"Mount Everest byl dobyt," stálo v telegramu, který před 71 lety dostala britská panovnice Alžběta II. Po desítkách let neúspěchů se výpravě v čele s horolezcem Edmundem Hillarym a šerpou Tenzingem Norgayem podařilo vystoupat na vrchol nejvyšší hory světa. Stalo se tak 29. května 1953.
Jeden z nejznámějších světových diplomatů Henry Kissinger, který jako málokdo ovlivnil americkou zahraniční politiku za studené války, byl i ve svém vysokém věku stále aktivní. Bývalý ministr zahraničí USA i ve sto letech psal knihy, vystupoval v televizi a patřil mezi nejvlivnější osobnosti veřejného dění. Zemřel 29. listopadu 2023.
Americké San Francisco si připomíná 86 let od otevření slavného mostu Golden Gate. Jeho budování provázela přísná bezpečnostní opatření, dělníci museli mít dokonce zvláštní jídelníček, aby netrpěli závratěmi. Dnes se u cihlově oranžové konstrukce ročně vyfotí až deset milionů turistů.
Když na dveře Melissy Caddickové v listopadu 2020 zaklepali detektivové, začal příběh, který se v Austrálii dočkal televizního zpracování, podcastu i mnoha spekulací, co se mohlo stát. Policie nalezla jen její chodidlo, které vyplavilo moře. Ve čtvrtek vyšetřovatelé její případ uzavřeli s tím, že osud podvodnice, která okradla své blízké o miliony, zůstane záhadou.
V Turecku žije až 50 tisíc Ujgurů z muslimské menšiny, která jinak obývá provincii Sin-ťiang na západě Číny. Během posledních desítek let tu zažili mnoho zvratů. Nejprve je vláda v zemi vítala jako bratry, pak ale současný prezident Recep Tayyip Erdogan otočil a začal posilovat spolupráci s Čínou. Ujguři proto nyní opatrně sledují, jak o víkendu dopadnou prezidentské volby v Turecku.
Z některých domů stoupá dým, v ulicích jsou vidět tanky a na silnicích se za zvuků varovných sirén tvoří kolony. Chaos, který se za posledních patnáct měsíců opakoval v mnoha ukrajinských městech, se tentokrát odehrává přímo v ruské Belgorodské oblasti. Do příhraničních vesnic vnikli ozbrojení ruští partyzáni, kteří bojují na straně Kyjeva proti režimu prezidenta Vladimira Putina.
Mezinárodní policejní organizaci Interpol se podařilo identifikovat jednu ze skupiny dvaadvaceti žen, jejichž identitu vyšetřovatelé dlouhodobě nemohou odhalit. Jde o Britku zavražděnou v Belgii před více než třiceti lety. Její rodina ji poznala díky projektu Identify Me, v rámci kterého Interpol v květnu vyzval veřejnost, aby s hledáním jmen pomohla. Zveřejnil seznam s fotkami či nákresy žen.
Zboží, které vzniklo nucenou prací, se objevuje i v evropských obchodech. V těchto podmínkách přitom žije ve světě až 28 milionů lidí. Mezi nimi Ujguři, menšina na západě Číny, kterou Peking dlouhodobě omezuje.
Když bývalý italský premiér Giuseppe Conte podepisoval v roce 2019 dohodu s Čínou o účasti na iniciativě Pás a stezka, doufal, že nové investice pomohou pozvednout ekonomiku jeho země. Po čtyřech letech, kdy se tak nestalo, nová vláda zvažuje, že by od smlouvy odstoupila. Bojí se však odvety Pekingu.
Luxusní palác u Černého moře ruského prezidenta Vladimira Putina má vlastní kluziště, skleník i kostel. Nově zveřejněné dokumenty ukazují další vymoženost, kterou si Putin nechal postavit: tajný bunkr pod palácem, ve kterém se může schovávat i týdny. Neohrozil by ho ani chemický útok.
