„Déšť pronikal úplně všude,“ popsal jeden z obyvatel Saipanu okamžiky, kdy supertajfun Sinlaku zasáhl tichomořské ostrovy. Vítr měl ničivou sílu a demoloval vše, co mu stálo v cestě. Tamní obyvatelé jsou na podobné scénáře zvyklí, supertajfun je ale překvapil. „Tropické bouře se v západním Pacifiku mohou objevit kdykoliv během roku, duben je pro ně ale hodně netypický,“ vysvětlují meteorologové.
Na první pohled nevinný zlozvyk, který mnozí ani nevnímají. Chroupání ledu ale může podle odborníků vést k zpočátku nenápadnému poškození zubů, které se projeví až časem. „Žvýkání ledu je pro ústní zdraví škodlivé,“ upozorňuje dětský zubař Matthew Cooke a vysvětluje, proč něco tak banálního může skončit i náročným a drahým zákrokem.
Na noční obloze nad Belfastem se objevila loď, která přepsala dějiny. Téměř tisíc dronů vytvořilo siluetu Titaniku v jeho domovském přístavu: přesně tam, odkud před více než sto lety vyplul přes anglický Southampton na svou první a zároveň poslední plavbu. Světelná rekonstrukce připomněla nejen technologický zázrak své doby, ale i příběh, který dodnes nepřestává fascinovat.
Vysoký krevní tlak se obvykle spojuje se stresem, životním stylem nebo genetikou. Nová studie ale naznačuje, že klíč může ležet mnohem hlouběji – přímo v mozku. Vědci upozorňují na konkrétní oblast, která může tlak zvyšovat, a zároveň naznačují, že její „vypnutí“ by ho mohlo vrátit do normálu. „Když jsme tuto oblast deaktivovali, krevní tlak klesl na běžné hodnoty,“ říká jeden z autorů výzkumu.
Tři století poté, co z krkonošské krajiny zmizel poslední medvěd, se tyto šelmy symbolicky vracejí zpět. Ne do volné přírody, jak by se mohlo zdát, ale do pečlivě připraveného prostředí, které propojuje ochranu přírody s nevšedním zážitkem. Projekt Medvědí stezka nabízí možnost nahlédnout do života těchto majestátních zvířat z docela nové perspektivy – doslova z výšky.
Na první pohled jednoduché otázky, které ale dokážou pěkně potrápit. V kvízu najdete směs všeobecných znalostí, logických chytáků i otázek, které mnohdy testují spíše pozornost než paměť. Od historie přes zeměpis až po kulturu. Ideální kombinace na rychlé procvičení mozku i malé pobavení. Tak schválně: kolikrát se nachytáte na něco, co jste přitom „určitě věděli“?
Češi často netuší, kolik soli ve skutečnosti přijímají. Nejde přitom jen o slané pochutiny – většina sodíku se do jídelníčku dostává skrytě, v běžných potravinách, které na první chuť slané nejsou. Odborníci proto upozorňují na fenomén takzvané sodíkové slepoty, kdy člověk svůj reálný příjem výrazně podceňuje a jeho tělo přitom dlouhodobě čelí nadbytku.
Češi přišli o výraznou osobnost polárního světa. Mirek Jakeš nebyl jen rekordmanem a solitérem, ale také mužem, který dokázal druhé učit – někdy beze slov. „Až jednou přijdu mezi ty umřelý pardály, doufám, že mě nepřivítá tím, že mi dá jednu po kokose,“ říká s nadsázkou Petr Horký, který s Jakešem zdolal severní pól. V jeho vzpomínkách zůstává polárník jako člověk pevný, pravdivý a nezaměnitelný.
Straku bezpečně pozná skoro každý, ale co drobní návštěvníci krmítek, kteří se mihnou jen na pár vteřin? Budníček, hýl nebo třeba pěnkava – víte, kdo je kdo? Vyzkoušejte si náš kvíz a zjistěte, jak dobře znáte ptáky, kteří vám létají doslova za oknem. Možná budete překvapeni, kolik druhů vás chodí navštěvovat.
