Boris Johnson se stal britským premiérem v červenci, už v září z něj ale zase může být jen řadový poslanec. Kvůli jeho plánům ohledně brexitu se na jeho svržení chystá nejen opozice, ale i část vlastní Konzervativní strany. To, že se odpůrcům v parlamentu podaří vyslovit Johnsonovi nedůvěru, je docela dobře možné. Johnson ale tvrdí, že ze své funkce ani v takovém případě neodejde.
Srpen je měsícem, kdy si dovolenou berou nejen miliony "obyčejných" lidí po celém světě, ale i vrcholní politici. Budoucí šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová si ale letos k moři ani do hor neodskočí. Celý srpen stráví ve své bruselské kanceláři nebo na cestách po jednotlivých hlavních městech zemí Evropské unie. Skládá dohromady novou Evropskou komisi, do níž Česko opět vyslalo současnou eurokomisařku Věru Jourovou. Ta má v dosavadní komisi vedené Jeanem-Claudem Junckerem na starosti justici, ochranu spotřebitele a rovnost mužů a žen.
Všichni politici lžou, aspoň si to o nich lidé myslí. Jestli je ale někdo v této disciplíně přeborníkem, pak je to - samozřejmě vedle Donalda Trumpa -, Boris Johnson. Muž, který se dnes stane novým britským premiérem. Deník Financial Times to vystihl - snad žádný člověk, který se v britských dějinách stal ministerským předsedou, pro tuto funkci nebyl méně vhodný.
Novou předsedkyní Evropské komise by se měla stát současná německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová. Do funkce ji na summitu v Bruselu vybrali lídři členských zemí Evropské unie. Pro byl i český premiér Andrej Babiš (ANO). Pokud von der Leyenovou podpoří i Evropský parlament, vystřídá současného šéfa komise Jeana-Claudea Junckera. Dosud žádná žena Evropskou komisi neřídila.
Po pěti hodinách konzultací začal v Bruselu summit k obsazení vrcholných pozic v Evropské unii. Včetně křesla šéfa Evropské komise. Hlavním kandidátem je Frans Timmermans, český premiér je ale proti.
Summit lídrů evropských zemí zkrachoval, opět se jim nepodařilo dohodnout se na novém předsedovi Evropské komise, klíčové instituce celé Evropské unie. V jednu chvíli to přitom vypadalo, že státy EU Česko přehlasují a do čela komise se postaví Frans Timmermans.
Český premiér Andrej Babiš nechce za šéfa Evropské komise nizozemského kandidáta Franse Timmermanse. Babiš to řekl před večerním mimořádným summitem lídrů členských zemí Evropské unie v Bruselu. Timmermans se podle něj "o našem regionu víckrát vyjádřil negativně a měl úplně jiné názory na migraci, než máme my". Naším regionem měl Babiš na mysli země Visegrádské čtyřky, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátek ve dvě hodiny ráno zakončil svou tiskovou konferenci v Bruselu vtipem. "Konstatuji s jistým potěšením, uspokojením, ba dokonce plný štěstí, že mě není lehké nahradit," prohlásil v žertu. Narážel na fakt, že o pár minut dříve ztroskotal summit lídrů členských zemí Evropské unie o tom, kdo nově obsadí klíčové evropské funkce včetně postu předsedy Evropské komise. Sám Juncker už o něj neusiluje.
Radce je 12 let a žije v dětském domově v Písku. Nikdy nebyla za hranicemi Česka, natož aby někdy viděla moře. Už koncem června ale se skupinou dalších dětí odletí do Itálie, kde si prohlédne Řím a následně na ni čeká skoro týdenní plavba okolo ostrova Sardinie. To vše díky iniciativě italského námořnictva a italského jachtařského klubu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) je už víc než dva roky ve střetu zájmů, protože se neodstřihl od svých bývalých firem. Česko by kvůli tomu mělo do evropského rozpočtu vrátit stovky milionů korun, které Babišův holding Agrofert získal. Vyplývá to z návrhu auditní zprávy, kterou mají Hospodářské noviny a Aktuálně.cz k dispozici. Její závěry se ještě můžou změnit, pokud se o tom Česku podaří Evropskou komisi přesvědčit.
Ve vládním letadle, na jehož palubě byl i premiér Andrej Babiš (ANO), se v úterý pozdě večer střílelo. Výstřel omylem vyšel z pistole člena Babišovy ochranky. U incidentu byl na palubě i zvláštní zpravodaj Aktuálně.cz. Podle informací ČT vyšetřuje celý incident Generální inspekce bezpečnostních sborů.
Evropskou unii nejspíš na řadu příštích týdnů pohltí boj o obsazení nejdůležitějších funkcí.
Premiér Andrej Babiš (ANO) požádá prezidenta Miloše Zemana o odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Zeman v úterý nepřijal Staňkovu demisi. Ministr kultury oznámil svou rezignaci v polovině května. Předseda ČSSD Jan Hamáček na jeho místo plánuje dosadit místopředsedu sociální demokracie Michala Šmardu. Babiš to považuje za zvláštní.
Evropané ve volbách do Evropského parlamentu potrestali tradiční strany. Vůbec poprvé v dějinách přišli o většinu evropští lidovci a socialisté. Největší část voličů od nich ale neodešla ke krajní pravici nebo k jiným tvrdým kritikům Evropské unie, jak odhadovaly některé předpovědi. Naopak – výrazně posílily strany, které lidovcům a socialistům vyčítají malou odvahu při dalším postupu evropské integrace.
Když Britové v referendu v roce 2016 odhlasovali vystoupení z Evropské unie, zdálo se být jisté, že největší zastánce brexitu kvůli tomu současně přijde o práci. Nigel Farage, tehdejší šéf protievropské Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), nad výsledkem referenda jásal. Přestože brexit měl podle všech předpokladů zároveň znamenat i jeho konec v politice.
Prezidenti a premiéři členských států EU se v rumunském Sibiu dohodli, že unie musí doznat změn. Cesta k nim je ale složitá.
Jak se Rusko snaží ovlivnit volby v zemích jako je Česko? A jak se mu to daří? V debatě Aktuálně.cz odpovídají europoslanec Jaromír Štětina (ESO) a novinář Ondřej Kundra (Týdeník Respekt).
Bylo by pro Evropskou unii vůbec dobré, aby v ní zůstála země, ve které polovina lidí členství odmítá? V debatě Aktualne.cz odpovídají europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) a Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinarodni otazky.
Kdyby země Evropské unie nemusely některá rozhodnutí přijímat jednomyslně, Facebook nebo Google by už v Evropě nejspíš platily mnohem větší daně, než dnes. Mělo by se v EU omezit právo veta, nebo by na to země jako je Česko doplatily? Odpovidají europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) a analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinarodní otázky.
Rozšíření Evropské unie o Česko a další země střední a východní Evropy dopadlo podle předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera jednoznačně úspěšně. Juncker to řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny u příležitosti středečního výročí 15 let vstupu Česka do EU. "Ani na jedinou vteřinu jsem od té doby nelitoval, že v roce 2004 se 10 zemí díky vstupu do EU vrátilo zpět do srdce Evropy," řekl Juncker. Podle něj členství v unii například výrazně přispívá k růstu české ekonomiky.
