“Bolest je složitý fenomén. Není pouze lineární, kdy 'tady něco mám a to mě bolí', ale spíše cirkulární kauzalitou. Je proto třeba vidět i roli psychiky nebo sociálních vztahů, které se do bolesti promítají,” vysvětluje fyzioterapeut Pavel Kolář, o kterém pacienti říkají, že má až nadpřirozené schopnosti. Jaké problémy se mohou “převlékat” za bolest pohybového aparátu? A jak důležitý pohyb je?
“Pacient za námi často přijde s něčím, co vlastně není v kauzalitě nemoci. Jsme pak takovým filtrem, protože pohybový systém ukazuje na onemocnění, které do něj vůbec nepatří,” popisuje fyzioterapeut Pavel Kolář, že bolest zad nebo třeba ramene může být “převlečeným” problémem někde úplně jinde. Do léčby bolesti má proto podle něj často co říct i psychiatr. “Někdy může být čistě emoční," říká.
Ruská agrese na Ukrajině pokračuje už druhým rokem a podle vývoje na frontě to vypadá, že konflikt “zamrzl” v zákopové válce, kde ani jedna strana nemá sílu na výraznější průlom. Podle politologa Jana Šíra, politického geografa Michaela Romancova a novináře Ondřeje Soukupa bude nejspíš nutné hledat onen zlom ve válce jinde než na bitevním poli.
„Nejde o to Rusko napadnout a nejde o to ho zničit. Myslím, že zničení Ruska by svým způsobem mohlo vést k daleko tragičtějším následkům než jenom válka na Ukrajině,“ říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak by podle něj mohla vypadat porážka Putinova režimu, který před dvěma lety napadl Ukrajinu. Jeho vyhnání z ukrajinského území si ale umí představit. „A to včetně Krymu,“ říká.
"Nejhorší scénář po zvolení Trumpa? Že se regionální konflikty spojí v jeden velký a Amerika to neutáhne," říká k tomu, jaké výzvy nás čekají dva roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu, politolog Jan Šír ve společné debatě s novinářem Ondřejem Soukupem a politickým geografem Michaelem Romancovem. Jak by změnilo svět, kdyby Rusko vyhrálo? Kde může zaútočit příště? A kde teď Evropa nejvíc chybuje?
"Potvrdilo se to, co jsem věděl od svých kolegů. Můj bezprostřední pocit byl šílený vztek na naše politické elity, protože jsem přesvědčen, že k tomu vůbec nemuselo dojít," hodnotí dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu politický geograf Michael Romancov. V debatě s politologem Janem Šírem a novinářem ČRo Ondřejem Soukupem předpovídají další vývoj války i celé Evropy s Ruskem v zádech.
Možná sledujeme poslední křeč imperiálního koloniálního Ruska, říká politolog z Institutu mezinárodních studií FSV UK Jan Šír. Podle něj je Rusko žalářem národů. "Na jeho území je pořád více než sto národnostních skupin, z nichž řada má vlastní tradice. Jde o početné, milionové národy," vysvětluje.
"Není to něco nového. Jaderné technologie se testovaly už v šedesátých letech, jak Sovětským svazem, tak Spojenými státy," říká analytička Pražského institutu bezpečnostních studií Jana Robinson k informaci amerických zpravodajských služeb z minulého týdne, že Rusko pokročilo ve vývoji vesmírných jaderných zbraní, které by v případě nasazení mohly ochromit americké satelity.
"Válku a její absolutně hrůznou podobu je třeba lidem přibližovat a díky tomu i v nich vzbuzovat empatii a vůli dál pomáhat," říká režisér a major v záloze Václav Marhoul k tomu, jak moc si Češi uvědomují realitu dění na Ukrajině napadené Ruskem. Proč by za obránce dnes už nešel bojovat a jak jinak je podporuje? A reflektuje současný film dostatečně, co se odehrává ve světě?
"Zničení Ruska by mohlo vést k daleko tragičtějším následkům, než je válka na Ukrajině. Stát by se rozpadl a je nutné si uvědomit, že tam jsou tisíce jaderných hlavic, které by se v tu chvíli dostaly mimo kontrolu," upozorňuje režisér Václav Marhoul, že není v našem zájmu, aby Ruská federace zcela zkolabovala. Nicméně porážka na Ukrajině by pro ni nebyla fatální. "Ale to Putin nedopustí," říká.
