Zuzana Hronová

2156 článků

Moje články

AZ-kvíz je fenomén, nikdo to nečekal, říká Aleš Zbořil. Za den natočí až pět dílů

Soutěž České televize AZ-kvíz slaví 20 let. Nikdo přitom žádné dlouhé trvání nepředpokládal, snad ani samotní tvůrci. Pořad je statický, s minimálními obměnami i výhrami. Přesto se z něj stal fenomén, který vyhledávají stovky tisíc lidí denně, a na YouTube mají pověstné díly soutěže přes milion zhlédnutí. Pořad pro seniory navíc zpětně objevila mladá generace. "Točím vždy dva dny v měsíci. Osm hodin stojím na nohách, bolí mě nohy, záda a huba, tedy pusa. Na ty dva dny mám připraveno deset kostýmů a po každém díle se převlékám," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz moderátor Aleš Zbořil. Prozradil rovněž některé "fígle" ze zákulisí.

Vánoce jsou definitivně pryč. Sloni v Troji zlikvidovali stromečky

Video: Vánoce definitivně skončily. Vaše vánoční stromečky zlikvidovali sloni z pražské zoo

Zvířata v Zoo Praha měla Vánoce opravdu pestré. Návštěvníci jim během svátků mohli nosit dárky – suché pečivo, čerstvé i sušené ovoce a zeleninu, ořechy či piškoty. Speciálně pro orangutany měli přinést prostěradla, povlečení a trička, lední medvědi dostali speciální rybí zmrzlinu, gorily nový krmný hlavolam a sloni se dočkali vánočních stromků. Podívejte se, jak chutnaly slonici Tamaře, jak se s nimi dala drbat záda a jak se se svými prvními Vánocemi potýkal nejmladší slon Rudolf.

Trabantem po Austrálii, traktorem do Polska i pěšky po Číně. Češi procestovali svět křížem krážem

Rok 2016 byl v mnohém pro český fenomén cestovatelství zásadní. Legendy Miroslav Zikmund a Miloslav Stingl křtily své souhrnné publikace a jejich následovníci dokázali, že cestovatelé stále dokážou v Česku "strhnout davy". Akorát k tomu dnes potřebujete jít za hranici rizika, také trochu klaunství a psavého ducha.

Student Jakub Trefný na svých dobročinných cestách za bezdomovci

"Připadám si zase jako člověk." Student z Prahy rozdává osamělým lidem radost i důstojnost

Jakub Trefný má zvláštní "zálibu": navštěvuje lidi, kteří se ocitli na okraji společnosti. Důchodce, uprchlíky, bezdomovce. "Spojuje je, že jsou osamělí, jejich problémy nikoho moc nezajímají," vysvětluje teprve dvacetiletý mladík. "Snažím se normálně si s nimi popovídat a vyslechnout jejich příběhy. Kolikrát to potřebují víc než materiální pomoc," dodává. Za jeho dobrovolnické aktivity mu Nadace Via udělila filantropickou Cenu Via Bona 2016. Jakub doufá, že v roce 2017 inspiruje co nejvíce svých vrstevníků.

Dobrovolník Jakub Trefný, který se svými kamarády pomáhá bezdomovcům

Obrazem: Studenti chodí za bezdomovci. Někteří chtějí jídlo, jiní si potřebují jen popovídat

Jakub Trefný (20) získal ocenění Nadace Via Mladý srdcař. Se svými kamarády chodí každý týden za bezdomovci, kteří bydlí na vltavském břehu. Nosí jim obložené bagety a chleby, čaj, kávu a také oblečení. Mnozí lidé bez domova si však s nimi chtějí hlavně popovídat - svěřit se, nebo si nechat poradit.

V Ruzyni nouzově přistál Boeing do Varšavy. Polák, jenž hrozil bombou, byl zadržen

Na starém letišti v pražské Ruzyni kvůli hrozbě bombou nouzově přistál Boeing mířící se 162 cestujícími a šesti členy posádky ze španělského Las Palmas do Varšavy. Po přistání kolem 21. hodiny policie v letadle zneškodnila Poláka, jenž vyhrožoval bombou. Následně došlo k evakuaci cestujících, k jejich výslechu a k pyrotechnickým testům. Podle ministra vnitra Milana Chovance nešlo o teroristický útok.

