Masivní protesty včetně celorepublikové stávky zvažují řidiči meziměstských autobusů. Stěžují si, že kraje tlačí na nízkou cenu dopravy, takže zaměstnavatelé jim nemohou platit víc peněz. Odborový svaz dopravy požaduje, aby vláda vydala nařízení, podle něhož dostanou řidiči vždy minimálně 130 korun na hodinu. Zástupci krajů ale tvrdí, že zvýšení výdělků nebrání.
Guvernér Singer končí. Projděte si odpovědi na otázky ohledně kurzu koruny a nových lidí v bankovní radě.
Česká republika sice historicky poprvé předběhla Německo i Rakousko a má nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, to samo o sobě ale nestačí, říká premiér Bohuslav Sobotka. Aby byla situace uspokojivá, tak je třeba pomoct regionům, které trpí útlumem těžby uhlí. Zároveň Sobotka souhlasí s odboráři v tom, že je třeba, aby dál v Česku rostly mzdy. Například minimální mzda by podle něj měla od ledna činit nejméně 11 tisíc korun hrubého.
Studie porovnala třináct zahraničních destinací, kam Češi jezdí na dovolenou nejčastěji. Za ekvivalent české tisícikoruny si toho český turista koupí nejvíce v Bulharsku - zde za tuto částku sežene zboží a služby v hodnotě 1383 korun. Na druhém místě je Maďarsko, kde má česká tisícikoruna hodnotu 1150 korun.
S nástupem Průmyslu 4.0 přijdou o práci hlavně lidé, kteří se věnují automatizované činnosti. Nejde jen o dělníky u pásové výroby, říká prezidentka Mezinárodní asociace agentur práce. Podle ní přesto nehrozí, že by kvůli "nové průmyslové revoluci" stoupla nezaměstnanost, jak varují čeští odboráři. Vznikne totiž řada nových pozic ve službách nebo v oborech, kde je potřeba vyrábět zboží "na míru".
Chybí nám nejméně 120 tisíc lidí a Češi na úřadech práce tento problém nevyřeší, stěžují si zástupci českých firem. Vládu kritizují za to, že jim nechce usnadnit přijímání cizinců, hlavně Ukrajinců. Varují, že pokud se proces, který nyní trvá měsíce, nezrychlí, přesunou výrobu do Číny, Vietnamu nebo alespoň na Slovensko.
Pokud bude ministerstvo práce a sociálních věcí pokračovat se zaváděním regulací pracovního trhu, hrozí, že západní Evropu nikdy nedoženeme. V rozhovoru pro Aktuálně.cz před tím varuje ekonom a prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Evropané podle něj ztrácí podnikatelskou dravost, mají stále menší ambice a ztrácejí čas vymýšlením věcí, s nimiž se nesetkal ani za socialismu. "Byla pro mne čest, když mi šéf zavolal večer," říká Dlouhý ke snaze ministerstva více regulovat práci z domova.
Podle předběžného odhadu vzrostl hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí meziročně o 3,1 procenta a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 0,5 procenta. Kromě spotřeby domácností se mírně zvýšily i investice, uvádí statistici.
O nový příspěvek od úřadu práce požádalo za první měsíc od spuštění projektu necelých třicet lidí. Zástupci pěti krajů, v nichž se lze od dubna o podporu ucházet, zdůrazňují, že je zájem mnohem vyšší. Značná část žadatelů ale na příspěvek nedosáhne. Někteří jsou nezaměstnaní příliš krátce, jiní mají zajištěnou práci na kratší dobu než jeden rok.
Na obavy, podle nichž by příliš striktní pravidla vedla k omezení oblíbeného benefitu, reaguje upravený návrh, který ministerstvo přináší na středeční jednání tripartity. I v „kompromisní“ podobě ale zůstává jiná novinka, s níž zástupci zaměstnavatelů nesouhlasí – povinnost předcházet stresu souvisejícímu s prací.
