Radim Klekner

1256 článků

Moje články

Modlící se migrant, kterého zachránili ze Středozemního moře.

Obrazem: Uprchlická krize ustupuje. Evropský parlament letos pošle na její zastavení 6 miliard eur

Loni dorazilo do Evropy přes Středozemní moře celkem 360 000 běženců. To je výrazně míň než v roce 2015, kdy šlo o jeden milion lidí. Na řešení migrační krize se podílel i Evropský parlament. Odhlasoval například navýšení peněz na preventivní opatření i reformu azylového práva. V rozpočtu na rok 2017, který europarlament schválil, je na řešení uprchlické krize vyčleněno přes šest miliard eur. To je o deset procent víc než v předchozím období.

Česko může přijít až o 100 miliard korun. Brusel hledá po brexitu náhradu za britské příspěvky

Londýn a Brusel už naplno vyjednávají o odchodu Velké Británie z EU. V případě, že bude britská vláda trvat na přísných podmínkách odchodu (tzv. hard brexit) a opuštění společného trhu, přijde unijní rozpočet o desítky miliard eur. Zbylé bohatší země EU ho ale odmítají navýšit. Ty méně bohaté - včetně Česka - nechtějí na druhou stranu přijít o velké peníze z tzv. kohezních fondů. Praze hrozí, že přijde až o sto miliard korun v unijních příspěvcích.

Přestaňte s pohádkami o zlém Bruselu a hodné Praze. Europoslanci chtějí změnit komunikaci unie

Jen třetina obyvatel Evropské unie ví, jaký pozitivní efekt přinesly regionu, ve kterém žijí, unijní fondy. Například Češi z nich od vstupu do EU dostali stovky miliard korun, přitom jen 33 procent obyvatel vnímá členství v unii výhradně pozitivně. Evropský parlament chce proto investovat do zlepšování informovanosti občanů unijních států o konkrétních evropských investicích. Pomoci mají digitální technologie a sociální sítě.

Zásadní jednání o brexitu začíná, má Mayová slabší pozici než Brusel? Přehledné otázky a odpovědi

V pondělí oficiálně začaly rozhovory mezi Británií a Evropskou unií o tzv. brexitu. Británii zastupuje vyjednávač David Davis, šéfem vyjednávačů Evropské komise je zase Michel Barnier. Londýn má ale slabší pozici než ještě před několika dny. Vše změnily mimořádné parlamentní volby ve Velké Británii, ve kterých konzervativci premiérky Theresy Mayové přišli o většinu. Jaký dopad to bude mít na jednání v Bruselu? A co Brity k odchodu z EU vlastně vedlo? Hlavní otázky a odpovědi v přehledu.

Hledáte práci a neumíte s počítačem? Máte čím dál větší problém. EU chce pomoci novými investicemi

Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří už umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. Evropská unie chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily. V programovém období let 2014 až 2020 na to z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčlenila 30 miliard eur. Další přijdou z jiných zdrojů.

EU usiluje o lepší dostupnost finančních služeb. Zajistit ji má digitalizace v rámci jednotného trhu

Evropský parlament podpořil návrh Evropské komise na snadnější přístup k produktům z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a investování. Větší konkurence na trhu rozšíří nabídku a vytvoří tlak na snižování cen. Zapotřebí bude ale odstranit administrativní bariéry a maximálně využívat možností digitalizace finančních služeb.

Sledování online obsahu v zahraničí bude možné již příští léto. Europarlament mu dal zelenou

Chcete během dovolené, služební cesty nebo studijního pobytu zhlédnout film, sledovat sportovní přenosy nebo poslouchat hudbu na placených kanálech? Od června 2018 to bude realitou. Evropský parlament ve Štrasburku schválil příslušná pravidla pro přenositelnost online obsahu, předložená Evropskou komisí. Pokud si tedy český občan předplatí online služby od jejich poskytovatelů, ať již se jedná o Netflix, HBO Go, Amazon Prime, Spotify či Deezer, získá k nim přístup, i když odjede na dovolenou do Chorvatska či na služební cestu do Německa.

