O tomto víkendu budou vědci společně s dobrovolníky zaznamenávat rozšíření invazních druhů v Česku. Nepůvodní druhy rostlin a zvířat působí škody v hospodářství, ohrožují přirozený ekosystém i zdraví lidí. A čím dříve se o nich odborníci dozvědí, tím dříve mohou zasáhnout. Mezi invazní zvířata rozšířená v Česku patří například mýval nebo želva nádherná, z rostlin bolševník nebo vlčí bob.
Do finále ankety Strom roku 2022 postoupilo dvanáct finalistů z pětapadesáti nominovaných stromů. Mezi soutěžícími jsou čtyři ovocné stromy, ale i 250 let starý dub. Nejvíce nominací dorazilo z Jihomoravského kraje. Hlasování o český strom roku začne 20. června a Nadace Partnerství, organizátor soutěže, vyhlásí vítěze 21. září. Minulý ročník vyhrála "Zpívající lípa" z Telecí na Svitavsku.
Na české univerzity či na Akademii věd od začátku války nastoupily desítky lidí z Ukrajiny. Většinou jde o ženy, které utekly před válkou a na univerzitách či ve vědě našly místo ve svém oboru. Učí studenty, pracují ve výzkumu nebo pomáhají postiženým. "Češi jsou velmi laskaví, hodně nám pomáhají. Přála bych jim, aby nikdy nepoznali, jaké to je mít válku ve vlastní zemi," říká jedna z akademiček.
Prezident Miloš Zeman na konci března udělil milost šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi, který byl pravomocně odsouzen k tříletému vězení za manipulaci dvousetmilionové veřejné zakázky. Pro některé školy to byl poslední impulz k tomu, aby ze tříd portréty prezidenta odstranily. Například v Olomouckém kraji je k tomu vyzval náměstek pro školství. Aktuálně.cz zjišťovalo, jak školy reagovaly.
Velikonoční svátky nejsou jen čtyři dny volna spojené s vítáním jara, jak je někdo vnímá. Pro mnohé Čechy mají hluboký duchovní rozměr, který se opírá o křesťanské tradice. Víte například, jaký význam má beránek či proč se kostely na Květnou neděli zdobí květinami? A víte, proč chlapci šlehají dívky pomlázkami a proč se peče mazanec? I o tom je velikonoční test deníku Aktuálně.cz.
Západ v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zavedl masivní sankce, jen EU jich přijala už šest balíčků. Sankce míří i na konkrétní lidi z okolí Vladimira Putina a ruské oligarchy zvyklé na luxus. Podívejte se, které luxusní jachty jim úřady zabavily.
Na brněnské střelnici zdarma cvičí Ukrajince, kteří se chtějí zapojit do obrany své země proti ruské invazi. Za dva týdny se v kurzech vystřídalo sedmdesát lidí. Učí se zacházet se zbraní a střílet, ale i poskytovat první pomoc raněným. Kurzem prošli také Vadym, Ihor a Andri, kteří v Česku pracují, ale chtějí se vrátit na Ukrajinu a pomoct své zemi se bránit.
Humanitární organizace po čtvrtečním ruském útoku vyhlásily sbírky na pomoc Ukrajině, kam přispěly firmy i drobní dárci. Pět organizací, které Aktuálně.cz oslovilo, vybralo 138 milionů korun. A tato částka stále roste. Peníze většinou poslouží přímo na Ukrajině, kde z nich nakoupí potraviny nebo zdravotnický materiál. Část peněz organizace využijí na pomoc ukrajinským uprchlíkům v okolních zemích.
Z analýzy společnosti Newton Media, která se zabývá monitoringem médií včetně sociálních sítí, vyplývá, že na Facebooku je nejsledovanější předseda hnutí SPD Tomio Okamura, na Twitteru šéf hnutí ANO Andrej Babiš a na Instagramu Ivan Bartoš, šéf Pirátů. Celkově jsou lídři na sociálních sítích velmi aktivní, nejen počet sledujících, i reakce na příspěvky se pohybují na desetitisícových hodnotách.
Vědci z ČVUT zjistili, že takzvané Srdce Vltavy, čili meandr řeky, který při pohledu z ptačí perspektivy vypadal jako srdce a před šesti dekádami zmizel pod hladinou Lipenské přehrady, na dně nádrže stále existuje. Cílem expertů bylo zaznamenat původní podobu vltavského údolí, než ho v roce 1958 vodohospodáři zatopili, aby mohla vzniknout největší česká vodní nádrž.
