Vzduch je čistší, auta jezdí daleko méně, stejně tak letadla a okolní svět tak trochu utichl. Klimatickou změnu se ale pandemii koronaviru zastavit nepodařilo. Deník Aktuálně.cz přináší další díl pravidelného přehledu informací o klimatu.
Koronavirus je životu nebezpečný hlavně pro starší a nemocné lidi. Mladí a zdraví nakažení mají většinou jen mírné příznaky - předpokládá se, že mnoho lidí ani nepozná, že nemoc prodělalo. Přesto existují tací, které onemocnění připoutá na lůžko. S rostoucím počtem nakažených roste i počet mladých lidí, kteří nemoci podlehli.
Nový koronavirus se už objevil v zemích po celé planetě. Přesto se najdou ojedinělé případy lidí, kteří o celosvětové zdravotní krizi donedávna vůbec nevěděli. Nebo o ní netuší doteď.
Německé město Heinsberg má něco málo přes 40 tisíc obyvatel. U více než 1200 se projevila nemoc Covid-19, kterou způsobuje nový typ koronaviru, a 34 lidí na ni už zemřelo. Nikde jinde v Německu není tak velká koncentrace případů nákazy a němečtí vědci se toho rozhodli využít. Z Heinsbergu se stala laboratoř, ve které budou zkoumat koronavirus přední odborníci.
Už nyní je pravděpodobné, že pandemie koronaviru způsobí po celém světě ekonomický šok. Zavírají se hranice, měny slábnou a mnoho lidí přichází o práci. To se děje i na bohatém Západě. Pro chudé země, které jsou zatím koronavirem méně postižené, to ale může znamenat opravdovou pohromu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala v pondělí prohlášení, že nedoporučuje nošení roušek lidem, kteří sami nejsou nakažení. Podle WHO není prokázáno, že jsou účinné, a naopak při nesprávném používání zvyšují riziko nákazy. Britský epidemiolog Benjamin Cowling z Hongkongské univerzity v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že nošení roušek je logické a české nařízení chápe.
Kdy bude po všem, otevřou se hranice a skončí karanténa? Asijské země, na které pandemie koronaviru udeřila jako první, jsou o několik týdnů před námi. Podle odborníků tedy mohou sloužit jako příklad toho, kam se situace bude zhruba ubírat i v Evropě. Příklady z Hongkongu, Japonska nebo Jižní Koreje ale ukazují, že vše ještě potrvá.
"Všichni pacienti mají Covid-19. Kam zmizely všechny ty infarkty a záněty slepých střev? Bojím se sundat si masku," popsal americký lékař Craig Spencer, který pracuje na newyorské pohotovosti, jak vyčerpávající je pro něj každá směna.
V Itálii koronaviru podlehlo už 4032 lidí, o bez mála sedm stovek víc než v Číně. Nejvíc obětí hlásí provincie Bergamo na severu země. Situace je tak tragická, že nestíhají ani pohřební služby.
Poprvé po více než dvou měsících od vypuknutí nynější pandemie se v čínském Wu-chanu neobjevil žádný nový případ nákazy koronavirem. Epicentrum nemoci zvané Covid-19 se mezitím přesunulo do Evropy a Čína, odkud se nový koronavirus začal koncem minulého roku šířit, teď pomáhá ostatním zemím situaci zvládnout.
V době pandemie koronaviru přistupuje stále více zemí k přísným opatřením omezujícím volný pohyb osob. Virus způsobující onemocnění Covid-19 se šíří po celém světě a právě omezení styku s ostatními ho pomáhá zastavit. Přesto se najdou lidé, někdy i hlavy států, kteří jednají proti všem doporučením.
Francisco Garcia, jednadvacetiletý trenér juniorského fotbalového družstva z Málagy, se stal nejmladší obětí koronaviru ve Španělsku. Když byl minulý týden hospitalizován s vážnými příznaky, propukl u něj zápal plic, a lékaři mu navíc diagnostikovali leukemii, o které do té doby nevěděl.
První pacient nakažený novým typem koronaviru se v Nizozemsku objevil 27. února. Když nizozemská vláda minulý čtvrtek přikázala zrušit všechny akce nad sto lidí, bylo v zemi už 500 nakažených a pět mrtvých. V pondělí to bylo více než 1100. Jedna z nejhůře zasažených zemí v Evropě přesto spíše než šíření epidemie brání šíření paniky.
Když na jedenáctimilionové město Wu-chan, odkud se začala nákaza novým typem koronaviru šířit, uvalila čínská vláda 23. ledna karanténu, bylo nakažených 620 lidí. V současnosti je v mnoha evropských zemích počet infikovaných mnohem vyšší. Každá má ale jinou strategii na zvládání epidemie. V mnoha ohledech se Evropa může učit od Asie, kde mají to nejhorší za sebou.
První případ nákazy novým typem koronaviru se objevil i na řeckém ostrově Lesbos. Právě sem přitom v minulosti připlula řada migrantů. Rostou proto obavy, aby se nákaza nedostala i do uprchlického tábora Moria, kde žije přes 20 tisíc lidí.
Chile si připomíná 30. výročí pádu režimu Augusta Pinocheta. Generál 11. března 1990 předal moc do rukou demokraticky zvoleného prezidenta. Sám zůstal do roku 2002 senátorem a za porušování lidských práv, ke kterému během jeho vlády masivně docházelo, nebyl nikdy souzen. Zemřel v 91 letech a s jeho dědictvím se Chile potýká dodnes.
S klimatickými změnami se zvyšují rizika lesních požárů. Jenže zatímco pozorujeme katastrofické požáry v Austrálii nebo Amazonii, neuvědomujeme si, že evropské hospodářské lesy jsou mnohem náchylnější. Kirsten Thonickeová z Postupimského institutu dopadu klimatických změn se specializuje na problematiku lesních požárů a varuje, že sázet stromy v rámci boje proti změnám klimatu nestačí.
Že se na Kubě zastavil čas, se nezdá jen turistům, kteří na ostrov přijíždějí obdivovat stará auta. Stejný pocit mají i Kubánci. "Už více než dvacet let usilujeme o změnu. Proto lidem připadá, že se nic nehýbe," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz kubánský režisér Haliam Pérez. Prahu navštívil se svým dokumentem Marina, který pojednává o kubánské revoluci a zklamání z ní.
Když hrozny na německých vinicích v zimě zmrznou, neznamená to žádnou katastrofu. Naopak, takzvané ledové víno, vyráběné ze zmrzlých hroznů, je tradiční a poměrně drahý německý nápoj. Kvůli letošní extrémně mírné zimě ale němečtí vinaři nevyrobí skoro žádné.
Hoří ještě Austrálie, nebo se o tom jen nepíše, protože všechny zajímá koronavirus? Máme se pořád bát globálního oteplování, když minulý víkend sněžilo? Možná vás to překvapí, ale vlny veder nezmizely. Extrémní teploty a spalující vedra teď ale panují na jižní polokouli. Server Aktuálně.cz přichází s novým pravidelným přehledem informací o klimatických změnách.
