Hana Vařáková

93 článků

Moje články

Jsou krávy víc než ženy? Za znásilnění hrozí v Indii 20 let vězení, za zabití zvířete doživotí

Zatímco většina Indů uctívá krávy jako posvátná zvířata, ženám se v této zemi takového zacházení často nedostává. Pokud někdo zabije krávu, hrozí mu doživotí. Za to nejbrutálnější znásilnění jde ale pachatel "jen" na dvacet let do vězení. Fotograf Sujatro Ghosh z Kalkaty se tak rozhodl na tento kontrast upozornit sérií provokativních snímků. Ženy si na nich nasazují kravské masky a vydávají se do ulic nakupovat nebo si prohlížet památky.

Zatýkání, omezování a soudy. Nástup Su Ťij v Barmě nic nezměnil, zlobí se novináři

Podmínky pro práci novinářů jsou v Barmě stále obtížnější. Koncem června barmská armáda zadržela trojici žurnalistů. Vadilo jí, že navštívili rebely na severu země. V úterý stanou před soudem, hrozí jim až tři roky vězení. Takových případů je ale v Barmě více. Cenzura v zemi se neuvolňuje ani poté, co se v roce 2015 dostala do čela vládní strany známá lidskoprávní aktivistka Aun Schan Su Ťij.

Nerovný souboj s čínským drakem. Hongkong už je dvacet let pod správou komunistického Pekingu

Před dvaceti lety – 1. července 1997 – přešla bývalá britská kolonie Hongkong pod čínskou správu. V dějinách známého přístavu na pobřeží Jihočínského moře začala po 150 letech nová kapitola. Začal taky souboj mezi relativně otevřeným demokratickým prostředím Hongkongu a komunistickým režimem v Pekingu. Jak dopadl po dvou dekádách? A jaké jsou vlastně další vyhlídky Hongkongu? Hlavní otázky a odpovědi přehledně.

"Cítíme, že tady nejsme vítaní." Milion Poláků ve Velké Británii nervózně čeká na výsledky brexitu

Téměř milion Poláků, kteří už delší dobu žijí a pracují ve Velké Británii, se ocitlo v nečekané nejistotě. Loňské rozhodnutí Londýna vystoupit z Evropské unie výrazně změnilo postavení cizinců na britských ostrovech. Britové chtějí omezit volný pohyb pracovní síly a ani víc než rok po referendu nikdo přesně netuší, kam ve svých omezeních půjdou. Poláci i další cizinci mají přitom v zemi rodiny, firmy i dlouhodobé projekty. Získat britské občanství i trvalý pobyt v zemi je navíc čím dál složitější.

Britská královna Alžběta II. spolu s princem Charlesem.

Alžběta II. promluvila před parlamentem. Plánu vlády dominuje brexit, dohoda Mayové se ale zadrhla

Britská královna Alžběta II. ve středu přednesla tradiční projev v londýnském Westminsteru. Zahájila tak schůzi nového britského parlamentu, který vzešel z červnových voleb. Projev naznačuje, na co se nová vláda soustředí. Královna si ho ale nepíše sama, de facto jen přečetla to, co jí doručila premiérka Theresa Mayová. Ta v současnosti stále ještě nemá uzavřenou oficiální dohodu s unionisty o podpoře její menšinové vlády konzervativců.

Příslušníci milice Libyjský úsvit, která ovládá Tripoli a západní Libyi, hlídkují nedalko města Syrta.

Profesoři i děti tu mizí beze stopy. Po obětech únosů v rozvrácené Libyi musí pátrat sami příbuzní

Čím dál více lidí se v severoafrické Libyi stává obětí únosu. V metropoli Tripolisu zmizelo na přelomu roku během pouhých šesti týdnů více než 293 lidí. Libye jako právní stát nefunguje. Existují tu dva parlamenty, tři vlády a řada dalších skupin, jejichž milice mezi sebou bojují o moc. Totálního chaosu využívají kromě únosců taky pašeráci migrantů a radikální islamisté.