Dokáže EU zkrotit novými opatřeními globální oteplování? Prohlédněte si data k tání ledovců a emisím

Evropský parlament připravil Evropské komisi návrhy nových opatření, která mají zbrzdit globální oteplování. Chce ještě intenzivněji omezovat emise skleníkových plynů. Jejich dopad na zvyšování globálních teplot je totiž čím dál viditelnější. Za poslední století vzrostla průměrná teplota na planetě téměř o jeden a půl stupně. Nejrychleji ale rostla v uplynulých třiceti letech. Dokládají to nejen každoroční měření, ale i tající ledovce, ať už v Arktidě, Alpách nebo v Andách. Důkazem jsou i období sucha a extrémní projevy počasí v podobě přívalových dešťů, teplých zim nebo mrazivých jar.

Foto: Globální oteplování postupuje. Evropská unie mu čelí tlakem na snižování emisí

Evropský parlament letos schválil několik významných rezolucí, v nichž předkládá Evropské komisi další návrhy, jak ještě účinněji bojovat s globálním oteplováním. Loni se EU díky předchozím opatřením podařilo snížit ověřené emise ve srovnání s rokem 2015 o půldruhého procenta. I tak to stále byly téměř dvě miliardy tun oxidu uhličitého. Prohlédněte si, jak devastující vliv mají skleníkové plyny na naši planetu.

Evropský parlament vytáhl proti palmovému oleji. Do roku 2020 má zmizet z biopaliv

Každou hodinu zmizí kvůli plantážím na pěstování palmy olejné tři kilometry čtverečních deštného pralesa. Česká europoslankyně Kateřina Konečná stojí v čele iniciativy Evropského parlamentu, která má používání palmového oleje zamezit. Ve světě se ho každoročně vyprodukuje na 60 milionů tun. Jeho výroba je totiž levná. Brusel teď stojí před dilematem. Má předložit opatření, jak používání palmového oleje do roku 2020 zcela zamezit. Biopaliva, do nichž se přidává, jsou ale podstatnou součástí unijního boje s emisemi CO2.

Nigel Farage (UKIP) před debatou o brexitu v europarlamentu

Londýn dostal pro brexit tvrdé podmínky. Jste mafie, znělo europarlamentem

Evropský parlament schválil priority pro vyjednávání s Londýnem o brexitu. Základem jsou čtyři hlavní svobody Evropské unie: volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Kromě toho má Británie splnit všechny své finanční závazky vůči unii, umožnit pokračování společné bezpečnostní politiky a zaručit, že na hranicích s Irskem nezavede povinná víza.

Proslov Junckera v Evropském parlamentu k uprchlické krizi

EU se musí změnit. Brusel navrhl pět plánů, narazil ale na kritiku europoslanců

Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.

Obchodní válka mezi USA a EU na obzoru? Trump chce zavést vysoká cla na dovozy, Brusel se brání

Američtí republikáni připravují společně s novým prezidentem Donaldem Trumpem reformu, která by výrazně ovlivnila pravidla mezinárodního obchodu po celém světě. Chtějí na jedné straně zlevnit vývoz amerického zboží do světa, ale taky uvalit dvacetiprocentní clo na zboží dovážené do USA. Evropská unie jim za to hrozí žalobou u Světové obchodní organizace (WTO). Vláda nového amerického prezidenta si s tím ale příliš neláme hlavu. Trump podle deníku Financial Times dokonce zvažuje, že by USA tuto mezinárodní organizaci opustily.

Ukrajinský oligarcha Dmytro Firtaš přijel k soudu ve Vídni.

Plyn a vysoká politika. Trumpovi může uškodit ukrajinský oligarcha, cenné informace má i o Rusku

Rakouský soud povolil tento týden vydání zadrženého ukrajinského oligarchy Dmytra Firtaše do USA. Vlivný podnikatel tam čelí obvinění z poskytnutí mnohamilionových úplatků politikům v Indii ve snaze získat licenci pro obří důlní projekt. Konečné slovo ve Firtašově vydání bude mít ještě rakouské ministerstvo spravedlnosti. Případný přesun oligarchy do Spojených států ale může ohrozit nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firtaš totiž úzce spolupracoval s jeho někdejším poradcem Paulem Manafortem. A může mít k dispozici řadu dalších výbušných informací - o Trumpovi i politicích v Rusku nebo na Ukrajině.

