Předseda spolku Milion chvilek pro demokracii Mikuláš Minář stupňuje tlak na vládu i premiéra Andreje Babiše (ANO). Po únorové demonstraci v centru Prahy, kam podle organizátorů dorazily desetitisíce lidí, chystá další mobilizaci – tentokrát na pražské Letné. V pořadu Spotlight Terezy Engelové Minář exkluzivně vyzval předsedu vlády Babiše k osobnímu setkání a k veřejné debatě.
Filmařka Markéta Ekrt Válková natočila časosběrný dokument Amiřiny děti o životě Syřanů, uprchlých do České republiky. Materiál sbírala od roku 2015 a věří, že diváci filmu si dovedou představit, že by se něco podobného mohlo stát i jim. „Může se stát, že se člověk musí přemístit někam, kde to nezná a kde je pro něj všechno cizí,“ říká.
Bývalý ministr obrany, zahraničí i kultury a někdejší diplomat Martin Stropnický říká, že si už od politiky drží odstup. Přílišné sledování veřejného dění podle něj člověku „škodí zdraví“. Přesto se rozhodl znovu veřejně vystupovat, protože má pocit, že nastala chvíle, kdy není možné jen přihlížet. Situaci označuje za složitou a zároveň varuje před povrchností současné politické debaty.
V únoru 1986 se na Glienickém mostě v Berlíně odehrála historická událost: disident Anatolij Ščaranskij byl vyměněn za Karla Köchera, jediného známého špiona, který pronikl přímo do americké rozvědky CIA. Zatímco na Západě média událost sledovala s mimořádnou pozorností, na Východě téměř zapadla. „Karel Köcher vůbec nebyl jmenován,“ říká novinář Vladimír Ševela, autor knihy Český krtek v CIA.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění až 45 procent Čechů připouští, že věštění může fungovat, nebo věří v existenci telepatie a jiných mimosmyslových schopností. Více než v Polsku nebo na Slovensku také Češi využívají služeb astrologů a kartářek. Lze jejich předpovědím věřit? Jak nenaletět podvodníkům? A k čemu může dobrý výklad karet posloužit? To vysvětluje kartářka Barbara Kočková.
Může současné umění ztvárnit příběh reálných postav, aniž by s tím souhlasily? Téma, které v Česku odstartovala kauza kolem filmu Sbormistr a jeho volného pojetí příběhů dívek. Podle režiséra Jiřího Havelky se v Česku pomalu učíme definovat pravidla pro umělecké pojetí „skutečných příběhů“ a jejich „majitelé“ v něm podle něj mají důležitý hlas.
Český dokumentární film zaznamenal fenomenální úspěch. Do nejužší nominace na Oscara se v kategorii dokumentárních filmů poprvé v historii probojoval i česko-dánský snímek „Pan Nikdo proti Putinovi“. Ten prostřednictvím dění na základní škole v uralském Karabaši popisuje, jak válka na Ukrajině a s ní souvisící propaganda mění ruskou společnost.
Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. Co se stane, až populačně silné ročníky tzv. Husákových dětí dospějí do důchodového věku? Kdo je v práci nahradí a kdo jim bude případně vydělávat na penze? Tématem Spotlightu Terezy Engelové je stárnutí a pozvání přijala socioložka Lucie Vidovičová.
Česko stárne a zároveň se rodí málo dětí. Co se stane, až populačně silné ročníky takzvaných Husákových dětí dospějí do důchodového věku? Kdo je v práci nahradí a kdo jim bude vydělávat na penze? Tématem Spotlightu Terezy Engelové je stárnutí a pozvání přijala socioložka Lucie Vidovičová.
Už třetím týdnem probíhají v Íránu celonárodní protesty proti islámskému režimu. V ulicích demonstrují statisíce lidí napříč sociálním spektrem. Chameneího režim proti nim postupuje brutálně. Probíhá v Íránu revoluce? Jak reálná je změna režimu? Hostem Spotlightu Terezy Engelové byl Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Už třetím týdnem probíhají v Íránu celonárodní protesty proti islámskému režimu. V ulicích demonstrují statisíce lidí napříč sociálním spektrem. Chameneího režim proti nim postupuje brutálně. Probíhá v Íránu revoluce? Jak reálná je změna režimu? Hostem Spotlightu Terezy Engelové byl Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha.
Oceňovaný fotograf Stanislav Krupař se po měsíci a půl vrátil z Donbasu, kde se Ukrajinci brání postupu ruských okupantů. Krupař mimo jiné navštívil Slovjansk, jedno z posledních dvou velkých měst, které si v Doněcké oblasti Ukrajinci zatím udrželi.
Pracujeme s tím, že se snažíme člověka rozhýbat, říká terapeutka Hana Hniličková. "Vidíme, kde zamrzlá emoce narazí na blok a najednou ji člověk ucítí," vysvětluje s tím, že zatuhlost emoce vzniká v situaci, kdy něco cítíme, ale nechceme to cítit.
U dětí vídáme problémy v oblasti krční páteře. "Mají takzvaný husí krk, neboli předkloněnou hlavu dopředu, jak stále koukají na tablet nebo mobilní telefon. Potom mají také kulatá záda, což je spojené s nadměrným sezením u počítačů a nedostatkem aktivního pohybu,“ popisuje případy z praxe ortoped Jan Kubiče.
"Ta opatření a způsob, kterým k tomu naše vláda přistoupila, byly opravdu tragické," vzpomíná na období pandemie covidu-19 pedagog a zakladatel Gymnázia Přírodní škola František Tichý. "Sociální izolace v tomto věku je naprosto fatální. A k tomu došlo."
Že korektnost ovlivňuje humor, si režisér, herec a moderátor Ondřej Sokol všímá i u sebe, ačkoliv se tomu snaží vzdorovat. "Často se zarazím, jestli tohle můžu, nebo nemůžu říct. Anebo jestli mi pak za to stojí ty následky," říká v rozhovoru s Terezou Engelovou.
Rozdíl mezi klasickým jachtingem a jachtingem na Baltu je podle mořeplavce Jiřího Zindulky extrémní. Plavit se v zimě tam, kde mají lidé obtíže i v létě, je pro většinu jachtařů asi totální představa pekla, konstatuje.
Všichni máme v těle nějaké buňky, které mají potenciál stát se buňkami nádorovými. Stejně jako jsou lidé, kteří mají větší potenciál k tomu, aby se stali zločinci, říká vedoucí oddělení buněčné terapie Ústavu hematologie a krevní transfuze Robert Pytlík. "Proto je potřeba policie - stejně jako v těle, kdy tuto roli sehrávají určité buňky."
Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině, rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.
Situace politických vězňů v Rusku se během léta poměrně dramaticky zhoršila, říká ředitel organizace Gulag.cz Štěpán Černoušek. Počty lidí, kteří byli odsouzeni třeba za kritiku války proti Ukrajině, rostou. Oficiální čísla mluví o čtyřech tisících osob, může jich být ale násobně víc. Podle lidskoprávního sdružení Memorial je nejmladšímu 14 a nejstaršímu 87 let.
