Návrh administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle kterého by se de iure (podle práva) uznala ruská kontrola nad Krymem, by byl pro Ukrajinu velkou výzvou s potenciálně velmi neblahými dopady pro napadenou zemi. Ukrajinský poloostrov okupanti zabrali a anektovali v roce 2014.
Ceny ruské ropy se v posledních týdnech dostaly nezvykle nízko. Radost z toho, že by to mohlo zastavit Putinovu válečnou ekonomiku, je ale podle analytiků předčasná. Nižší příjmy ze strategické suroviny může nahradit snížením vládních výdajů. Je ale zřejmé, že Rusům nastalá situace ztíží podmínky, což přiznává i samotný Kreml.
Prezidenti Ukrajiny a Spojených států se opět dostali do klinče. Donald Trump vyčetl Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Prezident napadené země prý tímto provokativním prohlášením ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem. Ještě ostřeji se pak Bílý dům na adresu ukrajinské hlavy státu vyjádřil ústy mluvčí Karoline Leavittové.
Zní to jako past. Washingtonský think-tank Institut pro studium války (ISW) se obává, že případná dohoda o zmrazení frontové linie na současných pozicích nemusí Rusku zabránit v zahájení nové agrese. Kreml by mohl příměří využít k přeskupení sil a k pokusu dobýt další území, zejména pokud bude omezena vojenská pomoc Ukrajině.
Přední ruská propagandistka a podporovatelka invaze na Ukrajinu před kamerami slzela při vzpomínce na manželův osud. Margarita Simonjanová prý chtěla svou těžkou životní situaci řešit odchodem na frontu, kde by pro ni byla smrt vysvobozením.
Donald Trump označil útok balistickými střelami na ukrajinské město Sumy za omyl ruské armády. Týden po jeho prohlášení usmívající se ruský prezident Vladimir Putin přiznal, že údery na civilní cíle byly záměrné.
Zbraně, které byly ještě nedávno označovány za zbytečné, zažívají v zemích NATO renesanci. Přestože se na ukrajinské frontě ukazuje síla dronových útoků, Západ se rozhodl, že vsadí i na miny a dělostřelecké granáty.
Na Ukrajině se válčí už čtvrtým rokem a ruská vojenská síla je stínem toho, co byla před invazí. Jde především o mechanizované síly, které byly jednou z hlavních součástí vítězné strategie, píše server Newsweek.
Ukrajina ohledně počtu vojáků tahá ve válce s Ruskem za kratší konec provazu. Proto se musí pokoušet vyvažovat tuto nevýhodu. Na jihu země, na chersonské frontě, se proto rozhodla útočit stíhačkami na bunkry plné ruských velitelů.
Na první pohled to vypadá jako záhada. Ruské ztráty na ukrajinské frontě překonaly podle odhadů celkový počet mrtvých ruských vojáků ve všech válkách, do kterých byli zapojeni od roku 1945; vojáci jsou stále hnáni na smrt taktikou „mlýnku na maso“. Paradoxně ale z jejich strany není patrný skoro žádný vzdor. Zakořeněná kultura násilí v ruské armádě pohání brutální cyklus nátlaku a spoluviny.
Ruští propagandisté po vstřícném chování Donalda Trumpa vůči Kremlu dostali za úkol zmírnit kritiku amerického prezidenta. Někteří to ale zcela nepochopili. Příkladem může být bývalý generál Guruljov, který dostal zákaz vystupovat v celonárodních pořadech.
Kreml rozjel snahu využít koloniální minulosti Ruského impéria a Sovětského svazu, aby ospravedlnil budoucí agresi proti státům NATO. Jde především o země, jejichž území dříve načas ovládaly právě tyto dva historické útvary.
Diktátorský režim Kim Čong-una vydělává nemalé peníze na tom, že pomáhá Rusku vést agresi na Ukrajině. Severní Koreji to podle odhadu zatím přineslo více než 20 miliard dolarů a možnost získat ještě více špičkových zbraní.
Přibližně od léta 2023 posílá Severní Korea loděmi a poté vlaky miliony granátů na ukrajinskou frontu. Podle některých by ruský prezident Vladimir Putin bez pomoci této totalitní země válku nezvládl.
Více než sto tisíc lidí v Česku využilo během minulého roku možnost vložit peníze do dlouhodobého investičního produktu (DIP), který je od loňska státem podporovanou alternativou doplňkového penzijního spoření. Zástupci investičních firem v debatě Hospodářských novin hodnotí, jaký je dosavadní zájem a chování investorů, jak je motivují daňové úlevy i příspěvky zaměstnavatelů.
Ukrajincům se na konci března povedl útok, během kterého zlikvidovali hned čtyři ruské vrtulníky. Nebyl jen součásti širší strategie, mělo jít také o pomstu. K úspěchu při zasažení cílů jim pomohl i výběr munice.
Ukrajina oznámila, že úspěšně dokončila testování svého dronu se zatím nejdelším doletem. Odborníci vypočítávají, co všechno nyní může země v agresivním Rusku zasáhnout.
Ukrajina je na frontě pod dalším tlakem. Rusové zahájili novou ofenzivu proti Charkovské a Sumské oblasti. Přiznal to vrchní velitel ukrajinské armády, podle kterého nepřítel za poslední dny téměř zdvojnásobil počet útoků ve všech hlavních směrech.
Solární boom loni otočil. Fotovoltaické panely se místo rodinných domů začaly usidlovat na firemních stavbách. Celkový instalovaný výkon ale neklesl, loni i předloni dosáhl v Česku jednoho gigawattu nové energie ze slunce.
Když se ruský strategický bombardér Tu-22M3 při přistání na začátku dubna zřítil v Irkutské oblasti, místní gubernátor to připsal technické závadě. O týden později vrchní velitel ukrajinské armády mluvil o likvidaci stejného typu letounu dronem. Každá ztráta takového stroje je pro Rusko v současnosti nenahraditelná.