Údaje z databáze Numbeo ukazují, kolik stojí vybrané zboží a služby a kolikrát si lidé mohou danou položku koupit, pokud za ni utratí celou výplatu.
Součástí reformy zákoníku práce, který prosazuje francouzská vláda, je i právo "vypnout se". Zaměstnanci by tak nemuseli odpovídat na pracovní poštu pozdě večer nebo o víkendu. Politici tím chtějí zabránit pracovnímu stresu.
Česká ekonomika se bez problému vypořádá s příchodem 50 až 80 tisíc imigrantů. Musí ale přicházet postupně. Ekonomové společnosti Cyrrus spočítali, že hrubý domácí produkt může díky tomu růst o 0,5 procenta rychleji, dlouhodobě navíc může do státního rozpočtu přitéct o 90 milionů korun ročně více, což pomůže českému důchodovému systému. Ve většině případů nehrozí, že by cizinci připravili o práci Čechy.
Ceny zboží a služeb se v dubnu meziročně zvýšily o 0,6 procenta. Toto číslo je od ledna nejvyšší, v březnu se inflace držela jen těsně nad nulou. Nahoru šly ceny potravin, hlavně zeleniny. Zlevňování pohonných hmot naopak zmírňuje.
Zaměstnanci v soukromém sektoru by měli mít nárok na pět týdnů dovolené místo současných čtyř, plánují odboráři. Změnu chtějí prosadit do novely zákoníku práce, která má platit od příštího jara. Hlavním důvodem je snaha o "rovné podmínky" - pro státní zaměstnance totiž pětitýdenní volno platí. Zástupci firem ale varují, že zavést podobnou změnu "ze dne na den" bude pro mnohé podniky finančně náročné, přestože jde o oblíbený benefit.
Kdybychom k německému pásu místo Němce postavili Čecha, udělal by toho stejně, věří ekonomové. Přesto Češi berou jen zhruba čtvrtinu německé či rakouské mzdy. Důvodem je nižší cena vyrobeného zboží - ve většině případů jde o součástky, které tuzemské podniky vyvážejí do zahraničí, kde z nich teprve vznikají finální výrobky. V menší míře mohou za nízkou produktivitu třeba i přílišná regulace nebo vyřizování osobních záležitostí v pracovní době.
Češi jsou sedmým "nejpracovitějším" národem v Evropské unii. Týdně věnují práci více času než Němci i Slováci. Vyplývá to z průzkumu Eurostatu za rok 2015. Ze statistik je ale patrné, že Češi tráví v zaměstnání čím dál méně času, byť je pokles pozvolný.
Zájem čínských turistů o Českou republiku výrazně roste. Hoteliéři by se ale měli dobře připravit na jejich speciální přání. Číňané chtějí web i jídelní lístek ve svém jazyce, i na dovolené většinou chtějí jíst skutečnou "čínu". Na pokoji požadují varnou konvici, hodně kouří a z pověrčivosti se vyhýbají číslu čtyři.
Připravovaná novela zákoníku práce by měla zamezit tomu, aby lidé pracující z domova byli neustále v pohotovosti, zdůrazňuje šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. "Šéf si v pátek v osm večer vzpomene, že chce něco na pondělí na ráno, tak zavolá zaměstnanci domů," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Lidé se podle něj podobným praktikám nebrání, protože většina z nich považuje takzvaný home office za benefit.
Přísnější pravidla se mají týkat například bolesti zad, nanočástic nebo stresu v práci. Zaměstnavatelé by podle odborářů měli dohlížet na ještě více věcí než dosud a "vytvářet podmínky pro to, aby se lidé těmto problémům vyhnuli". Podle zástupců firem půjde ale o další zbytečnou regulaci. Bezpečnosti práce se už teď věnuje dostatek předpisů a řada úrazů či nemocí vzniká kvůli tomu, že se sami zaměstnanci chovají nezodpovědně.
