Komiksovým filmům dochází dech. Studio Marvel sice na jaře překvapilo epickým, hororovým, vtipným i dojemným třetím dílem ságy Strážci galaxie, teď ale vsadilo na špatnou kartu. Jak se stalo, že novinka nazvaná Marvels, tedy Zázraky, neobsahuje ani špetku čehokoli okouzlujícího?
Skupinka mladíků se ukrývá ve stísněném prostoru a plánuje další kroky. V jejich výrazech se rozhodnost a nadšení mísí s bezelstností, která souvisí s věkem. Skoro připomínají partu Rychlých šípů. Akorát že „dobrodružství“ bratrů Mašínů se odehrává na drsnějším a reálnějším půdorysu, než jsou temné uličky Foglarových Stínadel.
Co se děje s olympijskými stadiony a vesnicemi, když největší sportovní událost každých dvou let skončí? Jak se města od Paříže přes Athény po Peking staví k akci, která mívá rozpočet v miliardách dolarů? Česko-japonská dokumentaristka Haruna Honcoop je šest let navštěvovala při natáčení filmu Olympijský mezičas, který má tuto středu premiéru na jihlavském festivalu. A všímá si mnoha rozporů.
Opar kouře se převaluje po záhybech nahých ženských těl, kterým je kamera tak nablízku, že se jich skoro dotýká. Snímek režisérky Anny Hints zavádí diváky do estonské kouřové sauny, jež patří k památkám na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. A nachází tam intimní, byť leckdy drsné příběhy protagonistek, pro něž je saunování rituálem i svébytnou formou terapie.
Klubem duní pozitivně laděná elektronická hudba. Houseové beaty však nepouští mladý DJ, ale pětaosmdesátiletá babička. Wirginia Szmytová alias Wika, hrdinka polského dokumentu Vika!, přišla o většinu rodiny za druhé světové války. Dnes žije v malém panelákovém bytě jen se zrzavým kocourkem. A byť je ve věku, kdy každý pohyb bolí, ráda cestuje po celém Polsku i Evropě, aby roztančila davy.
Hranice, nový snímek Agnieszky Hollandové, způsobil doma v Polsku poprask ještě dříve, než ho tam kdokoli mohl vidět. Před parlamentními volbami ho zkritizovali prezident i premiér, ministr spravedlnosti jej přirovnal k nacistické propagandě a ve vyhrocené kampani režisérka musela mít bodyguarda. Drama, které získalo cenu poroty na prestižním benátském festivalu, teď promítají česká kina.
Existovalo krátké období, kdy se nejbohatším národem světa v přepočtu na hlavu nečekaně stalo seskupení obyvatel kdesi v americké Oklahomě. Když z půdy obývané kmenem Osedžů koncem 19. století vytryskla ropa, učinilo to z místních indiánů zámožné lidi. Ale jak ukazuje Martin Scorsese ve svém nejnovějším opusu Zabijáci rozkvetlého měsíce, šťastnými je to neučinilo.
Taylor Kleinová pochází z inženýrské rodiny. Studuje na technologické univerzitě tak jako většina příbuzenstva. Byť je mezi zhruba 50 spolužáky jednou z pouhých dvou žen, má celkem obyčejný vysokoškolský život, který na jejím facebookovém profilu mapují fotky s pivem či zmrzlinou. Až jí jednou kamarád pošle fotku, kde její tvář figuruje v rámci úplně jiného "obsahu".
Detektiv Tom Nichols sedí za stolem a zlověstná hudba napovídá, že na monitoru má zásadní stopu, která ho dovede k pachateli brutální vraždy. Jenže tentokrát minimalistický temný doprovod klame podobně jako nečitelná tvář Benicia del Tora, jenž ztělesnil protagonistu procedurálního krimi thrilleru Ještěr. Na obrazovce je jen baterie do umyvadla. Hrdinovi učarovala na místě činu.
Festival ve francouzském Cannes je nejdůležitější a nejvlivnější filmová přehlídka na světě. Anebo také obrovská "konzerva", která místo hledání a určování trendů jen archivuje další díla starých mistrů? Když letošní ročník otevíralo dobové drama Jeanne du Barry – Králova milenka, které teď hrají česká kina, byl to pro mnohé pohled do pravěku. Přesto tuto konzervu stojí za to otevřít.
