Reklama
Reklama

Simona Fendrychová

974 článků

Moje články

Do Aun Schan Su Ťij
Do Aun Schan Su Ťij
Do Aun Schan Su Ťij

Su Ťij míří do Prahy. V době, kdy ji svět kritizuje za masakry a vyhánění barmských Rohingů

Barmská politička a nobelistka Aun Schan Su Ťij má přijet do Prahy na pozvání premiéra Bohuslava Sobotky. Minulý týden přitom zrušila cestu na právě probíhající summit OSN - kvůli kritice masakrů muslimských Rohingů, která se na ni snáší. Čeští hostitelé se obávají, že i její cesta do Prahy tak může být na poslední chvíli ohrožena. Su Ťij má složité postavení, armáda má v zemi stále velkou moc, říká expert na Barmu Igor Blaževič. Dvaasedmdesátiletá Su Ťij je nyní oficiálně poradkyní prezidenta, zároveň vede vládní stranu.

Barma, vypálené vesnice Rohingů
Barma, vypálené vesnice Rohingů
Barma, vypálené vesnice Rohingů

Foto: Utečte, nebo vás pozabíjíme! V Barmě zůstávají po uprchlících vesnice spálené na popel

Spálené domy, pozabíjení civilisté. Lidskoprávní organizace Amnesty International minulý týden zveřejnila satelitní snímky, které podle ní dokazují, že barmská armáda vyhání ze země muslimskou menšinu Rohingů. Záběry ukazují vypálené vesnice, ve kterých ještě koncem srpna stály obytné domy. Od té doby ale ze země uprchlo přes 400 000 Rohingů. Vyprávějí svědectví o násilí, vyvražďování a výhrůžkách ze strany buddhistického obyvatelstva a barmské armády. Ta ale vše odmítá.

Králíci
Králíci
Králíci

Králík není žádný mazel, ale maso. Venezuela vyhlásila Plán králík, který má odstranit hlad v zemi

Venezuelská vláda se snaží bojovat s katastrofickou ekonomickou situací v zemi. Lidé hladoví, ceny za jídlo strmě stoupají. Proto prezident Nicolás Maduro vyhlásil takzvaný Plán králík. Jeho cílem je, aby obyvatelé Venezuely začali chovat králíky na maso, protože jsou malí a rychle se množí. První pokus o zavedení nového programu ale nevyšel. Lidé králíky nejedli a začali je chovat jako domácí mazlíčky.

Jachta, moře, dovolená
Jachta, moře, dovolená
Jachta, moře, dovolená

Uprchlický business class. Zámožní migranti míří do Evropy na jachtách, za 200 tisíc korun na osobu

Migranti, kteří mají dostatek peněz, si můžou u pašeráků připlatit za pohodlnější cestu do Evropy jachtou. Jednu osobu to vyjde podle informací listu Guardian na nejméně 200 tisíc korun. Jen na Sicílii se tímto způsobem dostalo letos téměř 900 zámožných běženců ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Italské úřady se zaměřují na přeplněné čluny migrantů a plachetnice jim v mnoha případech uniknou. Chudí běženci, kteří si jachtu nemůžou dovolit, mezitím zkoušejí novou trasu do Evropy. Rumunští policisté v poslední době zadrželi desítky migrantů na pobřeží Černého moře.

Reklama
Barma - volby - Aun Schan Su Ťij
Barma - volby - Aun Schan Su Ťij
Barma - volby - Aun Schan Su Ťij

Exdisidentka Su Ťij v kleštích barmské armády. Na řešení krvavých masakrů Rohingů nemá sílu ani čas

Bývalá disidentka a nejvlivnější barmská politička Aun Schan Su Ťij čelí rostoucí kritice z celého světa. Může za to její přehlížení armádního násilí, kvůli kterému zemi opustilo už 380 tisíc barmských Rohingů. Skoro 40 procent jejich vesnic je opuštěných nebo vypálených. Bývalí západní diplomaté a experti ale upozorňují, že Su Ťij nemá moc na výběr. Barma je silně rozdělená a postavit se proti buddhistické většině ve společnosti na stranu muslimských Rohingů by mohlo ohrozit jak pozici laureátky Nobelovy ceny míru, tak celé demokraticky zvolené vlády.

Voda, vodovodní kohoutek, sklenička, pití, ilustrační foto
Voda, vodovodní kohoutek, sklenička, pití, ilustrační foto
Voda, vodovodní kohoutek, sklenička, pití, ilustrační foto

Ve většině kohoutkové vody jsou neviditelné plasty. Vědci je našli i ve vzorcích z Trump Tower

Přes 80 procent vody, která teče lidem doma z kohoutku, obsahuje mikroplasty. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnil britský list The Guardian. Znečištění vody okem neviditelnými plastovými vlákny se netýká jen chudých rozvojových zemí. Nejhůře v testu pitné kohoutkové vody dopadly Spojené státy. Mikroplasty se do životního prostředí uvolňují praním prádla, automobilovou dopravou a nedostatečnou recyklací. Následně mají plasty v těle nejen mořští živočichové, ale i lidé.

