Ve Smysluplné škole v pražském Karlíně nechtějí děti srovnávat, ale hodnotit jejich pokrok, proto se rozhodli k tradičním známkám připojovat i slovní hodnocení. Každé dítě je totiž jiné a potřebuje jiný způsob hodnocení, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel školy Jan Korda. Zároveň připouští, že někdy i samy děti známky vyžadují, protože se chtějí porovnávat se spolužáky.
Změna vzdělávacího programu základních škol, ke které je nyní možné podávat připomínky a která má začít platit za dva roky, opět otevírá debatu o způsobu hodnocení žáků. Tedy zda nenastal čas zrušit tradiční známkování a nahradit jej slovním hodnocením. I ze škol, které k tomuto kroku přistoupily, však zaznívá, že změna by nebyla snadná. Proti zrušení známek se totiž staví část rodičů i učitelů.
Tisíce ukrajinských uprchlíků potřebují péči praktických lékařů. Ti však v Česku dlouhodobě chybí, zvlášť těch dětských je nedostatek. Do přeplněných ordinací je proto lékaři neregistrují, ošetřují je jednorázově a často pracují na pokraji sil. Ulevit jim mají nově zřizované UA pointy, zvláštní ambulance pro uprchlíky. Zdravotníci varují, že do budoucna je nutné počet praktiků zvýšit.
Ministerstvo zdravotnictví našlo způsob, jak v Česku mohou začít okamžitě pracovat zdravotní sestry i lékaři z Ukrajiny. Nejdříve nastoupí na tříměsíční až roční stáž. Když poté složí zkoušky, mohou zůstat natrvalo. Důležité podle resortu je, aby se Ukrajinci naučili česky, není to však podmínkou nástupu. Právě kvůli jazykové bariéře nyní zdravotníci často pracují na méně kvalifikovaných pozicích.
Pražským asistenčním centrem pro pomoc uprchlíkům prošlo již přes padesát tisíc Ukrajinců. V Kongresovém centru jim pomáhají i Klára Koutníková a Jan Remeš, psychologové z řad pražských hasičů. Lidé, kteří několik dní nespali a mají za sebou dlouhou cestu, podle nich mohou přemýšlet zkratkovitě. Potřebují hlavně uklidnit a odpočinout si.
Kvůli neznalosti jazyka mají lidé z Ukrajiny problém najít si práci, ptají se proto po kurzech češtiny. Výuku češtiny nabízejí cizincům převážně jazykové školy a integrační centra, často ale mají plnou kapacitu a pro nové studenty tak nemají místo. Přestože ukrajinština i čeština patři mezi slovanské jazyky, liší se gramatikou i písmem. Základy češtiny se lze podle lingvistky naučit asi za rok.
Ve dvou největších českých městech docházejí kapacity pro ubytování ukrajinských uprchlíků. V Praze už musí zhruba dvě stě lidí přebývat v tělocvičnách nebo kulturních sálech, v Brně spí na výstavišti. Hejtmani po vládě žádají, aby navýšila příspěvek za ubytování uprchlíků. Vláda s tím už počítá, stejně jako s rozdělováním uprchlíků mezi kraji, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
Nečekaný příval ukrajinských uprchlíků dopadá i na české lékaře. V prvních dnech za nimi Ukrajinci chodí pro léky na spaní či na stres, budou ale potřebovat i vakcíny. Přicházejí ze země, kde je méně očkovaných a vyšší výskyt spalniček či tuberkulózy. Očkovat bude potřeba hlavně děti před nástupem do školek. Nápor se ale čeká i jinde, uprchlíci potřebují na dialýzu či léčit chronické nemoci.
Válku na Ukrajině vnímají i děti a mají spoustu otázek. V neznámé situaci jim pomáhají zorientovat se i učitelé ve školách, kteří jim problém vysvětlují, zasazují informace do kontextu nebo je učí, jak pracovat se zdroji informací. Ministerstvo školství školám radí vytvořit stabilní a důvěryhodné prostředí, držet se faktů a nezahlcovat děti podrobnostmi.
Zatímco na ukrajinské straně hranice čekají uprchlíci v mrazu i několik hodin, na druhé straně už na ně čeká pomoc. Řidiči-dobrovolníci je odvážejí dál do vnitrozemí. Mnohde je jich více, než je potřeba. Někteří ani zájemce o odvoz neseženou. Pokud nejste domluveni na převozu konkrétních lidí, raději na hranice nejezděte, je efektivnější poslat peníze organizacím, radí jeden z řidičů.
Do zemí Evropské unie už z Ukrajiny od začátku ruské invaze zamířilo přes půl milionu uprchlíků. Podle eurokomisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové jich však v následujících dnech bude ještě mnohem víc. Nejvíce lidí hledá pomoc v Polsku, hranici tam překročilo už téměř 300 tisíc Ukrajinců. Do Česka jich za poslední dny podle ministerstva vnitra dorazilo téměř dva tisíce.
Na pražské nádraží Florenc přijíždějí plné autobusy Ukrajinců. Utíkají před válkou, kterou v jejich zemi Rusko rozpoutalo. "Vzbudila mě maminka, ať vstávám, že je válka. Zeptala jsem se, jestli si dělá legraci. Nevěřili jsme tomu," svěřuje se Maria reportérkám Aktuálně.cz. Na ni i mnohé další tu čekají jejich příbuzní, se kterými se hned po výstupu z autobusu s úlevou a dojetím vítají.
Zásadní dopad na to, jak žáci zvládnou školní docházku, má chudoba a s ní spojené exekuce či nedostatek bydlení v daném regionu. V obcích, které se s chudobou potýkají, je vysoký počet dětí, které propadají, mají spoustu zameškaných hodin a nedokončí ani základní školu. Nový projekt Mapa vzdělávání navíc ukazuje, že se to netýká jen vyloučených lokalit, ale i bohatších regionů.
Až stovky kilometrů dokážou během několika dní urazit vlci. To byl případ i jedince, kterého u Olšan na Prostějovsku srazilo auto. Do Česka se dostal z Alp, na své cestě tedy musel zdolat více než 600 kilometrů. Nejde o výjimečný počin, většina ze zhruba stovky vlků žijících v Česku sem ale tak dlouhou cestu neabsolvovala a přišla ze sousedního Polska.
Šárka Tomečková čelila na základní škole šikaně ze strany spolužáků. Nezapadala do kolektivu a kvůli urážkám a posměškům si připadala méněcenná. Ze strachu se nikomu nesvěřila, šikanu se proto rozhodla přetrpět a řešit sama. V nejhorších časech si začala psát deník. Ten nyní přetvořila v knihu, jejímž cílem je pomoci dětem, které zažívají něco podobného.
Vědci z ČVUT a Univerzity Karlovy vytvořili ucelený informační systém o řece Vltavě, ve kterém popisují proměny řeky od pramene až po soutok s Berounkou na okraji Prahy. Chtěli zjistit, jak řeku a okolní krajinu proměnila výstavba vltavské kaskády. Výsledky bádání představují na výstavě Vltava - proměny historické krajiny. Návštěvníci uvidí nejen mapy, fotky a pohlednice, ale i virtuální 3D model.
Na sociálních sítích lze najít kromě roztomilých štěňátek i lidi, kteří se na svých účtech snaží předávat své znalosti. Sledují je tisíce lidí, především však žáci a studenti, kteří se ve škole trápí s učivem matematiky, chemie, fyziky nebo nerozumí pravidlům českého pravopisu. Řeč je o učitelích a studentech, již se rozhodli pomáhat žákům s výkladem učiva přes sociální sítě.
Od 1. února se spouští registrace pro zájemce o očkování vakcínou proti covidu společnosti Novavax, která nese název Nuvaxovid. Do Česka by mohla dorazit na konci února. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek očekává, že ji bude chtít až půl milionu Čechů včetně těch, kteří nedůvěřují mRNA vakcínám. Nuvaxovid totiž funguje na stejném principu jako desítky let odzkoušené vakcíny proti jiným nemocem.
Vláda od dubna sníží slevy na jízdném ve veřejné dopravě ze současných 75 procent na 50 procent. Podle ministra dopravy Martina Kupky je změna sociálně citlivá, nicméně pro některé samoživitelky je jakékoliv navýšení měsíčních výdajů finančně náročné. Neví, kde na jízdné svých dětí vezmou peníze.
