Přesně před 84 lety začal nejkrvavější vojenský konflikt v dějinách lidstva, druhá světová válka. Za úsvitu 1. září 1939 německé jednotky přepadly Polsko a boje si za měsíc svého trvání vyžádaly 66 tisíc mrtvých na polské a 16 tisíc na německé straně. Na konci invaze si území někdejší Druhé Polské republiky mezi sebe rozdělili diktátoři Adolf Hitler a Josef Stalin.
Polsko se přidává k oficiálnímu požadavku Řecka z letošního jara na odškodnění za německé činy při druhé světové válce. Předseda parlamentního výboru Sejmu pro válečné reparace žádá od Berlína 850 miliard eur, tedy v přepočtu bezmála 22 bilionů korun. O rok dříve to přitom bylo "jen" 690 miliard.
Sousední Německo se stejně jako Česko potýká s kůrovcem. Sucho, které trápí tamní lesy, přispívá k jeho přemnožení, což způsobuje porostům obrovské škody. Ty by měli nově zmírnit vojáci spolkové armády.
"Nové Němce si vyrobíme sami," stojí na volebním plakátu v centru saského města Drážďany, 40 kilometrů od českých hranic. Sloganem doplněným obrázkem těhotné ženy bílé pleti brojí pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD) proti migraci. Slibuje si, že tak naláká co nejvíce voličů, kteří jí 1. září dají svůj hlas. A má šanci vyhrát.
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se před 35 lety stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.
Když před pěti lety kritizoval ruskou anexi Krymu, přišel přední ruský historik a politolog Andrej Zubov o místo na prestižním moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Od té doby přednáší v Rusku i zahraničí, v předvečer 80. výročí nacisticko-sovětského paktu Ribbentrop-Molotov přijel do Prahy. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz hovoří o ruském pojetí dějin, jak je využívá prezident Vladimir Putin i o svých nadějích v aktuální protesty za demokracii v ruských městech.
Americký prezident Donald Trump v úterý zrušil chystanou cestu do Dánska, protože pětimilionové království odmítlo jednat o jeho nabídce na odkup Grónska. Podle Bořivoje Hnízda, odborníka na politickou geografii z Metropolitní univerzity v Praze, se význam Grónska díky klimatickým změnám bude zvětšovat, stejně jako potíže s rozdělením vlivu v Arktidě mezi světovými velmocemi. "Trumpův způsob diplomacie je velmi zvláštní. Jako obvykle to trochu přepálil, ale podle mého tím něco i získá," myslí si Hnízdo.
Akce, která se konala v srpnu 1989 na hranicích mezi socialistickým Maďarskem a Rakouskem, sice nesla název piknik, o jídlo ale nešlo. Grilování mařil déšť a stovky východních Němců, kteří se zde shromáždili, navíc mnohem víc zajímalo plánované tříhodinové otevření hranice mezi komunistickým blokem a Západem. Událost nakonec přispěla k pádu železné opony a v pondělí si ji připomněla německá kancléřka Angela Merkelová a maďarský premiér Viktor Orbán.
Krušnohoří prošlo po válce řadou proměn. Kraj se s vyhnáním německých obyvatel vylidnil, pak se zde rozšířila těžba uhlí a těžký průmysl. Po revoluci se přidaly problémy s nezaměstnaností a nízkými platy. Na obou stranách česko-německé hranice ale existují iniciativy, které se snaží do kraje přilákat turisty. Od začátku léta je tak veřejnosti přístupný například dutý vnitřek přehradní hráze Fláje.
Britská dolní sněmovna má až do začátku září takzvané parlamentní prázdniny, poslanci si přesto moc neodpočinou. Celkem 76 dní před plánovaným odchodem Spojeného království z Evropské unie se část z nich snaží vymyslet, jak zabránit takzvanému tvrdému brexitu, tedy rozvodu s EU bez jakékoliv dohody. Kteří poslanci to jsou? A kdo naopak stojí za premiérem Borisem Johnsonem?
Uprostřed rozsáhlého lesoparku v německé Postupimi nedaleko Berlína stojí ve stínu vzrostlých stromů zámek Cecilienhof. Stavba, připomínající anglické venkovské sídlo, hrála klíčovou historickou úlohu. Právě tady rozhodovali světoví státníci o budoucnosti Německa a Evropy po druhé světové válce. Teď se naopak rozhoduje o její budoucnosti.
