"Když tam přijedete, všichni mají pocit, že se na ně kašle. Že jsou ti poslední v téhle zemi," popisuje reportér Hospodářských novin Martin Biben život ve vyloučených lokalitách, které dlouhá léta sleduje. Pokud se někdo chce ze života na "periferii" vymanit, musí mít podle něj velké odhodlání. Situace v takových místech se dle jeho slov příliš nemění a na vině je hlavně přístup státu a politiků.
"Společnost si myslí, že Romové pracovat nechtějí. Někteří opravdu nechtějí, ale je to hluboký stereotyp, a naopak velká část z nich, když jim je nabídnutá slušná práce a jednání, tak pracují rádi a velmi dobře," popisuje reportér HN Martin Biben realitu vyloučených lokalit v Česku. Život lidí v nich sleduje několik let. Mohou si tito lidé za svůj život sami, nebo je na vině stát? A jak se mění?
"Překvapilo mě to a pořád nevím, je-li to náležité. Nechci hrát zbytečně skromného, ale já jsem skutečně nikdy nepomýšlel na nějaké ceny," říká herec Divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka ke státnímu vyznamenání, které převzal od prezidenta Petra Pavla. Jak to, že s ním měl problém? A proč mají Češi tak rádi zneuznaného génia Járu Cimrmana? Odkud přichází Čepelkova inspirace k psaní poezie?
"Samozřejmě mi to udělalo radost, ale problém jsem s tím měl," říká herec Divadla Járy Cimrmana Miloň Čepelka k tomu, jak ho překvapilo státní vyznamenání od prezidenta republiky Petra Pavla. Pořád neví, jestli je to náležité - na ceny si prý nikdy nepotrpěl, prozrazuje v rozhovoru se Světlanou Witowskou herec, který nedávno oslavil 87 let.
“Žádné jasné řešení na horizontu není. To ale neznamená, že máme tolerovat brutální násilí Hamásu i disproporční odvetu Izraele,” říká ke konfliktu na Blízkém východě analytik z Institutu politologických studií Jakub Záhora. Jak by mělo mezinárodní společenství na válku odpovědět a kam až mohou dojít palestinské demonstrace ve světě? A jak velké humanitární krizi čelí obyvatelé Pásma Gazy?
“Neumím si představit, že poslední týdny nezanechají hlubokou emoční, politickou i společenskou stopu na straně Izraelců a Palestinců na dekády,” komentuje vraždy Hamásu a následnou odvetu Izraele analytik z Institutu politologických studií Jakub Záhora. Situace je podle něj nejhorší za 70 let. Na to, že by mohl vzniknout svobodný palestinský stát, mohou teď Palestinci zapomenout.
Představa, že se Rusů doopravdy dotýká to, že nyní kvůli západním sankcím nemohou tolik cestovat, je skutečně iluzorní, míní politický geograf Michael Romancov. Zdůrazňuje, že téměř 80 procent obyvatel Ruské federace svou vlast za život stejně nikdy neopustilo. "Tohle je zase jen naše západní představa - že když nemůžu cestovat, tak na to konto se mi hned žije špatně," podotýká v rozhovoru.
S aktuálním řešením problému inflace je to podle ekonoma Víta Hradila podobné jako s chřipkou. "Jde o to, jestli ji chcete přechodit, nebo vyléčit. Léčba je v tu chvíli nepříjemná, ale zbavíte se nemoci rychleji," říká. Česká národní banka podle něj se zvyšováním úroků udělala dobře, ale mohla i přitlačit.
"Z otevřených zdrojů zatím nemáme informace, že by mělo Rusko na útoku Hamásu na Izrael nějaký podíl. Ale ty věci se začínají nebezpečným způsobem proplétat dohromady," říká politický geograf Michael Romancov k tomu, jaké má Rusko zájmy na Blízkém východě. Jak může válka mezi Hamásem a Izraelem proměnit konflikt na Ukrajině? A jaké dilema v tuto chvíli Rusko řeší?
"Je otázkou, zda v okamžiku, kdy na Ukrajině probíhá válka v tom rozsahu a v té intenzitě, je možné, aby se tam konaly svobodné, spravedlivé a soutěživé volby," říká politický geograf Michael Romancov k tomu, že Ukrajinu v příštím roce možná čeká volba nové hlavy státu. Ačkoliv se současný prezident Volodymyr Zelenskyj těší velké podpoře, podle experta by v čele země raději zůstat neměl.
