Na prašné cestě nedaleko břehu řeky Río Grande a na dohled od Spojených států amerických se krčí plačící žena s malým chlapcem. Vedle nich stojí ozbrojený voják. Matka a její šestiletý syn mají za sebou 2400 kilometrů dlouhou cestu z Guatemaly. Od cíle je dělí už jen pár metrů.
Současné klimatické změny nemají obdoby a způsobil je člověk. Stav, ve kterém se teď Země nachází, je bezprecedentní. Ukázala to nová rozsáhlá studie, která zmapovala data za poslední dva tisíce let.
Policie v odlehlé a řídce osídlené oblasti na severozápadě Kanady, kde jsou místa bez mobilního signálu, poslední dva týdny řeší záhadný případ. Místní zaskočila vražda mladého páru, který v Kanadě trávil dobrodružnou dovolenou.
Krátkovlasý a téměř nahý muž se mihne mezi stromy v amazonské džungli. Očichává mačetu, kterou našel v porostu. Když zjistí, že ho někdo pozoruje, uprchne. Přesto ho kolemjdoucí lovec stihl natočit na video, které následně zveřejnila indiánská mediální platforma Mídia Índia. Podle ní jde o člena nikdy nekontaktovaného a ohroženého kmene Awá.
Každou vteřinu kvůli přírodním katastrofám přijde o domov jeden člověk. Tajfuny, povodně, sesuvy půdy a další podobné pohromy připraví ročně o střechu nad hlavou podle nezisková organizace Norská rada pro uprchlíky (NRC) na 26 milionů lidí. Naopak kvůli suchu a zhoršené kvalitě půdy bude do roku 2045 na světě 135 milionů uprchlíků, varuje OSN. Tyto černé scénáře spojuje jediné - klimatická změna.
Před 54 lety lidstvo poprvé vkročilo na Měsíc. Dne 16. července 1969 odstartovala vesmírná raketa Saturn V. Neil Armstrong, Buzz Aldrin a Michael Collins seděli v řídicím modulu lodě Apollo 11 nazvaném Columbia. Dva z nich se o několik dní později podívali přímo na povrch Měsíce. Jeden z největších úspěchů lidstva v 20. století rekonstruuje speciál Aktuálně.cz.
Před pětapadesáti lety, 21. července 1969, se povrchu Měsíce poprvé dotkla lidská noha. Patřila Neilu Armstrongovi, který na Měsíci přistál spolu s Buzzem Aldrinem. Misi Apollo 11, na kterou se vydala dvojice ještě s Michaelem Collinsem, posádka pečlivě dokumentovala.
V lednu stanul hollywoodský herec Kevin Spacey poprvé před soudem kvůli obvinění ze sexuálního obtěžování osmnáctiletého muže. Ve středu ale americká prokuratura jeho obvinění stáhla. Důvodem byl samotný mladík, který začátkem července odmítl dál vypovídat. Oscarový herec do vězení nepůjde. I dál ale zůstane jedním ze symbolů kampaně #MeToo.
Tomáši Fabiánovi ještě není ani třicet let, odmalička hrál jenom fotbal, přesto si toho v životě stihl dost zažít a na jeho vyprávění je to znát. Bývalý nadějný ligový fotbalista s dobře rozjetou kariérou dnes otevřeně mluví o tom, jak minulé léto strávil v Psychiatrické nemocnici v Bohnicích. Je jednou z tváří osvětové kampaně Bez předsudků - ta si klade za cíl upozornit na duševní problémy, kterým se nevyhnou ani úspěšní sportovci.
"Netrápí mě to, protože hodně lidí se mnou souhlasí." Tak reagoval prezident Donald Trump na výtky, že mluví podobně jako krajní pravice. Čtveřici amerických kongresmanek nejprve v neděli vzkázal, že se mají vrátit, odkud přišly - do "rozvrácených a zločinem zamořených míst". Všechny čtyři političky mají přitom tmavou barvu pleti. Po kritice, že jeho slova byla rasistická, se ale Trump neomluvil. Naopak útočí dál. Mnozí analytici se shodují, že se takto připravuje na prezidentské volby v roce 2020.
Jaké je být jediným členem posádky úspěšné mise Apollo 11, který se neprošel po Měsíci? Michael Collins v bezpočtu rozhovorů skromně odpovídal, že na tom nezáleží. Jeho role byla stejně důležitá jako ta, kterou měli kolegové Neil Armstrong a Buzz Aldrin. Bez něj by na Měsíci před 52 lety nepřistáli. A bez něj by se nevrátili zpátky domů. "Zapomenutý" astronaut zemřel ve středu ve věku 90 let.
