Makedonie žádné Čechy v posledních dnech nevyhostila. Aktuálně.cz to řekla mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová. Vyvrátila tak nedělní zprávu makedonské tiskové agentury Žurnal, podle níž policie zadržela a následně vyhostila dva české muže. Měli ničit majetek na protivládních demonstracích ve Skopje. Zmínění Češi podle Valentové z Makedonie odcestovali sami už 22. dubna.
Útoky se z online prostoru začínají přesouvat na ulici, myslí si koordinátor vládní kampaně HateFree Lukáš Houdek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že neonacistické nápisy na výlohách posprejovaných podniků mohly být pro útočníky ve skutečnosti jen symbolickým gestem a záměrnou šokovou metodou, aby bylo zastrašování účinnější. Za problém současné společnosti považuje její rozdělování, lidé jsou prý často nuceni přiklonit se k extrémnímu názoru. "Člověk může mít pocit, že si musí nutně vybrat, že musí být nutně pro něco, nebo proti něčemu, že není možné, aby byl někde uprostřed," říká Houdek.
Bývalý český premiér a první polistopadový guvernér České národní banky měl před deseti dny ve Spojených státech vážnou nehodu. Na silnici nedaleko Washingtonu podle policie přehlédl menší kolonu aut a těsně před ní strhl své Ferrari 599 přes dvojitou čáru do protisměru. Tam smetl auto s 57letým řidičem, odrazil se od něj a trefil ještě další dva vozy. V době nehody seděl s Tošovským ve ferrari ještě 36letý spolujezdec. Nehodu potvrdila Aktuálně.cz asistentka Institutu finanční stability Banky pro mezinárodní vyrovnání plateb, který Tošovský od roku 2000 řídí.
Neznámí vandalové v noci na neděli posprejovali výlohy několika pražských podniků. Všechny jsou zapojeny do sítě takzvaných "HateFree zón". Na výlohách se objevily nápisy "Smrt HateFree", Anti-antifa, 14/88 a další nápisy s neonacistickou symbolikou. Obchod Správná podprsenka se po útoku rozhodl z projektu odstoupit. "Naším úmyslem vůbec nebylo zapojit se do nějaké války, jsme z toho v šoku," řekla Aktuálně.cz spolumajitelka obchodu Karolina Tomascová. Ostatní podniky nic podobného neplánují.
V areálu leží v úhledných hromadách čerstvě pořezané křoviny a na šňůrách visí propocená trička dělníků. Barrandovské terasy před sebou mají další šanci na obnovu. Michalis Dzikos, který budovu od roku 2003 vlastní, už na barrandovských skalách spustil první přípravné práce. V létě chce začít s rekonstrukcí funkcionalistické restaurace a na přelomu roku s výstavbou přilehlého moderního hotelu. Památkáři ale jeho slova berou zatím s rezervou. „Dokud se nepostaví lešení, tak se radovat nebudu,“ říká šéf pražských památkářů Ondřej Šefců.
Extremistická Dělnická strana sociální spravedlnosti je přesvědčena, že by měl její předseda Tomáš Vandas dostat státní vyznamenání. Zasloužil by si ho prý za úsilí o vybudování „skutečně demokratického systému, v němž nebude nikdo zvýhodňován“. Místopředseda strany Jiří Štěpánek před měsícem zaslal do prezidentské kanceláře návrh na udělení medaile Za zásluhy. Na sociálních sítích se teď začala šířit odpověď Hradu, v níž Vratislav Mynář děkuje za návrh, kterým se prezident bude „podrobně zabývat“. Jde ale o standardizovanou odpověď, jakou kancelář zasílá všem navrhovatelům. "Mohu vás ujistit, že pan Vandas vyznamenán nebude," napsal v SMS zprávě Mynář.