V podhůří Tater před válkou vyrůstá městečko, které na povrchu připomíná rodící se utopii. V baťovském Svitu, dějišti nového filmového dramatu Úsvit, lidé vyhlížejí lepší zítřky. Jenže se píše rok 1937 a za dveřmi čekají trochu temnější „dějiny“.
Iveta je typická dívka z východního Slovenska. Postavu má jako modelka, s chlapy v hospodě umí popít, stejně jako se s nimi pobít. A jejím jediným cílem je zmizet z rodného Trebišova. V seriálu Iveta, který vysílá Česká televize, scenárista Petr Kolečko tak jako ve svém nejslavnějším počinu Most tančí kolem stereotypů. Občas do nich ale zapadne až po kolena.
Poprvé od roku 2009, kdy natočil animovaný film podle jeho Fantastického pana Lišáka, se Wes Anderson vrací k příběhům Roalda Dahla. Podle povídek britského spisovatele teď pro Netflix vytvořil čtveřici krátkých hraných snímků. Ukazují, že oscarový režisér dokáže pozoruhodně vynalézavě převést knižní vyprávění do filmu. A bohužel také to, jak v tomto odvážném, až umanutém počínání umí selhat.
"Pervitin, to už je taková naše kultura," směje se bezelstně mladík v plzeňské dílně, kde pracují vězni. Videotéka Netflix se vydala natáčet do Česka. Nezlákaly ji ale kontury místní malebné krajiny. Aktérem druhé epizody sedmé řady dokusérie Nejdrsnější věznice světa se stalo nápravné zařízení známé jako Bory.
Rozmohl se nám tady na podzim takový nešvar. Ambiciózní tvůrci posílají do kin vážná, pečlivě „vysoustružená“ sci-fi, na nichž je vidět láska k žánru. Pod povrchem atmosférických obrazů však zůstává prázdno. Po českém snímku Bod obnovy nyní přichází americký Stvořitel. Film, který lze v biografech vidět od čtvrtka, překypuje zasmušilými výjevy z budoucnosti. Smutno je ale hlavně z jeho scénáře.
Petr pracuje jako plavčík, ale v bazénu má podezřele prázdno. A prázdno je také v osobním životě tohoto rozvedeného padesátníka. Celý život se staral o tři dcery, až nyní začíná víc myslet na sebe. Seriál Táta v nesnázích z produkce Novy, který lze sledovat také na Voyo, zaplňuje televizní obrazovku obyčejnými hrdinkami, všedními situacemi a občas i značnou porcí naivity.
Když zrezivělá testosteronová armáda bývalých akčních bohů v důchodovém věku vyrazila roku 2010 do akce, první snímek série Expendables: Postradatelní šlo vnímat jako roztomilou starožitnost. Sylvester Stallone, Dolph Lundgren a spol. křísili nostalgii po 80. letech minulého století. Pak rychle přišly další dva filmy. Ten čtvrtý se nyní objevuje po takřka dekádě. A působí už jen bizarně.
Kamera z výšky pozoruje, jak na posteli leží vrásčitá žena. Ta vyčerpaně vydechne oblak cigaretového dýmu, který zakryje její obličej a posléze i veškerý prostor plátna. Scéna ze snímku Golda – Železná lady Izraele, jejž od čtvrtka promítají česká kina, má symbolizovat tíhu na bedrech izraelské premiérky čelící válce. Přitom spíš nechtěně definuje základní potíž tohoto historického dramatu.
Přestože je v penzi, Hercule Poirot musí odolávat davům novinářů. Dokonce si najal bodyguarda. Ten dotěrné pisálky neváhá shodit z můstku mezi benátskými kanály, kde si slavný detektiv užívá odpočinek. V novém snímku Přízraky v Benátkách, jejž od čtvrtka promítají kina, se ale nakonec přece objeví záhada, která vzbudí hrdinovu zvědavost.
Hrané verze japonských anime seriálů nejsou terénem, kde by americká filmová studia či streamovací platformy zrovna kralovaly. Nedávné adaptace klasik Ghost in the Shell či Cowboy Bebop dopadly rozpačitě či rovnou katastrofálně. Nyní Netflix natočil hraný seriál podle vůbec nejpopulárnějšího komiksu i anime. A dopadl skvěle.