"Cílem muslimů je převzít celou naši zem a všechno, čeho si ceníme. Pomyslete na to, co bývaly buddhistické země: Afghánistán, Pákistán, Kašmír, Indonésie. Všechny byly zničeny islámem," stýská si opat buddhistického kláštera ve městě Gintota na jihu Srí Lanky. V zemi, kde buddhisté tvoří naprostou většinu obyvatel, ukazuje toto tradičně mírumilovné náboženství svoji druhou tvář. Stoupenci nacionalismu věří, že jejich víra je v ohrožení. A největším nepřítelem je islám.
Írán se rozhodl vypovědět další část mezinárodní smlouvy o jaderném programu z roku 2015 a začal obohacovat uran nad stanovený limit 3,6 procenta. Zároveň vyhrožuje dalším obcházením dohody a tím zvyšuje napětí nejen na Blízkém východě. Navzdory výbušné rétorice Teheránu a stejně ostrým reakcím Washingtonu se ale íránský jaderný program v praxi změní jen málo. Nabízíme shrnutí nejnovějšího vývoje krize v Perském zálivu.
Nizozemci obývají území, které z velké části leží pod úrovní hladiny moře. Během staletí vybudovali důmyslný systém bariér a kanálů na kontrolu vody. Globální oteplování ale všechno mění. Vlivem tání ledovců se začne zvyšovat hladina moří a hráze chránící Nizozemsko přestanou stačit. "Vodu máme pod kontrolou a ještě tak 50 až 70 let to udržíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzkumník a glaciolog z univerzity v Utrechtu Peter Kuipers Munneke. "Moment, kdy hladina moře stoupne tak, že už ji nezastavíme, přijde určitě. Důležité je se ptát, kdy to přijde."
Těžba na dně oceánů zažívá rozmach přesto, že ještě ani nezačala. Podle zjištění neziskové organizace Greenpeace už bylo vydáno 29 licencí na průzkum mořského dna v oblastech Pacifiku, Atlantiku a Indického oceánu. Firmy pátrají po dosud neobjevených zásobách nerostných surovin. Jejich případná těžba by ale podle ekologů ohrozila už tak křehký mořský ekosystém.
Poprvé v historii se podařilo vyléčit virus HIV, i když jen v laboratorních podmínkách. Američtí vědci vyléčili pomocí genetické úpravy živé infikované myši.
"Je to skutečně lahodné. Vyrostla jsem na tom," říká dvaasedmdesátiletá Jačijo Ičiharaová. "Velryba je něco, kvůli čemu svoláte rodinu k jednomu stolu. Je to opravdová domácí kuchyně," vysvětluje Japonka a vzpomíná hlavně na své dětství. Japonsko, které v pondělí po 31 letech obnovilo lov velryb, trvá na tom, že pojídání velrybího masa je důležitou součástí národní kultury. Jak jsou na tom ale mladí Japonci?
"To se máme všichni přesunout do Německa?" ptá se Jeroen Kramer, který provádí návštěvníky podél velké mořské bariéry Maeslant. Ta dokáže zabránit moři, aby při silných bouřích zaplavilo pobřeží jižního Nizozemska, kde leží i přístavní město Rotterdam. Vlivem klimatických změn ale hrozí, že do konce století stoupne hladina oceánu a obří bariéra nebude stačit. Nizozemci proto neustále zdokonalují systém na kontrolu vody. Velká část jejich území totiž leží pod úrovní hladiny moře.
Nizozemci odnepaměti bojují s vodou o prostor pro život. Velká část země leží pod úrovní hladiny moře. Svou techniku na zvládání a kontrolu vody zdokonalili natolik, že slouží jako příklad zemím, kterým hrozí, že vlivem klimatických změn a stoupání hladiny oceánu budou muset o své území bojovat stejně. Přečtěte si reportáž z nizozemského přístavního města Rotterdam.
Na světě žije ve volné přírodě jen asi 415 tisíc slonů afrických. Čtvrtina z nich obývá rovinaté savany Botswany. Ještě donedávna byla tato jihoafrická země téměř rájem pro slony. Utíkali sem z okolních zemí a hledali úkryt před lovci a pytláky. Situace se ale mění a Botswana přestává být pro sloní uprchlíky bezpečným místem.