Továrny v Číně čelí dalšímu skandálu. Aby firma Foxconn, dodavatel amerického gigantu Amazon, splnila přísné cíle, najímala do fabrik děti školního věku. Ty se pak podílely na výrobě jednoho z nejoblíbenějších zařízení internetového obchodu, virtuálního asistenta Amazon Echo, známého jako Alexa. Z dokumentů firmy Foxconn a rozhovorů se zaměstnanci továrny v jihočínském Cheng-jangu vyplývá, že žačky a žáci najatí jako "stážisté" tu museli pracovat přesčas a v noci. Kauzu odhalil britský deník The Guardian společně s organizací na ochranu práv zaměstnavatelů China Labor Watch.
Obyvatele východoněmeckého Saska, Braniborska a Durynska čekají v září a říjnu volby do spolkových parlamentů. Tamní média předvídají překreslení politické mapy východu na “modro”. Ve všech třech zemích totiž průzkumy předvídají úspěch pravicově populistické Alternativě pro Německo (AfD), kterou symbolizuje právě světlý odstín této barvy.
Méně než půl hodiny předtím, než Patrick Crusius začal v obchodě v americkém Texasu střílet do lidí, se na internetu objevil čtyřstránkový manifest o "hispánské invazi do Texasu". Na internetové fórum s názvem 8chan ho pravděpodobně umístil Crusius, kterému za sobotní vraždu dvou desítek lidí hrozí trest smrti. Fórum 8chan nečelí kritice poprvé. Bývá spojováno například s publikováním dětské pornografie a v poslední době i s pravicovým extremismem.
Německo chce do roku 2038 přestat spalovat i těžit uhlí. Postupně tak zavírá své uhelné elektrárny a lomy. Místo nich vznikají jezera či solární panely. Jak to teď vypadá v místech, která byla dříve těžbou vyhlášená? A jaká je situace na severu Čech?
Váží 11 tisíc tun a je vysoký 74 metrů. Těžební most nazývaný F60 ve východoněmeckém Lichterfeldu je pátým a posledním strojem takových rozměrů, které v zemi vyrobila firma VEM TAKRAF Lauchhammer. Zbylé jsou stále v provozu na hnědouhelných lomech v okolí. Dokončen byl v březnu 1991, o rok později byl ale kvůli útlumu těžby po sjednocení východního a západního Německa vyřazen z provozu. Kolos je dnes přístupný návštěvníkům, za necelých 13 eur mohou i s výkladem o historii regionu obdivovat okolní krajinu.
Cestující, kteří se na Štědrý den roku 2018 ocitli v tranzitním prostoru pražského letiště na Ruzyni, dostali darem malé perníkové letadlo. Celkem 16 tisíc ozdobených sušenek vyrobili před Vánocemi pracovníci kavárny Modrý domeček v Řevnicích jižně od Prahy. Ta zaměstnává více než dvě desítky lidí s kombinovaným postižením a duševními nemocemi z Řevnic i blízkého okolí. Díky penězům z evropského rozpočtu teď úspěšný podnik čeká rozšíření. V nové velké provozovně začne vyrábět i čokoládu.
Zavraždit Adolfa Hitlera, převzít moc v Německu a ukončit válku. Plán skupiny vojáků, šlechticů a úředníků, kteří se před 79 lety pokusili o protinacistický puč, ale nevyšel. Povstání, jehož ústřední postavou byl důstojník wehrmachtu Claus Schenk von Stauffenberg, vstoupilo do dějin pod názvem operace Valkýra. O atentát se odpůrci nacistického vůdce pokusili 20. července 1944.
Zatímco řada zemí už oznámila jména svých kandidátů na obsazení křesel v Evropské komisi, česká vláda stále otálí, což přináší komplikace. Podle opozice i odborníků si Česko zbytečně snižuje šanci získat prestižní portfolio. Problémem je i jednací řád sněmovny. Podle něj musí nominaci eurokomisaře ještě před vládou projednat evropský výbor. Ten však už během prázdnin, do jejichž konce je nutné jméno kandidáta poslat do Bruselu, nemá naplánované žádné zasedání.
Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila velké množství změn. Německá politička chce v čele nejdůležitější unijní instituce prosadit nová pravidla na ochranu klimatu, posílit sociální rozměr evropské integrace, reformovat společnou migrační a azylovou politiku a více naslouchat Evropskému parlamentu. Přečtěte si, jaká konkrétní opatření navrhuje.
