Teoretický fyzik Martin Roček obdržel Cenu Neuron za přínos světové vědě od stejnojmenného nadačního fondu na podporu vědy. Koho nezaujmou taje jeho náročného oboru supersymetrie, toho rozhodně zaujme jeho dobrodružný život.
Projekt Českého rozhlasu Ježíškova vnoučata propojuje přání opuštěných seniorů s potenciálními dárci. Samotné organizátory překvapilo, jak veřejnost zareagovala. Do 7. prosince splnil projekt již 10 tisíc přání. Mnozí dárci navíc předávají balíčky osobně, obdarovaného si mnohdy "adoptují" a jezdí za ním dál. Plní se i zážitková přání, vnoučata už zajistila let letadlem, jízdu v závodním autě či zabijačku. Ta náročnější přání si vzal pod sebe Český rozhlas. Seniorům již splnil sen setkat se s Karlem Gottem či Jiřinou Bohdalovou, dojednal i setkání s papežem. Šéf projektu Martin Ondráček v rozhovoru pro Aktuálně.cz prozrazuje, které velké přání zatím ještě nesplnili.
Miroslav Háša je celoživotní propagátor kybernetiky. Věří, že pomocí programovatelných osobních robotů ve výuce děti pochopí stále složitější svět kolem sebe. Školy na to však stále moc neslyší, i když jsou dnes tito roboti v podstatě za pakatel. Háša začínal ve Stanici mladých techniků, kde popularizoval kybernetiku i pomocí papírového počítače pro časopis ABC, který vyvinul v roce 1980.
Vydavatelství Yinachi přichází na začátku prosince s bohatě ilustrovanou knížkou Neboj, neboj! pro děti i rodiče. Čtenářům představuje fenomén strachu nikoli jako nepřítele, ale jako jednu ze čtyř nejstarších lidských emocí, se kterou je v životě třeba počítat. Autoři se snaží vysvětlit, že strachu se není třeba bát, je však dobré umět ho přiznat a pochopit. Ne náhodou vyjela kniha z tiskárny 5. prosince. "Na Mikuláše je v českých domácnostech velká koncentrace strachu. Bojí se většina malých dětí, i když je nikdo nestraší. Ta legenda je zkrátka ve vzduchu: může přijít čert a odnést si tě," říkají spisovatelka Milada Rezková a ilustrátor Lukáš Urbánek v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Originální happening zvolili autoři knihy o strachu Neboj neboj!, která má fungovat jako zábavná příručka pro děti a jejich rodiče. Právě děti a jejich rodiče prošli po setmění Žižkovským tunelem a zamířili do Kasáren Karlín na slavnostní křest knihy. Doprovázel je obrovský strach - černý plyšový puntík, jenž v knize strach reprezentuje. A také Jirka s megafonem. Ten je průvodcem celého příběhu nové publikace Neboj, neboj, které nakladatelství Yinachi vydalo 5. prosince, tedy v den, kdy se většina malých dětí bojí čerta.
Když astronomové potvrdili, že záhadné vesmírné těleso 1I/2017 U1 zvané též Oumuamua pochází z jiné sluneční soustavy, stal se jeho říjnový průlet, během nějž byl vzdálen 24 milionů kilometrů od Země, málem astronomickou událostí roku. Přitom jak prozrazuje astronom Petr Scheirich z Oddělení meziplanetární hmoty v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, tento dnes již slavný posel málem spadl do kategorie "chybná měření", protože jeho dráha se příliš vymykala parametrům těles, na něž byli vědci doposud zvyklí. Nyní však Začíná novou kapitolu. "Otevírá se nám možnost téměř 'hmatatelného' studia částí vesmíru, které jsme až doposud studovali pouze na dálku," říká Scheirich.
Když v mobilní hře propojí uživatel tři stejné symboly, má bod, protože tak je to správně. Nepěstuje to ale v lidech strach z jinakosti? Čeští studenti z Univerzity Karlovy a ČVUT proto vyvinuli originální a vysoce umělecky provedenou hru, v níž se naopak tři stejné symboly rozpojují a promíchávají. Vše doprovází příběh o jinakosti, vyloučenosti, šikaně i přátelství. Nazvali ji trochu provokativně - Xenofil. "Až na výjimky nás herní média odignorovala, takže zapadlo, že se jedná zejména o novou a náročnou logickou hru, nikoliv o metlu na xenofoby, jak hru novináři občas prezentovali. Proto nadávky a odsudky převažují," říká spoluautor Xenofila, student a herní designér Jindřich Pavlásek.