Pink Crocodile: Škola pro děti se zvláštními potřebami

"Růžový krokodýl" vrací naději rodinám, které už skoro všechnu ztratily. Chybí mu jediná věc

Pink Crocodile School vzdělává děti s kombinovaným postižením, s nimiž si jinde nedokážou poradit. Zařízení založila v Praze Dagmar Herrmannová. "Každé dítě má právo žít plnohodnotně, navzdory svým handicapům," říká. Za svůj projekt byla nominována na filantropickou Cenu Via Bona.

Obrazem: Tak "růžový krokodýl" vzdělává děti, nad nimiž už ostatní instituce zlomily hůl

Nahlédněte do školy a školky Pink Crocodile School v pražských Letňanech, kde vzdělávají děti s kombinovaným postižením, které jiné vzdělávací instituce odmítají. Za tento projekt byla zdejší ředitelka Dagmar Herrmannová nominována na filantropickou cenu Via Bona.

50 let Divadla Járy Cimrmana - úvodní obrázek do grafiky

Každé zbytečné slovo je zbytečné. Nejslavnější hlášky, které zná každý cimrmanolog

Cimrmanologové z celého světa, ale zejména z České republiky, si letos připomínají hned několik padesátých výročí spjatých s Cimrmanem.

V sedmi letech si člověk neuvědomí, že umírá, říká dívka, která díky transplantaci přemohla leukémii

Když jí byly tři roky, onemocněla Nikol Revayová (16) akutní leukémií. V šesti letech si užila roli prvňáčka jen pár týdnů, pak jí doktoři oznámili, že se nemoc vrátila. Již neexistovala jiná možnost vyléčení než transplantace kostní dřeně. Dárce se našel rekordně rychle v Českém národním registru dárců kostní dřeně a ona podstoupila v Motole úspěšnou transplantaci. Dnes je Nikol studentka Pedagogického lycea v Přerově, v krásné sportovní dívce, která závodně provozuje aerobik, by jen málokdo hledal pacientku hematoonkologie. Nedávno se setkala s paní Lenkou, svojí zachránkyní.

Bílé Vánoce - 24. 12. 2016, Deštné v Orlických horách

Obrazem: Na Štědrý den je na horách ladovská zima. Venku ani noha, všichni jsou u stromečku

V nižších polohách jsou už téměř tradiční Vánoce na blátě. Když člověk ale zavítá výše, uvidí na Štědrý den bílé Vánoce. Dokonce i v obci Deštné v Orlických horách, kde by to podle názvu nečekal, zvláště když se o pár kilometrů dál nachází obec Sněžné. I tady jsou však všichni u stromečku, v ladovské zimě venku skoro ani noha. Horská střediska se probudí naplno až po štědrovečerní nadílce.

Vánoce postaru jsou zase v módě, vrací se korálkové ozdoby i recepty na vrkoč

Se stále vzrůstající oblibou retra se vrací hluboko z kredencí, almar a šuplíků prababiččiny korálkové ozdoby, recepty na vrkoč, slané vdolky nebo poctivé perníčky. Nahlédněte do roubenek ve skanzenu Veselý kopec nedaleko Hlinska a podívejte se, jak vypadají Vánoce "postaru".

Nejhorší jsou zranění mačetou a báby potratářky, říká Čech, jenž zachraňuje lidi v Keni

Aleš Bárta pracoval jako zdravotník na úrazové chirurgii pardubické nemocnice. V roce 2004 patřil se svojí kamarádkou mezi první, kdo dorazili na Srí Lanku ošetřovat zraněné po tsunami. V roce 2006 založil v rámci humanitární organizace Adra v keňském Itibu nemocnici. Od té doby zde se svým týmem bojují s HIV, malárií či tyfem, léčí těžké úrazy po mačetách i ženy zmrzačené "bábou potratářkou". "Zvykl jsem si, a to nejen za deset let v Keni, ale i za ta léta, co jsem byl na úrazové chirurgii a vozí vám tam lidi ze silnic a přejeté vlakem. Už jsem toho neštěstí viděl tolik, že člověku otrne," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Právě má po benefičním koncertě, výtěžek půjde na novou sanitku.

Obrazem: Aleš Bárta provozuje 10 let nemocnici v Keni. Dobrodružství je už jen jízda sanitkou

Český zdravotník z Pardubic Aleš Bárta si toho naložil hodně. Po vybudování dále vybavuje a provozuje nemocnici v keňském Itibu, ošetřuje pacienty a jezdí se sanitkou. Když je zrovna v Česku, shání další finance a sestavuje týmy mediků pro další čtvrletí v Keni.

