Německo, která má násobně méně případů koronaviru na 100 tisíc obyvatel než Česko, razantně reaguje na šíření nákazy. Od pondělí Berlín přijímá přísnější karanténní opatření, než v počátcích druhé vlny zaváděla česká vláda. Nařízení v rozhovoru pro Aktuálně.cz hodnotí německý vědec Dirk Brockmann, který se věnuje modelování a předpovídání šíření infekčních nemocí.
Globální koronavirová nákaza změnila pravidla cestování. Zatímco na začátku roku mohli například Američané odjet bez potíží do většiny zemí a americký pas patřil k nejsilnějším na světě, v říjnu se kvůli omezením souvisejícím s pandemií propadl na úroveň Malajsie. Milionový trh s lukrativními cestovními doklady států, pro které platí mírnější pravidla, proto vzkvétá.
Napětí mezi Spojenými státy a Čínou dosáhlo během čtyř let vládnutí prezidenta Donalda Trumpa vrcholu. Spor mezi oběma velmocemi se rozhořel v oblasti obchodu, v otázce technologií, obrany i na půdě mezinárodních organizací. Někteří analytici situaci označují za novou studenou válku. Podívejte se před listopadovými prezidentskými volbami v USA, kde probíhá a jaká hrozí eskalace.
Nizozemec Victor Gevers by se dal označit za odborníka přes nabourávání se do twitterového účtu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jak tento týden sdělil médiím, už podruhé za čtyři roky se mu podařilo uhodnout Trumpovo příliš slabé heslo a do účtu se přihlásit. "Je to nepochopitelná lehkovážnost, měl štěstí, že ho Gevers chtěl varovat, ne mu ublížit," shodují se experti.
Pití svařáku pod rouškou a pečené kaštany s sebou - pokud vůbec. Evropská města se připravují na Vánoce v době druhé vlny koronaviru. A řeší, jak budou vypadat oblíbené vánoční trhy. Zájezdy do Vídně, Berlína, Paříže nebo Amsterdamu české cestovní kanceláře stále nabízí, navzdory rychle rostoucímu počtu nakažených v celé Evropě. Zážitek z případného výletu bude ale letos velmi jiný.
První listopadové úterý Američané volí prezidenta. Průzkumy předpovídají, že republikána Donalda Trumpa v Bílém domě vystřídá kandidát demokratů Joe Biden. Podívejte se na podrobné odhady volebního klání za jednotlivé americké státy.
Běžný den uprostřed léta: na dálnici praží slunce, a když se vytvoří kolona, není před horkem úniku. Němci toho teď chtějí využít. Politici z Berlína navrhují postavit nad dálnicemi vyvýšené solární panely, které by sluneční paprsky měnily v elektřinu. Výzkum už probíhá a první testovací úsek takové dálnice by mohl vzniknout právě v německé metropoli.
V úterý Američané volí prezidenta. Stávající hlavu státu, republikána Donalda Trumpa, vyzve na souboj bývalý demokratický viceprezident Joe Biden. Vyzkoušejte si volební kalkulačku, která na základě klíčových témat napoví, jestli je vám politicky bližší Trump, nebo Biden.
Waiblingen vypadá jako typické jihoněmecké město z pohlednice. Křivolaké uličky tu lemují hrázděné středověké domy. Při pohledu shora je ale obrázek jiný: střechy hustě pokrývají solární panely. Rozhodli o nich, nechali je namontovat a čerpají z nich elektřinu místní obyvatelé. Jsou jednou z mnoha energetických komunit v Německu, které si elektřinu vyrábí samy pro sebe.
Koronavirus mění podobu práce v Evropě. Několik států, kde home office dříve využíval jen zlomek lidí, teď přijímá nebo připravuje zákony, které zaměstnancům umožní si práci z domova nárokovat. A zaměstnavatelům nařídí zaplatit jim dodatečné náklady. Česká vláda zatím podobnou legislativu nechystá. Podívejte se, co se mění v Německu, Francii nebo Irsku.
Když český ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) minulý týden oznámil, že by chtěl otestovat na koronavirus aspoň šest milionů Čechů, ohradili se proti návrhu lékaři, kteří by měli testy provádět, epidemiologové i statistici. Návrh označili za nereálný i riskantní. Čínské úřady se teď rozhodly kvůli nákaze otestovat devítimilionový přístav Čching-tao. Jak plošné testování vypadá?
