Hotovostní peníze už budou v Evropské unii brzy zakázány, uvedl bývalý prezident a ekonom Václav Klaus během své přednášky na Vysoké škole ekonomické. Zopakoval také, že "pumpování virtuálních peněz" do ekonomiky - s nímž Evropská centrální banka začala letos v březnu - problémy eurozóny nijak nevyřeší.
Pokud by se mzdy podílely na HDP stejnou měrou jako činí průměr EU, mohli by mít Češi v průměru zhruba o pět tisíc vyšší mzdy. Podobně jsou na tom i další země visegrádské čtyřky. Tuzemská mzda je ve srovnání s HDP nižší než ve většině zemí EU hlavně proto, že je ČR nejprůmyslovější zemí EU, ale také třeba kvůli klesajícímu počtu odborářů.
Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že ve srovnání s rokem 1950 spotřebují lidé více těstovin, sýrů a drůbežího masa. Naopak popularita hovězího klesla, snižuje se i spotřeba brambor a chleba. Za změny v českém jídelníčku může jiný životní styl, lepší dostupnost zahraničního zboží i růst kupní síly obyvatel.
V prvních třech letech chce dát zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg na charitu nejvýše miliardu dolarů ročně, postupně se však plánuje zbavit většiny svých akcií. Ty mají nyní hodnotu zhruba 45 miliard dolarů, doposud přitom jejich cena rostla. Kontroly nad firmou se ale zatím zbavit nechce, podrobnosti řekne později. Okolo miliardy dolarů ročně věnují na charitu i největší filantropové světa, mezi které se tak Zuckerberg zařadí.
Čeští hoteliéři chtějí, aby "soukromí hostitelé" - služby jako Airbnb - měli stejné povinnosti jako oni. Jde hlavně o hygienické a požární předpisy, ale také placení daní a hlášení hostů. Rozmach levného sdíleného bydlení prý připravuje tradiční hotely a penziony o zákazníky. Mluvčí Airbnb je ale přesvědčen, že Airbnb nikoho nelikviduje.
V rodinném domě bydlí čím dál více obyvatel EU, už jsou to téměř tři pětiny. V Česku je to 46,7 procenta. Z údajů Eurostatu také vyplývá, že 70 procent Evropanů žije ve vlastním, zbytek v nájmu. Nejvyšší přelidněnost - tedy nedostatek prostoru na jednoho člena domácnosti - hlásí Rumunsko, Maďarsko a Polsko, nejmenší naopak Belgie a Kypr.
Alespoň nějaký příjem ze zaměstnání nebo podnikání mělo v říjnu 4,95 milionu lidí. Podíl zaměstnaných v Česku je nejvyšší od vzniku samostatné republiky v roce 1993. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Ekonomické sankce vůči Rusku zavedla Evropská unie loni v létě kvůli okupaci Krymu a východu Ukrajiny. Přestože Rusko přijalo odvetná opatření, mají vzájemné sankce větší dopad na něj. Důsledky se výrazněji ukážou v budoucnu, zejména proto, že ruské firmy nyní nemohou pořádně investovat. Dopady sankcí na EU nelze přesně hodnotit i kvůli tomu, že je tu plno jiných faktorů. Přesto lze čekat, že sankce dříve zmírní Evropská unie než Rusko. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na ekonomický vývoj Ruska.
Podle primátorky Prahy Adriany Krnáčové obsahuje dopis Asociace koncesionářů v taxislužbě několik lží - například že doporučila Pražanům, aby nepoužívali taxislužby. Primátorka zdůrazňuje, že jejím cílem není zajistit kšeft přepravcům, ale chránit zahraniční turisty v Praze před okrádáním.
Online rozhovor s hlavní ekonomkou Raiffeisenbank Helenou Horskou.
Růst české ekonomiky nezpomalil ani ve třetím čtvrtletí. Podle zpřesněného odhadu statistiků stoupl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 4,5 procenta, oproti předchozímu čtvrtletí rostl o 0,5 procenta. Kromě toho, že se dále zvyšovala spotřeba domácností a rostly investice podniků, pomohly ekonomice i vysoké vládní investice. Ty plynou hlavně do opravy a údržby silnic.
Podle Českého statistického úřadu má letos s nákupem přes internet zkušenost 42 procent všech spotřebitelů. Meziročně je to o tři procentní body více. Kromě oblečení a obuvi kupují Češi v e-shopech hlavně kosmetiku a elektroniku. Nepatrně více nakupují přes internet muži.
Podle Státního úřadu inspekce práce letos došlo v českých firmách k 27 277 pracovních úrazů. Úrazů je tak téměř o 4100 méně než loni. Počet osob, které za první tři čtvrtletí v práci zemřely, ale vzrostl. Zatímco loni jich bylo 78, letos se počet smrtelných úrazů zvýšil na 97. Pracovní úrazy se týkají hlavně mužů, o život nejvíce kvůli úrazům v práci přicházeli lidé po čtyřicítce.
Podle Centra ekonomických a tržních analýz vyjde české spotřebitele třídění odpadů v průměru na 5,2 eura ročně. Méně je to jen ve Velké Británii, naopak Němci či Rakušané zaplatí více než deset eur ročně. Většina těchto nákladů jde na zajištění sběrné sítě, tvrdí autoři studie. Zároveň je podle nich vidět souvislost mezi mírou růstu HDP na hlavu a mírou třídění v jednotlivých zemích.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Řidiči linkových autobusů v regionech hrozí stávkou. Krajští politici se totiž ve veřejných zakázkách rozhodují jen podle ceny, dopravci pak kvůli tomu nemají dost peněz na výplaty. Politici to ale vidí jinak. Podle nich jsou to právě dopravci, kdo se tlačí pod doporučenou cenu. Nespokojení řidiči při svých protestech ale nezapomínají zdůraznit jednu věc. Je jich dlouhodobě čím dál větší nedostatek, noví zájemci se do této profese nehrnou.
Podle Českomoravské konfederace odborových svazů potrvá 84 let, než budou mít Češi stejné mzdy jako Němci. Některé další země západní a severní Evropy máme dohánět dokonce více než sto let. Šlo by to rychleji, pokud by koruna byla silnější, tvrdí odboráři.
Proč mzdy v Česku nerostou výrazněji? Jedním z důvodů je nižší růst produktivity práce oproti ostatním zemím střední Evropy, tvrdí odboráři. Češi kvůli tomu tráví v práci stále více času. Tuzemská produktivita v roce 2013 dosahovala 67,3 procenta průměru Evropské unie. Problém není v malém nasazení zaměstnanců, ale v nízké ceně výrobků. Receptem na růst je proto podle odborářů podpora technologického vzestupu.
Porovnali jsme rok 1989 a současnost ohledně výdajů domácností. Zatímco před čtvrt stoletím dával průměrný český spotřebitel na nákup potravin 26,3 procenta svých výdajů, nyní už je to jen 18,4 procenta. Stále větší část výdajů naopak míří na nájemné, poplatky za vodu, plyn a elektřinu. Díky tomu, že lidé bohatnou, mají i více peněz pro nákup jiného zboží a služeb - protože nákup třeba dvaceti rohlíků místo pěti by jim nic nového nepřinesl.
Celková cena českých mincí a bankovek, které jsou v oběhu, roste dlouhodobě. Zatímco v době zavedení koruny v únoru 1993 měly hodnotu 28,1 miliardy korun, minulý týden překonaly poprvé 500 miliard. Z bankovek mezi lidmi nejčastěji obíhá tisícikoruna, z mincí pak koruny.