Hurikán Irma, září 2017
Hurikán Irma, září 2017
Hurikán Irma, září 2017

Hurikány klimatology neděsí, teď je jejich sezóna. Budou ale čím dál silnější, varují

Globální oteplování podle odborníků klimatické změny s výskytem tropických bouří a hurikánů nesouvisí. Co však ovlivňuje, je jejich síla. Že se tak krátce po ničivém hurikánu Harvey objevila v západním Atlantiku ještě silnější bouře Irma, vědce překvapilo. Tvrdí ale, že se to může stávat častěji. Silné bouře i ničivé hurikány totiž získávají svoji energii z tepla sálajícího z oceánu. A ten se vlivem klimatických změn pořád otepluje.

Reklama
Následky hurikánu Harvey
Následky hurikánu Harvey
Následky hurikánu Harvey

Trosky, bahno a hnijící oblečení. Američané se po hurikánu Harvey vrací do zničených domovů

Obyvatelé amerického města Houston se po více než týdnu vrací domů a nachází své domovy zničené od nánosů bahna a vody. Nábytek, oblečení, dřevěné podlahy a veškerý majetek, který za sebou při evakuaci nechali, postupně hnije. Vynáší mokré věci před dům a staví nekonečné řady mokrého harampádí. Hurikán a následná bouře Harvey způsobily v Texasu tolik škody, že náklady na obnovu možná přesáhnou zatím nejničivější bouři Katrina, která zasáhla americkou Louisianu v roce 2005. Podle texaského guvernéra by Harvey mohl stát až 180 miliard dolarů (3,9 bilionu korun).

Čína, Peking, smog
Čína, Peking, smog
Čína, Peking, smog

Čína vytáhla do boje se smogem. Která ocelárna nesplní limity, zastaví výrobu

Čínská provincie Che-pej je nejvíce znečištěnou oblastí v zemi. Nachází se tu šest z deseti čínských měst s nejhorší kvalitou vzduchu. A v zimě, kdy lidé začnou topit, se vše ještě zhorší - nejen tu, ale i v Pekingu se kvůli smogu nedá dýchat. V provincii proto od prvního září platí nová omezení pro výrobce oceli, na kterou je oblast zaměřená. Pokud překročí nové limity na vypouštění emisí, budou muset ocelárny zastavit provoz.

KLDR - vojenská přehlídka
KLDR - vojenská přehlídka
KLDR - vojenská přehlídka

"Alkoholem poháněná mládež" má v KLDR utrum. Americké pasy přestávají pro vstup do země platit

Po smrti 22letého studenta Otto Warmbiera se americký prezident Donald Trump rozhodl zakázat americkým občanům cestovat do KLDR. Počínaje prvním zářím je tak americký pas při cestě na území Severní Koreje neplatný. Každý rok se podívalo do nejuzavřenější země světa zhruba 1000 amerických občanů. Mnoho z nich byli mladí turisté, kteří do KLDR jezdili za dobrodružstvím. Kvůli sílícímu napětí na Korejském poloostrově ale majitelé cestovních kanceláří očekávají, že bude klesat i počet ostatních západních turistů.

Rohingové na útěku z Barmy.
Rohingové na útěku z Barmy.
Rohingové na útěku z Barmy.

Čekali svobodu, Su Ťij ale k masakrům na muslimech mlčí. Barmánci jsou z disidentky zklamaní

Během několika dní uteklo z Barmy přes 27 tisíc členů muslimské menšiny Rohingů. Prchají před masakry, které na civilistech páchají barmští vojáci. Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která stojí v čele země od roku 2016, mezitím mlčí. Bývalá disidentka, která v Barmě stále představuje symbol boje za svobodu a demokracii, nyní čelí kritice i od svých bývalých spolupracovníků. Lidé, kteří byli v době vojenské diktatury vězněni, jí hlavně vyčítají příliš vřelé vztahy s armádou.

Reklama
Hurikán Harvey
Hurikán Harvey
Hurikán Harvey

Shromáždil jídlo, sám prohledal zatopené domy. Obyvatele texaského městečka zachránil jediný mladík

Nejsilnější hurikán, jaký postihl americký stát Texas za posledních 50 let, má na svědomí tisíce evakuovaných a několik mrtvých lidí. Kromě katastrofických záplav za sebou ale také nechal několik hrdinů. Nejde jen o profesionální záchranáře, policisty nebo členy národní gardy. Jsou to i civilisté - obyvatelé zaplavených obcí. Jedním z nich je mladý Zachary Dearing, který se sám postavil do čela dobrovolníků a dříve, než dorazila oficiální pomoc, zorganizoval záchranné akce ve městě Rockport na pobřeží Texasu.

