"Celý ten náraz byl takový, že se hodně věcí změnilo najednou. Je vám 16 let, zničehonic vás všichni znají a všechno je možné. Všichni se vám v uvozovkách úplně nesmyslně klanějí a tyhle věci umí stoupnout do hlavy," vzpomíná na kultovní komedii Snobwoarďáci dvacet let od jejího natáčení herec Vojtěch Kotek. "Bylo to prostě obrovské," dodává v dvojrozhovoru jeho herecký kolega Jiří Mádl.
“Byl to obrovský zářez do životů nás obou,” říká herec Vojtěch Kotek dvacet let od natočení komedie Snowboarďáci. “Oba jsme zažili stejný náraz a člověk se s tím musel nějak vyrovnat,” dodává jeho herecký kolega a režisér Jiří Mádl k tomu, jak film zasáhl do jejich tehdy pubertálního života. Kam se od té doby posunuli? A co jejich generace považuje za zásadní témata a jak si váží svobody?
“Když byla zapnutá kamera, zažil jsem neuvěřitelné momenty hrdosti - v těch chvílích, kdy byly postavy neuvěřitelně hrdé na to, co zvládli,” vzpomíná na natáčení snímku Vlny o dění v Československém rozhlase v letech 1967-1968 herec Vojtěch Kotek. “Nedopadlo to tehdy dobře, ale ti lidé zachovali identitu národa,” dodává režisér snímku Jiří Mádl, proč se rozhodl zfilmovat tuto historickou událost.
Ruská armáda si už "velmi brzo" může připsat dílčí úspěch u ukrajinského města Avdijivka. Právě tam teď dochází pravděpodobně k nejtvrdším bojům. "Za ten postup ale Rusové platí neuvěřitelnou cenu. Zacházejí se svými vojáky jako s dobytkem," podotýká bezpečnostní analytik Otakar Foltýn s tím, že samotná Avdijivka nehraje klíčovou roli pro vývoj celé války.
"Když přijedete na frontu, vojáci říkají, že už nechtějí domů. Vzhledem k tomu intenzivnímu násilí už neví, jak se mají bavit se svými manželkami a jak si mají hrát s dětmi. Tvrdí, že jim Rusové ukradli duše," vzpomíná na svou poslední cestu na ukrajinské bojiště bezpečnostní expert Otakar Foltýn. Jak bude vypadat válka přes zimu a co brzdí dodávky zbraní, které Ukrajina tolik potřebuje?
"Pokud jde o ukrajinskou ofenzivu, kterou jsme všichni sledovali během léta a podzimu, bohužel nedosáhla cílů, které si všichni přáli," tvrdí bezpečnostní expert a bývalý šéf Vojenské policie Otakar Foltýn. Na situaci v zemi se ale podle něj musíme dívat ze širšího pohledu. "Ukrajina vlastně už vyhrála. Pokud by nevyhrála loni, tak dnes už žádná Ukrajina není," tvrdí odborník.
"Všechny deště v Bolívii a veškerá voda, kterou potřebujeme, pochází z oblasti Amazonie. Nic z toho by nebylo, kdyby nebylo amazonského regionu. Tak velká je katastrofa, kterou teď způsobujeme," říká bolivijská senátorka Cecilia Requena k současnému ubývání amazonského pralesa. Odlesňování v Bolívii přitom vzrostlo o 32 procent za rok. Jaké jsou k tomu důvody? A jak se situací bojovat?
"Zahráváme si s ohněm. Bez amazonského regionu nebudeme mít dostatek deště," varuje před dramatickým odlesňováním v Bolívii tamní senátorka Cecilia Requena. Kácení lesa v zemi zrychlilo o 32 procent za rok a je čtyřikrát rychlejší než v Brazílii. "Jde o vodu, kterou potřebujeme na všechno. Katastrofa, kterou tím způsobujeme, je velká," dodává k tomu, co je v sázce, pokud se situace nezmění.
"Rusko poměrně zarytě popírá, že by došlo k nějaké dohodě o poskytnutí zbraní. Z několika zdrojů ale máme věrohodné informace o tom, že s velkou pravděpodobností Severní Korea dodává Rusku dělostřelecké granáty, a to v obrovském množství," říká bezpečnostní analytik Michal Smetana. Podle něj se bavíme o milionech kusů dělostřelecké munice, které bude Rusko schopné používat na Ukrajině.
"Že umělá inteligence nevede ke kreativitě? Podle mě nás díky ní čeká hodně umění. Je úplně reálné, že si budeme za rok nebo dva pomocí umělé inteligence moci vytvářet něco jako hollywoodské velkofilmy," říká počítačový vědec z Centra pro teoretická studia UK Jan Kulveit. Začíná nás AI přesahovat? Kde jsou etické hranice vývoje superinteligence? A co říká na "převrat" ve společnosti OpenAI?
