Regionální kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Evropu v minulém týdnu zveřejnila souhrn, v němž třídí nejčastější mýty a fakta o omikronu. Reaguje tím na nepřesné informace, které se v poslední době opakovaně šíří zejména na sociálních sítích. Jaké informace o omikronu považuje WHO za mylné? Pro Aktuálně.cz je představila Ludmila Hamplová, redaktorka Zdravotnického deníku.
Varianta omikron se v Česku téměř vůbec nerozšířila mezi obyvatele starší 65 let. Nejvíce nakažených je mezi dětmi a poté dospělými ve věku od 30 až 45 let. Podle matematika Martina Šmída se ale dá očekávat, že nákaza omikronem se do rizikových věkových kategorií ještě dostane. "I přesto to ale spíš vypadá, že by se nejhorších scénářů v nemocnicích nemělo dosáhnout," uvádí Šmíd pro Aktuálně.cz.
Jen málokdo si dovedl představit, že celosvětová pandemie viru SARS-CoV-2 bude trvat dva roky. Jeho schopnost mutovat, neochota lidí se naočkovat, ale i nedostatek vakcín v zemích třetího světa vedly k tomu, že varianta omikron v mnoha státech nakazila zatím nejvíc lidí v průběhu celé pandemie. Elitní vědci i politici přitom předpokládali, že touto dobou už budou vyspělé země zpět v "normálu".
V nemocnici máme u pacientů s omikronem první případy oboustranného zápalu plic. Na začátku se zdálo, že k němu u této varianty nebude docházet tak často. Osobně se ale domnívám, že klinické projevy při infekci omikronem nebudou příliš odlišné od těch, se kterými jsme již měli zkušenosti. Zatím k tomu ale nemáme dostatek informací, uvádí pro Aktuálně.cz lékař Petr Husa z Fakultní nemocnice Brno.
Současné mRNA vakcíny proti covidu-19 jsou stále účinnější, než bylo požadováno k jejich schválení. Jen jsme teď zklamaní z toho, že na začátku vypadaly ještě mnohem líp, než jsme od nich očekávali. Ukazuje se, že jejich účinnost s příchodem nových variant a s postupem času klesá, ale i přesto dvě dávky stále velmi účinně chrání před těžkým průběhem, uvádí pro Aktuálně.cz vakcinolog Daniel Dražan.
Nákaza covidem-19 probíhá u většiny dětí buďto zcela bez příznaků, nebo jen s lehkými potížemi připomínající běžné nachlazení. Největší riziko pro dětskou populaci ale podle pediatra Jana Davida představuje postcovidový syndrom, takzvaný PIMS-TS. Ten se u nich objevuje zpravidla několik týdnů od okamžiku infekce a mezi nejzávažnější příznaky se řadí srdeční potíže.
Česko čeká v následujících týdnech z hlediska nákazy covidem-19 takzvaný britský scénář, míní virolog Ivan Hirsch. Očekává, že v zemi sice přibude velké množství pozitivně testovaných, ale český zdravotní systém i díky lehčímu průběhu varianty omikron nezkolabuje. Rozhodně podle něj není vhodnou cestou návrat k plošným protiepidemickým opatřením, jejichž účinnost považuje mnohdy za diskutabilní.
Zkušenosti ze Spojených států ukazují, že pět dnů pro izolaci či karanténu je dostačujících. Infekce by už do té doby měla propuknout a prokázat se případně na pozitivním výsledku PCR testu. Když se omikron v Česku velmi výrazně rozšíří, bude tato zkrácená doba nutná i proto, aby bylo možné udržovat zemi v chodu a abychom nebyli všichni v karanténách, uvádí pro Aktuálně.cz virolog Jiří Černý.
Osobně nejsem příznivcem dramatických lockdownů. Nová varianta omikron a i virus obecně se zkrátka šíří a šířit se budou. Na začátku pandemie, kdy populace byla ještě naivní, čili neměla protilátky a nebyla očkovaná, samozřejmě opatření směřovala k tomu, aby výbuch nakažených byl co nejmenší. Myslím si, že ale teď už v takové situaci nejsme, uvádí pro Aktuálně.cz primářka Hana Roháčová.
Na hranicích Ukrajiny s Ruskem se podle řady zahraničních pozorovatelů schyluje ke konfliktu. Nebylo by to ani zdaleka poprvé, co by vojska ovládaná Vladimirem Putinem vstoupila na území jiného státu.
Od 27. prosince si v Česku mohou pro posilující dávku očkování proti covidu-19 přijít lidé starší 30 let po pěti měsících. Dosud tuto možnost měli pouze obyvatelé nad 45 let. Mohou ale zájemci o třetí dávku jít na očkování hned po prodělání covidu? A mají se před aplikací vakcíny řídit podle naměřené hladiny protilátek? Na klíčové otázky o posilující dávce odpovídá primářka Hana Roháčová.
Argument, že by se něco po pěti až deseti letech po očkování mohlo člověku stát, je těžko vyvratitelný. Ale zrovna tak můžete říct, že když si budete čistit zuby novou zubní pastou, tak vám potom taky za deset let něco způsobí. V případě vakcín ale příklady z minulosti ukazují, že se za několik roků po jakémkoliv očkování lidem nic nestalo, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Před příchodem další epidemické vlny v souvislosti s variantou omikron je velice důležité naočkovat co nejvíce lidí posilovací dávkou, tvrdí sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research Daniel Prokop. Věří, že při současně nastavené infrastruktuře je reálné podat takzvané boostery dvěma až dvěma a půl milionu lidí za čtyři týdny. Co je pro to potřeba udělat? Podívejte se na video.
Z mého pohledu bych zatím ještě počkal s tvrzením, že u varianty omikron může nastat mírnější průběh onemocnění. Může se totiž ještě ukázat, že bude úplně stejný jako u delty. Modely z Velké Británie, kde je populace podobná té naší, ukazují, že k převládnutí omikronu by mohlo dojít v řádu několika týdnů, uvádí pro Aktuálně.cz biochemik Jan Trnka.
Kdyby se situace vyvíjela podle očekávaného scénáře, tak bychom měli v těchto dnech úplně zaplněné nemocnice. Naštěstí k tomu nedošlo. Je to pravděpodobně proto, že se tu sešel efekt pokračujícího očkování a toho, že stále ubývá lidí, kteří ještě mohou být nakaženi. Od úplného zahlcení nemocnic ale i tak nejsme daleko, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Václav Hořejší.
Nejmodernější drony pronikají i do stavebních prací. Díky stále se zdokonalujícímu softwaru ulehčují práci inženýrům a nahrazují složité pracovní procesy. A už zdaleka nejde jen o mapování terénu. Díky komplexním 3D modelům dokážou drony např. spočítat objemy na stavbách zemních prací.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. Za jak dlouho došlo k jeho odhalení? A jak se poté vyhnul trestu? Sledujte šestý díl série o českých tajných službách Stíny.
Rád bych varoval před spoustou rad na internetu. Na covidu se chtějí přiživit různí podvodníci, kteří nabízejí spousty podpůrných léků s tím, jak vás to chrání a posílí imunitu. Takoví lidé z vás ale budou tahat jen peníze. Určitě je dobré brát v rozumném množství základní vitaminy, ale cokoliv jiného jsou opravdu vyhozené peníze a nebezpečné postupy, říká pro Aktuálně.cz primář Pavel Dlouhý.
Pokud by měl lékař rozhodovat o ventilátoru mezi dvěma pacienty, jedním očkovaným a druhým neočkovaným, mohl by si říct, že očkovaný udělal všechno, co měl, zatímco neočkovaný je spoluviníkem celé situace a dal by přednost očkovanému. Na druhou stranu ale lékař neví, proč pacient není očkovaný. To je silný důvod, proč by podle vakcíny neměl rozhodovat, uvádí pro Aktuálně.cz etik David Černý.
S technologickým pokrokem se v posledních letech zpravodajská činnost výrazně proměnila a aktivity špionů se stále více přesouvají do kyberprostoru. Jak dnes komunikují pracovníci zpravodajských služeb? Představuje pro ně elektronická komunikace velké riziko? A jak se změní zpravodajské služby s příchodem kvantových počítačů? Sledujte pátý díl série o českých tajných službách Stíny.
