Kvůli ztrátě tisíců bojových vozidel pěchoty (BPV) se ruská armáda musí dlouhodobě spoléhat také na nepancéřovaná vozidla, jako jsou motorky, terénní auta nebo třeba náklaďáky. Nedávný incident u města Pokrovsk v Doněcké oblasti na východní Ukrajině by však mohl signalizovat změnu v jejich využití i ruském způsobu vedení boje.
Dvacetiletý ruský voják Nikita Molochkovskij před svou smrtí v bojích na Ukrajině obvinil své velitele z toho, že zfalšovali jeho podpis na smlouvě s ministerstvem obrany a proti jeho vůli ho donutili nastoupit do první linie. Podle Rádia Svobodná Evropa tato obvinění potvrdil také ruský Institut soudního znalectví a kriminalistiky.
Až do pátého prosince roku 1994 byla Ukrajina oficiálně třetí největší jadernou mocností na světě. Letos si země připomíná 30. výročí Budapešťského memoranda, v jehož rámci byly po rozpadu Sovětského svazu "zděděné" jaderné zbraně předány Rusku výměnou za záruku podpory, bezpečnosti i územní celistvosti. Skoro tři dekády od podepsání dokumentu toho země napadená ruským agresorem lituje.
Severokorejští vojáci se po boku Ruska naplno zapojili do bojů proti Ukrajině. Jejich nasazení v Kurské oblasti však provází problémy – čelí vysokým ztrátám, jazykové bariéře i nedostatku zkušeností s moderními technologiemi, jako jsou například útoky dronů. Podle vojenských analytiků, které oslovil server Business Insider, se však pravděpodobně dokážou na nové podmínky brzy adaptovat.
Podle agentury Associated Press (AP), která se odvolává na zdroj z americké armády, zemřely v ruské Kurské oblasti stovky vojáků KLDR. Rozsah ztrát na straně agresorů naznačuje i uniklý záznam telefonátu mezi ruskou zdravotnicí a jejím manželem. Rozhořčená žena v něm popisuje, jak moskevskou nemocnici, kde pracuje, v posledních dnech plní ranění Severokorejci.
Severokorejští vojáci bojující po boku ruských sil v Kurské oblasti omylem zabili osm příslušníků ruské jednotky, tvrdí ukrajinská rozvědka. Za selháním měla stát jazyková bariéra, která má armádě Kremlu a jejich spojencům na bojišti dělat značné problémy. Přesně toho se vojáci agresora obávali už v říjnu, kdy prosakovaly první informace o nasazení Severokorejců do ruské války.
Kamera zachytila okamžik, kdy ruského náčelníka radiační, chemické a biologické ochrany ruských ozbrojených sil Igora Kirillova zabila dálkově odpálená bomba připevněná na elektrické koloběžce. Silný výbuch smetl generála i jeho asistenta poté, co společně vyšli ze dveří bytového domu na moskevské Rjazaňské třídě.
České studio Bohemia Interactive letos oslavilo čtvrt století od založení. Proslavilo se vojenskými simulacemi, mezi něž patří zejména série ArmA. Ta se dočká pokračování. "Její vydání bude vítězství ducha nad hmotou," říká s úsměvem herní designer Ivan Buchta, který ve studiu pracuje už téměř 20 let. V rozhovoru vzpomíná na začátky ve studiu i zajímavosti k prvním dílům, které formovaly sérii.
Ukrajina našla nový způsob, jak likvidovat nepřátele. Ve dne létá nad nepřátelským územím se špionážními drony, které vyhledávají nepřátelská vozidla nebo opevnění, na které následně shodí miniaturní rádiový maják. Jeho signál dokáže přesně zaměřit obávaný útočný dron "Baba Jaga", který uprostřed noci na cíl shodí těžkou bombu. Výsledek je devastující – exploze po sobě zanechá třímetrový kráter.