"Obecná umělá inteligence nemusí být moc daleko od toho, že nás její systémy překonají ve strategicky důležitých oblastech," říká vědec z Centra pro teoretická studia UK a odborník na umělou inteligenci Jan Kulveit. Dnešní volně dostupné AI jazykové modely jsou podle něj už tak užitečné, že neexistuje firma, které by se nehodily. "A některé věci už umí líp než člověk," vysvětluje expert.
"Myslím, že se dá bavit kvalitně. Člověk nemusí používat opravdu nejpřízemnější a nejvíc podlézavý způsob humoru. To opravdu není nutné. My jako umělci a tvůrci v tomhle máme velkou zodpovědnost," říká herečka Jitka Čvančarová. Co jí vadí na současném filmovém světě a proč uvažovala, že se k herectví už možná nevrátí? A co jí pomáhá vyrovnat se s nepřízní osudu?
"Je pro mě těžké smiřovat se s obrovským zlem a myslím, že to ani nejde. V každém člověku je asi část toho temna, ale je potřeba posilovat ty dobré věci a nepřestávat bojovat," říká herečka Jitka Čvančarová k tomu, co nedokáže za žádnou cenu překousnout. "Bylo by skvělé mít mír bez boje, ale to asi není reálné," dodává herečka, která je nově i režisérkou vlastní divadelní hry.
Podle známého dánského architekta Jana Gehla není většina měst světa připravena na výzvy, které lidstvo čekají zejména v souvislosti se změnou klimatu. Ale jmenuje i příklady, kde to jde. "Je otázkou, zda si uvědomíme, že je nutné změnit myšlení a říci: Nyní musíme jít jiným směrem, nemůžeme pokračovat v růstu a mít všeho víc a víc a stále si myslet, že klima přežije. A že i my přežijeme," říká.
Světoznámý dánský architekt Jan Gehl se zaměřuje na urbanismus a zlepšování kvality života ve městech. Své rady předává i Praze. Jeho klíčovou tezí je podpora chodců a cyklistů namísto automobilové dopravy. Podle něj se zejména v tomto ohledu rozvoj Prahy zasekl v 90. letech. "Máte zde více aut na 1000 obyvatel než v mnoha jiných městech. Je velmi patrné, že máte raději auta než lidi," tvrdí.
"Palestinci by byli nejradši, kdyby se jednoho rána probudili a Izrael by neexistoval. Izraelci zase říkají: my musíme najít nějaké řešení, při kterém nás Palestinci nebudou zabíjet. Ty představy jsou navzájem neslučitelné," říká reportér Aktuálně.cz Martin Novák k současné válce mezi Izraelem a Hamásem. Jak zkreslenou představu o konfliktu máme my v Evropě? A co vše přineslo příměří?
"Pro Izraelce je velice emotivní záležitostí, že Hamás zajal přes 240 rukojmích. Historicky v zemi rezonuje idea, že nikoho nesmějí nechat napospas. Palestinci zase mají šanci, že nálety nebudou obnoveny v takové míře," říká reportér Aktuálně.cz Martin Novák k uplynulým dnům příměří mezi Izraelem a Hamásem, při kterých Hamás propouštěl unesené rukojmí výměnou za palestinské vězně.
"Je pravděpodobné, že marketingový tým influencerů bude moc dobře znát jejich cílovou skupinu včetně toho, jak je stará. Stejně tak že nápoj plný kofeinu a chemikálií určitě pro tuhle cílovou skupinu není určený," říká k případu nápoje Prime, který je propagovaný youtubery a podle expertů může i škodit, digitální antropoložka Marie Heřmanová. Jak velký vliv sociální sítě mají? A jak je regulovat?
"Pokud se bavíme o regulaci reklamy, nějaké pokroky se v ní dějí, ale ještě k tomu neumíme úplně přistupovat. Česká republika je v tomhle pozadu oproti jiným zemím Evropské unie," říká k případu nápoje Prime propagovaného influencery digitální antropoložka Marie Heřmanová. Odborníci složení drinku, který si kupují hlavně děti, kritizují s tím, že má údajně nebezpečně vysoký obsah draslíku.
"Získá Izrael zpět všechna rukojmí? Šance je veliká, protože Hamás své rukojmí vnímá jako velmi cenné. Chtějí také dokázat, že nejsou Islámský stát, takže pro ně není preferované, aby zabíjeli rukojmí," myslí si vyjednávač a odborník na terorismus Adam Dolník. Jak vysokou cenu platí Izrael tím, že propouští Palestince, kteří v minulosti útočili na izraelské síly? A co prožívají rodiny unesených?