Vědci z Fakulty elektrotechnické na ČVUT v Praze spolupracují s dalšími mezinárodními týmy na výzkumu brzkého odhalení Parkinsonovy nemoci pomocí řečové analýzy. Na vyšetření podle této metody by se podílel neurolog, logoped a konečně inženýr, jenž by zanalyzoval nahrávku pacientovy řeči. "Až budou vědci umět zpomalit, či dokonce zastavit odumírání mozkových buněk, bude brzká diagnostika zásadní pro zachování pacientovy kvality života," říká pro Aktuálně.cz vedoucí projektu za českou stranu, Jan Rusz z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické na ČVUT.
Neurolog Ondřej Volný z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně dostal za své poznatky v polovině listopadu v Záhřebu ocenění Danubius Young Scientist Award určené pro vynikající mladé vědce. Přišel na to, že nová metoda zobrazení mozku pomůže rychleji odhalit mrtvici. "Díky této metodě zobrazení získáváme lepší představu o toku krve a o uložení uzávěru mozkové tepny," říká v rozhovoru. Cévní mozková příhoda je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, ročně postihne 17 milionů lidí a třetina z nich zemře. Lékaři znají efektivní léčbu, ale pacient se jí musí dočkat včas, jinak mu hrozí úmrtí nebo trvalé následky.
Česko má ještě v živé paměti sporný případ odebrání dvou malých synů Evě Michalákové Barnevernetem - norským úřadem na ochranu dětí. Není náhodou, že vlna proti norským praktikám prošla nedávno většinou Evropy i Austrálií. Proč právě teď, když úřad funguje již od roku 1992? „Barnevernet postupně prohlubuje svůj zájem od dětí, jejichž rodiče mají problémy s psychikou, alkoholem či drogami, až po soft kategorii, kdy jeho úředníci zkoumají, kdo je ‚dost dobrý rodič‘. To je velmi vágní a tady právě začaly problémy,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz režisérka Ivana Pauerová Miloševičová, jež v Norsku natočila dokument Děti státu. Po premiéře na festivalu v Jihlavě jde nyní do České televize.
Šestidílný dokumentární cyklus Olgy Špátové Rodiče napořád, jejž od listopadu do prosince vysílá Česká televize, má ve společnosti otevřít diskusi o prospěšnosti pěstounské péče. I přes její nesporné výhody je totiž stále upozaďována a podfinancována, stát podporuje spíše neosobní ústavní péči. Dokument ukazuje nejrůznější podoby pěstounství, jedna z epizod vypráví o dvou Petrech, kteří vychovávají dvouletého Radka. "Dítě potřebuje mít své lidi, svou rodinu, ideálně fungující mámu a tátu. Pokud to není možné, tak dva muži nebo dvě ženy, kteří dají dítěti bezpečný domov a lásku, jsou určitě lepší než ústav," říká ředitelka Nadace J&T a odborná poradkyně dokumentu Marie Oktábcová.
Janu Lukačevičovi je 26 let, nedávno odpromoval na ČVUT, nyní pracuje v Oddělení kosmické fyziky na Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Již několik let spolupracuje s NASA, s níž vyvíjí nový typ 3D tisku. Díky němu si astronauti letící na Mars budou moci vytisknout náhradní díly či nářadí. Pracuje také pro Evropskou vesmírnou agenturu, u ní vyvíjí anténu na detekci blesků pro marsovský modul.
Filip Tylš je psychiatr a neurovědec. Posledních 15 let ho fascinují psychedelické látky, v Národním ústavu duševního zdraví (NÚDZ) se věnuje jejich výzkumu. Zajímá se o jejich běžné užívání i o změněné stavy vědomí. Absolvoval 1. lékařskou fakultu UK a navázal doktorským studiem neurověd. Účastní se pilotní studie podávání psilocybinu, tedy látky obsažené v halucinogenních houbách, pacientům s rezistentní depresí. Filip Tylš v roce 2015 spolu s přáteli založil Českou psychedelickou společnost. Jeho velkým snem je využít potenciál psychedelik v terapii a pro seberozvoj. O své vizi přednášel začátkem listopadu na konferenci TEDxPrague 2017.
