Na seznam technologií, které mají přiblížit Evropskou unii k výrazně "zelenějšímu" provozu, by brzy mohlo přibýt jádro. Evropská komise slíbila, že rozhodne do konce roku, a vše nyní nasvědčuje tomu, že štěpení atomu za účelem výroby energie vezme na milost. Verdikt by navíc mohl padnout už v listopadu. O nutnosti označit jádro za čistý zdroj opakovaně mluví také Česko.
Takové manévry zažil Lucemburk naposledy před pěti lety. Do metropole půlmilionové země tehdy dorazily stovky nespokojených zemědělců, vykydali před vládní budovou hnůj, tloukli do bubnů, pískali, dělali rámus. Policie postavila na cesty zátarasy, obehnala je kotouči žiletkového plotu a pro jistotu požádala sousední Belgii o posily. Stejný scénář se opakoval v pátek. A tak trochu kvůli Čechům.
V Bruselu probíhá vrcholná schůzka EU, na které se národní politici snaží najít odpověď na stoupající ceny energií. Šance na důraznou akci sedmadvacítky jsou však malé, protože každá země má jinou představu, jak by odpověď Evropy měla vypadat.
Nový kabinet velmi pravděpodobně zřídí post ministra pro evropské záležitosti. Vyjádřila se tak v posledních dnech většina stran budoucí vládní pětikoalice. Naposledy to zmínil sám kandidát na budoucího premiéra Petr Fiala (ODS).
České volby, po kterých většinu ve sněmovně získaly opoziční koalice, přinesly úlevu celému regionu, hodnotí západní média. List The New York Times napsal, že Češi prošlapali střední Evropě cestu ven z populismu, vídeňský zpravodaj francouzského Le Monde k textu o hospitalizaci Miloše Zemana dodal, že na kapačkách se nachází celá visegrádská čtyřka (V4) coby "destabilizační síla uvnitř EU".
Evropská komise ve středu přišla s návrhem, jak by se státy EU společně mohly bránit vysokým cenám energií, které sráží na kolena byznys a prodražují účty rodinám. V unijním "návodu" je řada věcí. Konkrétní použití je ale na evropských vládách, protože v energetice mají hlavní slovo členské státy. Lídři EU proberou možný společný postup na summitu v Bruselu koncem příštího týdne.
Kdyby volby rozhodli Češi v zahraničí, byl by kandidátem na premiéra Ivan Bartoš a hnutí ANO by mělo co dělat, aby se vůbec dostalo do sněmovny. Koalice Pirátů a starostů u českých krajanů jednoznačně zvítězila. Dostala 50,5 procenta, druhá opoziční koalice Spolu 34,3 procenta. Strana Andreje Babiše získala v průměru pět procent.
Když prestižní světová média v neděli odhalila skandál Pandora Papers, jméno předsedy české vlády Andreje Babiše v nich bylo jedno z nejcitovanějších. Ve středu jeho nákupy nemovitostí přes síť firem registrovaných v daňových rájích - stejně jako premiérův střet zájmů - budou probírat evropští poslanci.
Skupina liberálů v Evropském parlamentu, kam patří hnutí ANO Andreje Babiše, začíná řešit, jak se postavit ke spojenectví mezi českým premiérem a jeho maďarským protějškem Viktorem Orbánem. Zevnitř centristické frakce, kde zasedá i pět europoslanců za ANO, se ozývají první hlasy proti tomu, aby spolupráci Orbán-Babiš liberálové přešli mlčením.
Člověk by si myslel, že když ani ne čtvrtmilionové město, počtem obyvatel menší než Ostrava, vysílá svého rodáka do souboje o lídra nejmocnějšího státu Evropy, vzbudí to mezi obyvateli vzrušení a někteří mu možná kvůli tomu i dají svůj hlas ve volbách. Ne tak v německých Cáchách.
Očekávaná debata o střetu zájmů v Česku se v pondělí na půdě europarlamentu nekonala. Dohadování mezi Evropskou komisí a českou vládou o tom, do jaké míry Česko zpřísňuje kontrolu udělování eurodotací, měl před europoslanci původně vysvětlovat generální ředitel pro regionální politiku. Prohodil si však termín s kolegou pro otázky rozpočtu a ten mluvil jen obecně. Debata se odsunula na pátek.
Česká odpověď na poslední výzvu Evropské komise (EK) ke kontrole střetu zájmů v zemi dorazila do Bruselu. Dopis od ministerstva pro místní rozvoj, jehož termín k odeslání vypršel ve středu 22. září, komise dostala a začíná analyzovat jeho obsah. Deníku Aktuálně.cz a Hospodářským novinám to potvrdila mluvčí EK v Bruselu Veronica Favalliová.
Evropská komise v dopisech do Prahy, které navazují na loni ukončený audit kvůli konfliktu zájmů českého premiéra, varuje před tím, že pokud se vláda nevypořádá s požadavky Bruselu, zastaví proplácení dotací Česku. Jak nyní zjistily deník Aktuálně a HN, stopka se týká jenom společností a firem ve svěřenských fondech. Tam jsou uloženy zejména podniky patřící pod holding Agrofert českého premiéra.
Devatenáctého září se už poněkolikáté zastavil v belgické metropoli provoz. Milion lidí usedlo na kola, koloběžky, obulo kolečkové brusle nebo vyrazilo pěšky, protože za volant nemohli. Nedělí bez aut chce Brusel podporovat udržitelnou dopravu ve městě, které přes týden sužují dopravní zácpy. Akce se stává rok od roku populárnější.
Chtěla si ho vzít, toužila s tím pohledným Čechoslovákem strávit život, na jehož prahu se dva zamilovaní dvacátníci právě ocitli. Pilot britského královského letectva Jan Hejna ale spolu se svými krajany zahynul při návratu z boje 21. června 1941 po zásahu německou stíhačkou.
Nikdy prý neztrácela hlavu a vždycky si udělala na lidi čas, říká o končící německé kancléřce bývalý finský premiér Alexander Stubb. Jako lidovec se s Angelou Merkelovou potkával na řadě fór. Nebýt jí, měli jsme v Evropě válku o vakcíny proti covidu-19. "A v té by Finsko a Česko tvrdě prohrály," dodává v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová promluvila ve středu v Bruselu, citovala i českého prezidenta Václava Havla. Jako každý rok pronesla řeč o stavu Evropské unie. Bilancovala, rozdávala peníze, oznámila nové iniciativy. Výrazně ale tentokrát pracovala i s jinak nezvyklým nástrojem: s emocemi.
Angela Merkelová nám pomáhala, shodují se čeští politici napříč ideovým spektrem. V posledních letech je německá kancléřka usazená ve zdejší debatě hlavně jako ta, která "pozvala" milion syrských uprchlíků do Evropy. Češi, kteří ji měli možnost zažít, ale shodně tvrdí, že druhou takovou oporu v nejdůležitější zemi EU už mít nebudeme. Merkelová v čele spolkové vlády skončí po volbách 26. září.
Evropská unie plánuje uvolnit 600 milionů eur na pomoc sousedním zemím Afghánistánu, aby udržela Afghánce utíkající před radikálními islamisty z Tálibánu v regionu a nemotivovala je k cestě do Evropy. Státy EU chtějí penězi a pomocí na místě zabránit opakování migrační krize z roku 2015, kdy na kontinent ve sledu několika měsíců připlulo po moři více než milion utečenců ze syrské občanské války.
Po pádu Afghánistánu do rukou Tálibánu pohltily Evropu obavy z nové migrační vlny na kontinent. Záběry tisíců Afghánců snažících se dostat na kábulské letiště ve snaze uprchnout ze země oživily vzpomínky na rok 2015, kdy do Evropy během několika měsíců připlulo po moři více než milion běženců, směřujících z válkou zmítané Sýrie.
