Americký prezident Donald Trump po vlně kritiky smazal obrázek, na kterém byl vyobrazen jako Ježíš Kristus. Prý si myslel, že ho snímek zachycuje jako doktora, nikoli jako náboženskou postavu.
Péter Magyar, který po vítězství v maďarských parlamentních volbách míří do premiérského křesla, uvedl, že chce znovu otevřít otázku Benešových dekretů. Jádrem sporu je vyvlastňování pozemků slovenskými úřady, které odkazují na poválečné uspořádání. Ministr zahraničí Petr Macinka označil Magyarova slova za "toxická" a uvedl, že bude debatu pečlivě sledovat.
Bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt soudí, že v případě sporu o účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře mělo být složení delegace vyřešené už před měsíci. Představu společného vystupování prezidenta a premiéra navíc při dynamickém jednání považuje za neproveditelnou.
Případ patrně nejznámějšího německého neonacisty Svena Liebicha, dnes známého pod jménem Marla-Svenja Liebichová, loni v létě obletěl média i sociální sítě. Odsouzený extremista měl tehdy nastoupit k výkonu trestu. Před nástupem si ale úředně změnil pohlaví, a měl tak zamířit do ženské věznice. Tam se ale nedostavil a od té doby byl na útěku. Nakonec ho v obci Krásná u Aše dopadli čeští policisté.
Ukrajinské síly v průlomové operaci zničily pomocí britských dronů Malloy T-150 strategický most přes řeku Dněpr, který byl pod kontrolou ruských jednotek. Podle ukrajinských důstojníků jde o vůbec první případ, kdy se podařilo most zničit primárně pomocí dronů. Přestože k operaci došlo už na začátku loňského roku, informace o ní přinesl až nyní deník The Telegraph.
Během jediného měsíce stihl americký prezident Donald Trump vyhlásit vítězství, urazit spojence, pohrozit odchodem z NATO i koncem civilizace. Podívejte se na výčet jeho nejpozoruhodnějších výroků.
Ukrajina od zahájení lednové ofenzivy směrem na Oleksandrivku získala zpět 480 kilometrů čtverečních a osvobodila 12 obcí na jihu země, uvedl v neděli vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj. Šéf armády již dříve upozornil, že v důsledku ukrajinských operací se Rusům nepodařilo zahájit rozsáhlou jarní ofenzivu a jsou nyní nuceni se přizpůsobovat krokům ukrajinských sil.
Skutečným tvůrcem kryptoměny Bitcoin, skrývajícím se pod pseudonymem Satoši Nakamoto, má být britský kryptograf Adam Back. Na základě roční investigace to tvrdí americký deník The New York Times. Několik indicií podle autorů jasně naznačuje, že Back a Nakamoto jsou jedna a tatáž osoba. Jde mimo jiné o podobný odborný i osobnostní profil, shodné pravopisné chyby a zvyklosti v psaném projevu.
Berlínské mládežnické centrum se podle německých médií rozhodlo nenahlásit údajné znásilnění dospívající dívky. Pracovníci centra tak podle čestného prohlášení učinili v přesvědčení, že „muslimští chlapci už čelí zvýšené pozornosti policie“.
Návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na Blízkém východě naznačila rostoucí sebevědomí Kyjeva a postupnou proměnu Ukrajiny ze země odkázané na zahraniční podporu ve významného mezinárodního hráče, který dokáže nabídnout vlastní know-how a stát se důležitým strategickým partnerem.
Ještě nedávno předpovídal blížící se kolaps Ukrajiny. Teď ale proruský komentátor Jurij Podoljaka nečekaně otočil a otevřeně promluvil o problémech ruské armády. Ve svém nedělním pořadu dokonce vyzdvihl schopnosti ukrajinských sil, které podle něj získávají převahu.
Americký prezident Donald Trump tento týden pohrozil rozšířením útoků na íránskou vodní a energetickou infrastrukturu. Takový krok by znamenal zásah proti klíčové civilní infrastruktuře a z pohledu mezinárodního práva by mohl být považován za válečný zločin. Kde leží hranice mezi legitimním cílem a válečným zločinem, vysvětluje expert na mezinárodní právo Otakar Foltýn.
Spojené státy zvažují takzvaný „závěrečný úder“ proti Íránu, jehož součástí by mohlo být i obsazení strategického ostrova Chárg. Podle odborníků by však šlo o mimořádně riskantní a náročnou operaci, která by mohla vést k přímým bojům a vysokým ztrátám, aniž by vyřešila hlavní problém – průchodnost Hormuzského průlivu.
Izraelský parlament v pondělí schválil zákon zavádějící trest smrti pro Palestince odsouzené za terorismus a nacionalisticky motivované vraždy. Opatření prosazované krajní pravicí vyvolalo ostrou kritiku doma i v zahraničí. Odpůrci upozorňují na jeho diskriminační charakter, protože dopadá pouze na Palestince, zatímco Izraelce vyjímá.
Ruská armáda znovu posílá do boje masivně opancéřované „želví“ tanky. Na konci března se nejméně dva takové stroje vydaly směrem ke Kosťantynivce na východě Ukrajiny. Nedaleko města si na ně ovšem počkaly ukrajinské drony.
Americký prezident Donald Trump zvažuje zásadní změny v NATO. Ty by cílily především na členské státy, které neplní požadavky na financování obrany. Podle modelu „kdo neplatí, ten nerozhoduje“ by „černí pasažéři“ mohli přijít o vliv na rozhodování, včetně aktivace článku 5.
Španělka Noelia Castillová Rámosová ve čtvrtek podstoupila eutanazii, která jí byla povolena navzdory dlouhému právnímu sporu s jejím otcem. Po několika případech znásilnění a následném pokusu o sebevraždu skokem z okna zůstala ochrnutá a trpěla silnými, chronickými bolestmi i psychickými problémy. Ve Španělsku jde o první případ eutanazie provedené kvůli psychickému stavu.
Ukrajinským operativcům se podle serveru Militarnyi podařilo k ruským jednotkám dopravit tisíce vyhřívaných vložek do bot. Uvnitř na první pohled běžné výbavy do chladného počasí však na ruské vojáky čekalo nepříjemné překvapení.
Spojené státy zvažují „závěrečný úder“ proti Íránu, který by mohl zahrnovat jak nasazení pozemních sil, tak rozsáhlou bombardovací kampaň. Podle zdrojů serveru Axios se nyní ve Washingtonu diskutují čtyři hlavní scénáře, ze kterých by si prezident Donald Trump mohl vybrat.
Američtí elitní výsadkáři s historií sahající od vylodění v Normandii až po moderní konflikty míří na Blízký východ. Pokud by se Spojené státy rozhodly obsadit íránský ostrov Charg, právě jednotky 82. výsadkové divize by mohly sehrát klíčovou roli.