Scenárista, publicista a spisovatel Pavel Kosatík napsal pro produkční společnost Filmové ateliéry Zlín čtyřdílné filmové drama o fenomenální české automobilové závodnici Elišce Junkové. Natočeno by mělo být v roce 2020, tedy 120 let od narození této pozoruhodné ženy. "Nechtěla závodit jako všichni ti muži okolo, chtěla přijít na to, jestli se jim vyrovná právě jako žena. A přišla na to," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Pavel Kosatík.
Oblíbená Science show z liberecké iQlandie zavítala v rámci Týdne vědy a techniky do Městské knihovny v Praze. Herci na pódiu předváděli různé pokusy, výbuchy s plameny a dýmem, odpalovali "vodíkové bomby" a do sálu startovaly rakety. U publika plného školáků měla hra velký úspěch.
V rámci Týdne vědy a techniky zavítala do velkého sálu Městské knihovny v Praze oblíbená Science show z liberecké iQLANDIE. Organizátoři lákali na "představení plné napětí, zábavy a výbuchů". Jejich slova se naplnila. Aby dva performeři udrželi pozornost přítomných školáků, na pódiu se v krátkém sledu střídaly výbuchy s plameny či hustým dýmem, popřípadě do publika startovaly rakety či byly odpalovány "vodíkové bomby". Hlasité exploze střídalo ječení slabších povah v sále. Zkrátka, pakliže to bouchá, dýmá a hoří, každý školák vědu miluje.
"Termiti se dokážou rozhodnout k sebeobětování a spáchají cílenou sebevraždu tak, aby ochránili své příbuzné. Stává se to pouze v bezvýchodné situaci, kdy již není šance na vlastní přežití," líčí v rozhovoru pro Aktuálně.cz entomolog Jan Šobotník, mezinárodně uznávaný odborník na stavbu a funkci hmyzího těla.
Konference TEDx Prague 2017 si dala za úkol podobně jako akce TEDx po celém světě vybrat rozmanité řečníky, jejichž myšlenky jsou hodné šíření. Hosté se snažili vyprodaný sál pražského Fora Karlín inspirovat, obohatit o jiný pohled na svět, ale také bavit. Jedním z nich byl i světově proslulý mladý violoncellista Tomáš Jamník, jenž se snaží pomocí projektu Vážný zájem rozšiřovat publikum klasické hudby organizováním domácích koncertů. "Stačí aspoň trochu prostorný obývák, sezvat hosty, hudebníky už vám dohodíme. Diváci kromě dobrovolného příspěvku nosí i pohoštění, u sklenky si pak mohou s muzikanty popovídat," popisuje koncept Tomáš Jamník (32).
23. června 2017 začalo velké vesmírné dobrodružství české nanodružice VZLUSAT-1. Tehdy odstartovala na palubě indické rakety z kosmodromu v Bengálském zálivu a spolu s dalšími 29 nanosatelity ze čtrnácti zemí byla dopravena na oběžnou dráhu Země. Družici vyvinul tým kolem Vladimíra Dániela ve Výzkumném a zkušebním leteckém ústavu.
Josef Koukal byl elitní český stíhač RAF, sestřelený v boji o Británii. Dokázal se dostat z neovladatelného hořícího stroje, utrpěl popáleniny na 72 procentech těla. Po 23 plastických operacích se vrátil na frontu a znovu usedl do stíhačky. Jeho státní vyznamenání schválily sněmovna i Senát. Prezident Zeman jejich návrh nevyslyšel. Letcův syn Josef Koukal ml. přitom dostal echo, že tatínek Řád bílého lva obdrží. "Zajistil jsem si odvoz do Prahy a naleštil lakýrky. Je mi smutno nad mým tátou. Českému národu věnoval svůj život. Do Británie odcházel jako zdravý mladík, vrátil se jako válečný invalida. Bojoval i navzdory těžkým zraněním, chtěl zkrátka pomoct národu," líčí s lítostí v hlase.