Lesy v Litvě (ilustrační).
Lesy v Litvě (ilustrační).
Lesy v Litvě (ilustrační).

Lidé se skládají na "Trumpův les". Miliardy stromů mají zaplnit plochu větší než Česká republika

Lidé z celého světa se mohou podílet na vysázení lesa, který ponese jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Kampaň, kterou vedou tři mladí vědci, si klade za cíl zasadit do Vánoc deset miliard stromů. Dohromady budou zabírat plochu větší, než je Česká republika. Podle organizátorů iniciativy "Trump Forest" pomůže nově vzniklý les zmírnit dopady klimatických změn a částečně vyváží Trumpovo rozhodnutí odstoupit od klimatické dohody.

Konference FARC
Konference FARC
Konference FARC

Zůstaneme FARC, ale beze zbraní. Tisíce bývalých kolumbijských partyzánů míří do politiky

Od neděle do pátku se v Bogotě, hlavním městě Kolumbie, koná konference gerilové organizace FARC. Někdejší bojovníci odevzdali své zbraně a nyní pracují na vzniku politické strany, která je od příštího roku bude reprezentovat v kolumbijském parlamentu. Jejich vůdce zvaný Timochenko upozorňuje, že ukončením ozbrojeného boje se nijak nemění ideologie celého uskupení. FARC zůstanou nadále revoluční, ale boj v džungli vymění za souboj argumentů na půdě parlamentu.

Filipíny, válka proti drogám
Filipíny, válka proti drogám
Filipíny, válka proti drogám

"Přestaňte, zítra mám test." Filipínci doufají, že smrt studenta zastaví Duterteho krvavou politiku

Filipínské ministerstvo spravedlnosti vyšetřuje smrt sedmnáctiletého studenta, kterého policie zastřelila při jedné z protidrogových razií. Případ, který zvedl vlnu protestů, může podle některých vyústit ve zlom v krvavém boji proti drogám, který před rokem vyhlásil prezident Rodrigo Duterte. Je to poprvé, co Duterte zpochybnil práci policistů. Doposud odmítal jakoukoliv kritiku. Ve válce proti drogám zemřelo už přes 7000 lidí. K lidovým demonstracím se přidává i katolická církev, která volá po ukončení násilí.

Reklama
Thajsko, bývalá premiérka Jinglak Šinavatrová
Thajsko, bývalá premiérka Jinglak Šinavatrová
Thajsko, bývalá premiérka Jinglak Šinavatrová

Sourozenci na útěku. Populární expremiérka uprchla z Thajska, kde čelí obvinění z korupce

Expremiérka Jinglak Šinavatrová si měla v pátek vyslechnout rozsudek v případu zneužití moci a korupce, ve kterém jí hrozí až 10letý trest odnětí svobody. K soudu se ale nedostavila a místo toho uprchla do exilu. Zanechala v Bangkoku stovky lidí, kteří přišli k budově soudu vyjádřit populární političce podporu. Šinavatrová se těší oblibě především mezi chudým venkovským obyvatelstvem. Kvůli státním dotacím pěstitelům rýže ale přivedla zemi k obrovským ekonomickým ztrátám. Ze země utekla stejně jako před 11 lety její bratr, také bývalý thajský premiér čelící stejně jako ona korupčnímu skandálu.

Mont Blanc
Mont Blanc
Mont Blanc

Stopka pro kraťasy a tenisky. Lezce bez vhodného vybavení čekají na Mont Blancu pokuty

Teplá bunda, sluneční brýle, lyžařská maska nebo horolezecká obuv jsou na seznamu povinného vybavení pro každého, kdo by chtěl vystoupat na nejvyšší horu Evropy. Rozhodl o tom starosta alpského města Saint-Gervais, ze kterého milovníci vysokohorské turistiky na Mont Blanc často vyrážejí. Ti, kteří neuposlechnou, můžou dostat pokutu ve výši zhruba 900 korun. Starosta se tak snaží zabránit dalším úmrtím, ke kterým na vysokohorském ledovci v poslední době dochází.

Robocop
Robocop
Robocop

Roboti zabijáci přivedou lidstvo do záhuby. Experti v čele s šéfem Tesly Elonem Muskem varují OSN

Využívání umělé inteligence ve vývoji zbraní povede k novému druhu válek, které se vymknou lidské kontrole. Přesvědčeno je o tom nejméně 116 expertů na moderní technologie v čele s šéfem Tesly Elonem Muskem. V pondělí zaslali otevřený dopis OSN, ve kterém vyzývají k zákazu vývoje moderních autonomních zbraní. Musk se již několik let věnuje propagaci výzkumu umělé inteligence pro mírové účely. Podle něj je vývoj takzvaných robotických zabijáků otázkou jen několika let. Na diskusi proto podle něj nezbývá mnoho času a je třeba jednat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama