Americká Sněmovna reprezentantů se po třech týdnech zoufalého vyjednávání opět rozchodila, když republikáni ve středu jednohlasně zvolili nového předsedu. Stal se jím doteď nenápadný politik Mike Johnson z Louisiany. Z fiaska republikánů, kteří kvůli stranickým sporům stopli i pomoc Izraeli, se ale sněmovna jen tak nedostane a Johnson také není tak smířlivým politikem, jak se nyní prezentuje.
Invaze do Pásma Gazy se blíží. Izrael oblast opustil před 18 lety a od té doby do ní vojensky vtrhl jen dvakrát. Nyní ale bude reakce izraelské armády nejspíš mnohem silnější než v minulosti, lidé to po brutálním útoku Hamásu požadují. Není ale jisté, jak chce židovský stát útok v hustě osídlené zástavbě vést. Pokud chce silně oslabit Hamás, čekají jej týdny okupace, míní expert Jan Kofroň.
Ve městě Lewiston v americkém státě Maine se lidé ve středu večer bavili hraním bowlingu a popíjeli. Když najednou do bowlingové herny vtrhl muž a začal střílet. Útok si vyžádal osmnáct mrtvých a třináct zraněných. Ve Spojených státech, které jsou známé pro svůj benevolentní přístup k držení zbraní, masových střeleb přibývá, ukazují data.
Americké prezidentské volby mají nečekaného černého koně. Podpora nezávislého kandidáta Roberta Kennedyho se v posledních průzkumech vyšplhala na 13 procent. Je sice nepravděpodobné, že by synovec exprezidenta Johna Kennedyho vyhrál, kvůli svým alternativním názorům ale bere voliče hlavně bývalé hlavě státu Donaldu Trumpovi. Hrozí také, že by kvůli němu nemusel zvítězit ani jeden z kandidátů.
Během následujících třiceti let stoupne počet lidí, kteří umírají na mozkovou mrtvici, o polovinu, upozorňují vědci ve studii. Nemoci lze přitom relativně snadno předcházet a následky dobře léčit. Mozková příhoda je už teď druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě, prevence ale ve většině zemí není prioritou. Nejhůře na to doplatí mladí lidé a ti, kteří žijí v chudších zemích.
Bývalý americký prezident Donald Trump v pondělí na setkání s voliči vychvaloval maďarského premiéra Viktora Orbána. Označil ho ale za lídra Turecka, tím je však Recep Tayyip Erdogan. Zároveň doplnil, že Orbán má s Ruskem hranici. To ale také není pravda - s Ruskem nesousedí ani Maďarsko, ani Turecko. Není to poprvé, co si Trump spletl fakta z geografie či politiky.
Uběhl už více než týden od chvíle, kdy Izrael vyzval Palestince na severu Pásma Gazy, aby se během 24 hodin evakuovali. Izraelská armáda oblast bombarduje, očekávanou pozemní operaci ale od výzvy k evakuaci zatím nezahájila. Spojené státy, Británie nebo Německo na Izrael tlačí, aby s invazí počkal, dokud teroristé z Hamásu neosvobodí rukojmí.
Polsko zažilo přelomové volby. K urnám se dostavilo přes 74 procent voličů, nejvíce od sametové revoluce, a po osmi letech vlády národně-konzervativní strany Právo a spravedlnost má nyní šanci sestavit vládu proevropská opozice. Boje o evropskou politiku se promítly už do volební kampaně. Vládnoucí PiS se vymezovala proti Bruselu a dva týdny před volbami vetovala migrační balíček.
Americký Kongres je už více než dva týdny paralyzovaný. Radikální křídlo republikánů odvolalo vlastního předsedu Sněmovny reprezentantů Kevina McCarthyho po necelých deseti měsících v úřadu. Od té doby za něj ale marně hledají náhradu, protože se republikáni nejsou schopni shodnout. Jima Jordana, který měl největší šance, sněmovna nezvolila ani napotřetí. V kandidatuře nebude pokračovat.
Celý svět napjatě čeká, kdy izraelské jednotky vtrhnou do Pásma Gazy. V reakci na útok Hamásu dal židovský stát minulý pátek den na evakuaci obyvatelům ze severní části oblasti. OSN i řada států varovaly před humanitární katastrofou, lidé nemají kam jít ani kde se schovat a mnozí z nich na možnou pozemní operaci, která se zatím odkládá, čekají doma.
Poslední hlasy v Polsku jsou sečteny, politický boj o moc v zemi ale teprve začíná. Vládnoucí strana Právo a spravedlnost volby vyhrála s více než 35 procenty hlasů, nemá ale s kým sestavit vládní koalici. Moci se tak společně chtějí chopit opoziční strany, které ale nejprve musí získat pověření a následně se shodnout na jednotném postupu. Očekávání Poláků na změnu jsou obrovská.
Polsko si v neděli volí novou vládu, která zemi povede další čtyři roky. Předvolební průzkumy ukazují, že půjde o vyrovnaný souboj. Vládní Právo a spravedlnost sice v průzkumech vede s více než 30 procenty, není ale jisté, jestli bude mít dostatek mandátů na složení vlády. Opozice ve volbách vidí šanci po osmi letech odstavit od moci Jaroslava Kaczynského. Přinášíme tři možné povolební scénáře.
V polovině září Kuba oznámila, že zadržela sedmnáct lidí, kteří rekrutovali mladé Kubánce, aby šli bojovat za Rusko na Ukrajinu. Pro mladé zoufalé muže bylo narukování jednou z nadějí na lepší život. Ne všichni si navíc uvědomovali, k čemu se vlastně upsali a mysleli si, že do Ruska jeli pracovat jako dělníci. Ostatní tvrdí, že z Kuby chtěli utéct, aby tam neumřeli hlady.
Úzká silnice se klikatí mezi stromy, jejichž listy už zbarvil podzim. Krásnou přírodu Bělověžského národního parku ruší jen občasné cedule varující řidiče před zubry, které tu mohou potkat. Z těch ale místní obavy nemají. Daleko větší starosti jim dělá, že v lese mohou narazit na zraněné nebo prochladlé migranty, kteří se do země dostávají skrze hranici s Běloruskem. Navzdory tisícům vojáků.
Vládní strana Právo a spravedlnost, která bude v nedělních parlamentních volbách obhajovat svou pozici, postavila na polsko-běloruské hranici v reakci na migrační krizi asi čtyři metry vysokou zeď. Stát také do oblasti u Bělověže poslal vojáky, ale výsledkem jsou pouze zranění migranti, kterým musí zdejší obyvatelé pomáhat, a upadající turismus.
Před polskými parlamentními volbami, do kterých zbývá posledních několik dnů, panuje ve Varšavě napětí. Na každém rohu vykukuje z plakátu politik a po silnicích jezdí volební autobusy jednotlivých stran. "Průzkumy předvídají vyrovnaný souboj a nikdo neví, jak volby dopadnou. Je poznat, jak jsou lidé nervózní," říká novinář Jakub Bodziony z politického týdeníku Kultura Liberalna.
Slováci si v sobotu zvolili parlament, na novou vládu si ale budou muset počkat. Vítěz voleb a šéf Směru Robert Fico musí na svou stranu získat třetí nejsilnější politické uskupení Hlas předsedy Petera Pellegriniho. Ten dříve uvedl, že si neumí představit vládu, kde by seděli dva expremiéři, tedy on a Fico. Na svou první významnou roli Pellegrini čekal čtrnáct let, nyní si chce diktovat podmínky.
Mluví o velkém experimentu, z jejich slov je ale zřejmé, že se vydařil. První čeští absolventi Evropské diplomatické akademie úspěšně Česko v Bruselu reprezentují a čekají, kdy se k nim přidají další. Sami přiznávají, že za to vděčí i rostoucí podpoře z Česka. Do Brugg je v úterý přijel podpořit prezident Petr Pavel. Zahájil tím akademický rok, jehož patronkou se stala Madeleine Albrightová.
Český prezident Petr Pavel ve středu poprvé vystoupil v Evropském parlamentu na plenárním zasedání ve Štrasburku. Snažil se navázat na projevy svého předchůdce Václava Havla, který za ně před europoslanci sklízel ovace. Hlavním tématem Pavlovy řeči byla Ukrajina a bezpečnostní garance, které musí Evropa zajistit, aby si s ruskou hrozbou poradila.
Mladé Japonky se pouští do nové výzvy. Stávají se z nich řidičky rikš. Mladé ženy si v horkém počasí musí poradit s rikšou, která může vážit až 250 kilogramů a u toho ještě okouzlovat turisty a vyprávět jim zajímavosti z hlavního města. Na sociálních sítích ale získávají obrovský obdiv i slávu a k náročné profesi lákají další nadšenkyně.