Česká města přechází k bezemisním pohonům autobusů. Mezi zvažovanými možnostmi jsou elektrobusy, autobusy poháněné stlačeným zemním plynem (CNG) či vodíkem. Ty na zemní plyn se však podle odborníků tolik nevyplatí. Kromě autobusů jsou vhodným bezemisním řešením také tramvaje a trolejbusy, jejichž trakční vedení navíc mohou využít i elektrobusy.
Česká inspekce životního prostředí prošetřuje pokus hydrochemika Jakuba Hrušky. Na konci července spolu s rybáři zpochybnil posudek soudního znalce, který určil, že do Bečvy kyanidy vytekly z Rožnova pod Radhoštěm. Pomocí asi 20 kilogramů soli zkoumali rozšíření kyanidů v toku, Hruška ale neměl povolení vodoprávního úřadu do řeky roztok vylít. Trvá však na tom, že vodnímu životu nemohl ublížit.
V letošních volbách do sněmovny se o hlasy uchází 5258 lidí za celkem 22 volebních uskupení. Mezi kandidáty mají největší zastoupení současní politici, učitelé, podnikatelé či lékaři, ukázala analýza Aktuálně.cz. Menší část kandidátů však uvádí méně obvyklá povolání nebo činnosti. Do voleb tak jde třeba someliér, krkonošský patriot nebo "lapiduch ve výslužbě".
Hydrochemik Jakub Hruška pokusem vyvrátil posudek soudního znalce, který dokazoval, že Bečvu otrávily kyanidy z rožnovského kanálu. Použil k tomu roztok chloridu sodného, tedy kuchyňské soli, zatímco policejní vyšetřovatelé používali organické barvivo fluorescein. Obě metody se běžně používají k zjištění rozšíření látek ve vodě, ale Hruška došel k jiným výsledkům než soudní znalec Jiří Klicpera.
V případu otravy Bečvy nemají vyšetřovatelé jasné důkazy, upozornili odborníci sněmovní vyšetřovací komisi. Nikdo podle nich totiž v den havárie neodebral vzorky z vody z průmyslových výpustí okolních podniků, což je jediná možnost, jak získat přímé důkazy o viníkovi znečištění řeky. Policejní vyšetřovatelé tak museli pracovat pouze s experimenty a nepřímými důkazy.
Česko následkem klimatické změny zarůstá křovinami. Keře totiž umějí lépe využívat skleníkový plyn oxid uhličitý a lépe se přizpůsobí suchu. Navíc snáze přežijí oheň, ožírání od zvířat či prosekávání od lidí. Hrozí, že zahubí stepní a savanové plochy v Česku, které jsou druhově nejpestřejší součástí naší krajiny. Proto by podle expertů měly s rozšiřováním křovin bojovat i správy národních parků.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Oproti zbytku Jizerských hor jsou zajímavé i tím, že tyto lesy na severovýchodním úbočí hor přežily ekologickou katastrofu, která postihla pohoří v 80. a 90. letech minulého století. Tehdy došlo k naprostému odlesnění celých náhorních plošin.
Jizerskohorské bučiny jsou první českou přírodní památkou zapsanou na seznam světového dědictví UNESCO. Místní buky přežily staletí. V podstatě jen díky neprostupnosti terénu severovýchodního svahu Jizerských hor je v minulosti lidé nevykáceli. "Na turisty dýchne duch lesa," říká Ondřej Petrovský z Nadace Ivana Dejmala, která se o zachování bučin částečně zasloužila.
Více než tři čtvrtiny české populace se domnívají, že klimatické změny na Zemi již probíhají. Většina si navíc myslí, že to svým chováním způsobuje člověk, ukázal výzkum Masarykovy univerzity a neziskové organizace Green Dock. Více než 60 procent lidí se pak obává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten současný.
Oxid uhličitý je hlavní skleníkový plyn, jehož lidstvo vypustí do ovzduší miliardy tun ročně. I přesto, že je podle expertů hlavní příčinou klimatické změny, může mít i kladný vliv na ekosystémy. Vyšší koncentrace tohoto plynu v atmosféře totiž dokáže stimulovat fotosyntézu, a tak i růst a produkci rostlin, jak ukázal výzkum ve sklenících.
