Rok po začátku ruské invaze na Ukrajinu se rýsuje naděje, že se desítky českých měst a obcí dostanou ke svým penězům zablokovaným u Sberbank. V bance spadající pod ruskou matku zůstaly viset miliony korun Praze, Ostravě i obcím s pár tisíci obyvateli. Některým nezbylo ani na opravy chodníků či ulic. Chystané převzetí banky Českou spořitelnou by mohlo jejich pohledávky uspokojit až ze sta procent.
Ať už je člověk bývalý manažer velké firmy, neplatič výživného, zloděj, nebo dokonce vrah, ve Vazební věznici Praha-Ruzyně oblékají všichni stejný mundúr, který dostanou během svého prvního dne za mřížemi. Jde ovšem jen o malou část ze zdlouhavého procesu nástupu do vězení, který si ve zrychlené verzi vyzkoušeli reportéři Aktuálně.cz pro seriál Skrytá místa.
Jihočeské moře zelená a zapáchá. Na Lipně si lidé stěžují na čím dál horší kvalitu vody. Ochránci přírody ji dávají za vinu pokračující výstavbě apartmánů pro turisty, starostové zase viní chataře. Problém je ale hlubší. Souvisí s kyselými dešti v minulosti i s nynějším oteplováním klimatu. "Doba, kdy se lidé nebudou moct v nádrži koupat, se prodlouží," předpovídá hydrobiolog Petr Znachor.
Bude prvním ministrem, kterého jmenuje zvolený prezident Petr Pavel. Po jeho inauguraci se lidovec Petr Hladík postaví do čela ministerstva životního prostředí, po měsících tahanic s Milošem Zemanem kvůli policejnímu vyšetřování. Slibuje revoluci v energetice, recyklaci i v tom, jak vláda hovoří o Green Dealu. "Naše ministerstvo rozhodne o budoucnosti Česka," říká Hladík v rozhovoru Aktuálně.cz.
Vysoké stožáry větrných elektráren se v posledních třiceti letech staly běžnou součástí české krajiny. Dovnitř "větrníků" se ale podívá jen málokdo. I technici k nim vyrážejí jen na kontroly nebo při poruchách, jinak stroje fungují naprosto samostatně. Aktuálně.cz přináší druhý díl seriálu Skrytá místa, tentokrát z útrob větrné elektrárny Věžnice.
Ze stavby kanálu Dunaj-Odra-Labe, který prosazoval prezident Miloš Zeman, sice sešlo, stát ale do příprav nasypal desítky milionů korun. I přesto, že experti dlouhodobě upozorňovali, jak je projekt nereálný, což nyní uznala i vláda. Samotná poslední studie stála skoro 28 milionů z veřejných peněz. Podobných vzniklo 55. Desítky až stovky milionů stála navíc blokace pozemků obcí.
Na západní straně rašeliniště a smrky rozeseté po horských planinách, na východě svahové bučiny s významnou biodiverzitou. Už před dvěma lety začal Karlovarský kraj připravovat vyhlášení Krušných hor chráněnou krajinnou oblastí, pracovní skupina Karlovarského kraje nyní doporučila pokračovat v záměru. Aktuálně.cz přináší galerii největších krás posledního rozsáhlého pohoří bez ochrany v Česku.
Už od 90. let čekají obyvatelé Dolní Cerekve na Vysočině na rozhodnutí, zda se u nich bude stavět hlubinné úložiště jaderného odpadu. To ale stále nepřichází, místní se tak dál strachují o osud přírody, už tak poničené kůrovcem. Starosta Zdeněk Dvořák však má jiné obavy. "Na úložišti bude pracovat 450 lidí. Chceme tedy vědět, kdo to bude. Kde bude bydlet? Co bude pít?" ptá se.
Čeští sportovci by kvůli možné účasti Rusů a Bělorusů příští rok neměli bojkotovat olympijské hry v Paříži. Shodl se na tom Český olympijský výbor, Národní sportovní agentura a ministerstvo zahraničí. Představitelé sportu i vláda ale udělají maximum pro to, aby Mezinárodní olympijský výbor vzdal úvahy o umožnění startu sportovců ze zemí, které útočí na Ukrajinu, slíbil šéf diplomacie Jan Lipavský.
Téměř sto metrů vysoká hráz zadržuje množství vody nesrovnatelné s žádnou jinou českou přehradou. Orlická nádrž se 720 miliony metrů krychlových vody hravě překonává druhou Želivku, a dokonce dvakrát jihočeské moře Lipno. Uvnitř hráze pracuje už 60 let vodní elektrárna. Většina vybavení zůstává původní, včetně čtyř obřích Kaplanových turbín. Aktuálně.cz přináší první díl seriálu Skrytá místa.