Grafika: Konzervativci hájí těsný náskok, premiérka Mayová hraje vabank. Vše o britských volbách

Když premiérka Theresa Mayová vyhlásila v polovině dubna ve Velké Británii předčasné parlamentní volby na 8.června, očekávala jasné vítězství svých konzervativců. Průzkumy jim tehdy přisuzovaly oproti opozičním labouristům Jeremyho Corbyna velký náskok. Po necelých dvou měsících se ale rozplynul a Mayová se ve čtvrtečním hlasování zoufale snaží uhájit vedoucí pozici své strany. Reálně jí hrozí, že získá méně hlasů než má doposud a že nesestaví jednobarevnou vládu. Co vlastně Mayová a Corbyn slibují britským voličům a jakou měly jejich strany podporu v průzkumech těsně před čtvrtečními mimořádnými volbami? Nabízíme velký grafický přehled.

Katarský emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Sání

Katar na černou listinu přiřadilo i Jordánsko. Proč s ním arabské země přerušily styky?

Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?

Ekonomická invaze Číny do Afriky pokračuje. V Keni zaplatila moderní železnici za miliardy dolarů

V Keni tento týden otevřeli novou železniční trať vedoucí z metropole Nairobi do Mombasy na pobřeží Indického oceánu. Má název Madaraka Express a nahradí více než sto let starou železnici, kterou v zemi vybudovali britští kolonizátoři. Trať postavila čínská státní společnost CRBC jako součást velkého železničního projektu, který má propojit sedm zemí v Africe. Podle některých médií to ukazuje, že Spojené státy ztrácí vliv na černém kontinentu.

Babišovy výroky o 50. letech? Premiér, který neví, co se dělo, je strašná představa, říká PEN klub

Vyhrocená debata? Spíše jen zdvižený prst. Europoslanci diskutovali o stavu českých médií

V úterý v podvečer se ve výboru Evropského parlamentu diskutovalo o tom, zda je nezávislost médií v Česku ohrožena politickým vměšováním. Do diskuse se zapojovali především čeští europoslanci, ani jeden z nich ale nebyl z hnutí ANO. Veřejné slyšení se konalo na popud německých europoslanců, kteří dlouhodobě kritizují Andreje Babiše kvůli střetu zájmů.

"Nejdu s nikým za méně než 60 eur." Mnoho nezletilých migrantů se v Aténách živí prostitucí

Mezi uprchlíky z Blízkého východu, kteří začali do Evropy proudit před dvěma lety, byli a pořád jsou tisíce nezletilých mladíků bez doprovodu. Jsou bez peněz, nemají kde bydlet, a tak se protloukají, jak se dá. Mnozí z nich na své cestě do západní Evropy uvízli v řeckých Aténách. A na živobytí si vydělávají prostitucí.

Prsty od inkoustu a žádné plenty. Íránci si zvolili staronového prezidenta, velkou politiku neřeší

Reformista Hasan Rúhání v pátek znovu vyhrál volby, a zůstane tedy v prezidentském křesle další čtyři roky. Svůj hlas mu odevzdalo 57 procent voličů oproti 38 procentům pro jeho hlavního rivala, kterým byl představitel konzervativního křídla Ebráhím Raísí. Jak to vypadá v íránské volební místnosti? A proč lidé napříč Íránem stále věří svému prezidentovi?

Žena se má starat o domácnost, a ne pracovat, myslí si tři čtvrtiny mužů ze Středního východu

Mladí muži ze Středního východu a severní Afriky jsou stejně konzervativní jako generace jejich otců. Alespoň pokud jde o pohled na rovnost pohlaví. Zjistila to rozsáhlá studie OSN, které se zúčastnilo deset tisíc mužů a žen z Egypta, Maroka, Libanonu a palestinských území. Podle vědců to ukazuje na nepříliš růžové vyhlídky – role ženy ve společnosti se v těchto oblastech bude zlepšovat jen velmi pomalu. Tři čtvrtiny tamních mužů si navíc myslí, že hlavní rolí ženy je starat se o domácnost, a nikoliv pracovat.

