Vojtěch Kotek a Petr Kolečko přinášejí trestuhodně špatně napsanou a zrežírovanou komedii, jež má řešit lidská traumata, ale spíš vám nějaká nová přivodí. Škoda kvalitních herců a prostředků.
Sedmý díl Star Wars je možná dějově přímým pokračováním, symbolicky však restartuje sérii, jež se dostala do slepé uličky. J. J. Abrams ji z ní úspěšně vyvádí, ale opravdové dobrodružství musí teprve přijít. "Vše, co vidíme, je především nastavením nultého bodu pro další epizody a vedlejší filmy, stejně jako pro kvanta merchandisingu," píše v recenzi Martin Svoboda.
Kameňák patří mezi to nejhorší, co tuzemská kinematografie vyprodukovala. Přejedl se dokonce i Zdeňku Troškovi a čtvrtého dílu se musel chopit neznámý Jan Novák, aby ukázal, že jediné, co může překonat špatnost Troškovy režie, je snaha Troškovu režii imitovat. Tím ale série neřekla poslední slovo. "Ocitáme se opět v prostoru bez hodnot, bez kontinuity, kde se k sobě všichni lidé chovají co nejohavněji, a k tomu navíc v každé scéně úplně jiným způsobem. A my se máme smát," píše v recenzi Martin Svoboda.
Po kýčovitě krásné Kytici F. A. Brabce se na Erbena několik let nesahalo, nyní se ho pokusí oživit a zaktualizovat filmařské trio, debutující režisér Jiří Sádek, scenárista Michal Samir a producent Matěj Chlupáček (druzí dva zároveň coby spolurežiséři), přičemž jejich snaha sahá dál než k pouhé adaptaci. Jejich Polednice s Aňou Geislerovou v čele má být moderní psychologický horor o krizi svobodné matky, která přestala zvládat své dítě. Pro Aktuálně.cz Chlupáček se Sádkem přibližují genezi projektu vznikajícího úzkou spoluprací autorské trojice i své tvůrčí záměry.
Druhý Gangster Ka udržel řemeslnou a hereckou úroveň jedničky, což není překvapivé, protože oba díly vznikaly společně. Tvůrci si s osobností Radovana Krejčíře ale nevědí rady a celou dobu se nedokážou rozhodnout, jestli se jeho životem inspirovat příliš, nebo málo. Více v recenzi Martina Svobody.
Katniss v závěrečném dílu ságy bojuje o budoucnost celého Panemu a vydává se do boje proti samotnému prezidentovi. Čtvrté Hunger Games důstojně završují sérii na úrovni, kterou si samy nastavily. Jsou ale tak do sebe zahleděné a příliš dlouhé, že zapomínají na svou podstatu - bavit diváky. Více v recenzi Martina Svobody.
Pět rozmazlených mladých lidí z velkoměsta se na pět týdnů stane řezníky, armádními rekruty, rolníky nebo obyvateli Chánova. Zlatá mládež je zábavná reality show České televize o stereotypech; nakolik je narušuje a nakolik potvrzuje, vyplývá bohužel především z příliš malého rozsahu. Tvůrci však bojují, co se dá.
Dva bratři spolu už 40 let nemluví. Jediné, co je spojuje, je láska k chování ovcí. Když jednomu z nich onemocní beran smrtelnou klusavkou, musí spolu najít společnou řeč. Film islandského režiséra a absolventa FAMU Grímura Hákonarsona bodoval i v Cannes a je typickou ukázkou dobrého severského filmu. "Severský film už vlastně vygradoval v něco jako samostatný žánr, na jehož pravidla musíme přistoupit, pokud si ho chceme užít. V takovém případě pak Berani nabízejí přesně to precizní drama s občasným náznakem temného humoru, jaké si jen můžeme přát," píše v recenzi Martin Svoboda.
Česká televize přinese na Vánoce tři nové pohádky a odvysílá i Tři oříšky pro Popelku.
Parvez Sharma, dokumentarista indického původu, nyní žijící na Západě, se coby otevřeně homosexuální muslim angažuje ve zlepšení situace gayů v muslimských zemích. V roce 2007 strhl pozornost svým celovečerním debutem A Jihad for Love, za který obdržel řadu ocenění. Prestižním americkým čtvrtletníkem Utne Reader byl dokonce zařazen na seznam "50 vizionářů, kteří mění váš svět". Do Česka přijel představit na queer filmovém festivalu Mezipatra svůj druhý počin Hříšník v Mekce, v němž mapuje vlastní cestu za smířením se svou životní situací a zároveň nabízí komentář současného islámu. Pro Aktuálně.cz Sharma vyjádřil svou víru v to, že svými dokumenty může postupně změnit smýšlení lidí.
