Simone Radačičová

272 článků

Moje články

Socialisté ve Francii vybírají kandidáta na prezidenta. Hlasy jim bere "Mozart z Elysejského paláce"

Francouzské socialisty čekají v neděli primárky, ve kterých vyberou kandidáta do Elysejského paláce. Vyrovnanou šanci kandidovat po odcházejícím socialistickém prezidentovi Francoisi Hollandovi mají expremiér Manuel Valls, bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg a někdejší ministr školství Benoit Hamon. Ať už ale vyhraje kdokoli z nich, hrozí mu v prezidentských volbách porážka, protože podpora pro kandidáty socialistů je aktuálně velmi nízká. Část voličů jim navíc odlákala nová hvězda francouzské politické scény, bývalý socialista, dnes nezávislý politik Emmanuel Macron.

Kubánští migranti na mexicko-americké hranici

Stovky Kubánců se zasekly na cestě do USA. Po Obamově změně imigrační politiky nevědí, jak dál

Americký prezident Barack Obama minulý týden náhle ukončil dlouholetou migrační politiku, kdy Kubánci, kteří se dostali na půdu USA, automaticky získali povolení k trvalému pobytu. Stovky Kubánců ale tato zpráva zaskočila na cestě do Spojených států, a zůstali tak uvázlí například v Mexiku. Není navíc jasné, zda nový americký prezident Donald Trump zruší Obamovo rozhodnutí. Komentátoři to ale vidí jako velmi málo pravděpodobné.

Místo zasněžených sjezdovek holé pláně. Švýcarské vlekaře trápí rekordně suchý prosinec

Návštěvníci švýcarských Alp si v prosinci nezalyžovali. Sníh pak chyběl v lyžařských střediscích i během vánočních svátků, což bývá vrcholem sezony. Kvůli tomu skončila více než polovina vlekařů a majitelů středisek ve ztrátě. Pokud se nevydaří ani zbytek sezony, země může přijít až o stovky milionů dolarů na příjmech z cestovního ruchu. Viníkem je globální oteplování, které zkracuje zimní sezonu ve Švýcarsku o několik dní. Ta nyní startuje o 12 dní později a končí o 26 dní dříve, než tomu bylo v 70. letech minulého století.

V listopadu lidé v Oaklandu protestovali proti zvolení Donalda Trumpa prezidentem. Na snímku drží mexickou vlajku.

Mexičané v USA mají strach z Trumpa. Příbuzným domů na jih poslali více peněz

Mexičané, kteří pracují v USA, poslali loni v listopadu domů 2,4 miliardy dolarů (přes 60 miliard korun). To je meziroční skok o téměř 25 procent. Někteří z nich mají strach z nového prezidenta Donalda Trumpa, který před svým zvolením slíbil, že deportuje několik milionů přistěhovalců nebo nechá na hranicích mezi USA a Mexikem postavit zeď. Prvním varováním pro Mexičany bylo rozhodnutí americké automobilky Ford, která poslala k ledu svůj plán na výstavbu nové továrny v Mexiku za 1,6 miliardy dolarů.

Francouzský deník si dá "pauzu" v průzkumech, které opakovaně zklamaly. Pošle novináře do terénu

Přední francouzský list Le Parisien přestane dočasně publikovat průzkumy veřejného mínění. Rozhodl se tak méně než čtyři měsíce před prezidentskými volbami. Na jeho rozhodnutí měly vliv hlavně referendum ve Velké Británii o vystoupení z EU a vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Obě tyto události totiž průzkumy neodhadly správně. Le Parisien se tak raději rozhodl spoléhat na vlastní reportáže a bude také častěji vysílat své novináře mezi lidi.