Budoucí pražský primátor Bohuslav Svoboda zůstane zároveň také poslancem a šéfem kliniky, jeho náměstkyně Alexandra Udženija zvažuje dál být i starostkou Prahy 2 a Jiří Pospíšil chce stíhat jednání rady a zastupitelstva v Praze i práci europoslance v Bruselu a Štrasburku. V žádné předchozí radě hlavního města nehromadilo funkce tolik politiků, jako v té právě vznikající. Výjimkou jsou jen Piráti.
Před třiceti lety zde bylo jen pár bytovek. Dnes je Lipno nad Vltavou jedním z nejoblíbenějších turistických letovisek v Česku se sjezdovkami, plážemi i wellness hotely. "Stále jsme na začátku," říká starosta Zdeněk Zídek. To se nelíbí části místních a aktivistům, podle kterých rozvoj turismu ohrožuje ráz krajiny i kvalitu vody. Lipensko rozděluje nebývalý spor, ve kterém není nouze o ostrá slova.
I po jedenácti letech je zavedení přímé volby prezidenta považované za jedno z nejvíce kontroverzních rozhodnutí českých zákonodárců. Ačkoli pro změnu zvedla ruku naprostá většina tehdejší sněmovny i Senátu, jen málokdo s ní ve skutečnosti souhlasil. "Všichni jsme doufali, že to někdo shodí. A nakonec to prošlo," vzpomíná tehdejší poslanec TOP 09 Miroslav Kalousek.
Asi žádné jiné město v Česku nezměnila invaze ruské armády Vladimira Putina na Ukrajinu tak jako západočeské Karlovy Vary. Několik desetiletí Rusové vlastnili velkou část historického centra a také tvořili většinu klientely místních lázní. Po jejich odchodu se podařilo do města nalákat turisty z Česka i Západu, lázeňství ale skomírá. Hrozí jeho zánik, míní primátorka Andrea Pfeffer Ferklová.
Na první pohled působí Kostomlaty pod Řípem a Ctiněves téměř totožně. Obě obce leží pod horou, kam podle pověsti vystoupil praotec Čech, jenž přikázal svým lidem usadit se v okolí. Obě mají kolem čtyř stovek obyvatel, výrazný kostel a sousedí s Černoučkem, kde bydlí zvolený prezident Petr Pavel. Názor na něj ale sousední obce rozděluje. Ve Ctiněvsi drtivě vyhrál, Kostomlaty volily Andreje Babiše.
Druhé kolo prezidentských voleb pokořilo několik rekordů. Žádný kandidát ani politická strana nikdy nezískali tolik hlasů jako zvolený prezident Petr Pavel, hlavu státu vybíral dosud nejvyšší počet lidí a nevídaně napilno měli i sázkaři. Překvapení přineslo i dění ve štábech. Redakce Aktuálně.cz přináší deset zajímavostí druhého kola prezidentských voleb.
Agresivní kampaní proti Petru Pavlovi si Andrej Babiš ve druhém kole uškodil, míní experti v anketě Aktuálně.cz po prohře šéfa ANO v prezidentské volbě. Za jeho špatným výsledkem ale stojí zejména dlouhodobý odklon voličů od politiky Babiše i končícího prezidenta Miloše Zemana. Společnost se změnila, Babišovi už nikdo nevěří, že je schopný manažer, myslí si expertka na komunikaci Denisa Hejlová.
Českým prezidentem se stane Petr Pavel. Generál ve výslužbě získal ve druhém kole voleb 58,32 procenta hlasů. Rekordním rozdílem tak porazil expremiéra Andreje Babiše z hnutí ANO. K urnám přišlo přes 70 procent oprávněných voličů, i to je rekord. Na postu hlavy státu vystřídá Pavel 9. března Miloše Zemana.
Ostravský volební okrsek 19003 se v Česku vymyká. Již několik let v řadě zaznamenává vůbec nejnižší účast voličů, letos sem pro prezidentské kandidáty v prvním kole přišli hlasovat tři lidé. Na pozadí této rarity se ovšem skrývá smutná historie kdysi výstavné ostravské čtvrti, kterou před 26 lety téměř zcela zničily povodně. Nyní je ale možné, že bude voličů v oblasti opět přibývat.
Rozdělení Československa po sobě před třiceti lety nezanechalo jen dvě nové republiky, ale také jizvy na životě v pohraničních obcích. Tak na událost z konce roku 1992 vzpomínají obyvatelé jihomoravského Strání, na které za hranicemi přímo navazuje slovenské Moravské Lieskové. "Život v obcích byl provázaný. Pláčeme dodnes," říkají lidé z míst, kde se Češi a Slováci i nyní považují za jeden národ.