Skaut z Brna získal cenu od švédského krále. Mlýn v Moravském krasu obdivují skauti z celého světa

Na počátku příběhu byla obrovská ruina Kaprálova mlýna v údolí Říčky nedaleko Ochoze u Brna v Moravském krasu. Na konci je ocenění českého skauta z rukou samotného švédského krále Karla XVI. Gustava za přínos k ochraně životního prostředí. Ceremoniálu koncem listopadu v Rijádu byla osobně přítomna také saúdská princezna.

Z bombardovaného Aleppa do prezidentského paláce. I to je příběh sedmileté reportérky Bany

Tahle sedmiletá "reportérka" z Aleppa nedá světu spát. Dezinformátoři se ji a její tweety snažili zpochybnit, samotný Asad ji nazval nástrojem teroristů. Mezinárodním novinářům se ji podařilo lokalizovat a potvrdit její identitu. Jenže pak se dívenka Bana s maminkou Fatimou ocitly v samotném epicentru bojů, přišly o domov a neúspěšně se pokusily o evakuaci. Svět hledal Banu znovu. Rodině holčičky se podařilo uniknout z východního Aleppa. Posléze se objevily na Twitteru prezidenta Erdogana fotky, jak přijímá Banu a spol. v prezidentském paláci.

Co prozrazují trička o Češích? Milují pivo, sex, počítačové hlášky a černý humor

První větší peníze vydělal Martin Jindra na prodeji toaletního papíru s podobiznou Jiřího Paroubka. Pak objevil díru na českém trhu a vrhl se na potisky triček. Jeho firma Bastard.cz má roční obrat 15 milionů korun. Za deset let podnikání zjistil mnohé o preferencích Čechů – o jejich oblibě v narážkách na pivo, sex či informační technologie. "Pivní tematika patří jednoznačně mezi bestsellery. Vedou 'pivoni', parodie na mimoně, design 'tříděný odpad', jenž odkazuje k označení 'být na plech'. V létě zase byla v kurzu pivní olympiáda – tedy pět půllitrů symbolizujících olympijské kruhy," popisuje majitel firmy, jenž vyučuje nová média na filozofické fakultě.

Češka našla ve světě místa, kde ženy ovládají vše. Muži marně bojují o svá práva a upíjí se k smrti

Cestovatelka Kateřina Karásková se vydala se svým přítelem Simonem Birdem hledat po světě matriarcháty – místa, kde vládnou ženy. Objevili korpulentní Mexičanky s neduživými manžely, kteří se ze zoufalství upíjí. Na Sumatře našli dokonce muslimský matriarchát, který nepřeválcovala ani islamizace. V Indii, nechvalně známé utlačováním žen, vypátrali kmen, v němž se muži snaží bojovat za svá práva, aby nebyli jen za "chovné býky". V čínské části Himálaje navštívili etnikum Mosua, známé svým nevázaným sexuálním životem. Rodině vládne nejstarší žena, z mužů jsou podřízení mamánci. Své zkušenosti z cest po matriarchátech sepsala Kateřina Karásková v knize Kde ženy vládnou.

Obrazem: Podívejte se s cestovatelkou Kateřinou Karáskovou do míst, kde žijí muži pod nadvládou žen

"Že amazonky dávno vymřely? Hloupost. Vítejte ve společnostech, kde mají navrch ženy!" píše česká cestovatelka na přebalu své knihy Kde ženy vládnou. Na začátku bylo naštvání na vyhledávač Google, jenž na dotaz "matriarchy" vnucoval Češce výraz "patriarchy". Rozhodla se, že slavnému vyhledávači ukáže, vydá se do světa a nějaké ty matriarcháty najde.

Cestovatelé Marek Vantuch a Ivana Haraslínová

Čech jel s přítelkyní na motorce z Evropy do Austrálie. Byli jsme profesionální bezdomovci, říká

Na své 430 dnů dlouhé cestě projeli Čech Marek Vantuch a Slovenka Ivana Haraslínová na starých motorkách "čezetách" Evropu, Asii a Austrálii. Část trasy jeli po stopách trabantů Dana Přibáně. Ten jim také mnohdy vypomohl radou. "Spali jsme u polí, v lese, na pláži, někdy jen tak zavěšení na stromech v síti. Jenže jakmile má člověk k tomu motorky, tak mu jeho sociální status velmi stoupne. Už to není klasický bezdomovec, ale cestující bezdomovec, což je velký rozdíl," vysvětluje Marek Vantuch.