Původně měla těžba v polském obřím hnědouhelném dole Turów skončit letos v dubnu. Varšava chce ale uhlí v lokalitě na česko-německo-polském pomezí těžit ještě aspoň šest let. Nedaleká pětadvacetitisícová Žitava se v pondělí vůči takovému záměru vymezila, a saské město by se tak mohlo stát novým spojencem české vlády a Libereckého kraje. Spor totiž nejspíš směřuje k evropskému soudnímu dvoru.
Donald Trump za sebou nechává dlouhý zástup lidí, kteří mu byli v minulosti blízcí, ale upadli v nelibost anebo prezidenta sami opustili. Někdejší poradci, právní zástupci i znepřátelení příbuzní Trumpa v posledních letech popisovali v knihách. Americké prezidentské volby 3. listopadu se blíží, projděte si ty nejzásadnější bestsellery popisující vládu i osobní vlastnosti Donalda Trumpa.
Evropu čeká v nejbližších letech zelená revoluce. Významně se budou snižovat limity pro emise skleníkových plynů, které kontinent vypouští do ovzduší - do roku 2050 mají fakticky klesnout na nulu. Náročná desetiletí mají před sebou hlavně regiony závislé na těžbě a spalování uhlí, v Česku jsou to Moravskoslezský, Karlovarský a Ústecký kraj. EU jim s transformací pomůže 45 miliardami korun.
Když britský premiér Boris Johnson v květnu představoval systém na dohledávání nakažených koronavirem, tvrdil, že bude obdivuhodný. Spojenému království měl umožnit vyhnout se další plošné karanténě a zároveň měl zastavit šíření viru. O necelého půl roku později se z něj kvůli chybě ztratilo 16 tisíc záznamů. Británie ale není jediná evropská země, kde technická řešení pandemie selhávají.
Dlouholetý srbský autoritářský a nacionalistický vůdce Slobodan Miloševič působil ve vrcholné politice od 80. let až do roku 2000. Před dvaceti lety v říjnu ale prezident neustál předčasné volby, kterými si chtěl naopak upevnit pozici. Následné mohutné protesty v Bělehradě pak vedly k jeho rezignaci. Připomeňte si poslední dny srbského politika, souzeného kvůli válečným zločinům v Haagu.
Světově uznávaný epidemiolog Christian Drosten je hlavním autorem německé reakce na pandemii koronaviru. Nyní dostal vysoké státní vyznamenání - za vysvětlování lidem. "Poskytoval důležitá a světově uznávaná zjištění o průběhu infekce a inovativními způsoby je sděloval široké veřejnosti," zdůvodnil to německý prezident Frank-Walter Steinmeier.
Od pádu Berlínské zdi neuplynul ani rok, když 3. října 1990 zmizela poslední formální překážka oddělující východní a západní Německo. Teď, desítky let po znovusjednocení, experti řeší, jak odstranit rozdíly, které mezi východem a západem přežívají. "Východ nezmizel. A já jsem ráda východní Němkou," říká spisovatelka Valerie Schönianová. Podobně podle ní uvažuje celá řada mladých lidí z bývalé NDR.
Česká pobočka mezinárodní poradenské společnosti Deloitte musela po dvou týdnech od zveřejnění stáhnout svou studii o dopadech klimatických změn na českou ekonomiku. Analytický tým v ní vypočítal, že změny budou pro Česko pozitivní. Dle zjištění Aktuálně.cz však zpráva vyvolala velké pohoršení nejen mezi ekology, ale i ve vedení centrály nadnárodní společnosti. Nyní ji tak firma s omluvou stahuje.
V polovině léta bylo oblíbené turistické letovisko Ischgl v rakouských Alpách poloprázdné. "Dost podobně to tu vypadalo takhle v srpnu vždycky," hodnotí situaci postarší pár z Německa. Podle aut na parkovišti u obchodu přijela většina hostů právě odtud. "Dívali se na nás doma trochu divně, že jedeme i letos právě sem," připouští dvojice. Ischgl se na jaře stal evropským ohniskem koronaviru.
