V neděli se Václav Moravec rozloučil s diváky České televize a už o dva dny později přestal být zaměstnancem veřejnoprávní televize. Vyplývá to z vyjádření tiskového mluvčího ČT Michala Pleskota s tím, že nyní Moravcovi běží půlroční konkurenční doložka. Známý moderátor se z ní chce ale vyvázat.
Přestože vedení České televize uvalilo přísné embargo na informace o tom, kdo nahradí v nedělní diskusi veřejnoprávní televize Václava Moravce, redakci Aktuálně.cz se podařilo zjistit, kdo je v danou chvíli favoritem a kudy směřují úvahy lidí, kteří za zpravodajství a publicistiku ČT odpovídají.
Konec Václava Moravce v České televizi postavil vedení zpravodajství do složité situace. Přestože letitý spor zjevně k podobnému rozuzlení směřoval, management ČT ho neočekával. Tomu podle informací deníku Aktuálně.cz odpovídá napjatá atmosféra uvnitř redakce a hledání toho, jak situaci optimálně vyřešit.
Debata o příští prezidentské volbě, síle premiéra Andreje Babiše, roli státu v médiích a budoucnosti médií jako takových se stala jedním z hlavních témat podcastu Politická šikana. Hostem byl hybridní novinář a moderátor Michal Půr.
Václav Moravec po dlouhých jedenadvaceti letech končí v České televizi. Oznámil to v neděli na konci OVM, v jejichž první hodině byl jedním z hostů takřka po deseti letech také předseda SPD Tomio Okamura. „Nemohu dál garantovat nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí, jak se o nich zmiňuje preambule Kodexu ČT,“ zdůraznil Moravec.
Spisovatel a šéfredaktor měsíčníku Host Jan Němec v rozhovoru vysvětluje, jaké dopady by měly na literární periodika a festivaly ohlášené vládní škrty. Oponuje také hlasům, podle kterých by měl v kultuře přežít pouze ten, kdo je komerčně úspěšný, a celou debatu o jejím financování zasazuje do širšího kontextu.
Bude zpětně čtvrtek 5. března 2026 hodnocen jako den, který uvolnil ruce Andreji Babišovi (ANO) a umožnil posunout vládnutí s SPD a Motoristy do kvalitativně nové roviny? Odpověď na tuto otázku zatím neznáme, přesto má smysl si ji položit. Takřka jisté je ovšem jedno: sněmovna Babiše k trestnímu stíhání ve čtvrtek nevydá, říká politolog a expert na politický marketing Otto Eibl.
Zatímco jsou konkrétní plány vlády Andreje Babiše týkající se financování veřejnoprávních médií stále v mlze, ministerstvo zahraničních věcí, kterému šéfuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka, avizuje ukončení spolupráce s Českým rozhlasem. Ta spočívá už od roku 1936 v tom, že si stát platí jeho zahraniční vysílání.
Napětí kolem Íránu se promítá i do české domácí politiky. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) čelí kritice opozice kvůli tomu, jak reaguje na bezpečnostní situaci i jak organizuje návrat českých občanů ze zahraničí. Babiš přitom krizi řeší po svém – „mikromanažuje“. Tak v čem je problém?
Ředitel analytického Ústavu empirických výzkumů (STEM) Martin Buchtík v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje základní povolební dynamiku a zamýšlí se nad tím, zda v Česku bude růst poptávka po vzniku nějaké nové politické strany. Vysvětluje také, jaké nástrahy bude muset případně překonat a odkud by mohla čerpat svou podporu.
Po více než deseti letech se v Otázkách Václava Moravce objeví Tomio Okamura. Kromě něj přijali pozvání do pravidelné nedělní debaty, která se uskuteční 8. března, také Markéta Pekarová Adamová, Miroslava Němcová a Radek Vondráček. Kritici Václava Moravce tak po mnoho let trvajícím nátlaku dosáhli svého.
Několik desítek stížností od příznivců SPD na Otázky Václava Moravce bude na svém nejbližším jednání řešit Rada ČT. Část z nich se již tradičně týká nezvání Tomia Okamury, okolo dvaceti stížností ale nově přibylo na neúčast Jindřicha Rajchla (za SPD). A velká část z nich má téměř totožné znění – působí to tedy dojmem koordinované akce.
Zprvu to vypadalo, že známá moderátorka Barbora Kroužková opouští ČT kvůli tomu, že byla na sklonku loňského roku odvolána z moderování hlavní zpravodajské relace ČT Události. Nyní ale uvedla, že jedním z důvodů byly také osobní útoky ze strany ředitele zpravodajství Petra Mrzeny.
Českou politiku znovu rozhýbaly spory o vydání Andreje Babiše, nástup nového ministra životního prostředí Igora Červeného i kontroverzní kampaň Tomia Okamury. Je ve hře víc než jen jednotlivé kauzy? Střetává se důvěra v justici s politickým kalkulem a loajalita s principy? Nejen o tom je nejnovější díl podcastu Politická šikana.
Vláda Andreje Babiše bude příští týden kompletní. Motoristé sobě nakonec ustoupili a namísto Filipa Turka na post ministra životního prostředí nominovali svého poslance Igora Červeného. Podle politologa Lubomíra Kopečka tím ale jejich problémy nekončí.
Pokud Andrej Babiš tvrdí, že příštím prezidentem nemusí být nutně politik, ale naopak osobnost z jiné oblasti, navíc žena – podle něj by totiž České republice prezidentka bezpochyby slušela –, pak se tady jedno jméno vyloženě nabízí. Což ovšem neznamená, že do boje o Hrad nakonec půjde. Natož že případně uspěje.
Speciálním hostem podcastu Politická šikana byl někdejší politický marketér a podcaster Petros Michopulos. A právě jeho pohled na současnou českou politiku rámoval ostrý, místy až nemilosrdný obraz reality, ve které Andrej Babiš zůstává dominantním hráčem. Ne proto, že by byl bezchybný, ale proto, že ostatní selhávají.
V rychlém sledu vznikl v České televizi a Českém rozhlasu už čtvrtý dokument za zachování koncesionářských poplatků. První sepsali odboráři, další generální ředitelé obou institucí, třetí někteří členové rad ČT a ČRo. A nyní se k nim přidávají také zaměstnanci – jejich petice bude zveřejněná v úterý v 8:00.
Bývalý generální ředitel České televize Jan Souček se zamýšlí nad plány vlády Andreje Babiše, jež se týkají financování veřejnoprávních médií. Hovoří o osekávání jejich rozpočtů a varuje před důsledky, které to přinese. Podle něj ČT hrozí úpadek relevance u diváků. Souček glosuje také peripetie okolo Václava Moravce.
Pokud předseda Motoristů Petr Macinka říká, že může vést dvě ministerstva klidně i dva roky, kromě Karla Havlíčka z hnutí ANO v této zemi patrně neexistuje člověk, který aspoň tuší, co všechno to obnáší. Havlíček byl svého času také dvojministrem – necelé dva roky vedl současně resort průmyslu i dopravy. „Je ale fakt, že agendy dopravy a průmyslu k sobě mají blízko,“ připomíná Havlíček.