Není jasné, kdy začne, ale ukrajinské jednotky se na ni už několik týdnů intenzivně připravují. Dlouho očekávaná protiofenziva Kyjeva s cílem osvobodit území okupovaná Rusy má podle všeho začít do léta. Fotoreportéři agentury Reuters zachytili tvrdý výcvik ukrajinských vojáků, kteří se mají do zlomových bojů války zapojit.
Geoffreymu Hintonovi se přezdívá Kmotr umělé inteligence. Vývoji této technologie, která ve světě zažívá obrovský boom, se věnuje přes půl století. I když za svou práci získal vědecké ceny i uznání, nyní otočil a před umělou inteligencí varuje.
Po loňském neobvykle teplém a suchém roce doufali Španělé ve změnu. Ta však letos pravděpodobně nepřijde, jak ukazují vlny veder, které už v dubnu zasáhly jihoevropskou zemi. Extrémy počasí umocněné klimatickou změnou ohrožují i pěstitele oliv - Španělsko je přitom největším vývozcem olivového oleje na světě.
Ozvalo se několik výstřelů a chicagský starosta Antonín Čermák padl k zemi. Kulky ale nepatřily jemu. Vrah chtěl zlikvidovat amerického prezidenta Franklina Roosevelta, se kterým si Čermák na ulici v Miami zrovna potřásal rukou. Jeden z nejslavnějších Čechů zemřel brzy poté v nemocnici. Od narození muže, který se z horníka vypracoval až na prvního neamerického starostu v USA, uplynulo 150 let.
Když Miroslav Jakeš dorazil 10. května 1993 na severní pól, ihned se vyfotil s dalšími členy výpravy a společně otevřeli šampaňské. Jakeš se v tu chvíli stal prvním Čechem, kterému se podařilo dojít na lyžích na nejsevernější bod planety. "Měli jsme ohromnou radost," vypráví teď, třicet let po památné události.
Policejní zásah v kancelářích americké společnosti Mintz Group, která v Číně dělá hloubkové prověrky jiných firem, v březnu vyvrcholil zatčením pěti zaměstnanců. Jejich šéf, Singapurec, dostal zákaz vycestovat ze země. Podobné incidenty budou do budoucna pravděpodobně čím dál častější. Peking zpřísňuje zákony, které dopadají i na zahraniční podnikatele.
Oslava korunovace Karla III. připomíná hudební festivaly. Lidé v pláštěnkách a holinkách posedávají na piknikových dekách nebo na igelitkách a pokřikují na ty, kteří se jim postaví do výhledu. Nechybí ani potlesk a skandování. Největší ohlas přichází ve chvíli, kdy arcibiskup položí korunu na hlavu krále Karla III.
"Už dlouho se mi nestalo, že by nebylo místo na sezení ve vlaku jedoucím z letiště," říká ve čtvrtek odpoledne Češka Zuzana, zatímco jede do centra Londýna. Přestože jejím cílem v britské metropoli není sobotní korunovace krále Karla III., nárůst počtu turistů stejně jako místní podniky pocítila.
Spojené království po 70 letech zažije velký den, korunovaci nového panovníka. Slavnostní událost, kterou budou sledovat miliony lidí po celém světě, začne v sobotu. Karel III. usedne na trůn z 13. století a bude pomazán olejem z Jeruzaléma. Co dalšího ho čeká a jak bude ceremoniál vypadat?
Válka na Ukrajině se před chystanou protiofenzivou Kyjeva dál vyostřuje. Ruský režim označil dosud neobjasněný výbuch letícího objektu nad Kremlem za dronový útok Ukrajinců s cílem zabít prezidenta Vladimira Putina. Bez ohledu na to, co se v noci na středu nad Moskvou stalo, vstupuje konflikt do fáze další eskalace. Kremelští jestřábi už naznačují jadernou odvetu. Ukrajina ruskou verzi odmítá.