"S meziměsíční inflací už asi od března problém nemáme, ale to neznamená, že se nemůže znovu objevit. Problém je srovnání loňska s letoškem," říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil k tomu, co nejvíce trápí českou ekonomiku. Podle něj Česko nejvíce dusí, že lidé neutrácí tolik jako v minulosti. Jak tuzemskému hospodářství pomoci odrazit se ode dna? A jakou roli v tom nese vláda a ČNB?
"Lidé nespotřebovávali a to je v ekonomickém vývoji největší brzda. Nechodili do obchodů, nenakupovali, a proto se neprodává a nevyrábí. To lze ale chápat, když jsme měli nejprudší propad reálných mezd v celém OECD, a tedy v celém vyspělém světě," říká ekonom Vít Hradil k tomu, proč česká ekonomika stagnuje. Podle něj jsme v Evropské unii jediní, kdo vzhledem k době před pandemií zaostává.
"Nejde o žádném hrdinství. To vše, v čem se moje rodina ocitla, byla povinnost. Byli jsme vychováváni v tom, že za každou pravdu se musí přinášet i oběti," říká sestra bratrů Mašínů Zdena Mašínová, která převezme státní vyznamenání od prezidenta Petra Pavla. Proč s jeho přijetím váhala? Jak vnímá kritiku některých činů svých bratrů Josefa a Ctirada? A umíme se poučit z chyb?
Pojem nová totalita je nesmysl. Kdo to říká neví, co totalita je. Ten, kdo zažil nacismus nebo komunismus, takhle nemůže uvažovat," vzkazuje sestra bratrů Mašínů Zdena Mašínová všem, kteří dnes takový termín používají. Za to, že za totality nikdy "neuhnula", dostane vyznamenání od prezidenta. "V tomto případě ale nejde o žádné hrdinství," říká žena z odbojářské rodiny k ocenění.
Česká filmařka a animátorka narozená v Tádžikistánu Daria Kashcheeva se proslavila filmem Dcera z roku 2019, který byl nominován na Oscara za nejlepší krátký animovaný snímek. Její poslední film Electra z roku 2023 měl premiéru na festivalu v Cannes. A i ten sbírá nadšené ohlasy diváků i kritiků po světě. "Jde o tělesný zážitek, který se divákům dostane pod kůži," říká talentovaná filmařka.
“Je hodně těžké sledovat zprávy, protože člověk nemůže pochopit, jak je takové zabíjení lidí možné a navíc takovým brutálním způsobem,” popisuje animátorka tádžického původu Daria Kashcheeva, jak vnímá ruskou agresi na Ukrajině. Kashcheeva se proslavila na Oscara nominovaným krátkým filmem Dcera. I její druhý krátkometrážní snímek Electra sbírá prestižní ceny a je o něm slyšet v globálním měřítku.
"Je pro mě nepřijatelné, že někdo film Agnieszky Holland, který vlastně vyzývá k lidskosti, zneužívá v politickém boji a označuje ho za nacistickou propagandu. To už je něco, co nechápu, zvlášť v Polsku," reaguje herec a režisér Milan Šteindler na skutečnost, že se film Hranice, v němž i hraje, stal u našich severních sousedů součástí štvavé předvolební kampaně.
"Na satiru si vystačí politici sami. Když premiér vaší země mluví tak, že nikdo jeho myšlenkám nerozumí, tak je prostě někde chyba," říká herec a režisér Milan Šteindler, který během pandemie parodoval například i tehdejšího prezidenta Miloše Zemana. "Dokonce mi volal, aby mi řekl, že se na mě za to nezlobí. Odpověděl jsem, že mě to velmi těší, a že pan prezident je gentleman," popisuje.
Spisovatel a novinář slovenského deníku SME Lukáš Onderčanin napsal knihu o málo známém příběhu československého družstva Interhelpo, na jehož konci měl být utopický komunistický ráj v Sovětském svazu. Má sto let stará událost nějaké podobnosti s dnešní ruskou propagandou a dezinformační válkou? "Paralely dodnes přetrvávají nejen ve střední Asii, ale i třeba na Ukrajině," říká publicista.
Spisovatel a novinář slovenského deníku SME Lukáš Onderčanin se v rozhovoru Spotlightu mimo jiné zamýšlí nad tím, jak Slovensko ovlivňuje ruská propaganda a proč mají Slováci tak sentimentální vztah k Rusku, potažmo Sovětskému svazu. A zároveň proč je velká část obyvatel Slovenska tak extrémně negativně naladěná vůči Spojeným státům, ačkoliv s touto velmocí nemají žádnou zkušenost.