Zakousnuté klíště je pro mnoho lidí běžnou součástí pobytu v přírodě. Méně známé už ale je, že snaha „udusit“ ho olejem či mýdlem může riziko nákazy naopak zvýšit. Odborníci proto upozorňují, že správný postup je jiný – a zásadní roli hraje především rychlost a šetrnost při odstranění.
Na ranní obloze se právě odehrává nenápadné, ale výjimečné představení. Kometa, která k nám přiletěla z okraje Sluneční soustavy a po průletu zmizí navždy v mezihvězdném prostoru, je na pár dní v dosahu pozorovatelů i z Česka. Kdo si přivstane, může ji ještě stihnout – podle odborníků dokonce i bez dalekohledu.
Bylo jí sotva dvaadvacet let, když ji nacisté odsoudili k smrti. V cele ve Vratislavi pak při čekání na popravu psala dopisy, které dodnes působí klidně a soustředěně. „Neplačte, nepláču. Já umírám za dobrou věc – vy zemřete též. Bez záchvěvu strachu odcházím,“ vzkazovala. Příběh odbojářky Marie Kudeříkové se odehrál na pozadí okupace, mezi vírou, ideály a rozhodnutími, která už nešlo vzít zpět.
Vražda, nebo sebevražda? Smrt Kurta Cobaina patří k nejikoničtějším momentům moderní popkultury – a zároveň k těm, které dodnes budí pochybnosti. Oficiální verze mluví jasně, přesto se po více než třiceti letech znovu vrací otázky, které odmítají zmizet. „Lidé chtějí věřit, že se stalo něco jiného,“ zaznívá v debatách, které znovu otevírají staré rány.
Nadýmání většina lidí bere jako banalitu, kterou stačí „přetrpět“. Jenže podle odborníků může jít o signál, že trávení nefunguje optimálně. „Mnoho lidí bere nadýmání jako něco běžného. Problém ale nastává ve chvíli, kdy je časté nebo se vrací. Pak už nejde jen o diskomfort, ale o signál, že se ve střevech něco děje,“ popisuje lékárnice Pavla Horáková.
Na první pohled nenápadný zvyk: místo do spíže dát chleba do mrazáku. Přesto se právě kolem něj rozjela debata, která se točí i kolem hubnutí, hladu a výkyvů energie během dne. Může tak jednoduchý krok skutečně ovlivnit, kolik toho sníme – nebo jde jen o další přeceňovaný trik? Trend, který se šíří sociálními sítěmi, má překvapivě oporu ve vědě. Jen je potřeba znát i jeho limity.
Na jaře roku 1988 našli šumavští lesníci v nepřístupném terénu kolem hory Poledník dvě lidská těla. Podle dokladů, které se na místě nacházely, šlo o Franka Labuschina a Heike Bischofovou, občany Německé demokratické republiky, kteří byli od poloviny března téhož roku nezvěstní. Příběh dvou mladých lidí se následně stal mrazivým svědectvím o zoufalství, odvaze i krutosti v době studené války.
Na první pohled to vypadá jako objev, který by mohl přepsat dějiny: Na snímcích z Marsu se rýsuje útvar nápadně připomínající egyptskou pyramidu. Stačí trochu přimhouřit oči a máte pocit, že se díváte na dílo inteligentní civilizace. Skutečnost je ale, jako už tolikrát, mnohem méně záhadná. A přesto docela fascinující.
„Krátkodobé povzbuzení kofeinem může vést k dlouhodobě nižší energii,“ upozorňuje farmaceutka Kamila Horníčková. Právě jarní změna času podle ní často spouští začarovaný kruh únavy, který si mnozí nevědomky ještě zhoršují – typicky odpolední kávou, po níž následuje horší spánek a ještě větší vyčerpání. Stačí přitom málo: nahradit kávu jinými nápoji. Jaké to podle farmaceutky jsou?
Únava, která se vrací ještě dřív, než vůbec začne jaro. Podle lékárníků ji Češi řeší čím dál častěji. Mnohdy ale špatně a nedůsledně. „Lidé zkouší jeden doplněk za druhým, skutečnou příčinu ale často míjejí,“ upozorňuje farmaceutka Pavla Horáková. Problémem pak podle ní může místo nedostatku vitaminů naopak být jejich nadbytek.