Marine Le Penová po úspěchu v komunálních volbách

Francouzské Národní frontě chybějí peníze. Le Penová si musela říct o půjčku otci

Krajně pravicová strana Národní fronta má dlouhodobé potíže s financováním. Francouzské banky jí totiž odmítají půjčit. Úvěr, kterým zaplatí prezidentskou kampaň Marine Le Penové, nakonec straně poskytl až její zakladatel Jean-Marie Le Pen. Otec současné šéfky partaje přitom se svou dcerou nemá vůbec dobré vztahy. Kvůli jeho rasistickým výrokům se od něj dcera distancovala. Sám Le Pen se ale už před časem nechal slyšet, že jasně rozlišuje mezi svým osobním vztahem s dcerou a potřebou zajistit straně financování.

Italové rozhodnou v klíčovém referendu. Pokud řeknou "ne" změně ústavy, premiér Renzi zřejmě skončí

V neděli čeká Italy referendum, kde budou hlasovat o změně ústavy – a zároveň osudu premiéra Mattea Renziho. Ten totiž prohlásil, že pokud neuspěje, podá demisi. Změna ústavy by omezila moc Senátu a posílila pravomoci vlády v Římě na úkor italských regionů. A patří mezi hlavní reformy premiéra. Země by se ale odchodem Renziho propadla do nejistoty, z níž by mohli těžit populisté.

Vítězný Fillon vystrašil francouzskou krajní pravici. Le Penová musí narychlo měnit strategii

Historicky první primárky francouzské pravice s přehledem ovládl bývalý premiér Francois Fillon, kterého až do minulého týdne tamní média označovala za “černého koně” hlasování. Je velmi pravděpodobné, že o Elysejský palác se utká s šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Pro ni bude ale mnohem silnějším kandidátem než třeba poražený Juppé či exprezident Nicolas Sarkozy. Le Penová tak kvůli nečekanému triumfu Fillona musí změnit strategii. Předvolební kampaň se nyní stočí k hospodářským tématům.

Fillon, nebo Juppé? Francouzská pravice vybírá kandidáta, který se utká s Le Penovou

Druhé kolo historicky prvních francouzských republikánských primárek se uskuteční už tuto neděli. V hlasování proti sobě stanou expremiér a nyní starosta Bordeaux Alain Juppé a "černý kůň" primárek expremiér Francois Fillon, který slibuje hluboké změny. Vítěz se v květnových prezidentských volbách pravděpodobně utká s Marine Le Penovou.

Primárky francouzských republikánů vyhrál obdivovatel Thatcherové Fillon, Sarkozy uznal porážku

Vůbec první primárky francouzské pravice skončily překvapením. Uspěl v nich černý kůň hlasování, bývalý premiér Francois Fillon. Průzkumy ho dlouhou dobu označovaly za outsidera. Fillon ve svůj prospěch využil především televizní debaty. V primárkách mu také pomohla vysoká účast voličů. Fillon slibuje Francouzům rázné kroky. Za zdroj všech potíží země označuje především pokulhávající ekonomiku.

Francouzští republikáni vybírají prezidentského kandidáta. Šanci má Juppé i Sarkozy

V historicky prvních primárkách francouzské pravice se v neděli utká hned sedm předních politiků. Kdo uspěje, má velkou šanci dostat se do Elysejského paláce. O něj se s nejvyšší pravděpodobností v druhém kole v květnu 2017 střetne s šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Favority republikánských primárek jsou podle průzkumů bývalý premiér Alain Juppé nebo exprezident Nicolas Sarkozy

Ani levice, ani pravice. Vycházející hvězda politické scény Macron bude kandidovat na prezidenta

Bývalý ministr hospodářství a vycházející hvězda francouzské politické scény Emmanuel Macron oficiálně oznámil, že bude kandidovat na úřad francouzského prezidenta. Macron dříve působil jako poradce prezidenta Francoise Hollanda a později jako ministr hospodářství. Na jaře založil vlastní politické hnutí Vpřed. To má nyní 90 tisíc členů.

Francouzští vojáci hlídkují na letišti v Paříži.

