Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně ANO Helena Válková bude chtít, aby Poslanecká sněmovna schválila ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy, která je zaměřená proti násilí na ženách a domácímu násilí. Už o tom mluvila i s premiérem Andrejem Babišem. Tato mezinárodní smlouva byla v minulosti předmětem bouřlivých debat, stavěli se proti ní i někteří poslanci hnutí ANO.
Na konci června Česko navštívila čínská delegace a jednala s ministerstvem průmyslu. O schůzce jako první s odstupem času informovalo Centrum mezinárodní spolupráce Státní komise pro rozvoj a reformu Čínské lidové republiky, na jejíž zprávu upozornil Deník Referendum. Čínská strana tvrdí, že předmětem jednání s českým ministerstvem byl mimo jiné i takzvaný systém společenského kreditu. Jeho smyslem je bodovat čínské občany na základě jejich chování a podle toho jim poskytovat různé přístupy k veřejným službám. České ministerstvo však rázně odmítá, že by o něčem takovém s Čínou jednalo.
Středeční projednávání ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana bylo tajné, jak přikazuje zákon. Známé je pouze to, že ji podpořilo 48 ze 75 přítomných senátorů, přičemž proti bylo dvacet z nich a sedm se hlasování zdrželo. Jak hlasovali konkrétní zákonodárci, však známé není, stejně tak jako to, co vše během schůze zaznělo. Stenozáznam z jednání se však pořizoval, zůstane ovšem uschován a utajen v archivu v Malém Fürstenberském paláci. Ne však navěky. K jeho zveřejnění dojde v roce 2049.
Středeční projednávání žaloby na prezidenta za zavřenými dveřmi Senátu si pochvalovaly obě strany - jak její zastánci, tak její odpůrci. Diskuse byla prý slušná, věcná a odborná. Přestože návrh prošel horní komorou i díky hlasům nejpočetnějšího klubu Starostů a nezávislých, našel se mezi nimi jeden, který se snažil senátory přesvědčit, že žaloba je neopodstatněná - Michael Canov.
Senát ve středu schválil podání žaloby na prezidenta Miloše Zemana kvůli hrubému porušení ústavy. Senátor Václav Láska, který žalobu inicioval, se nedomnívá, že by rozhodující roli hrála aktuální situace okolo ministra kultury Antonína Staňka. V žalobě jsou podle něj mnohem vážnější body, kvůli kterým je opodstatněná. O tom se nyní bude snažit přesvědčit poslance, ke kterým žaloba ze Senátu putuje.
Nedopusťte, aby se bývalý senátor a ministr vnitra za ČSSD František Bublan stal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, vyzývají Senát dva odboráři této výzkumné instituce Miroslav Vodrážka a Petr Blažek. Právě horní komora ve středu rozhodne, zdali podpoří návrh sněmovny a zvolí ho do sedmičlenné rady. Podle odborářů by však bylo nevhodné, kdyby v ní zasedl někdo, kdo v minulosti požadoval její zrušení.
Praha 1 na dvou místech omezí vjezd autům a plánuje také snížit počet parkovacích míst pro návštěvníky, aby bylo více míst pro místní. Modré zóny budou nově pouze pro rezidenty a místní podnikatele, těm se však má poplatek ze stávajících 7 tisíc výrazně zvýšit. Rozhodla o tom rada městské části. První změny začnou platit na podzim, další mají následovat.
Šéf Národní protidrogové centrály policie Jakub Frydrych minulý týden poskytl rozhovor o drogách dezinformačnímu serveru Sputnik. Před tímto médiem přitom varuje například ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka, který ho označuje za nástroj ruské propagandy. Podle Jakuba Kalenského, který se dezinformacemi dlouhodobě zabývá, poskytnutí rozhovoru takovému médiu svědčí o nekompetentnosti dané osoby nebo ochotě kolaborovat s nenávistnou propagandou. Frydrych však jakékoliv své pochybení odmítá.
Rudá věž smrti je od července jednou z 22 lokalit, které jsou souhrnně zapsané jako hornický region Erzgebirge/Krušnohoří v seznamu světového dědictví UNESCO. Běžný návštěvník však nemá příliš možností se do místa, kde v 50. letech vězni bez ochranných pomůcek dýchali radioaktivní prach, dostat. Dlouhá léta se přitom mluví o tom, že na místě vznikne mezinárodní muzeum otrockých prací komunistického režimu. Momentálně však jeho vybudování blokují spory těch, kteří zde nejvíce trpěli - tedy politických vězňů.
Zatímco řada zemí už oznámila jména svých kandidátů na obsazení křesel v Evropské komisi, česká vláda stále otálí, což přináší komplikace. Podle opozice i odborníků si Česko zbytečně snižuje šanci získat prestižní portfolio. Problémem je i jednací řád sněmovny. Podle něj musí nominaci eurokomisaře ještě před vládou projednat evropský výbor. Ten však už během prázdnin, do jejichž konce je nutné jméno kandidáta poslat do Bruselu, nemá naplánované žádné zasedání.
