Dobře nastavené compliance systémy, které uvnitř firem zajistí dodržování etiky a předpisů, brání korupci a umožňují předcházet trestním postihům podniků. Chrání společnosti před finančními sankcemi a pomáhají uchovat jejich dobré jméno. Nesmí ale zůstat jen na papíře.
E‑recept a e‑neschopenka byly prvními projevy digitalizace v péči o zdraví, které mohl zaznamenat běžný pacient. Loni byl schválen zákon o elektronizaci zdravotnictví, který má zajistit, že se tento proces nezastaví. „E‑recept a e‑neschopenka jsou dobrý základ, ale jde jen o malý fragment toho, na čem by se mělo stavět,“ konstatoval jednatel a ředitel eHealth and Telemedicine Ondřej Svoboda.
S tím, jak část Čechů bohatne, roste objem peněz, které si mohou dovolit investovat. Při hledání vhodného produktu je proto mohou zaujmout fondy kvalifikovaných investorů, jež se zaměřují na investory, kteří jsou s to najednou investovat aspoň jeden milion korun. Tyto fondy byly dalším tématem diskusního setkání v rámci Investiční akademie týdeníku Ekonom.
Stále víc lidí si dává pozor na to, aby neprodukovali zbytečné emise skleníkových plynů a nepoškozovali tak životní prostředí. Třeba v Německu už skoro polovina lidí vědomě omezuje létání. V budoucnosti skutečně výrazně přibude cest vlakem. Ale bylo by chybou, kdyby k tomu chtěl stát občany nutit. Sledujte debatu v rámci projektu Evropa v souvislostech.
Jaké sankce proti Rusku chystá evropská sedmadvacítka? Proč některé státy váhají s razantní odpovědí na hrozbu ruské agrese na Ukrajině? O co usiluje Vladiir Putin a má EU prosazovat, aby Ukrajina vstoupila do NATO? Debatují místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová a bývalý diplomat a analytik David Stulík. Diskusi v rámci projektu Evropa v souvislostech moderuje Helena Truchlá.
Obliba investic do nemovitostí roste - stejně jako finanční gramotnost lidí. Přesto si řada Čechů pod investicí do nemovitosti i nadále představuje především koupi vlastního bydlení. Zrychlující inflace na druhé straně může vést k rozhodnutím pod tlakem. O tématech kolem investic do nemovitostí debatovali experti v Investiční akademii týdeníku Ekonom.
Bezvětří, které panovalo v české energetice v posledních patnácti letech, skončilo, trh nyní čeká zásadní změna. Česko, stejně jako celá Evropa, čelí největšímu zdražování energií v historii, cena emisních povolenek je rekordní a uhlí v tuzemském energetickému mixu bude muset nahradit mnoho menších zdrojů využívajících například fotovoltaiku nebo plyn.
Bankovní identita nedávno rozšířila svoji funkcionalitu o zaručený digitální podpis. BankID Sign, jak se služba nazývá, umožňuje podepisovat dokumenty v on-line světě za stejných podmínek jako bylo dosud běžné u fyzický, papírových dokumentů. Elektronický podpis garantuje totožnost osoby, která daný dokument podepisuje.
Bankovní identita je pro občany prostředek, pomocí kterého se mohou bezpečně a jednoduše elektronicky prokázat při používání klientských portálů firem a on-line služeb státu. Jak ji lidé začali používat? Kolik firem už začalo tento nástroj využívat pro komfortnější klientský přístup ke svým službám? Anebo jaká je budoucnost Bankovní identity? O tom diskutovali účastníci Kulatého stolu HN.
"Nedovolíme ohrožení našich společných hodnot," prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Unie vede s Varšavou dlouhý spor zejména kvůli pochybnostem o nezávislosti tamní justice. Může pro Polsko skončit až finančním postihem? O tom debatovali Jana Plaňavová Latanowicz z Evropského centra Varšavské univerzity a Jiří Pospíšil, poslanec Evropského parlamentu za TOP 09.
Internetoví giganti, jako je Google či Facebook, ovládají digitální svět, jejich moc navíc posílila během pandemie koronaviru. Řada uživatelů internetu si bez nich nedokáže představit svůj pracovní ani osobní život. Využívají je ke komunikaci, nakupování, zábavě i získávání informací. Evropská unie si chce na podnikání gigantů posvítit a nastavit jim jasná pravidla a mantinely.
Nový stavební zákon má umožnit mnohem vyšší počet bytů na trhu. Stavebníkům se zrychlí a zlevní vyřizování potřebných povolení i styk s úřady. Podle expertů je novela velkou šancí pro stavebnictví i celou ekonomiku.
Prostřednictvím crowdfundingových platforem investuje čím dál tím více lidí ve světě i Česku. Jaké jsou jejich výhody a dokáží si je dlouhodobě udržet? A jaká rizika se s podobnými investicemi pojí? Nejen tyto otázky padaly v diskusi, kterou pořádal týdeník Ekonom.
Evropská unie chce vtáhnout občany do rozhodování o tom, kam se mají ubírat její další kroky. Odstartovala proto Konferenci o budoucnosti Evropy, aby sesbírala podněty přímo od lidí ze všech koutů Evropy. V čem je tato iniciativa unikátní a jaké výsledky můžeme očekávat? Povede konference k posílení role EU? Odpovídá europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) a europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Od července začnou na území celé Evropské unie platit takzvané digitální covidové certifikáty, které usnadní pohyb mezi členskými zeměmi. Ty by jejich prostřednictvím měly kontrolovat osvědčení o očkování, negativním testu či prodělané nemoci covid-19. Právě to jsou nyní podmínky, které státy vyžadují, aby volný pohyb po Evropě zvyšoval riziko dalšího šíření nákazy co nejméně.
Vítězové kategorií Top logistický projekt, Top logistický produkt, Top logistická služba a Eco-Eco představují svá unikátní řešení. Jakub Holec, CEO realitněporadenské společnosti 108Agency, která byla generálním partnerem soutěže vydavatelství Economia a měsíčníku Logistika, přidává svůj komentář.
Maďarský premiér Viktor Orbán, šéf polské vlády Mateusz Morawiecki a lídr italské Ligy Matteo Salvini chtějí z Bruselu obrodit Evropu. Jakou mají vizi? Co by získali na evropském a domácím hřišti? A nebude vadit odlišný postoj k Rusku? V diskuzi deníku Aktuálně.cz na odpovídali český politolog Vít Dostál z Asociace pro mezinárodní otázky, a Aleksander Kaczorowski, polský novinář a bohemista.
Česko bude v následujících sedmi letech čerpat z evropských fondů zhruba jeden bilion korun. V současné době rozhoduje o jejich rozdělení. Podmínky pro jejich využití se na evropské úrovni zpřísňují, velkou část peněz bude muset ČR například investovat do ochrany klimatu. Jak se ČR daří peníze využívat a jaké jsou plány do budoucna? Sledujte záznam konference Prosperující Česko.
Online debata webu Studenta.cz o situaci a vyhlídkách mladých lidí ve třech nejchudších českých krajích k celoročnímu projektu Proměny českých (post)uhelných regionů.
Vzduch v Česku se nejvíc zlepšil v 90. letech, teď už se tempo zpomaluje. Nejvíc zplodin vypouští nikoli průmysl, ale lokální topeniště a doprava. EU vnímá, že v některých obnovitelných zdrojích, jako je solární či větrná energie, má Česko ještě rezervy a potenciál výroby zelené elektřiny dostatečně nevyužívá. Například jen do tří uhelných regionů, tedy Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského
