Podle českého ministra dopravy Martina Kupky (ODS) se Rusko opakovaně pokusilo ochromit evropskou železniční síť. Jedná se o dlouhodobou snahu Moskvy destabilizovat Evropskou unii a sabotovat její kritickou infrastrukturu, uvedl Kupka v pátek pro list The Financial Times.
Do kampaně před prezidentskými volbami na Slovensku na poslední chvíli promluvili i čeští politici. Předseda hnutí ANO Andrej Babiš ve středu vyjel osobně podpořit vládního kandidáta Petera Pellegriniho, exprezident Miloš Zeman zase ve čtvrtek vystoupil ve slovenské televizi po boku premiéra Roberta Fica. "Je to až urážka Slovenska," hodnotí zapojení českých politiků do kampaně novinář Hríb.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu má vážný problém. V zemi probíhají největší demonstrace od začátku války s radikálním hnutím Hamás loni v říjnu. V úterý večer policie odtáhla snachu jednoho z izraelských rukojmích pryč od premiérovy soukromé rezidence a další demonstranty v Jeruzalémě pozatýkala.
Kandidáti na nového prezidenta Mexika spustili v březnu volební kampaně v napjatém prostředí poznamenaném vraždami politiků. Favoritkami na hlavu státu jsou poprvé v historii dvě ženy. Země tak bude mít téměř jistě prezidentku.
Více než 1600 letadel ve východní Evropě se během dvou dnů potýkalo s problémy s navigací, když prolétala kolem ruské exklávy Kaliningrad. Podobné potíže se tu objevují opakovaně a setkal se s nimi před dvěma týdny i vládní speciál britského ministra obrany Granta Shappse. Kreml na tomto území má systémy sloužící k elektronickému boji a stále častěji je používá.
Když se Vladimir Putin před necelým čtvrt stoletím dostal k moci, jedním z jeho politických slibů byla bezpečnost Ruska. S teroristy ruský režim nevyjednává. V posledních dvou letech se ale Kreml zaměřil na válku na Ukrajině a ani varování Spojených státu o chystaném útoku nebral vážně. Teď ale nejspíš bude kremelský režim své chyby chtít využít a ještě více přitvrdit.
Vladimir Putin začal opět vyhrožovat jadernými zbraněmi. "Máme je. A můžeme je použít," prohlásil. Podle předního amerického odborníka, profesora Scotta Sagana ze Stanfordovy univerzity, nejsou hrozby ruského vládce prázdné. Naopak. V rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, proč je riziko atomové války nyní tak vysoké, a vysvětluje, jak se Západu Putina daří od použití jaderných zbraní odradit.
Američance Barbaře Mae Tuckerové bylo teprve devatenáct, když ji v roce 1980 na univerzitním kampusu nedaleko amerického Portlandu někdo unesl, sexuálně zneužil a zabil. Policie vraha dopadla až o více než čtyřicet let později díky nečekanému důkazu.
Karolína Lískovcová už půl roku žije v Jordánsku, kam byla za Česko vybraná jako juniorní diplomatka Evropské unie. Na Blízkém východě pracuje s uprchlíky, pomáhá ženám a koordinuje i projekty na demokratizaci společnosti. Ačkoli si zemi ani region nevybrala, považuje svůj dvouletý pobyt za jedinečnou zkušenost. V podcastu Evropa v souvislostech vysvětluje, jak její práce vypadá.
Jakutský šaman Alexander Gabyšev se v roce 2019 vydal na osm tisíc kilometrů dlouhou cestu z východního Ruska do Moskvy, aby vyhnal tamního prezidenta Vladimira Putina. Nařídil mu to prý Bůh, podle kterého Putin není člověk, ale démon. K šamanovi se cestou přidávali další Rusové a Gabyšev se stal místní celebritou. Na festivalu Jeden svět bude od příštího týdne k vidění film mapující jeho příběh.
V Rusku tento víkend probíhají prezidentské volby. Že je znovu vyhraje prezident Vladimir Putin, není pochyb. Podporovatelé opozice ale můžou hlasování kremelskému režimu znepříjemnit. Tým zesnulého Alexeje Navalného Rusy vyzval k nenápadnému protestu přímo ve volebních místnostech. Úřady ale varují, že za takový projev nesouhlasu budou zatýkat.
Jen pár dnů předtím, než německá vojska v březnu 1939 obsadila Čechy, Moravu a Slezsko, zaútočilo Maďarsko na Podkarpatskou Rus. Československá armáda území bránila v několikadenní válce, od níž tento týden uplynulo přesně 85 let. V meziválečném období tehdy nejvýchodnější cíp Československa, dnes ležící na Ukrajině, vzkvétal. Vznikaly tam školy či pošty, často se jménem prezidenta Masaryka.
V ruských regionech sousedících s Ukrajinou se intenzivně bojuje. Na Belgorodskou a Kurskou oblast ale neútočí Ukrajinci, nýbrž ruští partyzáni. Ti už více než rok bojují proti režimu prezidenta Vladimira Putina a z osvobozených ruských vesnic posílají Kremlu vzkazy. Tvrdí, že před nimi ruští vojáci raději utíkají.
V pátek v Rusku začínají třídenní prezidentské volby, které nepochybně opět vyhraje prezident Vladimir Putin. Ačkoliv je výsledek dopředu jasný, Moskva chce, aby k volbám přišlo co nejvíce lidí a ty tím tak získaly legitimitu. A to i na nově anektovaných ukrajinských územích. Na východě Ukrajiny hlasování začalo dříve, u volebních uren ale postávají ozbrojenci a Ukrajince u hlasování natáčejí.
"Jsem ráda, že tu jste," křikla Newyorčanka právě vystupující z metra na skupinku vojáků národní gardy, kteří stáli u vchodu do stanice metra v nejlidnatějším americkém městě. Od minulého týdne jich tam slouží tisíc. Mají po sérii násilných incidentů včetně vražd posílit bezpečnost obrovské tranzitní sítě. Podle kritiků se ale jedná jen o represivní opatření, které dlouhodobé problémy nevyřeší.
Irové v pátek volí ve dvou referendech, v nichž rozhodují, zda změnit dva články ústavy z roku 1937. Téměř sto let stará ústava kromě jiného uvádí, že místo ženy je v domácnosti a že rodinou se chápe pouze sezdaný pár s dětmi. Všelidové hlasování může obě formulace upravit.
Americké primárky už jsou v podstatě rozhodnuté a Spojené státy velmi pravděpodobně čeká opakování souboje z roku 2020, kdy se spolu utká současný šéf Bílého domu Joe Biden a exprezident Donald Trump. "Pokud bych měl nyní předpovídat výsledek, tipl bych si, že vyhraje Trump," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz americký novinář z týdeníku The New Yorker Nicholas Lemann.
Úterý bylo zatím nejdůležitějším dnem letošních prezidentských voleb v USA, přesto ho Američané oproti minulosti příliš neprožívali. Na mnoha místech byla rekordně nízká volební účast. "Říkal jsem, že tohle bude nejnudnější volební superúterý v historii, a přesně tak to bylo. Nic se nemění, budou se opakovat volby z roku 2020," popisuje pro Aktuálně.cz americký novinář Nicholas Lemann.
Německo čeká během voleb do Evropského parlamentu jedna premiéra. Letos poprvé přijdou hlasovat i šestnáctiletí a sedmnáctiletí voliči. Na ty cílí hlavně krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD), která je získává na sociální síti TikTok. Díky hlasům mladých si strana už loni na podzim polepšila ve volbách v Bavorsku a Hesensku.
Monica Lewinská se přes noc, ve svých pětadvaceti letech, stala jednou z nejvíce nenáviděných žen Spojených států. Jako stážistka v Bílém domě měla poměr s tehdejším prezidentem Billem Clintonem. Televizní stanice v přímém přenosu rozebíraly detaily jejich poměru a dívka byla veřejně označovaná za "couru".
