Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. K jeho odhalení došlo až po dlouhých 11 letech. Sledujte jeden z dílů série Stíny o legendárním českém špionovi.
V nezvykle uvolněné náladě se z Moskvy přihlásil ruský prezident Vladimir Putin. Na videu před novináři přiznal, že Moskva organizuje útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Zároveň řekl, že jde o reakci na výbuch, který poškodil most na Krym, a že si Kyjev podle šéfa Kremlu "začal". To, že ruská vojska pod jeho velením celou válku v únoru zahájila, už ale nezmínil.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek poprvé veřejně označil invazi na Ukrajinu za válku, všímají si západní média. Na tiskové konferenci v Moskvě doslova prohlásil, že Rusko šlo proti Ukrajině do války a Západ se na této válce přímo podílí. Dosud přitom nejvyšší ruští představitelé nazývali konflikt podle oficiální rétoriky Kremlu speciální vojenskou operací.
Minulý týden obletěla svět vyjádření amerického generála Marka Milleyho, který mimo jiné prohlásil, že Ukrajina pravděpodobně ve válce doposud přišla až o 100 tisíc vojáků – tedy stejně jako Rusko. Takové odhady je ale podle politického geografa Libora Jelena nutné brát stále s rezervou. "Přesná čísla o tom, kolik vojáků i techniky bylo ztraceno, se stejně dozvíme až po válce," uvádí v rozhovoru.
Kolaboranti, kteří se v okupovaných oblastech na Ukrajině přidali na ruskou stranu, se rekrutovali nejen z řad tamních extremistů a konspirátorů. V menších vesnicích Rusové dosadili do místních správ i alkoholiky, recidivisty nebo nezaměstnané, popisuje analytik Roman Máca. "A když přišli Rusové, vycítili šanci, že si třeba přijdou na pěkné peníze," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
V případě české dezinformační scény je problémem to, že důkazy, které tajné služby získají, si poté nechají pro sebe a nedají se tolik použít u soudů, míní analytik Roman Máca. "Rusko nás prohlásilo za svého nepřítele, vyhrožuje nám jadernou válkou, takže si myslím, že bychom i my měli zvolit přísnější režim vůči ruské páté koloně a českým občanům, kteří pracují pro Kreml," uvádí v rozhovoru.
Zatímco na jihu ukrajinské jednotky postupují a chystají se na klíčovou bitvu o město Cherson, v Doněcké oblasti vojáci zastávají obranné pozice. Ruští okupanti se pokouší dostat pod svou nadvládu strategické město Bachmut. V jeho okolí teď dál probíhají velmi těžké boje, jak ukazuje nová reportáž Rádia Svobodná Evropa Marjana Kušnira.
Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
Rusům, kteří podporují válečné snažení na Ukrajině, se poslední měsíce nedostávalo dobrých zpráv o slavných vítězstvích jejich armády. Pondělní masivní bombardování ukrajinských měst a strategické infrastruktury přivedlo televizní propagandisty do euforie.
Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Rusko je podle něj skutečně schopné použít taktické jaderné zbraně. Ty mohou mít dle bezpečnostního analytika Michala Smetany často stejnou výbušnou sílu jako bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu. "Mají o něco kratší dostřel, protože se používají na menším rozsahu. To ale neznamená, že by se jednalo o malý výbuch," uvádí pro Aktuálně.cz.
Ruský prezident Vladimir Putin vyhlášením částečné mobilizace fakticky přiznal, že Kremlem řízená válka na Ukrajině nejde podle představ. Ruská armáda od února utrpěla obrovské ztráty, a i přes územní zisky zaznamenala řadu neúspěchů a vynucených stažení. Připomeňte si, jak se fronta hýbala od vypuknutí konfliktu ve videu.
S ohledem na pokračující ukrajinskou protiofenzivu se podle politického geografa Michaela Romancova blíží okamžik, kdy Kreml bude muset oficiálně zareagovat na to, co se na frontě v posledních dnech odehrává. Může tak začít prohlašovat, že speciální vojenskou operaci již nevedou proti "nacistickému" režimu na Ukrajině, ale proti samotnému Západu, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ukrajina minulý týden zahájila rozsáhlou protiofenzivu na severovýchodě země. Vojáci při ní donutili ruské jednotky k mnohdy chaotickému ústupu a získali podle prezidenta Volodymyra Zelenského zpět šest tisíc kilometrů čtverečních. Podívejte se v animaci, kde přesně Kyjev úspěšnou operací vyhnal ruské okupanty.
Záběry z projektu Blitzortung.org ukazují, jak málo stačilo, aby do Česka dorazila bouřka, která se prohnala téměř polovinou Evropy. Z animace je patrné, že bouřka se rozplynula téměř přesně na česko-rakouských hranicích. Kvůli bouřím a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v jihozápadní Evropě nejméně 13 lidí, velké škody na majetku hlásily především Rakousko a Itálie.
Vlna veder v Evropě vzniká tehdy, když se sem dostane horký africký vzduch, což souvisí s určitým postavením tlakových níží a výší, vysvětluje pro Aktuálně.cz Ondráš Přibyla, zakladatel projektu Fakta o klimatu. Experti podle něj v poslední době ale pozorují, že se zmíněný jev děje mnohem častěji a vzduch ze Sahary je zároveň mnohem teplejší. "A to je právě jeden z projevů klimatické změny," říká.
Zprávy o vlnách veder v médiích mnohdy doprovázejí fotografie šťastných lidí u bazénu. Takový vizuální doprovod ale podle zakladatele projektu Fakta o klimatu Ondráše Přibyly může jen napomáhat k nesprávnému pochopení projevů klimatické změny u veřejnosti. "Fotky lidí, kteří jsou z vedra unavení a omývají si hlavu, mohou komunikovat vlnu veder mnohem lépe," uvádí pro Aktuálně.cz.
Západ si uvědomuje, jak je Ukrajina důležitá v boji Ruska proti okolnímu světu, ale to neznamená, že si západní lídři nevšímají jejích problémů, uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinistka Lenka Víchová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je podle ní jako politická osobnost přeceňovaný. "Ale je velké dilema kritizovat vládu a prezidenta země, která je ve válečném stavu," podotýká.
Dvacet jedna tisíc hřiven (17 a půl tisíce korun) předala desetiletá hráčka dámy Valerija Ježovová nadaci, která dlouhodobě finančně pomáhá ukrajinské armádě. Dívka je ve své kategorii světovou šampionkou, peníze získala hraním dámy v ulicích Kyjeva. Šéf nadace, známý bavič a herec Sergej Pritula, při předání peněz neudržel slzy.
Kyjev před pár týdny uvedl, že Ukrajina by k ukončení války potřebovala od Západu na tisíce obrněných vozidel či houfnic a stovky tanků. Problém dalších dodávek ale podle analytika Jana Ludvíka tkví v tom, že západním státům začínají docházet ve skladech zásoby a výroba nových zbraní by znamenala velké finanční výdaje. "A k tomu bychom museli být připraveni se uskromnit," uvádí pro Aktuálně.cz.
Sportovní hvězdy v uplynulém týdnu zářily na hřištích i na červeném koberci. Podívejte se na nejnovější Sportovní Sociál.
