V Severní Koreji je armáda na prvním místě. I v ní však existují rozdíly. Jednotka, která zamířila do Ruska, aby pomohla Vladimiru Putinovi zvrátit vývoj války na jeho stranu, je jednou z těch nejprivilegovanějších. Podle ukrajinské vojenské rozvědky HUR už operuje v Kurské oblasti.
Za ruským prezidentem Vladimirem Putinem přijeli zástupci třiceti států, kteří si s hlavou země, která v roce 2022 nařídila invazi do sousední Ukrajiny, třásli rukou nebo se s ní objímali. Putin tím podle analytiků dokazuje, že ho západní sankce neuvrhly do izolace.
Ukrajinec Serhij Hnezdilov bojoval na různých pozicích u Bachmutu, na Donbase i v malých vesnicích na frontové linii. Po několika letech u armády, kam se dobrovolně přihlásil ještě před začátkem války, se ale cítil vyčerpaný a žádal o výměnu. Když nepřicházela, dezertoval. Jeho případ není ojedinělý - jen za prvních devět měsíců letošního roku zběhlo 51 tisíc vojáků.
Smrt jejího muže v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem Juliju Navalnou nezastavila. Naopak, vdova po nejhlasitějším opozičníkovi Kremlu Alexeji Navalném pokračuje v jeho práci a odkrývá korupci v Moskvě. Tím ale její odhodlání zbavit se Vladimira Putina nekončí. V budoucnu by se chtěla stát prezidentkou.
Spojenci se přibližovali k Japonsku, které se už nemělo jak bránit. Před 80 lety proto vznikly oddíly pilotů kamikadze, kteří měli při útocích obětovat svůj život. Mnoho Japonců to pokládalo za čest a nejvyšší službu císaři.
Měsíce se izraelské jednotky snažily vystopovat vůdce Hamásu, kterého považují za strůjce útoku na židovský stát z loňského 7. října. Přes veškeré snahy jim Jahjá Sinvár ale unikal. Nakonec ho náhodou našla skupina vojáků v zácviku.
V jedné oblasti byly ukrajinské jednotky nad těmi okupačními dlouhou dobu ve výhodě - měly k dispozici rychlý internet, přes který ovládaly drony, a měly i lepší přehled o dění na bojišti. O tu ale nyní přišly, protože ke stejné technologii se navzdory sankcím dostalo Rusko.
V posledních týdnech roste napětí mezi štábem amerického prezidenta Joea Bidena a týmem jeho viceprezidentky a kandidátky na nejvyšší post v Bílém domě Kamaly Harrisové. Přestože Biden vyjádřil své spolupracovnici před nadcházejícími volbami plnou podporu, někteří jeho seniorní poradci cítí křivdu, že byl Biden z prezidentských voleb "odstraněn".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dlouho uváděl, že jeho země bude bojovat, dokud neosvobodí od ruských okupantů veškeré své území. Jen tak podle něj bylo možné dosáhnout skutečného míru. Po dvou a půl letech bojů ale začíná Kyjev tuto strategii přehodnocovat.
Luxusní bunkr, kde nechyběl bazén a skleněné lustry, měl ustát i výbuch jaderné bomby. Americké jednotky pátrající po Saddámu Husajnovi si cestu do něj nakonec musely vyřezat. Poslední díl seriálu Aktuálně.cz o nejstřeženějších budovách světa se věnuje bývalému bunkru iráckého diktátora Saddáma Husajna.
Francouzka se těšila na důchod, který se s manželem rozhodli strávit v malém městě Mazan na jihovýchodě země. Klidných roků s otcem jejích dětí se ale Gisele Pelicotová nedočkala. Místo toho se dozvěděla, že muž, kterého považovala za lásku svého života, ji roky zdrogovával a nabízel cizím lidem ke znásilnění. Žena se rozhodla případ zveřejnit a hlásá, že "stud musí změnit strany".
Zatímco vláda ve čtvrtek odložila projednávání možného zvýšení platů ústavních činitelů, celoevropské porovnání ukazuje, že si český premiér nestojí špatně. Vydělá si více než šestkrát tolik, kolik činí zdejší průměrný plat. To ho řadí na třetí místo ze všech šéfů vlád členských států Evropské unie. Lépe je na tom v tomto ohledu jen Maďar Viktor Orbán a Slovák Robert Fico.
Slabší, než se čekalo, přesto hurikán Milton přinesl do některých oblastí americké Floridy tisíciletou vodu. Jinde v řádu minut způsobil několik tornád. Úřady zatím vědí o jedné oběti, jejich počet ale bude podle záchranářů narůstat. Podívejte se na následky ničivého živlu, který americký prezident Joe Biden označil za bouři století.
Téměř šest milionů obyvatel státu Florida se snaží prchnout ze svých domovů, které by už ve středu večer tamního času mohl zasáhnout nejsilnější hurikán za posledních sto let. Živelná pohroma může na poslední chvíli promluvit do prezidentských voleb, které se konají 5. listopadu.
Projekt mezinárodní policejní organizace Interpol Identify Me má za cíl odhalit identitu žen, které zemřely v Evropě, ale dosud se je nepodařilo ztotožnit. První výzvu Interpol zveřejnil loni a podařilo se díky ní identifikovat jednu z 22 žen. Nyní vyšetřovatelé žádají veřejnost o pomoc s objasněním dalších 25 obětí. Stejně jako minulý rok zveřejnili seznam s fotkami či nákresy žen.
Mluví se o ní jako o nejtajemnější první dámě moderní americké historie. Melania Trumpová se proto měsíc před prezidentskými volbami rozhodla vydat své paměti. Kniha s názvem Melania, kterou Donald Trump údajně kvůli nedostatku času nečetl, však příliš nových odhalení nepřináší. Média uvádí, že bývalá první dáma v ní "zní jako její manžel, jenom v módním oblečení".
Měla to být další disciplína, ve které bude Čína vévodit světu. I přes velké investice a nakupování zahraničních hvězd se ale tamní fotbalová reprezentace hvězdnou nestala. Naopak, pokud se v poslední době řeší čínský fotbal, pak je to kvůli korupčním skandálům.
Už podruhé v letošním roce vypálil Írán na Izrael desítky raket. Na dubnový útok odpověděl židovský stát jen symbolicky, nyní by mohla být reakce ráznější. "Nevyloučil bych, že by Izrael za určitých okolností mohl podniknout úder proti íránským jaderným zařízením," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Vlastislav Bříza.
Nikdo neví, kolik jich je a kudy přesně vedou. Tunely v Libanonu vybudované Hizballáhem mohou dosahovat až stovek kilometrů a pravděpodobně z nich lze odpalovat rakety. Pro izraelské jednotky, které v pondělí večer zahájily pozemní operaci v této sousední zemi, bude jejich zničení velkou a dlouhodobou výzvou.
Smrt Hasana Nasralláha, který přes 30 let stál v čele Hizballáhu, by mohla toto teroristické hnutí sídlící v Libanonu proměnit jinak, než se útočící Izrael domníval. Místo oslabení může přijít jeho ještě větší radikalizace, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog zaměřující se na Blízký Východ Marek Čejka.