Skvěle natočená bondovka Spectre oslní filmařinou, rafinovaností se však nevyrovná předchůdci a tápe na místě. Pokládá přitom otázky, na něž by raději neměla chtít slyšet odpověď. „Doposud bylo cílem 007 zachránit svět, tentokrát pod povrchní záminkou vyznívající jako ryzí byrokracie zachraňuje jen sebe," píše v recenzi Martin Svoboda.
Scénář Jiřího Mádla se vydařil na úrovni jednotlivých gagů, celkový koncept se ale rozpadá v rukách režiséra Miloslava Šmídmajera a přesah Celebrit s.r.o. je víc než pochybný. „Šmídmajer postrádá cit pro nuance a vše exponuje do polohy uřvané komedie, přičemž tento přístup textu nesvědčí, mnohdy se tlačí proti jeho logice," píše v recenzi Martin Svoboda.
Tuzemská odnož HBO opět dokazuje, že know-how světové stanice se nezapře. Seriál Mamon, který režíroval Vladimír Michálek, není vyloženě originální nebo překvapivý, z pohledu celosvětové nabídky ho ale můžeme označit jako poctivě odvedenou krimi. "Vysoce převyšuje všechny detektivky vznikající v produkci českých televizních stanic," píše v glose Martin Svoboda.
Vypravěčsky nevídaně ambiciózní projekt Petra Zelenky ukazuje úplné tvůrčí sebeuvědomění filmu, který se na pohled jeví neproveditelně, ale na samotném plátně působí lehce a přirozeně. Ztraceni v Mnichově jsou vyvrcholením Zelenkových filmařských ambicí. Více v recenzi Martina Svobody.
Kriminální minisérie Místo zločinu Plzeň, kterou režíroval Jan Hřebejk a vysílá ji Česká televize v pondělí večer, se vymkla tvůrcům z kontroly. "Unylá a monotónní kriminálka nedokáže ani pořádně sdělit, kdo měl být vlastně vrah. Jediné, co si lze zapamatovat, je nevkusná znělka," píše v glose Martin Svoboda.
Josef Klíma a Janek Kroupa v Atentátu rozvíjejí konspiraci žánrem špatně zamíchaným s publicistikou. Seriálu chybí přesah, scénář je založený na náhodách, chování postav působí šablonovitě a celkovému dojmu nepomáhá ani výrazná, ale neosobní režie Petra Nikolaeva. Více v glose Martina Svobody.
Tomáš Mašín debutoval v 2009 Třemi sezónami v pekle, jimiž se podle některých kritiků zařadil mezi silné autorské filmaře se značným potenciálem. Jeho další projekt, drama o bratrech Mašínech (s nimiž ho pojí příbuzenský vztah), se ale prozatím nepodařilo zrealizovat, tak se tento jindy především reklamní režisér vrací s Wilsonovem producenta Petra Bílka podle scénáře Marka Epsteina. Kritici ho tentokrát zrovna nepochválili, publikum pak snímek rozdělil jak na odpůrce, tak i zastánce. Podle jedněch jde o jeden z našich nejhorších filmů, jiní se odvolávají na jeho nadhled a uvolněnost.
Nová česká komedie Wilsonov, kterou podle scénáře Marka Epsteina režíroval Tomáš Mašín a která stála 52 milionů korun, je plná nevkusného rasistického, xenofobního a šovinistického humoru a vysílá především podivné poselství, že posměch je v pořádku, dokud k němu není důvod.
Dystopická sci-fi Labyrint ve druhém dílu odhaluje, že zatímco filmařsky už adaptace dívčích románů nároky splňují, dějově jde stále o stejné banality. Přestože scénář nastoluje zajímavé morální otázky, nijak je nerozvádí, postrádá logiku a je založen na nesmyslné nahodilosti. Více v recenzi Martina Svobody.
Nový sitcom České televize žánrově selhává a divák se při jeho sledování cítí trapně. Tuzemská mutace úspěšného pořadu Raymonda má každý rád je odtržená od reality i českého prostředí a postrádá humor a herecké nasazení. Podobné sitcomy se točily ve Spojených státech v 90. letech a tento model již není živý prakticky nikde na světě. Je tedy více než naivní, že by ožil v dusné atmosféře dnešního Česka. Více v glose Martina Svobody.
