Nová dceřiná firma RWE ponese jméno Innogy. Název vychází ze tří slov - Innovation, Energy a Technology. Společnost bude spravovat aktivity v oblasti obchodu, sítí, infrastruktury a obnovitelných zdrojů.
Koncovou cenu pro domácnosti krátkodobé výkyvy na burzách tolik neovlivňují, většinou totiž mají dopředu nasmlouvanou cenu. Pohyb tržních cen se tak může částečně projevit až v roce 2017. Posílit může marketing takzvaných garantovaných produktů, které se momentálně mohu jevit jako výhodné.
Problémy firmy se v plném světle ukázaly minulý týden, kdy Plzeňská teplárenská vypověděla ČKD smlouvu na stavbu spalovny. Vedle nedostatku nových zakázek, sporů ohledně předchozích prací a neplacení dodavatelům firmu srazil také nedávný zásah policie a finančního úřadu.
Těžební firma OKD nemá dost peněz na splácení závazků, podala proto sama na sebe insolvenční návrh. Kvůli klesajícím cenám uhlí je pro ni těžba ztrátová i přes úsporná opatření. Podnik ale bude dál fungovat v obvyklém provozu a normálně těžit. Kvůli situaci se mimořádně sejde vláda.
Kopřivnická automobilka dodá speciální podvozky pro vojenská vozidla egyptské a jordánské armády. Hodnota všech kontraktů se pohybuje okolo 800 milionů korun. Firma, která před třemi lety skončila v konkurzu, už v loňském roce vydělala 390 milionů korun.
Část majetku zahrnující infrastrukturu chce Energetický a průmyslový holding prodat na londýnské a pražské burze. K prodeji regulované části byznysu EPH by mělo dojít již v průběhu druhého čtvrtletí letošního roku. EPH si ale i ve veřejně obchodované společnosti ponechá majoritu.
Německé doly a elektrárny, které prodává švédský Vattenfall, získá český Energetický a průmyslový holding, tvrdí zdroje agentury Reuters. EPH podal společnou nabídku s Kellnerovým PPF Investments. Další český uchazeč, Tykačův Czech Coal, podle Reuters ze souboje o "špinavé zdroje" odstoupil.
Investice do Tatry se jejím majitelům vrátila už po pár letech. Jen v roce 2015 vydělala 390 milionů korun. Většina aut a podvozků z Kopřivnice jde na export, důležitá je například Indie, Egypt či Jordánsko. Tatru koupili podnikatelé Strnad a Matera v roce 2013 v historicky první exekuční dražbě celého podniku.
Energetická společnost ČEZ v loňském roce vydělala 27,7 miliardy korun. Navýšení čistého zisku dosáhl ČEZ i přes klesající ceny energií nebo problémy v elektrárně Dukovany. Negativní trendy v energetice a velký propad cen na přelomu letošního roku se podepíší na výsledcích společnosti i v roce 2016.
Alena Vitásková bude pokračovat v konzultačním procesu, který sama nazvala malým referendem a ve kterém se podle ní k novým tarifům již vyjádřilo přes 15 tisíc občanů. Šéfka Energetického regulačního úřadu se tento týden po vlně kritiky rozhodla rozpustit řídicí výbor projektu a následně prohlásila, že se musí celý tarifní systém znovu přepočítat.
Alena Vitásková rozpustila expertní tým, který připravoval změny tarifního systému plateb za elektřinu. Rozhodla se tak poté, co se jeho členové shodli na nutném upravení tarifů. Nové tarify měly začít platit od příštího roku a znamenaly by navýšení plateb za elektřinu pro menší odběratele. Systém kritizoval mimo jiné i premiér Bohuslav Sobotka a nařídil jej přepracovat. Nové platby tak od roku 2017 s největší pravděpodobností platit nebudou.