Od 1. března platí v Praze nová vyhláška o pouličním umění. Strážníci podle ní mají trestat hudebníky, takzvané buskery, kteří vyluzují „příliš vysoké tóny“ nebo vůbec hrají na „hlasité nástroje“. Vágní formulace ale chápe každý strážník jinak. Buskeři si stěžují, že co projde u jedné hlídky, může druhá zakázat. Zastupitelé však změnu vyhlášky zatím neplánují.
Většina ze zhruba dvaceti iráckých uprchlíků, kteří příští týden přiletí do Česka, zůstane v Praze. Zbytek se přesune za rodinami, které už k nám dorazily dříve. Ve skupině bude okolo deseti dětí. Integraci v Praze bude garantovat Armáda spásy, spolupracovat má s dobrovolníky z řady pražských farností a sborů. Dospělí jsou ve většině vysokoškolsky vzdělaní a mluví dobře anglicky. Dobrovolníci by jim měli pomoci s integrací, pohlídají děti nebo zajistí doprovod k lékaři. Církve nabídly pomoc už dříve, k přijetí uprchlíků je vyzval také papež František loni v září.
Ministryně školství Kateřina Valachová si myslí, že šikanu školy neřeší stoprocentně. Z tragického případu šikanované učitelky na střední průmyslové škole v pražských Malešicích chce poučit rodiče a děti, aby se podobné jednání jednoznačně odsuzovalo také v rodinách. Školy podle Valachové nevyužívají dostatečně postihy, kterými mohou šikanu trestat - například vyloučení žáka. Průmyslovka v ulici Na Třebešíně v polovině ledna udělila třem studentům trojku z chování a podmínečně je vyloučila. Brání se, že neměla informace o rozsahu šikany. Učitelka začátkem února zemřela v nemocnici.
Záhy po svém vzniku se Československá republika dostala se sousedním Polskem do územního sporu o Těšínsko. Poláci se nehodlali smířit s novými hranicemi a na československém území vyhlásili vlastní volby. Československo, kterému hranice potvrdily státy Dohody, zareagovalo vojenským zásahem. Od jeho vypuknutí uplynulo 97 let.
Poslankyně Jitka Chalánková a Petiční výbor na podporu rodiny Michalákových tvrdí, že norská sociální služba Barnevern odebrala před pár týdny české matce a norskému otci devítiměsíční dceru. Barnevern, který se měl odvolávat na nedostatečně vyvinutý kontakt rodičů s dítětem, svěřil údajně dítě do pěstounské péče. Ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí (ÚMPOD) pro Aktuálně.cz uvedl, že se vloni rodina sama obrátila na ÚMPOD, pak ale přerušila kontakt. Chalánková podle něj prezentuje pohled jen jedné strany. Holčička trpí podle Chalánkové vzácným onemocněním ledvin.
V noci z pondělí na úterý pronásledovali hradečtí policisté ujíždějící auto. Řidič se za hustého sněžení řítil úzkými ulicemi lemovanými zaparkovanými auty a v závěru své divoké jízdy vjel v protisměru na čtyřproudou ulici Kladská. Policii se ho nakonec podařilo zastavit zablokováním cesty služebním vozem. Dvaatřicetiletý muž se policistům přiznal, že měl před jízdou pervitin. Hned čtyři takové případy zaznamenali od neděle i policisté v Praze. Případy mají podobné scénáře. Řidiči ujíždějí pod vlivem drog, v minulosti už je policie stíhala a auto bývá kradené.
V roce 2015 svět vyprovodil Nicholase Wintona, B. B. Kinga, Güntera Grasse, Áju Vrzáňovou nebo kreslíře Káju Saudka. Vzpomeňte si s námi na 69 osobností a také na mnohé další výjimečné ženy a muže, kteří nás letos opustili.
