Britský list The Guardian přišel se zjištěním, že muslimským uprchlíkům na řeckém Lesbu jsou k podpisu podstrkovány deklarace konverze ke křesťanství. Někteří z běženců, kteří jsou v táboře drženi na základě dohody EU s Tureckem, si stěžují na necitlivý přístup humanitárních pracovníků. K přijetí jiného náboženství je přemlouvali během ramadánu, tedy nejsvatějšího islámského měsíce.
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Dvanáctihodinové směny šestkrát týdně. I tak může vypadat život třináctiletého dítěte. Pro děti syrských uprchlíků, kterých žijí v Turecku téměř tři miliony, je to každodenní realita. Jejich rodiče mají jen malou šanci na získání pracovního povolení, a tak se o zajištění rodiny musejí postarat samy. Místo psaní, čtení a počítání ve školních lavicích sedí v továrnách na textil za šicím strojem.
Německo zažilo během necelého týdne čtvrtý útok. Odmítnutý žadatel o azyl odpálil v neděli večer v bavorském Ansbachu bombu a zranil 15 lidí. Sám při explozi přišel o život. Podle policie šlo o 27letého Syřana, který měl psychické problémy a v minulosti se dvakrát pokusil o sebevraždu. Dění sledujeme v online reportáži.
Spojené státy zaznamenaly první případ, kdy se virus zika přenesl z člověka na člověka, aniž by došlo k pohlavnímu styku. Lékaři si lámou hlavy a nákazu nedokážou vysvětlit. Nejvíce nakažených je v Brazílii. A ačkoliv Světová zdravotnická organizace (WHO) před blížící se olympiádou vytrvale opakuje, že není důvod cesty do Brazílie omezit, do Ria s olympioniky poletí i tým vědců, aby mohli virus zika lépe zkoumat.
Turecký fotbal opouštějí největší zahraniční hvězdy. Po nezdařeném pokusu o převrat a vyhlášení výjimečného stavu se v zemi už necítí bezpečně. Stejný pocit má stále více zahraničních zaměstnanců. Někteří z nich žijí v Turecku již několik let a odchod zvažovali už kvůli zhoršené bezpečnostní situaci po několika předešlých teroristických útocích. To, co se v Turecku děje po puči, je jen poslední kapka.
Pět dnů po nepodařeném pokusu o vojenský puč v Turecku vyhlásil prezident Recep Tayyip Erdogan výjimečný stav. Získává tak možnost vládnout bez parlamentu, omezovat práva a svobody a vydávat dekrety. Může také pokračovat v čistkách, během kterých již postavil mimo službu na 60 000 státních zaměstnanců.
Speciální parlamentní komise tento týden zveřejnila výsledky svého vyšetřování v souvislosti s teroristickými útoky ve Francii. Kromě autentického svědectví zasahujícího policisty v koncertní síni Bataclan 13. listopadu loňského roku obsahuje i nové informace o tom, kdo stojí za plánováním teroristických útoků v Paříži. Mozkem celé operace nebyl Abdelhamid Abaaoud, jak se původně myslelo. Atentáty byly naplánovány v zahraničí a jejich vůdčí postava vyšetřovatelům stále uniká.
Přestože obyvatelé nejmladšího státu světa dlouho bojovali za svoji nezávislost, nyní se po tisících vracejí zpět na sever - do Súdánu. Žene je hlad, který je způsoben krvavou občanskou válkou. Ta Jižní Súdán sužuje přes dva roky. Obnovené boje v hlavním městě se sice v úterý pozastavily, humanitární situace ovšem zůstává tragická. Lidem chybí jídlo a pitná voda. Podle odhadů tamní vlády ze země uprchlo už více než 100 000 obyvatel.
Na pouhých dvanáct hodin se otevřel hraniční přechod mezi Venezuelou a Kolumbií. Obě země mají uzavřené hranice již téměř rok. Obyvatelé Venezuely, které trápí nedostatek základních potravin, léků nebo třeba toaletního papíru, zaplavili kolumbijské obchody. Na 35 000 zoufalých lidí se rozhodlo využít otevření hranice na nákupy. Dohlíželo na ně kolem 300 kolumbijských policistů. Po setmění se vraceli zpět s plnými nákupními taškami.