Zatím jen válka slov. Trump už ale "zbrojí" i ve světovém obchodu, bourá jednu dohodu za druhou

Donald Trump v lednu oznámil, že USA odstupují od tzv. Transpacifického partnerství, které loni podepsalo 12 zemí tichomořské oblasti. Podobný osud by mohl brzy stihnout i dohodu o volném obchodu s EU, tedy tzv. TTIP. Z Trumpova pohledu je totiž pro USA mnohem výhodnější uzavřít obchodní dohody s jednotlivými zeměmi – z pozice ekonomické supervelmoci. EU nyní vyváží do USA výrazně více než Amerika do Evropy. Na půdě Evropského parlamentu obchodní politiku EU výrazně ovlivňuje Výbor pro mezinárodní obchod (INTA). Jeho předseda Bernde Lange se netají svým kritickým postojem k Trumpovi a naznačuje, že by EU měla usilovat o posílení obchodních vztahů s jinými zeměmi – včetně Číny.

Evropská unie tlačí na "čistší" města bez skládek. Recyklovat se má až 70 procent odpadu

V Evropské unii končí stále velké množství papíru, skla nebo plastů na skládkách. Země průměrně recyklují téměř polovinu městského odpadu. To se má do roku 2030 změnit. Podle nového návrhu Evropského parlamentu by se mělo recyklovat 70 procent odpadu z domácností, nemocnic, škol a malých firem. České domácnosti třídí přímo vzorově, jsou na šestém místě v Evropě. Většina nezpracovaného odpadu tu ale pochází z firem.

Nezaměstnanost v EU klesá. Boj firem o pracovní síly se přiostří

Odchod Británie z EU může přibrzdit hospodářský růst starého kontinentu. Prognózy nezaměstnanosti zůstávají ale příznivé. Poslední čísla Eurostatu ukazují, že počet lidí bez práce v unii trvale klesá. Rekordní čísla hlásí vedle Německa také Česko. Nezaměstnanost je ale pořád velkým problémem mezi jižními státy EU, kde pořád dosahuje i dvouciferných hodnot.

Grafika: Nezaměstnanost v Unii plynule klesá. Velké rozdíly jsou ale ve srovnání s jihem

Nezaměstnanost v jednotlivých státech EU včetně Česka a dalších postkomunistických zemí dlouhodobě klesá. Podobné jsou i výhledy do nejbližší budoucnosti. I přesto jsou ale mezi unijními zeměmi výrazné rozdíly. Výrazně vyšší počet lidí bez práce žije dlouhodobě na jihu unie, hlavně v Řecku nebo Španělsku.

Běženci se vrací k "osvědčené" trase do Evropy, připlouvají přes Itálii a Španělsko

Počet uprchlíků, kteří se loni pokusili proniknout na území Evropské unie, oproti roku 2015 výrazně poklesl. Běženci to ale budou i letos zkoušet znovu, jak o tom svědčí stovky lidí, které po Novém roce zadrželi na moři příslušníci italské a španělské pohraniční stráže. Původně uprchlíci využívali právě severoafrickou trasu, před několika lety se ale zaměřili na Balkán. Z dat ovšem vyplývá, že se běženci vrací k "osvědčené" trase přes Itálii a Španělsko.

Počet migrantů mířících do Evropy loni výrazně klesl. Nárůst ale zaznamenaly Itálie a Španělsko

Počty imigrantů, kteří během prvních jedenácti měsíců loňského roku dorazili do Evropy, se ve srovnání s rokem 2015 podstatně snížily. Přispělo k tomu uzavření balkánské trasy a dohoda EU s Tureckem o vracení běženců. Naopak nárůst v počtu nelegálních příchozích zaznamenala Itálie a v menší míře i Španělsko. Vyplývá to ze statistik zveřejněných Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).