Do druhého kola volby nového generálního ředitele Českého rozhlasu postoupili děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Končelík, manažer České spořitelny Michael Kralert, právník psychiatrické nemocnice v Bohnicích Tomáš Němeček, člen představenstva Mladé fronty Tomáš Skřivánek a programový náměstek Českého rozhlasu René Zavoral. Prozatímní ředitel Karel Zýka získal nepostoupil. Druhé kolo proběhne 20. ledna a kandidáti v něm při veřejných slyšeních představí svou vizi fungování rozhlasu na období let 2016-2021.
Československá lidová armáda byla přesně před pětatřiceti lety jen krůček od toho, aby v Polsku zopakovala svou národní tragédii ze srpna 1968. Polskou revoltu proti komunistickému režimu pod vedením Solidarity chtěla Moskva potlačit invazí vojsk Varšavské smlouvy. V rámci dnes pozapomenuté československé „akce Krkonoše“ vyjely v prosincových mrazech k polským hranicím dvě tankové divize posílené motostřeleckými svazky. Celkem bylo v akci přes 17 tisíc vojáků a víc než 500 tanků. Oficiálně šlo o cvičení, fakticky se ale vojáci připravovali na vojenský zásah. Akci nakonec Moskva odvolala.
Lidová strana Nové Slovensko vedená Mariánem Kotlebou známým svými výroky proti Romům či migrantům podala trestní oznámení namířené proti obecně prospěšnou společnost Post Bellum. Kotlebova strana ji nařkla kvůli výstavě k 70. výročí konce druhé světové války z trestného činu podpory a propagace skupin směřujících k potlačení základních práv a svobod. Ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa to považuje za absurdní. „Domnívám se, že by bylo neuvěřitelné, pokud by tím policie vůbec ztrácela čas,“ řekl. V trestním oznámení se strana odvolává na rezoluci OSN, která přitom byla v roce 1991 revokována.
Krajský soud v Brně udělil v úterý 15,5 roku vězení za pokus o vraždu řidiči Martinu Novákovi. Ten svým jaguarem vytlačil dodávku se šesti lidmi na svodidla, dva lidé se zranili. Novákův advokát tvrdí, že je trest neúměrně přísný. Nesouhlasí s tím, že soud skutek překvalifikoval na pokus o vraždu. Novák si přišel vyslechnout rozsudek opilý, kvůli urážkám na něj soudce ještě v soudní síni podal trestní oznámení pro pohrdání soudem.
Rada Českého rozhlasu ve středu ani v kompletním složení nezvolila prozatímního ředitele ČRo, k novému hlasování se sejde v listopadu. Do voleb navrhli radní tři kandidáty, nikdo ale nezískal potřebné dvě třetiny hlasů. Dosavadní generální ředitel Peter Duhan rezignuje ke 3. listopadu. Rada na zasedání současně vyhlásila otevřené výběrové řízení na nového ředitele, kam přijímá přihlášky do prosince. Projednávala také smlouvy svého bývalého předsedy Tomáše Ratiborského a jeho syna, kteří měli od Českého rozhlasu dostávat po skončení mandátu peníze za poradenské a technické služby, což odporuje zákonu o ČRo.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) zareagoval dopisem na kritiku veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, podle níž mají běženci v detenčním zařízení v Bělé-Jezové horší podmínky než čeští vězni. Chovanec se brání, že při návštěvě ombudsmanky šlo kvůli mimořádnému náporu příchozích jen o dočasné omezení standardů zařízení.
Rektoři Masarykovy a Jihočeské univerzity potřetí za sebou nedostali kvůli neshodám s prezidentem pozvání na oslavy 28. října. Na Pražský hrad proto nedorazí ani rektoři ostatních veřejných univerzit. Přijde jen rektor Univerzity obrany, argumentuje, že jako generál je vůči prezidentovi a vrchnímu veliteli armády v jiném postavení. Rektorům dále vadí, že dosud vázne Zemanovo podepsání tří profesur. Pozvánku na slavnost nedostala kvůli kauze Evy Michalákové ani norská velvyslankyně, naopak americký velvyslanec by měl i přes nedávné rozpory s Hradem přijít.