Francie žije už rok ve výjimečném stavu, strůjce útoků v Paříži stále uniká

Francie si připomíná rok od krveprolití v Paříži. Organizované komando džihádistů loni udeřilo na pařížské restaurace, bary, stadion Stade de France a v neposlední řadě i na koncertní síň Bataclan. V zemi od té doby platí výjimečný stav, což s sebou nese nemalé komplikace. Francouzi i zahraniční turisté si museli zvyknout na častější přítomnost policistů i vojáků v ulicích. Ti si stále častěji stěžují na neustálé přesčasy, podstav i nedostatečné vybavení. Hlavní strůjce teroristických útoků navíc stále uniká.

Část mého já pořád leží v krvi v Bataclanu, vzpomíná přeživší. Klub rok po útoku otevře Sting

Nechvalně proslavený pařížský klub Bataclan se o víkendu znovu otevírá pro veřejnost. Přesně před rokem v něm zemřelo při teroristických útocích islamistů celkem 90 lidí. Mnozí další, kteří byli během útoku na místě, dodnes nedokážou strašlivé vzpomínky vymazat z paměti. Majitelé koncertního síně i přesto doufají, že se na místo brzy vrátí normální život.

Další McDonald's tu nechceme, bouří se obyvatelé Florencie i kardinálové z Vatikánu

Kousek od slavné katedrály Santa Maria del Fiore ve Florencii by měla své brány otevřít restaurace amerického řetězce McDonald's. Proti jsou ale místní. Petici proti další restauraci McDonald's podepsalo 24 tisíc lidí. Florencie ale není jediné město v Itálii, které protestuje proti další restauraci McDonald's. Americký řetězec například hodlá otevřít další pobočku jen kousek od baziliky svatého Petra ve Vatikánu.

Itálie v centru migrační krize. V říjnu k jejím břehům připlul rekordní počet běženců

Do popředí migrační krize se opět dostala Itálie. Migranti k ní nejčastěji míří lodí z Libye. Letos v říjnu jich k italským břehům dorazil rekordní počet, přes 27 tisíc. Přitom se očekávalo, že s příchodem chladnějších měsíců, kdy je moře rozbouřenější, jejich příliv spíše poklesne. Nevládní organizace viní z rostoucího počtu hlavně pašeráky, kteří využívají nepřehledné situace v Libyi.

Jako za občanské války. Brutální gangy vyhánějí tisíce obyvatel ze Střední Ameriky

Do USA se dříve pokoušeli dostat hlavně ekonomičtí migranti. Nyní jsou to lidé, kteří prchají před násilím. Honduras, Guatemala a Salvador patří mezi nejnásilnější země na světě. Odhodlání odejít z vlasti pak u mnohých lidí umocňuje také přetrvávající chudoba a nerovnost.

Britského lorda před nacisty zachránil Nicolas Winton. Nyní pomáhá dětem z Calais

Alfred Dubs přicestoval do Velké Británie krátce před vypuknutím druhé světové války. Byl jedním z 669 dětí, které zachránil Nicolas Winton. Nyní čtyřiaosmdesátiletý lord sám pomáhá dětem a mladistvým bez doprovodu. Těm, kteří jsou v uprchlickém táboře v severofrancouzském přístavu Calais.

Francouzská policie v uprchlickém táboře Džungle v Calais

Do uprchlického tábora v Calais přijely buldozery. Migranti odcházejí, napětí stoupá

Do uprchlického tábora v Calais vjely buldozery a začaly jej likvidovat. Francouzská vláda chce běžence přesídlit do menších středisek rozprostřených po celé zemi. Panují ovšem obavy, že likvidace tábora způsobí střety mezi migranty a bezpečnostními složkami.

Filipínský prezident Rodrigo Duterte a čínský premiér Li Kche-čchiang

Filipínský prezident se rozešel s USA a namluvil si Čínu. Vleklým sporům o ostrovy dal vale

Filipínský prezident Rodrigo Duterte během své návštěvy v Pekingu oznámil, že se "rozchází" s USA a naopak se hodlá přimknout k Číně. Zatímco Washington dlouhodobě patří mezi úzké spojence Manily, vztahy s Čínou léta poškozovaly spory o ostrovy v Jihočínském moři. Duterte se nyní rozhodl dát teritoriálním sporům vale a nahradit je užší hospodářskou a obchodní spoluprací s Čínou.