Reportéři Aktuálně.cz vyjeli letos celkem čtyřikrát na válečnou Ukrajinu. Martin Novák tam byl v únoru na začátku invaze, Josef Pazderka s Jakubem Plíhalem byli v březnu u tvrdých bojů severně od Kyjeva. V srpnu reportéři sledovali rodící se ukrajinskou protiofenzivu na jihu u Chersonu a v listopadu navštívili Charkov a ukrajinsko-ruskou hranici. Podívejte se na fotografie, které pořídili.
Zatímco demokratický svět složitě vstřebává brutální ruskou invazi, Kreml dokázal přesvědčit většinu Rusů, že se Západem vede válku, v níž je dovoleno vše. Z postupu Vladimira Putina je "nadšen" rekordní počet domácích.
Novým pražským arcibiskupem se stal olomoucký arcibiskup Jan Graubner. V pátek to na svém webu oznámil Vatikán. Na postu v čele pražské arcidiecéze nahradí kardinála Dominika Duku, který už před několika lety přesáhl věkovou hranici 75 let, kdy církevní hodnostáři tradičně odcházejí ze svých funkcí.
V obleženém Kyjevě žije v bytě své britské kamarádky už dva týdny. Dorazil do něj těsně po začátku ruské invaze z Donbasu. Český fotograf Stanislav Krupař popisuje ukrajinskou metropoli plnou zbraní, nervózně čekající na finální úder ruských jednotek. Z města odjíždět nechce, útok Kremlu na Ukrajinu prožívá jako osobní tragédii. "Musím být tady, dokud to alespoň trochu jde," říká v rozhovoru.
Reportéři mají z válečných míst přinášet především svědectví, nikoli dění komentovat. Někdy je ale výjimka přípustná, říká před rozbombardovanou školou v ukrajinském Žytomyru šéfredaktor Aktuálně.cz Josef Pazderka. V osobním apelu připomíná hned několik humanitárních katastrof, které způsobil Putinův režim. A řadí je do kontextu té současné.
Reportéři Aktuálně.cz pronikli do vesnice Horenka severozápadně od Kyjeva. Leží jen několik kilometrů od fronty a většina ze zhruba čtyř tisíc obyvatel z ní uprchla. Několik stovek zbývajících se při bombardování rodinných domů ukrývá v nouzových krytech. "Chtějí nás vyděsit, vyvolat paniku. My se ale nedáme," říká tiše, ale rozhodně starosta obce Sergej Ševčenko.
Ve vesnici Horenka na severozápadním okraji ukrajinského hlavního města patří střelba i dunění raket Grad ke každodenní realitě. Bojová linie je odsud vzdálená jen pár kilometrů. Většina ze zhruba čtyř tisíc obyvatel uprchla. Několik stovek těch, kteří zůstali, se po zintenzivnění bojů ukrývá v nouzových krytech. Jeden z nich i vesnici samotnou navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Reportéři Aktuálně.cz v sobotu zastihli poblíž Kyjeva jen pár set metrů od ruských vojsk bývalého ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Společně s ukrajinskými vojáky ve městě Irpiň pomáhal evakuovat stovky civilistů. V exkluzivním rozhovoru označil ruského prezidenta Vladimira Putina za "válečného zločince" a "maniaka". "Chráníme tady Evropu a celý svobodný svět," uvedl pro Aktuálně.cz.
Boje na severozápadě ukrajinského hlavního města Kyjeva, téměř obklíčeného ruskými vojsky, pokračovaly i o víkendu. Bombardování raketami Grad a střelba do civilních objektů byly slyšet hlavně z okolí města Irpiň. Tisíce lidí se odtud pokoušely dostat přes zničený most do Kyjeva. Na místě byli v sobotu také reportéři Aktuálně.cz Josef Pazderka a Jakub Plíhal.
Už více než milion Ukrajinců uprchlo podle odhadů OSN do zemí Evropské unie kvůli ruské invazi a bombardování svých měst. Většina z nich proudí skrze metropoli západní Ukrajiny - Lvov. Symbolem velké uprchlické vlny se stalo jeho vlakové nádraží, které je nyní svědkem lidského utrpení, ale taky malých zázraků. Jedním z nich je devítiletá Jaroslava Žuňová.
Při vojenských akcích na Ukrajině dokázal ruský prezident Vladimir Putin doposud před domácím publikem úspěšně skrývat oběti z řad vojáků. Po spuštění masivní invaze už to možné nebude. Kreml proto hraje s jinak pasivními Rusy riskantní vabank, píše v analýze Josef Pazderka.
Unie stále drží v krizi kolem Ukrajiny silné karty v rukou. Použít je v této kritické chvíli ale znamená vzdát se části toho, nač jsme si zvykli. Dokáže zlenivělý starý kontinent překročit svůj stín?
Drama kolem ruského obklíčení Ukrajiny nebere konce. Americké zpravodajské zdroje explicitně opakují, že invaze může nastat "kdykoli", a Kyjev zuří. Cení si klíčové podpory USA, cítí se ale jako fackovací panák v nepřehledné velmocenské hře, která nebere ohled na skutečné životy Ukrajinců.
Ruská invaze na Ukrajinu je podle amerických zdrojů nejpravděpodobnější za posledních sedm let - od obsazení Krymu a války na Donbase. Moskva zkouší tvrdší verzi staré známé "heavymetalové" diplomacie.
Výběr nového pražského arcibiskupa, který Vatikán zahájil před několika lety, se podle informací Aktuálně.cz blíží ke konci. Podle několika na sobě nezávislých zdrojů už ve hře zůstávají pouze tři poslední kandidáti.
Zda je, či není vše ztraceno, záleží hlavně na nás samotných, napsal kdysi z vězení, v časech hluboké krize, Václav Havel. Přemýšlet o sobě může každý prakticky kdykoli, vánoční svátky ale svým charakterem nabízejí speciální příležitost. Byla by škoda ji nevyužít.
Nikdo se v Rusku nezastává lidí a jejich práv déle než legendární nevládní sdružení, u jehož zrodu stál jaderný fyzik Andrej Sacharov. Teď však organizaci zvoní hrana. Putinův režim utahuje smyčku a pokouší se ji zničit. Ti, kteří pomáhají, dnes potřebují pomoc. Evropa jim ji dluží. Už proto, že se Memorial přes třicet let nepřestává snažit prosazovat i v Rusku její hodnoty.
Přesně před 80 lety, 16. října 1941, odjel z nádraží Praha-Bubny první vlakový transport s českými Židy do ghetta v polské Lodži. Odstartoval nacistickou likvidaci přibližně 80 tisíc českých Židů, kteří zahynuli na území okupovaného Polska, Pobaltí a Běloruska. Transporty nevyvolaly větší zájem české veřejnosti. "Akce proběhla bez závady," konstatovala u jednoho z prvních pražská policie.
Barrandov, Hodkovičky, Bubeneč, Strašnice, Ořechovka, Baba i další. Jedenáctkrát pozvalo Aktuálně.cz své čtenáře o víkendech, provázených protiepidemickými omezeními, k toulkám vybranými pražskými čtvrtěmi i jejich architektonickými skvosty. "Nepamatuji si, že by reagovalo na nějaký můj text tolik lidí," tvrdí autor úspěšné série a vedoucí domácí rubriky Aktuálně.cz Pavel Švec.
V 77 letech zemřela v Dánsku známá novinářka a zpravodajka deníku Politiken Dana Schmidt. V českém prostředí zanechala výraznou stopu, často o něm psala pro zahraniční média, byla také porotkyní Novinářských cen Nadace OSF.
