Nejvyšší velitelé americké armády očekávali po stažení vojáků z Afghánistánu problémy a krizi, ale nepočítali s tak rychlým a totálním kolapsem. Důstojníci v úterý poprvé veřejně promluvili o vítězství radikálního hnutí Tálibán při slyšení v americkém Senátu.
26. září 1996 dobylo islámské fundamentalistické hnutí Tálibán Kábul. Afghánská metropole padla do rukou Tálibánu prakticky bez boje.
Neměli jsme se snažit přetvořit Afghánistán k obrazu svému. Prohra je, že jsme tam zůstali o několik let déle, než jsme měli, míní poslanec ANO Jaroslav Bžoch. Kdybych chtěl být škodolibý, tak řeknu, že KSČM to říkala 20 let. Je to fiasko, říká Zdeněk Ondráček z KSČM. Vojensky to prohra nebyla, kdybychom tam zůstali, tak Tálibánci zůstanou dál zalezlí v horách, dodává Jan Lipavský z Pirátů.
Afghánská soudkyně už je po útěku z Kábulu v bezpečí v Evropě a může si oddechnout, že už jí nehrozí pomsta od mužů, které kdysi poslala za mříže. Mnohé její kolegyně ale takové štěstí neměly a volají o pomoc, protože se bojí o život. Nebezpečí pro ně představuje jak vláda radikálního Tálibánu, tak trestanci, kteří se po ofenzivě tálibů a vyprázdnění věznic dostali na svobodu, napsala Reuters.
Šlo o čtvrtý charterový let z Kábulu do Kataru od konce srpna, kdy z Afghánistánu odešli poslední američtí vojáci a skončila vojenská letecká evakuace. Na palubě bylo celkem 236 lidí, občané Německa, Belgie, Irska, Kanady, Francie, Itálie, Británie, Finska a Nizozemska. Šlo o nejpočetnější evakuační let od stažení Američanů v srpnu.
Americká armáda v pátek přiznala, že její poslední bojová akce v Kábulu byla chyba. USA zaútočily 29. srpna raketou odpálenou z dronu na auto s údajnými atentátníky, ale zemřeli při tom civilisté. Za útok se omluvil americký ministr obrany Lloyd Austin. USA připustily, že při útoku nebyl zraněn žádný terorista, ale zemřelo naopak deset civilistů, z toho sedm dětí.
Odcházející německá kancléřka Angela Merkelová přijela do Elysejského paláce na setkání s prezidentem Emmanuelem Macronem. Je to jejich poslední oficiální schůzka, protože Merkelová po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech v čele Německa z politiky letos na podzim odchází.
Poslední střela, kterou Američané v Afghánistánu vypálili, měla podle armády zabít teroristu napojeného na Islámský stát. Chtěl prý v Kábulu odpálit nálož z auta. Podle novinářů ale americký dron ve skutečnosti zabil zaměstnance neziskové organizace a devět dalších lidí, z toho sedm dětí. Přinesli i řadu důkazů.
Mezi vůdci islamistického hnutí Tálibán, které od srpna vládne Afghánistánu, údajně propukl koncem minulého týdne ostrý spor. Zdroj z řad Tálibánu serveru BBC řekl, že nový vicepremiér Abdul Ghaní Barádar se v prezidentském paláci v Kábulu pohádal s ministrem pro migraci Chalílem Hakkáním o to, kdo udělal pro vítězství Tálibánu víc. Jejich stoupenci se prý opodál dokonce poprali.
Dvacáté výročí teroristických útoků z 11. září 2001 si USA připomněly těsně po chaotickém odchodu svých vojáků z Afghánistánu. Podle Kurta Volkera, který byl v letech 2008 až 2009 velvyslancem USA při NATO, se prezident Joe Biden jednoznačně soustředí na domácí agendu. "To je hlavní priorita, zdaleka důležitější než Čína," říká pro Aktuálně.cz.
Sociálními sítěmi koluje video z údajného obsazení skladu bývalého afghánského ministra zahraničí Salahuddina Rabbaniho členy Tálibánu. Na záběrech jsou podle radikálů vidět jeho početné zásoby alkoholu, mezi lahvemi nechybí ani tuzemské značky včetně Becherovky nebo plechovky Plzeňského Prazdroje. Ve skutečnosti se jedná o sklad bývalé české ambasády v Kábulu.
Atény jsou podle slov řeckého premiéra Kyriakose Mitsotakise odhodlány zablokovat utečeneckou vlnu tvořenou lidmi, kteří prchají před vládou Tálibánu. Po Evropské unii žádají větší pomoc v boji s ilegální migrací.
Poradní sbor českého prezidenta doporučuje hraniční ostrahu vyztužit ve spolupráci s dalšími zeměmi Evropské unie. Na Twitteru to po nedělním jednání uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Obyvatelé převážně muslimských zemích do jisté míry chápali odvetu za 11. září, ale dlouhodobé intervence v Afghánistánu a zejména Iráku tvrdě odmítali. Afghánistán ani neměl a nemá moc šancí se rozvíjet. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká islamoložka Zora Hesová, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Získala doktorát v islámské filosofii na univerzitě v Sarajevu.
Sara pracovala jako poradkyně na ministerstvu v Kábulu, o práci ale přišla s nástupem Tálibánu. Teď se obává o svá práva a také práva dalších žen žijících v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí. V těchto dnech za ně protestují v ulicích. “Budu pokračovat znovu a znovu, dokud mě nezabijí. Je lepší zemřít hned než umírat postupně,” říká.
Pro dvacetileté Američany není 9/11 živou pamětí, ale historií. Dopady toho tragického dne vnímají, ale nejsou jím zatíženi. Na rozdíl od rodičů nejsou myšlenkově a názorově uzavřeni ve svých vězeních. Lepší budoucnost Ameriky je už jen na nich.
Před 22 lety šokovaly svět útoky al-Káidy na New York a Washington. Džihádisté unesenými dopravními letadly zavraždili tři tisíce lidí, Amerika poté vyhlásila válku proti terorismu a podnikla invazi do Afghánistánu. Přečtěte si ve velké grafice, jak 11. září 2001 nyní vnímají mladí Američané, kteří se v tento den útoků narodili, a podrobnou rekonstrukci událostí.