Jak změní Evropu prezidentka Le Penová? Co udělá Macron? Finále bitvy o Francii ve faktech a číslech

Francouzi poslali do rozhodujícího kola prezidentského klání dva kandidáty – nezávislého centristu Emmanuela Macrona a nacionalistku Marine Le Penovou. Nedělní hlasování přepíše politickou historii Francie. Lidé zvolí buď nejmladšího prezidenta ve svých dějinách, nebo první ženu v Elysejském paláci. Přečtěte si v přehledné grafice, jaké mají Le Penová a Macron názory a jak se vyvíjela jejich podpora v dosavadních průzkumech veřejného mínění.

Žádné dávky nebo byrokracie. Kanadské Ontario nabídne nezaměstnaným paušální minimální příjem

Vláda kanadské provincie Ontario zavádí od léta nový experiment - čtyřem tisícovkám chudých a nezaměstnaných lidí dá namísto dávek omezenou paušální částku na obživu. Chce tím omezit chudobu, snížit nezaměstnanost a zjednodušit systém sociálních dávek. Garantovaný příjem už vyplácejí od letošního ledna taky ve Finsku a v některých nizozemských městech.

Nesnášela jeho řeči, poslední kapkou byla smrt kočky. Le Penová zúčtovala s otcem, má jiné ambice

Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová vyrovnala úspěch svého otce Jeana-Marie Le Pena z roku 2002. Postoupila do druhého kola francouzských prezidentských voleb. A má větší šance než on je i skutečně vyhrát. Zintenzivnila proto kampaň a proti svému soupeři, centristovi Emmanuelu Macronovi, například poštvává dělníky na severu Francie. K úspěchům Le Penové pomohlo i to, že se odvrátila od svého otce.

Jedna dětská nevěsta každých 7 vteřin. Místo chození do školy se musí miliony dívek starat o domov

Ještě jim není 18 let, ale už jsou z nich provdané ženy. Mnohé mají navíc i dítě. Mladičkým dívkám z rozvojových zemí domlouvají jejich rodiny sňatky ještě před dosažením plnoletosti. Dívky pak žijí v rodinách svých manželů, kde se starají o domácnost. Většina z nich přestane ihned po svatbě chodit do školy. Na světě existuje přes 700 milionů žen s takovým osudem. Na 11. října připadá Mezinárodní den dívek. OSN jím chce upozornit na příkoří, kterým dívky na světě čelí.

Kdo vyhraje boj o Francii a proč? Radikální pravice i levice sahají po triumfu, střed je vyklizen

O víkendu čekají Evropu jedny z klíčových voleb letošního roku. Francouzi rozhodnou, kdo zemi povede příštích pět let jako nová hlava státu. Francouzský prezident má řadu pravomocí a jeho volba ovlivní nejen budoucnost Francie. Hlavními tématy, podle kterých se voliči rozhodují, jsou bezpečnost, vztah s Evropskou unií nebo přistěhovalectví. První kolo voleb proběhne v neděli 23. dubna, případné druhé kolo pak 7. května.

"Prosím, nezapomeňte na lidi v Ibbu, umírají hlady." Miliony obyvatel Jemenu ohrožuje hladomor

V Jemenu na Arabském poloostrově se schyluje k humanitární katastrofě. Podle zprávy OSN v této chudé zemi hladoví 17 z celkových 28 milionů obyvatel, z toho sedm milionů akutně. Zdravotnické organizace varují, že se stát na pobřeží Rudého moře dostává do kritické situace. Jemen je nejchudším arabským státem. Už druhým rokem jím navíc zmítá ničivá občanská válka.

Turci řekli "ano", Erdogan výrazně posílí. Co se teď v Turecku změní? Přečtěte si přehled

Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.