"Není vrah jako vrah. Někdo vraždu cíleně naplánuje, někdo se nechá najmout a pak jsou vraždy v afektu, kdy se manželé pohádají a jeden vezme nůž. Většinou se trefí přímo do srdce," popisuje kriminalista Jan Štoček, který vyšetřoval orlické vraždy, vraha Ivana Roubala, ale sehrál roli i v případu kanibala Ladislava Hojera. Dá se spáchat dokonalá vražda? A jak se metody kriminalistů mění?
"Kdyby mi někdo řekl, že má za sebou pět vražd, tak jsem se na něj bál i podívat, abych něco nezkazil," popisuje vyšetřování vraha a kanibala Ladislava Hojera kriminalista Jan Štoček, který v případu sehrál svoji roli. V rozhovoru popisuje, že se mu Hojer přiznal už na chodbě, pak svoje doznání popřel. "Trvalo to mnoho hodin, ale nakonec to zopakoval," vzpomíná vyšetřovatel.
Okolo milionu a půl Palestinců se nyní ukrývá na jihu Pásma Gazy ve městě Rafáh, kam jim v předchozích měsících doporučovaly evakuovat se izraelské jednotky. Izrael ale nyní varuje, že i zde chce provést pozemní operaci. "Označovat současnou situaci v Rafáhu za humanitární katastrofu je podle mě velký eufemismus," říká v rozhovoru politoložka Univerzity Karlovy Zora Hesová.
"V online prostoru jsem za vrchního zemského cenzora. Do regionů jezdím s tím, že se cenzury nikdo bát nemusí," vysvětluje ministr vnitra Vít Rakušan, proč se rozhodl vyjíždět do regionů s Debatami bez cenzury, kterých se ale účastní i představitelé dezinformační scény. Nevadí mu to? A nestává se z vicepremiéra "zlobivé dítě" vlády? Znamená nedávné dohadovací řízení, že spolu kabinet nekomunikuje?
"Že se vymezuji vůči vládě? Naopak se jí jezdím zastávat. Zastávám se jmenovitě ministrů jako jeden člen týmu," říká ministr vnitra Vít Rakušan k tomu, proč teď se svými Debatami bez cenzury objíždí regiony. Údajně se snaží zvrátit vládní "trajektorii". "Ať je dělá kdokoliv, ale já si přeju, aby tahle vláda pokračovala," brání se v rozhovoru, kde popisuje i nedávné rozkoly v kabinetu.
"Nemyslím si, že nový velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj přinese nějakou zásadní změnu, byť odezva u vojáků je výrazná a ne úplně pozitivní," říká analytik z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity obrany v Brně Tomáš Řepa k výměně nejvyššího armádního velitele na Ukrajině.
„Vystřílíte spoustu slepých nábojů, abyste se jednou trefili. Samozřejmě se mi muselo mnohokrát stát, že jsem řekl něco, co spoustu lidí muselo polknout, a za rohem si řekli, že jsem úplný idiot,“ říká režisér Jan Prušinovský o tom, jak těžké je vytvářet humor. Proč ten český není v ničem výjimečný? A natočil by něco ze svých filmů jinak?
Že mají Češi specifický smysl pro humor? “To je takový kec. Myslím, že máme vlastně mnohem menší smysl pro humor než jiné národy,” říká režisér a scenárista komediálních seriálů a filmů Jan Prušinovský. Kdo podle něj “dělá” humor, musí se v tom neustále cvičit a doba ho vždy překvapuje. “Vystřílíte spoustu slepých nábojů, abyste se jednou trefili,” popisuje ve Spotlightu.
"Jde o ověřené záběry a i od našich kolegů, kteří jsou přímo na Ukrajině na bojišti, máme potvrzeno, že FPV drony se staly poměrně přelomovým prvkem v boji,“ říká bezpečnostní analytik Milan Mikulecký k videím, na kterých ukrajinské drony vyřazují ruské tanky.
"Osud mi nadělil příležitost různě odbíhat od jednoho k druhému podle toho, co zrovna se namane," říká herec Václav Kopta k tomu, že hraje v divadle i v kapele, moderuje, ale má za sebou i kariéru řidiče autobusu. V České televizi je teď jedním z průvodců úspěšného pořadu Peče celá země. Co diváky na show láká? Jak se pozná dobrý hudební text? A čím se podle něj "kazí" čeština?