Vláda Spojených arabských emirátů vydala vyhlášku, ve které svým obyvatelům radí, aby při cestách do zahraničí nenosili tradiční oděvy. Odůvodňuje to obavami z terorismu, které ve světě stále narůstají. Bílým dlouhým pláštěm a šátkem na hlavě způsobil paniku v hotelu v americkém Ohiu jednačtyřicetiletý emirátský obchodník. Kvůli vystrašené recepční byl zatčen jednotkou ozbrojených policistů.
Rozptýlit záhady kolem největší planety sluneční soustavy pomůže sonda Juno, která se po pěti letech konečně blíží k oběžné dráze Jupiteru. Po dobu 20 měsíců z ní bude zkoumat jeho gravitaci, atmosféru a další důležité znaky. Na Zemi bude informace a snímky zasílat do února 2018. Celá mise, která započala v roce 2011, stojí NASA přes miliardu amerických dolarů. Pozornost vědců se proto v pondělí v noci bude soustředit na půl hodiny dlouhý manévr, při kterém se sonda Juno bude napojovat na Jupiterovu oběžnou dráhu.
Během druhé světové války byl v Ponarech koncentrační tábor, kde nacisté podle historiků začali s masovým vyvražďováním Židů a dalších nepohodlných. Dříve, než nasadili plynové komory v dalších oblastech. O život tu během tří let přišlo na 100 000 lidí. Právě zde nyní archeologové objevili ručně vyhloubený tunel, kterým se z pekla podařilo zachránit několika vězňům. Jedinečný objev podle odborníků ukazuje, že i v té nejtemnější době existuje v lidech touha po životě.
Boris Johnson byl jednou z vůdčích osobností kampaně za vystoupení Velké Británie z Evropské unie. Poté, co David Cameron ohlásil svoji rezignaci na post předsedy Konzervativní strany, byl favoritem na příštího britského premiéra. Pro mnoho lidí byla taková vidina nepředstavitelná. Tisk obviňuje Johnsona, že ve skutečnosti neměl žádný plán pro případ, že v referendu opravdu zvítězí volba pro Brexit. Zpochybňovány jsou také jeho výroky během kampaně. Ve zmatku a strachu z toho, co Británii mimo EU čeká, se na něj snesla vlna rozhořčení a zloby voličů. Boris Johnson pak udělal něco, co mu pro změnu neodpustí jeho příznivci - kandidaturu vzdal.
Britové řeší nástupnictví po odcházejícím Davidu Cameronovi. O post premiéra a předsedy Konzervativní strany budou bojovat jak stoupenci, tak odpůrci Brexitu. V podvečer debatovali o následcích Brexitu s premiérem Sobotkou i čeští poslanci. Dění na ostrovech i ve světě jsme sledovali online.
Lídři členských států Evropské unie pokračovali v jednání o tom, jak reagovat na výsledky referenda o vystoupení Británie. V Bruselu se sešli poprvé bez britského premiéra. Události jsme pro vás sledovali v online reportáži.
Referendum o osudu Velké Británie v Evropské unii spustilo krizi uvnitř britské opozice. Předseda opoziční Labouristické strany Jeremy Corbyn ztratil během posledních dvou dnů dvacet tři členů své stínové vlády. Pondělní dění jsme sledovali v online reportáži.
Velká Británie se rozhodla pro vystoupení z Evropské unie. Britští voliči v historickém referendu dalši s přesvědčivým rozdílem hlasů přednost odchodu z evropské osmadvacítky. Jaké argumenty byly zvažovány a jaké scénáře teď mohou nastat? Projděte si přehlednou grafiku Aktuálně.cz.
Británie má za sebou dlouho očekávané referendum. Občané ostrovů v něm rozhodli o své budoucnosti v Evropské unii. Vývoj po referendu, v němž Britové rozhodli o odchodu z EU, sledujeme v online reportáži.
Už zítra rozhodnou Britové o setrvání své země v Evropské unii. Narýsují tak budoucnost Spojeného království i celé Evropy na mnoho dalších let. Co říkají krátce před referendem průzkumy?