Odpálení experimentální balistické střely Orešnik na Ukrajinu bylo propagandistickou operací, kterou ruská armáda a zpravodajské služby připravily tak, aby znovu vyvolaly strach v zemích Západu, sdělily zdroje blízké Kremlu listu The Moscow Times. Součástí akce měl být i hojně medializovaný telefonát při brífinku tiskové mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové.
Rusko přišlo od začátku války na Ukrajině o podstatnou část bojové techniky. Podporu mu poskytla Severní Korea, která Kremlu údajně poslala své klíčové raketové systémy a houfnice. Jde o zbraně, které může Moskva použít k bombardování měst v první linii, jako je třeba Charkov.
Zhruba 150 tisíc Ukrajinců, kteří před válkou utekli na západ země, se rozhodlo vrátit na Rusy okupovaná území. Pro většinu z nich bylo téměř nemožné začít nový život, říká ukrajinský poslanec za vládní stranu Sluha národa Maxim Tkačenko. Na vině je podle něj stát, který uprchlíkům nedokázal poskytnout dostatečnou podporu nebo rovné pracovní příležitosti.
Bez většího zájmu českých médií pronesl minulý týden srbský prezident Alexandr Vučić pozoruhodný výrok v reakci na rozhodnutí americké administrativy o povolení útoků střelami ATACMS v hloubi ruského území. Vučić, který je považován za blízkého spojence Kremlu, tvrdí, že Putin hrozby jaderného útoku myslí vážně.
Moderní technologie zjednodušují každodenní život a otevírají možnosti, které by ještě před pár lety působily jako sci-fi. Přesto se do škol často nedostávají. Mobily, rozšířenou realitu a s nimi spojenou kybernetickou bezpečnost lze přitom snadno zařadit do výuky. Někde to mají na starost sami studenti, kteří učí mladší žáky o rizicích na internetu. Ne všechny školy ale projektu fandí.
Kreml i Kyjev se snaží posílit své pozice v Kurské oblasti předtím, než se znovuzvolený americký prezident Donald Trump po letech vrátí do oválné pracovny. Bitva o kontrolu nad oblastí dosáhla takové intenzity, že ruská pěchota musí na bojišti překračovat těla svých mrtvých spolubojovníků, líčí tamní situaci deník The Wall Street Journal.
Ruské ministerstvo obrany připravilo předpověď globální vojensko-politické situace do roku 2045, tvrdí agentura Interfax-Ukraine, která se odvolává na zdroje z ukrajinských tajných služeb. Podle tohoto dokumentu Kreml počítá s plánem, jak připravit Ukrajinu o nezávislost. Moskva údajně hodlá tento scénář předat do rukou nové americké administrativy.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš se během pátečního zasedání sněmovny pokusil do programu jednání prosadit bod, v němž by se poslanci měli zaobírat duševním zdravím premiéra Petra Fialy (ODS). Ačkoli se mu to nepodařilo, sálem se po zamítnutí jeho požadavku rozezněl smích několika poslanců. To vyprovokovalo Markétu Adamovou Pekarovou (TOP09) k ráznému vyjádření na Babišův účet.
Ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková varuje před ustupováním ruskému prezidentovi Putinovi. Poslední údery na Ukrajinu podle ní ukazují, že Rusko o mír nestojí. "Nechce válku jen s námi. Chce světový konflikt, chce zbortit mezinárodní řád,” řekla v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Ruská armáda odvolala z funkcí a zatkla několik velitelů poté, co poskytli svým nadřízeným lživé informace o dění na okupované východní Ukrajině. Měli se chlubit nepravdivým dobýváním osad a lhát o postupu směrem na město Siversk ležící v Doněcké oblasti. "Lži se neobjevily jen v hlášeních," upozornili ruští vojenští blogeři na Telegramu.
Poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Nikolaj Patrušev označil zvýšení ruského vlivu v Baltském moři za klíčový vojenský a bezpečnostní cíl Ruska. V pondělním rozhovoru pro ruský list Kommersant prohlásil, že Amerika a její evropští spojenci moře "militarizují", což je podle něj dlouhodobá strategie Západu. "Musíme zvýšit svůj vliv," tvrdí.
