 4,1 stupně na východě Rakouska pocítili i lidé na jižní Moravě. Otřesy byly nahlášeny v Brně, Jihlavě, Moravském Krumlově i v Měříně. V našich podmínkách vzácné zemětřesení zřejmě způsobil náraz Africké tektonické desky na Euroasijskou desku, říkají odborníci.

Pošlete do vesmíru vzkaz nebo své jméno. Do kosmu je vynese družice zkoumající "vesmírné skřítky"

Cílem soutěže Vzkaz skřítkům je navrhnout textová poselství, jež na své palubě ponese kosmická družice Taranis. Její hlavní poslání spočívá v historicky nejrozsáhlejším a nejúplnějším výzkumu blesků a záblesků gama nad bouřkovými oblastmi. V paměti přístroje, který pro družici dodají čeští vědci, zbývá 1,5 MB. Ty jsou nyní k dispozici všem Čechům. Mobilem mohou zaslat své jméno, případně vzkaz, který bude létat vesmírem.

V Bavorsku našli meteorit starý jako sluneční soustava, pomohli i Češi

V německém Bavorsku byl v sobotu 12. března nalezen 25. meteorit s rodokmenem. Rozbor ukázal, že meteorit se zatím neoficiálním názvem Stubenberg pochází z doby vzniku sluneční soustavy. K nálezu přispěli čeští vědci z Evropské bolidové sítě, kteří se meteority s rodokmenem, tedy tělesy se známým původem a místem dopadu, zabývají dlouhodobě. V roce 1959 objevili i první z nich, meteorit Příbram.

Zeman? Došlo k osobnostnímu zlomu pod vlivem alkoholu, snad už nebude kandidovat, říká Kroupa

Zeman dostal anticenu za sexistické výroky, porazil Trumpa, Klause i Konvičku

Sdružení Žába na prameni ocenilo anticenou za sexistické výroky prezidenta Miloše Zemana. Cenu si vysloužil za své výroky o Češkách unesených v Pákistánu a vyjádření o ženách v burkách. Druhé a třetí místo obsadili novináři, komentátor deníku E15 a týdeníku Euro Pavel Páral a redaktorka Mladé fronty Dnes Scarlett Wilková. Mezi nominovanými byli také bývalý prezident Václav Klaus, bývalý ministr školství Marcel Chládek, americký prezidentský kandidát Donald Trump nebo protiislámský aktivista Martin Konvička.

Skleníky v Polsku svítí jako stotisícový Liberec, lidé si stěžují

Obyvatele v příhraničních oblastech Liberecka obtěžují zářící skleníky v Polsku. Firma Citronex je vybudovala poblíž elektrárny a pěstuje v nich rajčata a okurky. Světlo skleníků je vidět i ze vzdálenosti 60 kilometrů. Podle Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR budou skleníky do budoucna velký problém. Jednak podle něj mizí živočišné druhy, především hmyz, který je nezbytnou součástí potravního řetězce řady živočichů.