Po jedenácti letech odcházejí z těžební společnosti NWR Zdeněk Bakala a Peter Kadas. Firma, jejímž hlavním aktivem je producent černého uhlí OKD, v době hlubokého poklesu cen komodit bojuje o přežití. Hodnota akcií NWR se za pět let propadla z téměř 290 korun na osm haléřů. Novým vlastníkem těžební společnosti se stala skupina Ad Hoc Group (AHG), která sdružuje tři britské investiční společnosti.
Megawatthodina elektřiny se na burze obchoduje kolem 22 eur, ještě v listopadu přitom stála kolem 30 eur a před pěti lety pak přes 50 eur. Důvodem jsou levné emisní povolenky a i uhlí. Úměrně tomu klesá také hodnota akcií energetických firem.
Energetický regulační úřad připravil nový systém placení za elektřinu. Počítá s tím, že paušální platba se bude odvíjet od velikosti jističe, nikoliv od spotřeby. To však podle kritiků návrhu odnesou například chalupáři, kteří mají velký jistič, ale nepravidelnou spotřebu energie. Podle distributorů elektřiny je však nový systém spravedlivější, protože s velkým jističem rostou dodavatelům náklady. "Neznamená to ale, že by distributor vydělal více peněz," říká v rozhovoru Jaroslav Strejček z útvaru Regulace a obsluha účastníků trhu společnosti E.ON.
Od příštího roku by lidé měli platit zálohy za elektřinu podle velikosti jističe, nikoliv podle skutečné spotřeby energie. Návrh Energetického regulačního úřadu by mohl podle kritiků dopadnout na lidi, kteří mají malou spotřebu a velký jistič nebo elektřinu čerpají nepravidelně. Podle úřadu se celkový obnos vybraných peněz nezmění, jen se změní distribuce plateb.
Velká část faktury za elektřinu nebude od příštího roku záviset na tom, kolik kdo spotřebuje elektřiny, ale jak velký má jistič. Na většinu spotřebitelů by změny měly mít dopad v řádu jednotek procent. Energetický regulační úřad se nyní snaží zjistit, zda neexistují velké skupiny obyvatel, které by po změnách za elektřinu platily o desítky procent víc než nyní.
Alena Vitásková k 1. březnu skončí jako předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Z materiálu ministerstva vnitra, který má jít příští týden do vlády, vyplývá, že není potřeba nařízení vlády, které by dalo kontrolní pravomoci nad ERÚ premiérovi, ale úřad může řídit vláda. Vitásková by podle služebního zákona měla složit služební slib, ale kvůli trestnímu stíhání bude zproštěna výkonu služby. Vitásková se i nadále cítí vázána jmenovacím dekretem na základě energetického zákona.
Dodavatele energií loni změnilo nejméně lidí od roku 2010. Velcí hráči jako ČEZ a RWE se naučili bojovat o zákazníky a výrazně zpomalili jejich odchod. Přechod už navíc nemusí být tak výhodný jako dosud, protože firmám klesá prostor, jak mohou celkovou cenu samy ovlivnit.
Prodej podílu by měl současnému vlastníkovi elektráren, italské firmě Enel, přinést 1,3 miliardy eur (zhruba 35 miliard korun). Transakční dokumenty mohou být podle mluvčího EPH podepsány do konce roku. V první fázi by měl EPH ještě před Vánocemi získat od Enelu zhruba třetinový podíl. Zbytek akcií by měl obdržet po dokončení jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska, což se stane za dva roky. Enel za zhruba dvoutřetinový podíl ve Slovenských elektrárnách v roce 2006 zaplatil 840 milionů eur.
Akcie ČEZ se propadly na desetiletá minima a nic nenasvědčuje tomu, že by měly začít výrazněji růst. Hodnota firmy se od počátku roku snížila o téměř 90 miliard korun. Hlavním důvodem je propad cen elektřiny, která je nejlevnější za 12 let. Investoři, ale mohou citlivě vnímat i potíže v Jaderné elektrárně Dukovany, kde stojí tři ze čtyř bloků. Pro investory může mít ale "levný" ČEZ jednu výhodu - dividenda se bude blížit až k výjimečným deseti procentům z ceny akcie.