Lidé si nechávají zjistit na základě své DNA, odkud pocházeli jejich předci. Z její analýzy lze již během těhotenství odhalit, že ještě nenarozené dítě trpí Downovým syndromem. Stopy DNA pomáhají odhalit pachatele závažných zločinů. Entomolog Dominik Vondráček, který je hlavním autorem výstavy v Národním muzeu s názvem Doba genová, však v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že ještě ani zdaleka nevíme o DNA všechno. V řádu několika let bude podle něj člověk schopný zasáhnout do genů tak, že by si rodiče mohli vybrat, jaké pohlaví má mít jejich dítě.
Když bývalý prezident Václav Klaus před červnovou demonstrací na Letné v televizi Prima prohlásil, že lidi na akci sváží zadarmo autobusy a ještě dostávají zaplaceno, několik účastníků to rozhořčilo natolik, že na něj podali trestní oznámení pro trestný čin pomluvy. Policie však demonstrantům vzkázala, aby věc řešili občanskoprávní cestou. Navíc podle ní kvůli tomu, že bylo na akci asi 280 tisíc lidí, nelze dokázat, že tvrzení Klause je nepravdivé.
Prezident Miloš Zeman se před odpolední schůzkou s premiérem Andrejem Babišem nepřímo opřel do Michala Šmardy, kterého by ČSSD ráda dosadila na post ministra kultury místo Antonína Staňka. Na francouzské ambasádě prohlásil, že by se ministry neměli stávat straničtí funkcionáři. Šmarda je od března místopředsedou sociálních demokratů. Prezident ho však přímo nejmenoval.
Premiér Andrej Babiš se ve čtvrtek odpoledne bude snažit přesvědčit prezidenta Miloše Zemana, aby vyhověl jeho návrhu a odvolal z funkce ministra kultury Antonína Staňka, jak požaduje koaliční ČSSD. Premiér odmítá spor řešit podáním kompetenční žaloby, kterou by se zabýval Ústavní soud, a chce s prezidentem dál vyjednávat. Přestože jsou oba považováni za spojence, v některých tématech zastávají odlišné postoje. Právě v těchto oblastech by pak mohl Babiš Zemanovi ustoupit, aby nakonec přece jen Staňka z funkce ministra odvolal. Podívejte se v grafice Aktuálně.cz, co by mohlo být předmětem vyjednávání.
Návrat k nepřímé volbě nezabrání tomu, aby se prezident pokoušel ohýbat ústavu ve svůj prospěch, myslí si ústavní právníci o návrhu předsedy ODS Petra Fialy, aby se hlava státu opět volila v parlamentu. Přesto odborníci, s nimiž deník Aktuálně.cz hovořil, takovou myšlenku vítají, bylo by ale podle nich na místě debatovat o rozsáhlejší změně ústavy. Výsledkem by pak mohlo být zavedení kancléřského systému, obdobného jako má Německo.
Praha plánuje využívat anonymizovaná data od mobilních operátorů, díky nimž by například věděla, v jakých částech města se lidé nejvíce pohybují. Takové údaje by pak mohly posloužit například k lepšímu plánování dopravy. Institut plánování a rozvoje hlavního města kvůli tomu vypsal veřejnou zakázku. Odhaduje, že za ni zaplatí 46 milionů korun.
Spor o odvolání ministra kultury Antonína Staňka může skončit až u Ústavního soudu. V ČSSD diskutují o podání kompetenční žaloby, přestože premiér Andrej Babiš v pátek řekl, že je třeba tuto otázku vyřešit jiným způsobem. A žalobu může podat jen on, protože on podal návrh na Staňkovo odvolání, kterému prezident ani za téměř měsíc nevyhověl. Už nyní je ale jisté, že by kompetenční žaloba řešení sporu moc neurychlila. Na verdikt by se mohlo čekat několik týdnů.
Eurokomisařka Věra Jourová pravidelně jedná se zástupci Facebooku či dalších velkých IT firem. Její kolegyně Margrethe Vestagerová o ní řekla, že je "vůdčím hlasem volajícím po regulaci velkých technologických společností". Jak ale připomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz česká eurokomisařka, strach a hysterii zejména u seniorů vyvolávají i řetězové e-maily, které lživé zprávy taktéž často obsahují.
Vrchní soud v Praze ve středu poslal bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha na sedm let do vězení. Zatím však není jasné, kdy do něj nastoupí. Politik na tiskové konferenci prohlásil, že pokud by to mělo být brzy, požádal by o odložení nástupu do vězení o jeden až dva měsíce, aby si stihl uspořádat rodinné záležitosti. Vzhledem k jeho bydlišti by minimálně první dny měl strávit v ruzyňské věznici. O jeho případném přesunu bude pak rozhodovat Vězeňská služba.
Problém takzvané dvojí kvality potravin, tedy v různých státech Evropské unie stejně označených výrobků s odlišným složením, se netýká jen zemí ve střední a východní části bloku. Ukázala to studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise.
